Legendární jedenáctka: Dwight Yorke

10

Dwight Eversley Yorke, který se narodil 3. listopadu 1971, je bývalý fotbalista pocházející z Trinidadu a Tobaga. Během své klubové kariéry hrál v letech 1988 – 2009 v Aston Ville, Manchesteru United, Blackburnu Rovers, Birmingham City, Sydney a Sunderlandu převážně na pozici útočníka. Také byl asistentem trenéra národního týmu Trinidadu a Tobago během kvalifikace na MS 2010. Během svého působení v Premiere League vstřelil 123 branek, což byl rekord v počtu gólů neevropského hráče, dokud ho v roce 2017 nepřekonal Sergio Aguero.

Na reprezentační úrovni působil v letech 1989 až 2009, během té doby nastoupil k 74 zápasům a vstřelil 19 branek. Národnímu týmu v roce 2000 pomohl dojít až do semifinále na CONCACAF Gold Cupu a také byl u toho, když Trinidad a Tobago slavilo premiérový postup na MS 2006.

Klubová kariéra

Aston Villa

V roce 1989 Yorkův talent objevil při turné v Karibiku tehdejší manažer Aston Villy Graham Taylor. Yorke hrál v týmu právě proti Aston Ville a Taylora natolik uchvátil, že si ho pozval na zkoušku do svého klubu. Následně obdržel od klubu smlouvu a svůj první zápas v dresu Villains si odbyl proti Crystal Palace 23. března 1990. během svého působení v tomto klubu hrával na pozici pravého křídla. Změna nastala až před sezónou 1995/96, kdy se přesunul na hrot a velice brzy se stal obávaným kanonýrem.

Yorke se stal důležitým hráčem Villains, kteří se v roce 1996 dostali až do finále Ligového poháru. V něm zdolali Leeds United 3:0 a Yorke byl mezi úspěšnými střelci. Dne 30. září 1996 se mu podařilo vstřelit hattrick do sítě Newcastlu, i přes tento skvělý počin Aston Villa tento zápas prohrála 3:4. V tomto zápase vstřelil Yorke ještě jeden gól, který ovšem kvůli offsidu nebyl uznán. Jeho dlouhodobé kvalitní výkony zapříčinily, že o něj v létě 1998 začal jevit eminentní zájem Manchester United. V Aston Ville Yorke odehrál 231 zápasů, během nichž nastřílel 97 branek, z toho 63 v Premier league (případně předchozí First Division).

Přestup Dwighta Yorka do United se nerodil snadno. Tehdejší manažer Aston Villy John Gregory Yorka nechtěl pustit, případně jej chtěl vyměnit za jiného útočníka Andyho Colea. Yorke sám následně požádal Gregoryho o přestup. V úvodním zápase sezóny 1998/99 se Yorke objevil v dresu Villains, nicméně vypadalo to spíše, že nemá snahu hrát, protože je nespokojený, že nemohl přestoupit. A tak Villains nezbylo nic jiného než svolit k tolik očekávanému přestupu. Psal se den 20. srpna a přestupová částka byla více než 12 miliónů liber. Navzdory jeho 9 letům strávených v dresu Aston Villy mu část fanoušků neodpustila jeho odchod a později si u nich ještě pohoršil díky přestupu do Birminghamu City.

Manchester United

Yorke se již během své první sezóny v rudém dresu stal důležitým hráčem při cestě za fantastickým treblem a to i díky okamžité souhře se svým útočným parťákem Andy Coleem. Svůj první ligový gól v novém dresu vstřelil ve 4. kole při domácí výhře 4:1 nad Chrltonem Athletic. V tomto zápase vstřeli góly celkem dva, první těsně před koncem prvního poločasu a druhý pak chvíli po začátku toho druhého. Svůj první manchesterský hattrick vsítil 16. ledna 1999 při ligové výhře 6:2 na půdě Leicesteru. V Premier league celkem nastřílel 18 branek, dalších 8 pak přidal v Lize Mistrů, trefil se například do sítě Bayernu Mnichov, Interu Milán, Barcelony či Juventusu Turín. Na konci sezóny byl vyhlášen Hráčem roku v Premier League.

