Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – Manchesteru United
Blog Redaktorské správy

Od fanúšika: MourinhoOut?!

V tomto príspevku sme dali priestor fanúšikovi červených diablov a čitateľovi našej fanstránky Jardovi, ktorý nám poslal jeho subjektívny pohľad na súčasné dianie na Old Trafford.

Zdravím všechny fanoušky.

Právě jsem strávil chvíli čtením komentářů a reakcí na poslední události v klubu, především prohru v posledním zápase. Nedá mi, než sepsat moje pocity a pokusit se vyvolat nějakou konstruktivní debatu, ne jen Mourinhoout, Mourinho je…..

Zdůrazňuji, že cílem tohoto článku není Vám vnutit mé pocity a také to, že jsem pouze fanoušek a ne novinář či publicista, takže omluvte asi zjevnou neprofesionalitu.

Začněme od začátku.

PŘÍCHOD MOURINHA

Píše se 26.května 2016 a o Manchester United oznamuje podpis s Josem..

Už tehdy jsem četl dost negativních ohlasů na jeho angažování. Především kvůli jeho aroganci a stylu fotbalu. Z mého pohledu se v danou chvíli Jose jevil jako nejlepší řešení a po počátečních Joseho vyjádření a přestupech, které se realizovali jsem nabyl takového optimismu, jako už dlouho ne. Přišel Zlatan, Mikhytarian, Pogba a Bailly. Pamatuji si dodnes vyjádření různých expertů, že v Evropě v té chvíli nebyl klub, který by posílil lépe. S tím jsem se stotožňoval. Další věc, která mne naplňovala optimismem a očekáváním byli Joseho vyjádření. Lichotivá vyjádření na SAFa a na Manchester United jako takový. Z Josého jsem měl v tomto období pocit, že ačkoliv to nikdy neřekl nahlas, vždy o místo v Manchesteru United stál. V úvodních rozhovorech mluvil o tom, jak zná DNA Manchesteru United, jak chce dávat hodně gólů, zároveň málo gólů dostávat. V začátcích Jose spolkl svou aroganci a vše vypadalo ideálně. Suma sumárum, tohle bylo období kdy jsem jako fanoušek byl nejvíc šťastný od dob SAFa. I úvodní zápasymne v názoru utvrzovali. Výhra v Community Shield a 3 kola – 9 bodů. Následně sice prohra s městským rivalem, ale hned po ní výhry 4:0 (Bournemouth) a 4:1 (Leicester). Osm gólů ve dvou zápasech, to bylo něco, co jsme od éry SAF vidět nemohli. Prezentovali jsme se rychlým přechodem do útoku, kdy jakmile jsme vstřelili první gól, pro soupeře, který se snažil s výsledkem něco udělat a malinko pootevřel zadní vrátka to znamenaloknockout.

Zpátky do reality mě přeci jen vrátila prohra v Chelsea 4:0. Střih –  sezóna skončila jak skončila. Poslední kola jsme vypustili na úkor finále Evropské ligy a konečné šesté místo v PL, které pro náš klub není zrovna lichotivé.. Ale vzhledem k výhře v Community Shield, zisk EFL Cupu a výhry v Evropské lize, která znamenala postup do ChampionsLeague (což byl hlavní cíl) se sezóna v rámci možností dala považovat za úspěšnou. Nicméně varovným znamením, které jsem v danou chvíli nepovažoval za důležité byl z mého pohledu způsob výhry EL. Žádná velká dominance a v semifinále velké štěstí.

2. SEZÓNA 

Nedávno skončený ročník, který máme všichni v živé paměti a který se nesl v duchu famózních City..Ač to říkám nerad, tady je nutné být realista, spolknout rivalitu a uznat, že City nemělo konkurenci, předváděli fantastický fotbal a titul získali absolutně po právu. Za to náš herní projev nebyl nikterak přesvědčivý. Ale….

Za bezkonkurenčními City jsme skončili na druhém místě a ačkoliv vím, že na kdyby se nehraje – kdyby City neměli takto oslňující ročník, bojovali bysme o titul do posledních kol. Malá poznámka k již zmiňovanému hernímu projevu – všichni s hrdostí vzpomínáme na SAFa a jeho éru. Je potřeba říct, že ani za něj to kolikrát nebyla reklama na fotbal, ale sbírali se body. Tak jako za Mourinha.

Z toho důvodu bych PremierLeague shrnul tak, že druhé místo za City byl úspěch.

Po pauze jsme se ale vrátili i na scénu Ligy Mistrů.

Jestliže jsem v první sezóně pod JM nezaznamenal varovné znamení v podobě šťastného zisku EL, ve dvojzápase se Sevillou už to přehlédnout nešlo. Nebýt DDG odveta v Anglii by byla pouze formalitou. Ani jeho nadlidský výkon nás nezachránil od vyřazení, jelikož odveta na OldTrafford byla směšná. Sevilla si postup zasloužila a ačkoliv si za to možná vysloužím kritiku od jisté minuty v odvetě už jsem ji postup přál.

