26/02/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Legendární jedenáctka: Nobby Stiles

Norbert Peter Stiles, držitel nejvýznamnějšího řádu britského impéria se narodil 18. května 1942 v Collyhurstu v Manchesteru. Je odchovancem akademie Manchesteru United, v jehož prvním týmu působil více než 11 sezón. V Anglické reprezentaci odehrál skoro tři desítky zápasů a stal se s Anglií mistrem světa v roce 1966. Jeho herní styl byl označen slovem „ničitel“ – hráč, který běhá, získává zpět ztracené balony a ty pak rozděluje svým spoluhráčům.

Stiles vyrostl v Collyhurstu, dělnické čtvrti v severním Manchesteru, navštěvoval místní katolickou základní školu. Narodil se ve sklepě rodinného domu během vzdušného náletu, otec Charlie měl rodinnou firmu, byl manažerem několika pohřebních salónů a maminka Kitty pracovala v továrně.

Od mládí fandil Manchesteru United a v 15 letech se dostal do jejich mládežnického týmu, i když měl na svou dobu hodně nefotbalovou postavu. Byl malý, v této době byl trend vyšších fotbalistů a spousta mladíků byla odmítnuta právě kvůli výšce. Chybělo mu několik zubů a nosil zubní protézu. Když si ji před zápasy sundával, pohled na jeho chybějící zuby dával soupeřům hrůzostrašný pohled. Zastrašoval je tak již předem. Také v brzkém věku přišel o hodně vlasů a tomu tak musel přizpůsobit svůj účes. V neposlední řadě byl velmi krátkozraký, během zápasů používal silné kontaktní čočky a v soukromí musel nosit brýle.

Manažer Manchesteru United Matt Busby ve Stilesovi přesto v houževnatém mladíkovi něco viděl. Svůj debut v prvním týmu si prožil v zápase proti Boltonu v říjnu 1960. Stilesova jednoduchá přihrávka a nebojácné dovednosti při získávání míčů z něj učinily typem moderního defenzivního záložníka, ovšem v době, kdy byl tento post raritou. Hrávalo se na pět útočníků a záložníci jim vlastně kryli záda. Byl nasazován do středu pole, aby zastavoval kreativní hráče soupeře, a to se mu dařilo. Díky tomu dostávali více prostoru kreativnější spoluhráči jako byli Boby Charlton či později George Best. Na hřišti tak začal získávat čistě defenzivní úkoly.

Protože měl Stiles na hřišti defenzivní úkoly, neváhal jej Matt Busby obětovat ve chvíli, kdy to bylo potřeba. Stalo se tak třeba i ve finále FA Cupu v roce 1963, do kterého Stiles nenastoupil. United porazili Leicester 3:1.

V roce 1965 získali United mistrovský titul, ze kterého se samozřejmě radoval i Stiles. O dva roky později, v roce 1967 si radost společně zopakovali. Ovšem ta nejslavnější klubová chvíle měla teprve nastat. V sezoně 1667/68 hráli United Pohár mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů) a prošli až do finále. Zde se jim postavila Benfica Lisabon v čele s Eusébiem. Stilesův úkol byl jasný, nedat Eusébiovi žádný prostor. To se mu dařilo, až na jeden okamžik, který mohl změnit průběh finále. Pár minut před koncem obdržel Eusebio nahrávku mezi dva obránce United a z hranice velkého výpna vystřelil na gólmana Alexe Stepneyho. Střela šla přímo do náruče gólmana. Stepney ihned rozehrál a Eusebio příšel za Alexem, poplácal jej po ramenou a zatleskal mu za jeho zákrok… Zápas dospěl až do prodloužení, kde už dominovali borci z United. Best, Kidd a Charlton v rozmezí 7 minut třemi góly zpečetili výhru Manchesteru United. Stali se tak prvním Anglickým týmem, který tuto trofej získal.

V Manchesteru United odehrál Nobby Stiles 395 zápasů a vstřelil 19 branek. V lize se na hřišti objevil ve 311 zápasech a síť soupeře rozvlnil v 17 případech. V letech 1965 a 1967 kromě mistrovských titulů získal i Charity Shield (pozn. redakce: v obou případech získaly Charity Shield oba soupeřící týmy. Jak zápas s Liverpoolem, tak i Tottenhamem skončil remízou a podle tehdejších pravidel se neprodlužovalo).

