Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – Manchesteru United
  • Úvod
  • Blog
  • Legendární jedenáctka: Ruud van Nistelrooy
Blog Redaktorské správy Slider

Legendární jedenáctka: Ruud van Nistelrooy

RVN

Rutgerus Johannes Martinus „Ruud“ van Nistelrooy, který se narodil 1. července 1976, je holandský fotbalista a současný manažer mládežnického týmu PSV Eindhoven. Tento bývalý útočník je čtvrtý nejlepší střelec historie Ligy mistrů, ve které vstřelil 56 branek. Rovněž je trojnásobným vítězem tabulky střelců jednotlivých ročníků Ligy Mistrů a nejlepší střelec ve třech evropských ligách.

Van Nistelrooy začal svou kariéru v týmu Den Bosch, poté se stěhoval do Heerenveenu a pak i do PSV Eindhovenu, se kterým slavil dvakrát mistrovský titul. Jeho střelecký rekord v PSV upoutal pozornost zástupců Manchesteru United natolik, že v létě 2000 vznikla dohoda o přestupu. Ovšem kvůli zranění kolene se tento přestup o rok posunul, a tak v létě 2001 byl za rekordních 19 miliónů liber z PSV vykoupen a stěhoval se k Rudým ďáblům. V United vyhrál ligový titul, FA Cup, Ligový pohár, Community Shield, dvakrát byl zvolen Hráčem roku Manchesteru United samotnými fanoušky. V roce 2006 přestoupil do Realu Madrid. Ačkoliv i díky zranění Real po necelém čtyřletém působení opustil, stihl s ním vyhrát dvakrát ligový titul a španělský Superpohár. Jeho následující kroky směřovaly do německého Hamburku, aby se po roce a půl vrátil do Španělska, konkrétně do Malagy. Zde po jedné sezóně svou fotbalovou kariéru ukončil.

Fotbalové začátky

Ruud se narodil ve městě Oss v Severním Brabantu a v roce 1993 začala jeho profesionální fotbalová kariéra ve druholigovém týmu Den Bosch. Zde se jeho pozice na hřišti změnila a Ruud se posunul ze záložní řady na hrot útoku. V té době ještě hrával jako poloamatér v týmu Nooit Gedacht. První sezóna, ve které na sebe upozornil byla 1996/97. V dresu Den Bosche nastřílel v 31 druholigových zápasech 12 branek, a to upoutalo pozornost týmu Heerenveen, který jej koupil za částku 360 000 liber. Ruud se tak v následující sezóně objevil v první holandské lize a důvěru v něj vloženou splatil na výbornou. V 31 ligových zápasech vstřelil 13 branek a pomohl tak Heerenveenu k 6. místu a účasti v PVP. Tam se Heerenveen dostal díky tomu, že v domácím poháru sice skončil až na 3. místě, ovšem oba finalisté Ajax i PSV už měli zajištěný postup do Ligy Mistrů. Ruud k tomuto úspěchu přispěl třemi pohárovými brankami v pěti zápasech. Tahle jedna sezóna stačila k tomu, aby upoutal pozornost skautů PSV Eindhoven. PSV následně v létě 1998 za jeho služby zaplatilo 6,3 miliónu euro, což byla nejvyšší částka, která byla mezi holandskými kluby zaplacena.

PSV Eindhoven

Po přesunu do PSV se jeho hvězda rozzářila naplno. Ruud hned ve své první sezóně vstřelil 31 ligových branek ve 34 zápasech. První ligový zápas odehrál jako levé křídlo, ovšem pak už nastupoval jako útočník. Na svůj premiérový gól v novém dresu nemusel čekat dlouho. Ve 2. kole hrálo doma proti jeho bývalému klubu Heerenveenu. V něm sice Ruud vstřelil svou první branku, nicméně jeho PSV podlehlo 1:2. Svou první branku v Lize Mistrů vstřelil 4. listopadu 1998 na hřišti 1.FC Kaiserslautern, ovšem prohře 1:3 nezabránil. Tento zápas přišel 4 dny poté, co v lize vstřelil svůj první hattrick, odnesla to Sparta Rotterdam. Další hattrick pak zaznamenal přesně tři týdny po premiérové brance v Lize Mistrů, ve stejné soutěži takto pomohl porazit finské HJK Helsinky na jejich hřišti. Celkem v této sezóně zaznamenal 41 branek ve všech soutěžích. Ve své druhé sezóně v PSV přidal 29 ligových branek ve 23 ligových zápasech a měla to být jen otázka času, kdy na sebe oblékne dres většího klubu.

