Legendární jedenáctka: Gary Neville

11

V dnešním vydání Legendární jedenáctky si představíme asi nejlepšího pravého obránce naší historie, Garyho Nevilla. Tento člen „Class of 92“ nikdy neoblékl jiný dres než ten červený manchesterský nebo dres reprezentační. A jen čtyři hráči odehráli více zápasů za náš klub.

Gary Alexander Neville se narodil 18. února 1975 ve městě Bury. V Manchesteru United strávil celou svou fotbalovou kariéru, celkem s ním získal 20 trofejí, včetně 8 ligových titulů a 2 vítězství v Lize mistrů. V červeném dresu odehrál celkem 400 ligových zápasů, z toho 380 krát nastoupil v základu a 20 krát jako střídající hráč a vstřelil 5 branek. V Lize mistrů sehrál celkem 115 zápasů (108 v základní sestavě a v 8 případech přišel jako střídající hráč) a dal 2 góly. Celkem během své kariéry nastoupil k 602 zápasům za seniorní tým Manchesteru United, z toho 566 krát jako hráč základní jedenáctky a 36 krát jako střídající hráč a vsítil celkem 7 branek. Za A – tým Anglie odehrál celkem 85 utkání a střelecky se neprosadil. S Albionem se zúčastnil 3 Mistrovství Evropy a 2 Mistrovství světa.

Své první fotbalové kroky udělal Gary jako malý chlapec v městečku Bury, na předměstí Manchesteru. K United se připojil v červenci roku 1991, když klub organizoval nábory pro školáky z Manchestru a blízkého okolí. Gary byl úspěšný a začal tak hrát za juniorské týmy. Svou první profesionální smlouvu podepsal už 18 měsíců od svého příchodu do klubu, konkrétně v lednu 1993. Gary byl v letech 1992 a 1993 členem úspěšného mládežnického týmu, který pro seniorské mužstvo vyprodukoval několik špičkových hráčů.

Svůj debut v A – týmu si prožil v zápase poháru UEFA proti Torpédu Moskva, které se hrálo na Old Trafford 16. 9. 1992 a skončilo bez branek. Víc toho za A – tým v této sezóně nestihl. V následující sezóně si připsal také jen jedno střídání za seniorní tým. Ovšem už v následující sezóně 1994/95 se napevno probojoval do prvního týmu. Pomohla mu k tomu i mnohá zranění v týmu, včetně Paula Parkera, který hrával na místě pravého beka. Během této sezóny odehrál Gary 16 ligových zápasu v základní sestavě a dvakrát naskočil během zápasu. Celkem nasbíral v sezoně 27 startů ve všech soutěžích, z toho 23 v základu. Prožil i jedno finálové zklamání, prohru 0:1 s Evertonem v FA Cupu. O rok později, v sezóně 1995/96, si to však vynahradil, mohl se těšit ze zisku FA Cupu a také z vítězství v lize. Tenhle ligový triumf pak United s Garym o rok později zopakovali.

Od sezóny 1995/96 až do sezóny 1998/99 si pokaždé v lize připsal minimálně 30 startů a 5. května 1997 v domácím zápase s Middlesbrough vstřelil svůj první ligový gól. Zápas nakonec skončil 3:3. Během své klubové kariéry pak stihl dát branky ještě Evertonu, Aston Ville, Leicesteru City a Charltonu Athletic v lize a v Lize Mistrů Basileji. Poslední gól dal také v Lize mistrů, bylo to 23. 11. 2004 proti Lyonu při vítězství 2:1. Tento zápas byl specifický tím, že to byl 1000 zápas Sira Alexe Fergusona na lavičce United.

Sezónu 1998/99 začínal Gary na místě středního obránce místo jeho obvyklé pozice na pravé straně. Bylo to hlavně kvůli zraněním stoperů Johnsena a Berga, kdy byla obranná formace United značně zdecimovaná. Netrvalo to však dlouho a vrátil se na svou oblíbenou pravou stranu, kde se rozehrál k famózním výkonům. Stal se jedním ze základních pilířů týmu, který na konci roku oslavoval fantastický „Treble“.