Druhá sezóna už nebyla tak úspěšná. Na úvod se United podařilo prohrát Arsenalem v zápase Community Shield, další zápas o trofej do sbírky nezvládli proti Laziu Řím v Superpoháru. V zimě pak přišlo zklamání na MS klubů, kde United neprošli ze skupiny do vyřazovacích bojů. Ve třech zápasech si připsali výhru, remízu i prohru a ve skupině skončili na 3. místě. Yorke během všech těchto zápasů vstřelil jediný gól. V Lize Mistrů se mu také nevedlo, stejně jako celému týmu. United skončili ve čtvrtfinále na kopačkách Realu Madrid a Yorke v celé soutěži zaznamenal jen 2 úspěšné zásahy. Své střelecké kvality v této sezóně tak musel dokazovat hlavně v Premier League. Po prvních 3 ligových kolech měl na svém kontě 4 zářezy, nicméně pak přišlo slabší období a až do začátku března stihl přidat jen dalších 7 ligových branek. Dne 11. března 2000 v zápase proti Derby County se opět rozstřílel, vstřelil hattrick a během 4 ligových utkání své střelecké konto rozšířil celkem o 7 branek. To, co se mu povedlo za předchozích 6 měsíců, teď stihl během jednoho měsíce. Pak ještě přidal 2 branky do sítě Chelsea a jednu Watfordu a ligovou sezónu zakončil titulem a 18 góly. Druhou trofej do sbírky přidali hráči United v Interkontinentálním poháru, ve kterém zdolali 1:0 brazilské Palmeiras. Yorke v tomto zápase odehrál 45 minut, když v poločase nahradil Ole G. Solskjaera.

Třetí Yorkova sezóna v United opět nezačala triumfem, když v Community Shieldu nestačili na Chelsea a prohráli 0:2. Yorke tuto sezónu také nezačal vůbec dobře, svůj první gól vstřelil až 18. října do sítě PSV Eindhoven v zápase Ligy Mistrů. Sice v následujícím ligovém zápase opět skóroval, bohužel bylo to na další měsíc z jeho střeleckého představení vše. Během 22 ligových zápasů do kterých nastoupil vstřelil jen 8 branek, z toho hattrickem pomohl na konci února 2001 sestřelit 6:1 Arsenal a dvěma góly v polovině dubna pomohl k výhře nad Derby County. V Lize Mistrů už žádný gól nepřidal, a tak se jeho celosezónní střelecké konto zastavilo na čísle 9. Mohl mít radost snad jen z třetího ligového titulu v řadě, v Lize Mistrů United padli opět ve čtvrtfinále, tentokráte s Bayernem Mnichov.

Čtvrtá sezóna se ukázala být Yorkova poslední v dresu Manchesteru United. V lize odehrál jen 10 zápasů, v sezóně se na hřiště dostal jen v 15 zápasech a vstřelil jediný gól. Ten poslední padl do sítě Leicesteru, kdy pečetil výhru 2:0. Stalo se tak 17. listopadu 2001. Svůj definitivně poslední zápas za United odehrál 26. ledna 2002 v FA Cupu na hřišti Middlesbrough, kde na posledních 11 minut nahradil Ole G. Solskeara. Ovšem prohře 0:2 nedokázal zabránit.

Na konci sezóny se tak Yorke s Manchesterem rozloučil a za cca 2 milióny liber přestoupil do Blackburnu Rovers. Za Manchester United odehrál celkem 149 zápasů a vstřelil 64 branek (některé zdroje uvádí 66 branek), z toho 48 v Premier League.

Blackburn Rovers

Yorke strávil v Blackburnu dvě sezóny a jeho cesty se opět střetly s útočným parťákem z United, Andy Coleem. V první sezóně 2002/03 nastoupil do 33 ligových zápasů a vstřelil 8 branek, celkem jich v prvním roce zaznamenal 13. Blackburn skončil v lize na 6. místě, a to stačilo na postup do Poháru UEFA. Ovšem tam se dlouho Blackburn neohřál, skončil hned v 1. kole, nad jeho síly byl turecký Genclerbirligi. Tohle brzké vyřazení jako by poznamenalo celý zbytek sezóny. Yorke mohl závidět svému útočnému parťákovi jeho formu. Zatímco Andy Cole dal v lize 11 branek, Yorke skóroval jen ve čtyřech případech. Navíc byl během sezóny nařčen svým manažerem Graemem Sounessem ze špatného přístupu a často byl kritizovaný za svou formu.