Bylo léto roku 2000 a blížilo se ME v Nizozemsku a Belgii. O Ruuda se dlouhodobě zajímal Manchester United a vše nasvědčovalo tomu, že už tohle léto změní dres. Přestup měl být dokončen za 18,5 mil. liber. Celý přestup by jistě proběhl hladce nebýt toho, že si Ruud na jaře tohoto roku poranil koleno a dva měsíce nehrál. United si tak svou investici chtěli ještě zdravotnicky proklepnout, s čímž PSV nesouhlasilo. United tak přestup zrušili a o den později si Ruud na tréninku přivodil zranění předních křížových vazů. Tohle zranění jej zařadilo na marodku na více než 8 měsíců. Místo přestupu tak přišlo léčení. Ruud se však nevzdal, po dlouhé rekonvalescenci se vrátil na ligové hřiště 3.3.2001 v domácím zápase proti Rodě Kerkrade a odehrál přes 60 minut. Do konce sezóny stačil odehrát 10 ligových zápasů v nichž vstřelil 2 branky.

Manchester United

Ruud join Manchester UnitedA tak co se nepovedlo v létě 2000, dokončilo se v létě 2001. Přestup do Manchesteru United za 19 mil. liber byl zpečetěn a Ruud podepsal 5letý kontrakt. Svůj debut zaznamenal 12.8.2001 v zápase Charity Shield proti Liverpoolu. Odehrál celý zápas, vstřelil svou premiérovou branku ovšem na první trofej si musel počkat. Liverpool zvítězil 2:1. První zápas v PL si odbyl o týden později, na Old Trafford proti Fulhamu, a k výhře 3:2 pomohl 2 góly. Premiérový gól v rudém dresu v LM pak vstřelil proti La Coruně 17.10.2001, United prohráli 2:3. Celou podzimní část se Ruud střelecky trápil. Před zápasem s Derby, které se hrálo 12.12.2001 měl za sebou 11ligových mačů a 5 vstřelených branek. V tomto zápase vstřelil 1 gól a pomohl k výhře 5:0. Ovšem také započal svou šňůru 8 ligových zápasů, ve kterých vždy vstřelil alespoň jeden gól. Vsítil jich celkem 10. Včetně zápasu s Derby do konce sezóny odehrál 21 ligových zápasů a v nich vstřelil 18 branek. Svou první sezónu v United tak zakončil na 23 ligových brankách. V LM se United i díky jeho 10 trefám dostali až do semifinále, kde po domácí remíze 2:2 remizovali i v Leverkusenu, tentokráte 1:1, a díky pravidlu o venkovních gólech vypadli. Ruud mohl být se svým střeleckým účtem spokojený, celkem rozvlnil sítě soupeřů v 36 případech.

Sezóna 2002/03 byla co se střeleckého umění pro Ruuda ještě úspěšnější. V lize dal 25 branek a po předchozím třetím místě dovedl United k titulu. V LM přidal branek 14, ovšem vyřazení přišlo dříve než o rok dříve. Stopku United vystavil Real Madrid, který dvojzápas zvládl o něco lépe. Doma Madrid vyhrál 3:1 a v odvetě mohl děkovat Ronaldovi za hattrick při prohře 3:4. Ruud ve 52 utkáních skóroval 44krát.

Nový ročník PL začal Ruud parádně, 2 góly ve dvou zápasech, pak v 5. kole přidal další 2 góly, v 7. kole zaznamenal hattrick a po 8 odehraných kolech měl na své střelecké pažbě 8 branek. Do konce kalendářního roku měl na svém účtu 13 ligových branek a 4 v Lize Mistrů. Během prvních 7 ligových kol nového kalendářního roku přidal 5 branek a tím byl jeho střelecký prach téměř vyčerpán. V následujících 11 ligových zápasech se neprosadil (z toho 5krát nehrál). Jak ročník začal, tak ho i skončil. V posledních dvou kolech vstřelil dva góly a zaokrouhlil svůj střelecký účet na 20 ligových branek. V Lize Mistrů žádný další gól nepřidal a United vypadli v osmifinále s Portem, které tenkrát vedl José Mourinho. Jelikož v lize skončili United až na třetím místě a nebudeme-li počítat Community Shield, dne 22.5.2004 zachraňovali United v čele s Ruudem sezónu ve finále FA Cupu. A v cestě jim stál Milwall. Ruud obul střelecké kopačky a dvěma góly pomohl k výhře 3:0 a tím zisku této trofeje. V této sezóně to byly jeho branky s pořadovými čísly 29 a 30.