Sezóna 1999/00 v něm zanechala smíšené pocity. Jeho obvyklá výborná spolehlivost dostala při mnoha příležitostech vážné trhliny. Nejvíce se to projevilo na Mistrovství světa klubů v Brazílii, kdy jeho hrubé chyby darovaly Vascu da Gama dva góly. Neville se však poučil ze svých chyb, tvrdě zapracoval na vrácení své předešlé formy a pomohl United k dalšímu ligovému titulu.

V sezóně 2000/01 jsme mohli pozorovat mimořádné zlepšení obranné hry United, jejich výsledkem byl nejmenší počet inkasovaných gólů v historii Premier League. Kvůli zranění Jaapa Stama nastupoval Gary ve středu obrany a počínal si mimořádně precizně, žádný hráč si v sezóně nepřipsal tolik startů jako on.

Následující sezónu kvůli dlouhodobým zraněním Ronnyho Johnsena a Wesa Browna byl Neville opět častokrát přinucený nastupovat ve středu obrany, tentokrát vedle Laurenta Blanca. V semifinále Ligy mistrů proti německému Leverkusenu si podivnou shodou okolností přivodil zranění zánártí kůstky, stejné zranění postihlo také Davida Beckhama. Ztráta spolehlivého pravého křídla v rozhodující fázi sezóny výrazně oslabila mužstvo, náročnost zranění dokonce zabránila Garymu i ve startu na MS 2002.

Na startu nového ročníku PL byl už plně připravený, první měsíce se však pro United nevyvíjely vůbec dobře a nemastná hra vyvrcholila prohrou s místním rivalem City v poměru 1:3. Neville udělal chybu, po které padl druhý gól a spolu s dalšími hráči se ocitl pod palbou kritiky fanoušků i médií. Po tomto zápase však United předvedli skvělý obrat, celý tým se dostal do výborné formy a po dvou letech se opět mohl radovat z vítězství v PL. Když si Roy Keane v průběhu sezóny přivodil menší zranění, Gary se dokonce v některých zápasech objevil s kapitánskou páskou.

V sezóně 2003-2004 jsme ho mohli vidět střelit dva góly, což je jeho rekord na jeden ročník a známý je také ´hlavičkový incident´ se Stevem McManamenem, kterým jen zlepšil svou reputaci pravého červeného ďábla. V Nevillovi se střetává velké množství odhodlanosti a zároveň je to hráč s obrovskými zkušenostmi.

V kabině má také pověst jakéhosi hlavního předáka, a to kvůli obraně a obhajování svých spoluhráčů před Anglickou fotbalovou asociací a médii. Byl údajně vůdcem spiknutí, které mělo za cíl bojkotovat kvalifikační zápas s Tureckem na EURO 2004 na podporu Ria Ferdinanda, který dostal přísný trest za zmeškanou dopingovou kontrolu. Byl také v pozadí hráčského protestu na podporu Alana Smitha, který byl nečistě vynechaný z kádru anglické reprezentace.

V roce 2005 po odchodu dlouholeté opory Roye Keana převzal Gary kapitánskou pásku natrvalo. Gary Nevill kapitán

V lednu 2006 se dostal do sporu s Anglickou fotbalovou asociací. Stalo se tak po domácím zápase s Liverpoolem, které United vyhráli 1:0 gólem Rio Ferdinanda v nastaveném čase. Gary přeběhl půl hřiště a vehementně slavil před hostujícími fanoušky. To se nelíbilo liverpoolským jak na zápase tak ani po něm, kdy došlo v ulicích k výtržnostem a vše bylo dáno za vinu právě Nevillově oslavě.  Následně byl ze strany FA obviněn z nevhodného chování. Gary se k tomu vyjádřil tím, že se zeptal, zda by bylo pro hráče vhodnější, kdyby se chovali jako roboti a neukazovali své emoce na hřišti. Dostal pokutu ve výši 5000 liber a byl varován ohledně jeho budoucího chování.