Vše vyvrcholilo na začátku nové sezóny 2004/05, kdy po 4. ligovém kole Yorke odešel do Birmingamu City.

Birmingham City

Jako téměř 33letý se stal novou útočnou posilou tohoto klubu, ovšem na hřišti to nedokázal potvrdit. Sice měl po třech odehraných zápasech na svém kontě dvě vstřelené branky, ovšem to bylo z jeho strany vše. Do konce listopadu hrával pravidelně, pak na měsíc vypadl ze sestavy, do které se vrátil v zase v lednu. Ovšem během 5 lednových zápasů si připsal jen 31 ligových a 14 FA Cupových minut. Pak už se na hřišti neobjevil a většinu času strávil vysedáváním na lavičce náhradníků. Na konci sezóny, 8 měsíců po svém příchodu, jej manažer týmu Steve Bruce z týmu propustil.

Sydney FC

Yorke dlouho bez angažmá nezůstal. Podepsal smlouvu s australským Sydney FC a stal se dokonce i kapitánem týmu. V lize vstřelil celkem 7 branek, z toho 3 z pokutových kopů. Pro australský fotbal, konkrétně jeho popularizaci a nově vzniklou A – league byl Dwight Yorke výborný tahák. Jeho tvář byla použita při propagaci ligy. Se svým týmem se dostal až do finále soutěže, kde se před 41 000 diváky střetli s týmem Central Coast Mariners. Jediný gól zápasu zaznamenal Yorkův spoluhráč Steve Corica a tak mohli hráči Sydney slavit titul.

V červnu 2006 začal Yorke překvapivě v trénovat se svým bývalým klubu Manchesterem United. Nebylo to z důvodu přestupu, jen se chtěl udržet v kondici před blížícím se Mistrovstvím světa. Sezóna v Austrálii skončila a předsezónní trénink ještě nezačal.

Sunderland

Poslední srpnový den roku 2006 se uskutečnil Yorkův návrat na anglické trávníky. Za částku cca 200 000 liber se stal novým hráčem Sunderlandu, který tuto sezónu hrával druhou nejvyšší soutěž. Zde se potkal s dalším svým bývalým spoluhráčem z Manchesteru, Royem Keanem. Ten zde ovšem působil v roli manažera. Svůj debut prožil až v 9. ligovém kole, kdy se na hřiště dostal jako střídající hráč už v 15. minutě. Byl to domácí zápas proti Leicesteru a fanoušci ho přivítali potleskem ve stoje. Zápas nakonec skončil 1:1. Celkem odehrál 32 ligových zápasů a byl využíván převážně jako defenzivní záložník, přesto stihl vstřelit 5 ligových branek. Tuprvní zaznamenal proti Stoke City.

Během Vánoc 2006 rozžínal vánoční osvětlení ve městě a také dostal dres s číslem 19, které nosil v Manchesteru United. Sezóna pro klub dopadla velice dobře, Sunderlad postoupil mezi elitu do Premier league.

V sezóně 2007/08 odehrál Yorke 20 ligových zápasů a do listiny střelců se zapsal jedinkrát. Bylo to při drtivé prohře na hřišti Evertonu, kdy těsně před poločasem snižoval na 1:3. Do druhé půle už pak nezasáhl a Sunderland odjel s debaklem 1:7. V únoru 2007 si přivodil zranění, které jej vyřadilo ze sestavy. Byť se brzy vrátil, než se stačil rozehrát, přišlo zranění kolene, které jej vyřadilo téměř až do konce sezóny. Na hřiště se vrátil v posledním kole doma proti Arsenalu, při svých odehraných 75. minutách nedokázal zabránit prohře 0:1.

Yorke během sezóny několikrát uvedl, že by se rád vrátil do A – league, nejlépe do Sydney. Nicméně i kvůli platovým požadavkům jeho návrat do klubu byl nepravděpodobný, spekulovalo se spíše o Central Coast Mariners. Už to vypadalo, že tento přestup se uskuteční, když 1. července 2008 Yorke prodloužil v Sunderladnu smlouvu o jednu sezónu.