Následující sezóna 2004/05 nebyla moc povedená. Ruud velkou část promarodil, a tak v lize stihl jen 6 branek v 17 zápasech. V LM se mu zkraje sezóny dařilo, v 5 zápasech základních skupin vstřelil 8 branek, z toho 4 v jednom zápase Spartě Praha. A jak se celkově nevedlo Ruudovi, tak se po celou sezónu nevedlo ani Manchesteru United. Na začátku sezóny přišel neúspěch v Community Shield proti Arsenalu, v Ligovém poháru United v semifinále nestačili na Chelsea a ligu zakončili opět na 3. místě, stejně tak jako v LM padli v osmifinále, tentokráte s AC Milán. A stejně jako před rokem, jediná šance na trofej přišla v FA Cupu. Soupeřem byl tentokráte Arsenal a zápas po bezbrankové remíze dospěl až k penaltám. Ruud si postavil míč na značku jako první ze všech střelců, poslal gólmana na opačnou stranu a United se ujali vedení. Jako druhý střelec United si míč postavil Paul Scholes a po dlouhém rozběhu nechal vyniknout Jense Lehmanna. jako jediný ze všech penaltových střelců neproměnil a Arsenal tak mohl slavit, zatímco United zakončili sezónu bez trofeje.

Svou poslední sezónu v červeném dresu začal Ruud opět skvěle. Po osmi kolech měl stejný počet vstřelených branek a do konce roku stihl přidat dalších 7. United tak konec roku zakončili na 2. místě v PL, zatímco v LM skončili po základní skupině, když nedokázali postoupit přes Villareal, Benfiku a Lille. Po novém roce tak hráli jen o ligový titul a oba domácí poháry. Na konci února se Ruud poprvé s týmem probil do finále Ligového poháru, a přestože do zápasu z lavičky nezasáhl, radoval se z její trofeje. Byl to zároveň poslední pohár, který s United vyhrál. V lize skončil Manchester druhý o osm bodů za Chelsea a v FA Cupu skončili na kopačkách Liverpoolu už ve čtvrtfinále. Ruud se na konci sezóny opět dostal nad 20 ligových branek, tuto metu překonal o jeden zásah, ovšem v ostatních soutěžích přidal pouhé 3 góly.

V PL nastoupil v dresu Manchesteru United během 5 sezón do 150 zápasů ve kterých rozvlnil sítě soupeřů celkem v 95 případech. V LM ve 43 zápasech přidal 35 branek. Celkem se jeho brankový účet v tomto dresu zastavil na čísle 150 ve všech soutěžích ve 219 utkáních.

Ruudův konec v drese United nebyl blesk z čistého nebe. Už během jara se objevily spekulace o sporech mezi ním a Fergusonem. Spekulace se vyrojily po finálovém zápase Ligového poháru, který Ruud proseděl na lavičce a několik dalších ligových zápasů na ni i začínal. Dne 9.5.2006 bylo oznámeno, že byl vyloučen z týmu poté, co měl na tréninku spor s vycházející hvězdou United Cristianem Ronaldem. Ruud se s Ronaldem dostal do konfliktu kvůli jeho sólování a vše měl zakončit výkřikem: „Jdi se vyplakat k tatínkovi“. Podle Ruuda tím měl na mysli asistenta manažera Carlose Queiroze, ovšem podle Ronalda samotného, se mělo jednat o jeho vlastního otce, který byl tou dobou již osm měsíců po smrti.

Real Madrid

V polovině června 2006 Ferguson oznámil, že Ruud chce United opustit a dva týdny poté již pózoval na San Bernabeu v dresu Realu Madrid. Zde se upsal na 3 roky. První sezóna Ruudovi vyšla na výbornou, v lize nastřílel 25 branek a s Realem dokráčel až k titulu. Ovšem v Lize Mistrů se zase zastavil v osmifinále. Tentokrát byl lepší Bayern Mnichov.