V zápase proti Boltonu v březnu 2007 si Gary vážně poranil kotník, se zraněním laboroval celkem 343 dnů a musel vynechat 55 zápasů. Velký comeback si užil v domácím čtvrtfinálovém zápase LM proti AS Řím, kdy do zápasu nastoupil v 81. minutě místo Andersona. Při jeho příchodu se mu dostalo „standing ovation“ a nasadil si i kapitánskou pásku. Byl to jeho 99 zápas v Lize mistrů. United se toho roku dostali až do samotného finále, ke kterému Gary ani nebyl nominován, nicméně po zápase si mohl se svými spoluhráči vychutnat radost z vítězství. Navíc proti Chelsea. Díky zranění stihl během celé sezóny 2007/08 odehrát jediný zápas.

Po více než 17 měsících, v sezóně 2008/09, po zranění nastoupil do základní sestavy proti Portsmouthu v zápase Community Shield. V 61. minutě byl střídán Wesem Brownem. Zápas skončil vítězstvím United 3:1 po penaltách. Do ligy naskočil až ve 4. kole proti Chelsea. Venku United uhráli remízu 1:1 a Gary odehrál jako kapitán celý zápas. Nicméně tato sezóna nebyla to pravé ořechové. Gary nastupoval i díky zranění nepravidelně, od února do konce sezóny stihl odehrát jen 3 ligové zápasy a jeden v LM. Přesto mohl na konci sezóny slavit ligový titul a zároveň prožívat obrovské zklamání po finálové prohře v LM 0:2 s Barcelonou.

Další sezóna by se dala nazvat jeho poslední celou. Odehrál 17 ligových zápasů, celkem 29 a na své konto přidal poslední trofej, triumf v Ligovém poháru. V lize se United dlouho drželi na 2. místě, ve 29. kole po venkovním vítězství 1:0 nad Wolverhamptonem se dostali do čela. Tam se udrželi další tři kola až přišel domácí zápas s druhou Chelsea. United tento souboj nezvládli, prohráli 1:2 a když v následujícím kole nedokázali zvítězit v Blackburnu, v celkovém součtu skončili druzí, právě za Chelsea. A tak Garyho bilance nakonec čítá „jen“ 8 ligových titulů.

Definitivní konec Garyho kariéry přišel o rok později. Na hřišti se objevil v lize jen třikrát, čtvrtý start přišel v Ligovém poháru. 24. října 2010 odehrál svůj 600 zápas v dresu United, bylo to při vítězství 2:1 na hřišti Stoke City. V tomto zápase obdržel ve 34. minutě žlutou kartu za faul na Matthewa Etheringtona a když o sedm minut později přišlo varování rozhodčího po faulu na stejného hráče, byl raději v poločase nahrazen Wesem Brownem. Svůj poslední zápas v dresu Manchesteru United odehrál na Nový rok 2011. V rámci 19. kola odehrál 71 minut na hřišti West Bromwiche a podílel se tak na výhře 2:1. V té době United v Premier league kralovali, byli po těch 19 kolech bez prohry a od 27. listopadu, kdy Berba při výhře 7:1 zničil pěti góly Blackburn, se hřáli na čele. To čelo už do konce sezóny neopustili a první prohra přišla až 5. února na Wolwerhamptonu.

Den po utkání s West Bromwichem, 2. 1. 2011 oznámil ukončení své bohaté kariéry. Gary následně prozradil, že v poločase seděl na záchodě a věděl, že tohle je jeho poslední zápas. V době svého odchodu měl na kontě 8 ligových titulů, 2 vítězství v LM, 3 vítězství v FA Cupu, 2 vítězství v Ligovém poháru, 3 vítězství v Community Shield a po jednom titulu v Interkontinentálním poháru a Mistrovství světa klubů. Vítězství v Ligovém poháru z roku 2006 si poprvé vychutnal jako kapitán Manchesteru United.