Kariéra po United

V roce 1971 byl Stiles ve věku 29 let prodán za 20 000 liber do druholigového Middlesbrough, kde odehrál dvě sezóny a téměř 70 zápasů. Svou hráčskou kariéru pak ukončil jako hrající trenér v Preston North Endu, kde byl manažerem Bobby Charlton.

Reprezentační kariéra

Na svůj reprezentační debut si musel Stiles počkat až do roku 1965. Konkrétně do 10. dubna 1965 na zápas se Skotskem, který skončil 2:2.

MS 1966 v Anglii

Vzhledem k tomu, že Anglie pořádala MS, nebyla zde možnost změřit síly se soupeři v ostrých kvalifikačních zápasech. Manažer Anglie Alf Ramsey se tak musel spoléhat na výkony hráčů z přátelských zápasů. Jednu jistotu měl, Bobby Charlton byl nenahraditelný a Ramsey k němu musel najít trojici hráčů, kteří by doplnili tohoto fenomenálního útočníka United. Zároveň potřeboval hráče, který soupeře připraví o míč a předloží ho právě Charltonovi. A tím byl právě Nobby Stiles.

Poprvé si svou reprezentační roli vyzkoušel při debutu proti Skotsku a pak v dalších osmi přátelských zápasech z devíti. V zápase proti Západnímu Německu vstřelil jediný gól zápasu (pozn. redakce: byl to zároveň jediný Stilesův reprezentační gól) a pro Ramseye byl jasnou volbou pro blížící se MS.

Stilesův 15. reprezentační zápas byl zároveň prvním zápasem MS. První zápas s Uruguayí skončil bez branek, nicméně Stiles potvrdil to, co se od něj očekávalo. Nekompromisně obíral soupeře o balón a ten pak přihrával Charltonovi. Anglie v dalších zápasech přehrála Mexiko a Francii, Stiles nechyběl na hřišti ani minutu, a před Anglií byl čtvrtfinálový zápas proti Argentině. Ovšem ještě předtím, v zápase proti Francii Stiles těžce zranil Jacquese Simona, když se do souboje o míč dostal pozdě. Média i FA žádaly vyřazení Stilese z týmu kvůli nečisté a surové hře, přestože za svůj faul nebyl vyloučen. Kouč Ramsey dokonce pohrozil, že pokud by nedovolili Stilesovi pokračovat, klidně uprostřed turnaje rezignuje na svůj post. Stiles o svém kouči prohlásil: „Jaký muž, jelikož byl ke mně tak loajální, proběhl bych kvůli němu cihlovou zdí“ (pozn. redakce: “What a man,” said Stiles. “Because he was loyal to you, you’d run through brick walls for him.”).

Po výhře nad Argentinou byla Anglie v semifinále, kde na ně čekalo Portugalsko a jejich nezastavitelný Eusébio. Ramsey spoléhal na Stilese, že Eusébiovi dá minimum prostoru, a to se do puntíku stalo. Eusébio byl ze hřiště doslova vygumován. Jediným náznakem toho, že je Portugalec vůbec na hřišti, byla proměněná penalta v 83. minutě a snížení stavu na 1:2. Ramsey po zápase v šatně dokonce vyzdvihl Stilesův výkon před spoluhráči.

Je 30. července 1966 a celá Anglie je na nohou. Domácí reprezentace je ve finále MS a k vysněnému triumfu jim v cestě stojí Západní Německo. 0:1 … 1:1 … 2:1 … Už je téměř konec, když Wolfgang Weber posílá zápas do prodloužení. Ovšem zde Geoff Hurst dokonává svůj hattrick a Anglie slaví, Anglie jásá. Nobby Stiles se raduje s trofejí v jedné ruce, zatímco ve druhé drží svůj umělý chrup.

Po MS

Stiles odehrál následující čtyři zápasy, ovšem jeho výkony v reprezentaci nebyly na takové úrovni, jako na MS. Byl v týmu pro ME 1968, ovšem jeho post na hřišti zaujal tottenhamský Allan Mullery. Anglie v semifinále prohrála s Jugoslávii a Mullery se stal vůbec prvním anglickým hráčem, který byl vyloučen. V zápase o 3. místo se na hřiště vrátil Stiles a pomohl k výhře 2:0 nad Sovětským svazem. Navzdory svému dobrému výkonu byl dále pro reprezentaci jako nahrádník. Byl to tak Stilesův jediný zápas, který v roce 1968 v reprezentaci odehrál.