Druhá sezóna v dresu bílého baletu se mu střelecky také vydařila, ovšem radost z dalšího titulu mu zkazilo dlouhé zranění, díky kterému vynechal podstatnou část jarní sezóny. Po svém návratu na hřiště v posledních třech kolech vstřelil 4 branky a v lize tak ve 24 zápasech zaznamenal 16 gólů. V Lize Mistrů se pouť za ušatou trofejí zastavila na AS Římě opět v osmifinále.

Sezónu 2008/09 začal skvěle. V La Lize během prvních 7 kol vstřelil 4 branky, v Lize Mistrů měl bilanci 3 góly ve 4 zápasech. Ovšem pak přišlo v listopadu zranění, které defacto mělo za následek jeho konec v Madridu. Problémy s meniskem zapříčinily to, že až do konce sezóny si do míče nekopl.

Hamburk

V další sezóně jeho zdravotní lapálie pokračovaly a během podzimu se na hřiště v dresu Realu dostal jen na 120 minut. Svůj poslední madridský gól vstřelil během 11minutového pobytu na hřišti během domácího zápasu s Xerezem. Stalo se tak 20.září 2009. Pak přišly další zdravotní potíže a na hřiště se už nedostal. Proto nebylo překvapením, že v zimě měnil dres. Překvapením však bylo, že se stěhoval do německého Hamburku a svůj přestup zpečetil 23.1.2010. První zápas v novém dresu si moc neužil. Na trávník se dostal na pouhou minutu při remíze v Kolíně 3:3 asi o dva týdny později. Svůj první gól si nechal na další ligový zápas o týden později na hřišti Stuttgartu. Do zápasu naskočil jako střídající hráč v 65. minutě za stavu 1:1. O deset minut později vstřelil vítězný gól a dvě minuty na to přidal ještě pojistku. Následovalo další krátké zranění a sezonu v Hamburku zakončil s bilancí 5 branek v 11 ligových zápasech.

Druhá německá sezóna byla po zdravotní stránce lepší, i když drobná zranění jej na pár zápasů vyřadila ze hry. Co se střílení branek týče, tak to bylo horší. Ruudovi už bylo v této sezóně 34 let a byť nastoupil celkem do 25 ligových zápasů (19 v základní sestavě), vstřelil jen 7 branek. To bylo na takového kanonýra hodně málo.

Malaga

Svou německou anabázi tak nemohl Ruud považovat za příliš povedenou, a tak v létě 2011 změnil dres. Vrátil se do Španělska, ovšem na jiný pól ligové tabulky než předtím v Realu Madrid. Jeho novým týmem se stala Malaga. Na jeho představení si našlo na stadión cestu přes 15 000 nadšených fanoušků. Svůj debut si zažil na hřišti Sevilly při prohře 1:2. Prvního gólu se dočkal až 1. října 2011 při domácí výhře 3:2 nad Getafe. Svým gólem vyrovnával na 1:1. V sezóně vstřelil jen 4 ligové branky a jednu ve španělském poháru Copa del Rey. Ten poslední gól dokázal vstřelit v domácím zápase Racingu Santander dne 9. dubna 2012. Pečetil výsledek na konečných 3:0. Dne 14. května 2012 ve věku 35 let oznámil konec své fotbalové kariéry.

Mezinárodní kariéra

Ruud za holandskou reprezentaci odehrál 70 utkání a vstřelil 35 branek. Svůj debut si odbyl v přátelském zápase proti Německu dne 18. listopadu 1998. Avšak poranění křížového vazu, které odložilo jeho přestup do Manchesteru United, znamenalo i neúčast na domácím ME 2000. Díky tomu, že se Holandsko nekvalifikovalo na MS 2002, svůj velký turnajový debut si zažil až ne Euru 2004. Spolu s Milanem Barošem byli jedinými hráči, kteří skórovali ve všech zápasech základních skupin. V památném zápase právě proti ČR zvyšoval svým gólem na 2:0. Holandsko na turnaji došlo až do semifinále, kde podlehli 1:2 Portugalsku. Ruud se vešel do All – star teamu turnaje a svůj střelecký účet zakončil se 4 brankami.