Rozlučkový zápas se konal na Old Trafford 24. května 2011 proti Juventusu Turín. Na straně United si zahráli např. Garyho bratr Phil, David Beckham, Nicky Butt, Paul Scholes či Ryan Giggs.

Reprezentační kariéra

První reprezentační zápas odehrál v roce 1995 v přátelském zápase proti Japonsku. 23. května 1996 odehrál přátelský zápas proti Číně. V zápase se objevil také jeho bratr Phil, se kterým se na hřišti v jednom dresu potkal o dva týdny dříve ve vítězném finále FA Cupu. Byli tak po 119 letech prvními sourozenci, kteří během jedné sezony hráli a vyhráli finále FA Cupu a zároveň nastoupili spolu v reprezentačním dresu. Naposledy se to povedlo Hubertu a Francisi Heronovým v roce 1877.

Stal se nejmladším hráčem základní sestavy na svém prvním velkém turnaji, ME 1996, které se konalo právě v Anglii. Odehrál všechna utkání až do semifinále, do kterého nemohl kvůli karetnímu trestu nastoupit. Anglie v tom zápase prohrála na penalty s Německem. Následně si zahrál na MS 1998 ve Francii a ME 2000 v Holandsku a Belgii. O MS 2002 ho připravilo zranění. Pak se však vrátil do reprezentace a opět byl důležitým členem Anglie na ME 2004 v Portugalsku.

Kvůli zranění musel vynechat závěrečnou část kvalifikace na MS 2006. Do reprezentace se vrátil v přátelském zápase v březnu 2006 proti Uruguayi. Na MS odehrál úvodní utkání proti Paraguayi, ovšem den před druhým zápasem ve skupině si poranil při rozcvičování lýtko a musel vynechat 3 utkání. Nastoupil tak až ve čtvrtfinále proti Portugalsku. Bohužel to bylo utkání na tomto MS i poslední, neboť Anglie prohrála na penalty. Tohle byl pro Garyho zároveň 81 reprezentační zápas, čímž se dostal na 9. místo v počtu odehraných reprezentačních zápasů. V tomto zápase Gary navlékl i kapitánskou pásku. Stalo se tak poté, co kvůli zranění musel střídat kapitán David Beckham.

Po porážce s Portugalskem prohlásil, že i nadále hodlá pokračovat v reprezentační kariéře. Jako jeden ze tří klubových kapitánů byl v užším výběru na reprezentačního kapitána. Tím se po Beckamovi stal John Terry, jeho zástupce byl Steven Gerrard.

Dne 11. října 2008 se v kvalifikačním zápase proti Chorvatsku stal spolu s gólmanem Paulem Robinsonem smutným hrdinou. Z hranice velkého vápna poslal Robinsonovi přízemní malou domů, kterou gólman minul a míč tak skončil v síti. Garymu tak byl připsán vlastní gól, druhý v jeho kariéře.

Svůj poslední reprezentační zápas, celkem 85tý, odehrál 7. února 2007 v přátelském zápase proti Španělsku. Tím se v počtu reprezentační startů dostal na osmé místo a vyrovnal tak rekord obránce Sansoma. Toho už se mu bohužel nepodařilo překonat. Hlavní příčinou bylo vážné zranění, které utrpěl měsíc po tomto utkání a po návratu na fotbalové trávníky i zhoršená forma.

Nicméně šance na překonání Sansoma se nečekaně naskytla. V květnu 2009 byl povolán na reprezentační sraz k zápasům kvalifikace na MS 2010 proti Kazachstánu a Andoře, nicméně lodivod Anglie Fabio Capello ho ani do jednoho zápasu nanasadil.