ALEXIS SÁNCHEZ

Důležitým okamžikem minulého ročníku byl také příchod Alexise. Bezesporu hráč světové třídy, nicméně jsem se hned po realizaci přestupu ptal a ptám se do teď: Opravdu ho potřebujeme? Pokud nás, co se útoku týče někde tlačila bota, bylo to a je pravé křídlo. Levé křídlo na kterém Alexis nastupoval v Arsenalu nám v kombinaci věk/kvalita může závidět celý fotbalový svět. Anthony Martial a Marcus Rashford. Z mého pohledu je ideální, aby spolu tyto dva bojovali o základní sestavu, tím se zároveň nutili a motivovali ke zlepšení a výsledek tohoto principu by mohlo být, že Manchester United bude mít za pár let nejlepší tandem levých křídel na světě. Při představě střídání někde kolem 70.-75. minuty, kdy na hřiště půjde ať už Anthony nebo Marcus se svou rychlostí mi je již v zápase unavených obránců soupeře tak trošku líto. Přesně toto fungovalo právě v první sezóně pod JM, kdy Martial se několikrát prosadil právě jako střídající hráč.

Pravé křídlo je absolutně jiný příběh. I přesto, že mám jak Juana Matu, tak JessehoLingarda rád, ani jeden z nich není pro obrany soupeřů konzistentní nebezpečí. Oba se stahují do středu hriště, čímž samozřejmě dělají místo Valenciovi. Bohužel pokud už otvírají prostor pro Valenciu, bylo by dobré aby Antonio zlepšil centry. Z výše uvedených důvodů jsem doufal, že Alexis bude hrát na pravo. Bohužel se tak nestalo a výsledek jsou všelijaké spekulace ohledně nespokojenosti Martiala, který samozřejmě nastupuje méně a kterému se upřímně vůbec nedivím. Toto je jeden ze střípků, který podle mého názoru eskalovali a eskalují, až do současné situace, ke které se dostanu.

3. SEZÓNA A UDÁLOSTI PŘED NÍ ANEB POGBA, MARTIAL A WOODWARD X MOURINHO

Toto bylo pouze ohlédnutí let minulých, které všichni znáte, obohacené mými pocity – pocity fanouška. Ještě před zahájením světového šampionátu náš klub ohlásil příchody Freda s Dallotem. Příchod Freda jsem uvítal, ačkoliv ho nemám moc nakoukaného, z mého pohledu trojice Pogba, Matic a ať už kdokoliv byla neúplná a právě příchod Freda mi zapadal. Minimálně pozičně. Dallota neznám, nebudu hodnotit.

Co mě opět nalilo optimismus do žil bylo to, že Ed Woodward začal s přestupy ještě před MS a v očekávání jsem čekal, kdo nás posílí dále. To jsem ovšem nevěděl, co přijde.

Woodward x Mourinho

Jeden fakt pro začátek. Manchester United rozhodně nemá problém s financemi a rozhodně nemá problém zaplatit hráče, kterého si Jose vyhlídl. Zároveň příchod Freda s Dallotem přišli, jak už bylo zmíněno v brzké fázi přestupového okna, tudíž se i přes konání MS nedá hovořit o nedostatku času pro dotažení obchodů. Přeskočme fotbalový svátek a dostaňme se k předsezónnímu turné.

To že hráči, kteří působili v reprezentaci svých zemí měli dovolenou a to že z toho Mourinho nebyl nadšený – obě věci jsou pochopitelné. Co pro mne ale pochopitelné není, je za a) nedotažení žádného dalšího přestupu i přes Mourinhovo zjevný zájem a za b) Mourinhovo vyjádření na Eda Woodwarda. Do právě tohoto turné se Jose vždy vůči Woodwardovivyjadřoval s respektem, vážil si přestupů, které mu dotáhl. Zkrátka si vážil jeho práce. Tato synchronie byla vzájemná – Mourinhovi byla vyjádřena mediální podpora ze strany Woodwarda, podpořená novou smlouvou pro Joseho. Co se tedy stalo?

Stal se snad ze dne na den Woodward neschopným dotáhnout jakýkoliv přestup? Přehodnotil Mourinho ze dne na den svůj pohled na Woodwarda? Odpověď je zjevná. Ne. Vraťme se k  Fredovi s Dallotem – tyto přestupy byly realizovány chvíli po nové smlouvě pro Joseho – očividně žádný problém a vše ,,upečeno“ rychle a bez problémů. Vše nasvědčuje tomu, že mezi Woodwardem a Josemvzniklv období MS nějaký hlubší problém. Z mého pohledu to je ten důvod, proč již Mourinhovi nedošli žadní další hráči – Woodward nezačal být neschopný, zkrátka odmítal přivést hráče právě Josemu. Na vině může být buď osobní problém a určitá záštWoodwarda vůči Josemu a nebo to, že se zkrátka už s Josem dále nepočítá a tudíž je ,,zbytečné“ přivádět hráče a utrácet peníze kvůli požadavkům Joseho.