Na MS 2006 byl v základní sestavě v každém skupinovém zápase a pokaždé byl střídán. Během skupinové fáze vstřelil jediný gól do sítě Pobřeží slonoviny. Do osmifinálového zápasu jej holandský trenér Marco van Basten bez vysvětlení nechal sedět na lavičce náhradníků a Holandsko svůj zápas s Portugalskem nezvládlo. Po prohře 0:1 pro ně turnaj skončil.

Po turnaji byl Ruud van Bastenem vynechán v přátelském zápase s Irskem a v dalším zápase proti Portugalsku ho nahradil Dirk Kuyt. Když se zranil Huntelaar a nemohl tak zasáhnout do kvalifikačních zápasů proti Bulharsku a Bělorusku na ME 2008, Ruud odmítl van Bastenovu pozvánku. 23. ledna 2007 oznámil Ruud ukončení reprezentační kariéry kvůli dlouhotrvajícím sporům s trenérem reprezentace van Bastenem. Ovšem po několika telefonátech a přesvědčování ze strany Edwina van der Sara, oba dali své spory stranou a Ruud se do reprezentace vrátil. Dne 8. září 2007 nastoupil do zápasu proti Bulharsku a o 4 dny později vstřelil gól v dalším zápase proti Albánii. Na Euru 2008 pak skóroval při výhře 3:0 nad Itálii a ve čtvrtfinále vyrovnával na 1:1 v prohraném zápase proti Rusku. Po turnaji podruhé ukončil reprezentační kariéru.

Pro novou kvalifikaci na MS 2010 vedl holandský národní tým  Bert van Marwijk a Ruud se pokusil o další reprezentační návrat. Ovšem nový trenér jeho reprezentační volání nevyslyšel a poté, co se nedostal ani do nominace na závěrečný turnaj MS, prohlásil, že nemá na výběr a s reprezentační kariérou je definitivní konec.

Před kvalifikačními zápasy na ME 2012 se San Marinem a Finskem se zranil Robin van Persie a van Marwijk nabídl Ruudovi šanci se poprat o jeho reprezentační místo. Ruud opět oblékl reprezentační kopačky a zapsal se do střelecké listiny v zápase proti San Marinu. Znovu byl povolán v březnu 2011 na kvalifikační zápas proti Maďarsku. Do zápasu se dostal na konci zápasu a neměl tak moc možností se ukázat. Vše si vynahradil o 4 dny později v domácím zápase proti stejnému soupeři. V 73. minutě poslal Holandsko do vedení 3:2, zápas nakonec skončil výhrou Oranjes 5:3. Byl to jeho 35. reprezentační gól.

Trenérská kariéra

V roce 2013 byl angažován klubem PSV jako trenér mládeže U17. Po MS 2014 od kormidla holandské reprezentace odešel Louis van Gaal a na jeho místo přišel Guus Hiddink a Ruud byl jeho asistentem.

Osobní život

V červenci 2004 se oženil s Leontien Slaatsovou. V září 2006 se jim narodila holčička Moa Annette a v březnu 2008 syn Liam. Oba manželé se aktivně věnují charitě, Ruud je od roku 2001 holandským ambasadorem organizace SOS Dětské vesničky.

Během své fotbalové kariéry byl tváří značky NIke, která jej sponzorovala. Před MS 2002 se také objevil v reklamě s dalšími fotbalisty, jako např. Thierry Henry, Ronaldo, Edgar Davids, Fabio Cannavaro, Francesco Totti, Ronaldinho, Luís Figo a Hidetoshi Nakata. V roli rozhodčího se objevil Eric Cantona.

Ruud van Nistelrooy byl posledním hráčem naší Legendární jedenáctky. Asi to nebude nejsilnější sestava všech dob, jelikož o některých hráčích se zde psalo už dříve, a tak se v našem výběru nemohli objevit. Každopádně všichni zástupci, které jste si zvolili si zde své místo zaslouží. Ať už to byli hráči pro pamětníky či doby nedávné. Doufejme, že v nejbližších letech přibudou další hráči, o kterých za pár let taky budeme psát jako o legendách.

zdroj: https://www.transfermarkt.com, https://en.wikipedia.org

Mohlo by vás zaujať

Ženský tím započal svoju históriu víťazne

Pasťo

Mourinho po prehre s Čajkami

Moro

Review&Hodnotenie: Brighton – Manchester United

Igor GGMU


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!