Sezónu 2008/09 začal zraněním, a tak se na hřiště dostal až v 7. ligovém kole. A opět proti Arsenalu. Tentokráte doma Sunderland vybojoval bod. V té době mu táhlo na 37 let a jeho čas na hřišti se výrazně krátil. V Premier league stihl odehrát během celé sezóny 279 minut, k tomu přidal 44 minut v FA Cupu. Nejvýraznější zápis z této sezóny nastal asi 2. ledna 2008. V zápase s Blackburnem obdržel červenou kartu. Na konci sezóny Yorke oznámil konec své hráčské kariéry.

Reprezentační kariéra

Dwight Yorke nastoupil v reprezentačním dresu k 72 zápasům (někde se uvádí 74 zápasů) a vstřelil 19 branek (někde se uvádí 26 branek). V součtu s neoficiálními zápasy Trinidadu a Tobaga se pak počet jeho reprezentačních startů zastaví na čísle větším než 100.

V roce 1990 Trinidadu těsně unikl postup na MS v Itálii, když ve druhé fázi kvalifikace skončili na nepostupovém 3. místě, dva body za postupem. V roce 2001 se rozloučil s reprezentačním dresem po neshodách s trenéry, nicméně o několik let později se vrátil a zahrál si kvalifikaci na MS 2006. Zde se Trinidadu podařilo v kvalifikaci uspět, a tak se tento tým probojoval poprvé v historii na finálový turnaj MS.

Na tomto MS byl Yorke kapitánem reprezentačního mužstva, při remíze 0:0 se Švédskem byl vyhlášen Hráčem utkání a také odehrál všechny zápasy Trinidadu bez střídání. Turnaj odehrál na pozici defenzivního záložníka.

V roce 2007 oznámil definitivní konec v reprezentaci s odůvodněním, že se chce plně věnovat klubovým povinnostem v Sunderlandu. Ovšem v červnu 2008 se do reprezentace vrátil na přátelský zápas proti Anglii a o měsíc později oznámil svůj záměr hrát v kvalifikaci na MS 2010.

Dne 15. října 2008 vstřelil svůj první gól po návratu, bylo to do sítě USA při kvalifikační výhře 2:1. Dne 11. února 2009 vstřelil svůj poslední reprezentační gól, bylo to ve druhé fázi kvalifikace na MS, zápas se Salvadorem skončil remízou 2:2. Yorke proměnil ve 26. minutě penaltu, nicméně v poslední minutě zápasu se nechal vyloučit a dostal stopku na 4 zápasy. trest byl posléze zmírněn na polovinu.

Poté, co byl propuštěn ze Sunderlandu, ukončil svou hráčskou kariéru a stal se asistentem hlavního trenéru u reprezentace Trinidadu a Tobaga.

Po konci kariéry

Dwight Yorke se chtěl dát na trenérskou dráhu a udělal si trenérskou licenci. V roce 2010 byl zmiňován jako možný koučAston Villy. Dne 17. dubna 2011 běžel Londýnský maraton a dokončil ho v čase 3 hodiny a 32 minut. V srpnu 2017 se stal spolupracovníkem stanice Sky Sport.

Osobní život

Dwight York měl krátký vztah s modelkou Katie Price, s níž má syna Harveyho, který je slepý a autistický. Yorke otcovství zpochybňoval, dokud mu nebylo prokázáno na základě testu DNA.

Na jeho počest byl v roce 2001 pojmenován nový stadión v Tobagu, který nese název Dwight Yorke Stadium a stojí ve městě Bacolet.

V roce 2009 vydal svou biografii s názvem Born to score.

Pro příští vydání Legendární jedenáctky je připraven druhý útočník. A na výběr máte z tohoto tria:

  • Ole Gunnar Solskjaer
  • Ruud van Nistelrooy
  • Mark Hughes

Hlasovat můžete jako vždy v komentářích nejpozději do 8. října. A ještě přikládám náhled naší aktuální jedenáctky.

Zdroj: en.wikipedia.org, www.transfermarkt.com; zdroj videa: youtube.com

 

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokU18: Everton – United 1:1
Ďalší článokAnderson ľutuje odchod z európskeho futbalu
Mé jméno je František alias Tom Mengelin a jsem z Ostravy. Pokud máte rádi fotbalové manažery a znáte Brejk, pod manažerem s přezdívkou ovman se skrývá moje maličkost. Manchesteru United fandím asi od roku 1992. Tehdy ještě nebyl internet a zprávy ze zahraničních lig se k nám dostávaly v omezeném množství. Nicméně jakmile sem uviděl Ryana, bylo rozhodnuto.


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!