Woodward je Mourinhovo nadřízený a Mourinho ho přesto veřejně kritizuje. Co se Woodwarda týče, kdo viděl jeho výraz po posledním zápase v Brightonu….. Jeho výraz vydal za tisíc slov.

Samozřejmě jsou to pouze ničím nepodložené spekulace a subjektivní názor.

Martial a Pogba x Mourinho

Problém Martiala už jsem nakousl a jak říkám – Anthonymu se vůbec nedivím. Do příchodu Alexise a následnému přeřazení Anthonyho na ,,druhou kolej“ patřil k nejlepším hráčům. Vyjádření Martialova agenta dávalo smysl. Hráč s potenciálem jako on zkrátka potřebuje hrát. To že si ale Anthony vybral tu snadnější cestu – tudíž se urazit a trucovat, s tím už nesouhlasím. Mnohem raději bych od něj viděl zdravou motivaci dokázat Mourinhovi, že si zaslouží více minut.

Podobný problém je s Pogbou. Náš doposud pouze potencionální lídr a tahoun střídá slabší momenty s dobrými. Dostalo se mi určité ,,doby hájení“ a to především v době, kdy byl nejdražší fotbalista světa. Byl na něj obrovský tlak, který se Mourinho snažil krotit a v tomto ohledu podle mne Mourinho předvedl fantastickou práci – to ovšem bylo v sezóně číslo jedna. Od té doby se lecos změnilo a oba mají zmatečné vyjádření, kdy se v jednu chvíli navzájem chválí a ve chvíli druhou Pogba v rozhovoru říká že pokud hráč není šťastný, nemůže podat stoprocentní výkon. Co to asi znamená? Momentálně se spekuluje o odchodu Pogby do Barcelony.

Z mého pohledu jsou pouze dvě možnosti. Možnost první – Pogba odejde, ať už kamkoliv. Možná si i za tohle vysloužím kritiku, nicméně můj názor je ten, že z určitého úhlu pohledu by nám to mohlo prospět.

Proč?

Pogba sice nenastupuje na pozici na které bych ho rád viděl – podhrot. Mám ale za to, že právě příchod Freda znamenal uvolnění Pogby do téhle pozice a pouze zranění Matiče to v současné chvíli nedovoluje. Je otázkou jaké výkony by Pogba podával na tomto postě, kdyby za jeho zády byla dvojice Matic – Fred. Je pravděpodobné, že ty výkony by byli skvělé. Ale. Skvělé v případě, že Pogba bude šťastný. V tom s ním souhlasím. Jeho vyjádření jasně naznačuje, že se šťastně necítí a držet hráče, který není spokojený není dobrý nápad, ať je to kdokoliv. Vždyt toto byla strategie Manchesteru United dlouhá léta. Nikdo není více než klub. Další věcí je, že pokud má Pogba po uzdravení Matice ,,rezervované“ místo na podhrotu a došlo by k Pogbově odchodu, tuto pozici by klidně mohl zastat Alexis. A tím by se zároveň mohla vyřešit situace s Martialem. Umím si představit dvojici Fred – Matic, před nimi Alexis a na stranách Rashford/Martial na jedné a na druhé Mata/Lingaard,s  tím že pravé křídlo pořád zůstává problém. Právě křídlo a jak poslední zápas ukázal, tak také stoper. Jose věděl, proč si přál stopera, bohužel mu nebylo vyhověno.

Druhá možnost je, že odejde Mourinho. Právě to, že mu nebylo vyhověno v přestupech, výkon – respektive spíše nasazení hráčů v posledním zápase v Brightonu, mediální vyjádření ať už Pogby, Martialova agenta, nebo samotného Mourinha. Veškeré události posledních dní bohužel ukazují, že v našem milovaném klubu je cosi špatně. Jako fanoušek, který se dlouhodobě zastával Mourinha přes veškerou kritiku a i přes některé strašidelné výkony musím uznat, že v současné chvíli už ani já nejsem přesvědčen o tom, že je Jose ten pravý. Ani tak ne ze sportovního hlediska, ale z toho důvodu, že očividně má neshody s Woodwardem, hlavním tahounem Pogbou, zřejmě Martialem. A kdo ví s kým dalším. I on sám je od předsezónního turné stále nespokojený, stále negativní. To neprospěje nikomu.

„Závěrem nezbývá než doufat, že vše dopadne v prospěch klubu, ať už by to znamenal odchod Pogby, Mourinha, kohokoliv.“

Mohlo by vás zaujať

Preview&LIVE: Manchester United – Liverpool

Moro

Oficiálne: Mason Greenwood podpísal novú zmluvu

66pepo66

Podcast: Výmenný rozhovor s Liverpoolsky.net

Marky


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!