Podobě tomu bylo i roce dalším, pouhý jeden start. V roce 1970 si připsal o jeden start více, objevil se v nominaci pro MS v Mexiku, ovšem přes Mulleryho se na hřiště nedostal. Anglie vypadla ve čtvrtfinále a tak jak se rozplynul sen o možné obhajobě titulu MS, skončila i reprezentační kariéra Nobby Stilese. Celkem 28 zápasů a jeden vstřelený gól, titul mistra světa a bronz z Mistovství Evropy, tak by se v kostce dalo shrnout jeho účinkování v dresu Albionu.

Manažerská kariéra

V srpnu 1975 se stal dočasným manažerem Prestonu, kde doposud působil Bobby Charlton. Ten rezignoval poté, co nesouhlasil s prodejem Johna Birda do Newcastlu. Stiles rezignoval týden poté, vyjádřil tak svou podporu svému bývalému spoluhráči. Do Prestonu se vrátil v roce 1977 a vedl jej do roku 1981.

V roce 1981 přišla vlna, kdy mnoho evropských hráčů, kteří se blížili konci kariéry začali odcházet ve velkém do zámoří, Stiles se vydal stejným směrem. Stal se koučem kanadského klubu Vancouver Whitecaps a ten vedl do roku 1984. Pak se vrátil na britské ostrovy a 29. září 1985 se stal manažerem týmu West Bromwich Albion. V únoru 1985 však byl ze své funkce propuštěn kvůli špatným výsledkům týmu. Byla to zároveň Stilesova poslední trenérská štace.

Později přiznal, že v té době bojoval s depresí a bylo pro něj obtížné dojíždět denně z Manchesteru, kde žil s rodinou. V letech 1989 – 1993 pracoval v United jako kouč mládeže, kde pomáhal rozvíjet fotbalové dovednosti nové zlaté generaci hráčů – David Beckham, Ryan Giggs, Paul Scholes, Nicky Butt nebo bratři Nevillové.

V roce 2000 získal vyznamenání řádu britského impéria.

Soukromý život

V roce 1963 se oženil s Kay Gilesovou. Kay byla sestrou Johnnyho Gilese (pozn. redakce: spoluhráč z Manchesteru United). Spolu měli 3 děti, sny John se vydal v otcových šlépějích a na začátku 80. let hrával za Shamrock Rovers a Leeds United.

V roce 1968 Stiles vydal svou první autobiografii s názvem Soccer My Battlefield. Jeho druhá kniha After the ball vyšla v roce 2003. V roce 2007 byl uveden do anglické fotbalové síně slávy.

Stilesovu medaili z MS a medaili z ME koupil Manchester United za více než 200 000 liber na aukci 27. října 2010. Medaile z MS, kterou Stiles vyhrál ve finále proti Západnímu Německu v roce 1966, se prodala za 160 000 liber. Rovněž byla prodána jeho medaile z evropského poháru, kterou vyhrál s Manchesterem United v roce 1968 za více než 49 000 liber. Stiles prodal své medaile z finančních důvodů.

Dne 24. listopadu 2013 bylo veřejně oznámeno, že Stilesovi byla diagnostikována rakovina prostaty, v roce 2016 byla zveřejněna informace, že trpí Alzheimerovou chorobou. V roce 2016 byl příliž nemocný na to, aby se zúčastnil slavnostní večeře na počet 50 let od slavného vítězství na MS 1966.

V pátek 30. října 2020 Nobby Stiles podlehl svým onemocněním, bylo mu 78 let.

Zde je tabulka všech článků ze série Legendární jedenáctka:

Gólman Obrana Záloha Útok
Edwin van der Sar Denis Irwin Lee Sharpe Dwight Yorke
Peter Schmeichel Jaap Stam Roy Keane Ruud van Nistelrooy
Harry Gregg Bill Foulkes Bryan Robson Ole Gunnar Solskjaer
Gary Neville Park Ji Sung
Tonny Dunne
Gary Pallister

zdroj: en.wikipedia.org; mirror.co.uk; theguardian.com; thesun.com; metro.co.uk


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!