Gary Neville je držitelem nebo spoludržitelem několika rekordů anglické reprezentace:

  • Když se v přátelském zápase proti Itálii v Leedsu v roce 2002 dostal jako střídající hráč na hřište, byl to jeho 51 reprezentační zápas a tím překonal v počtu startů Phila Neala na pozici pravého beka.
  • Na finálových turnajích Mistrovství Evropy (celkem 3) nastoupil celkem k 11 zápasům, nikdo jiný tolik zápasů za Anglii neodehrál
  • Se svým bratrem Philem drží rekord Anglie v počtu reprezentačních startů sourozenců za národní tým. Oba dohromady odehráli 142 utkání (pozn. redakce: zdroje uvádí 142 zápasů, nicméně Gary odehrál 85 a Phil 59 zápasů, což v součtu činí 144 reprezentačních zápasů). Překonali tak dosavadní rekord 141 zápasů bratrů Jacka a Bobbyho Chartonů. Stalo se tak v roce 2007 proti Izraeli, kdy byl Gary zraněn a do zápasu nastoupil Phil.
  • Zároveň drží rekord v počtu reprezentačních zápasů, ve kterých s Philem nastoupili současně. Těch bylo 31. Ten poslední se uskutečnil v roce 2007, dlouhých 7 let po 30tém.

Styl hry

Zkušený a odhodlaný fotbalista, který je považován za jednoho z nejlepších pravých obránců Anglie v historii. Gary byl znám svou agresivní a důslednou hrou. Díky svým pozičním schopnostem mohl hrát i jako střední obránce.

I když nebyl nejrychlejší, nejvyšší, nejsilnější nebo technicky nejnadanější hráč, jeho obrovskou schopností byl správný výběr místa a taktická vyspělost, díky které dokázal skvěle přečíst hru. Na druhou stranu, Gary nikdy moc nevynikal v hlavičkových soubojích.

Gary Neville výborně spolupracoval s nejlepším přítelem Davidem Beckhamem, s kterým mu to na pravé straně hřiště skvěle fungovalo. Akce United často začínaly právě u Garyho, který posunul míč směrem dopředu, našel nabíhajícího Beckhama a ten s milimetrovou přesností poslal centr na středního útočníka v šestnáctce soupeře.

Manažerská kariéra

Gary je držitelem trenérské Licence UEFA Pro a 14. května 2012 byl jmenován do pozice asistenta trenéra anglické reprezentace. Tím byl Roy Hodgson. Jako asistent byl s reprezentací na ME 2012 a MS 2014 a pokračoval i během kvalifikace na ME 2016.

2. prosince 2015 byl jmenován novým trenérem španělského klubu Valencia. I nadále však působil u anglické reprezentace. Jeho jmenování ve Valencii bylo ve Španělsku docela překvapení, a to nejen kvůli nedostatku trenérských zkušeností a chybějící znalosti španělštiny. Týden po svém dosazení do funkce odkoučoval svůj první zápas. Bylo to v LM proti Lyonu a Valencia prohrála 0:2. Ve skupině nakonec Valencia skončila na třetím místě, což znamenalo vyřazení z LM a na jaře ji čekala Evropská liga. 3. února 2016 Valencia schytala debakl 0:7 na Barceloně v prvním zápase semifinále poháru Copa del Rey. Tato prohra následovala po 8 ligových zápasech bez vítězství od chvíle, kdy Gary převzal tento klub. To vedlo ke kritice ze strany médií i fanoušků samotných, kteří požadovali jeho rezignaci. O týden později v domácí odvetě přišla remíza 1:1 a Valencia tak byla z poháru vyřazena. Prvního ligového vítězství se Gary dočkal až na desátý pokus v domácím zápase proti Espanyolu. To bylo 13. února 2016 a zápas skončil 2:1. Ve čtvrtfinále Evropské ligy, které se odehrálo 17. března 2016 proti Athleticu Bilbao, byl Gary jako trenér vykázán z lavičky kvůli svým protestům proti gólu Bilbaa. I přesto tento zápas skončil pro Valencii vítězstvím 2:1. V odvetě však přišla prohra 0:1 a díky pravidlu o vstřelené brance na soupeřově hřišti tak přišlo vyřazení i z Evropské ligy. A tak 30. března byl Gary Neville ze své funkce odvolán. V té době se Valencia nacházela na 14. místě, jen 6 bodů nad pásmem sestupu a během 16 zápasů, které Gary Neville odkoučoval si připsala pouhé 3 vítězství. V žádném zápase se jim nepodařilo udržet čisté konto.

Vlastnictví klubu

V roce 2014 vešlo ve známost, že Gary spolu s bývalými spoluhráči Ryanem Giggsem, Paulem Scholesem, Nicky Buttem a bratrem Philem domluvili koupi klubu Salford City, hrající 6. nejvyšší soutěž v Anglii. K tomu došlo před začátkem sezóny 2014/15. Zároveň se změnou vlastníka klub změnil i klubové barvy, z tradiční černo oranžové na červeno bílou. V jejich plánech bylo dostat klub během 15 sezón do Football league (2. – 4. nejvyšší ligová soutěž v Anglii). 22. září 2014 noví majitelé souhlasili s prodejem 50% podílu singapurskému miliardáři Peteru Limovi, mj. v té době vlastník španělského prvoligového klubu Valencia.

Mimo fotbalová činnost

Hotelnictví

Gary se společně s Ryanem Giggsem v roce 2013 vrhnul na pohostinskou činnost a ve společnosti, kterou provozovali, pod názvem GG Hospitality přišli s plány výstavby hotelů a kaváren s fotbalovou tématikou po celém Spojeném království, zpočátku v Manchesteru a Londýně. Jako první byla otevřena v listopadu 2013 stylová restaurace s fotbalovou tématikou s názvem Café Football, která je ve Stratfordu v Londýně. V roce 2014 pak následoval Hotel football v Manchesteru.

Média

Na začátku sezóny 2011/12 začal Gary pracovat pro stanici Sky Sport jako sportovní analytik v pořadu Monday Night Football. V té době pořad začal uvádět Ed Chamberlin a v roce 2013 se k této dvojici přidal bývalý hráč Liverpoolu Jamie Carragher. Neville byl pravidelně chválen za své hluboké a neutrální analýzy a je považován za jednoho z nejlepších sportovních analytiků v britské televizi. I přesto se mu nevyhla kritika. Někteří mu vyčítali jeho umírněnost a někdy nepřiměřenou přísnost v jeho analýzách. Například v roce 2011 jej obvinil manažer Chelsea Andre Viilas – Boas z toho, že je neobjektivní. Bylo to v době, kdy se Chelsea výsledkově trápila. Další velká kritika se na Garyho snesla z úst Hernana Crespa v době, kdy Gary trénoval valencii. Crespo tehdy prohlásil: „Chcete-li sledovat hru z televize, je to velmi odlišné než z lavičky. Jsem skoro rád za potíže Garyho Nevilla ve Valencii. Vzpomínám si, že byl příliš krutý jako TV analytik“. Gary během svého čtyřměsíčního působení ve Valencii svou pozici ve Sky Sports opustil, aby se tam následně znovu vrátil.

Osobní život

Garyho zesnulý otec býval profesionálním hráčem kriketu. Garyho matka zase hrávala nohejbal v místních ligách a působila i jako Generální manažer a sekretář ve fotbalovém klubu Bury.

Gary byl jako školák talentovaný hráč kriketu dokonce hrál po boku budoucího kapitána Anglie Michaela Vaughana na Bunburijském Cricketovém festivalu.

Gary Neville vstoupil se dne 16. června oženil s Emmou Hadfield, se kterou se mu 11. ledna narodila první dcera Molly. Druhá dcera Sophie se pak narodila 25. března 2010.

V červenci 2009 mu byl udělen čestný titul na Boltonské univerzitě za jeho vynikající fotbalové zásluhy.

Pro příští vydání Legendární jedenáctky je připraven levý záložník. Jelikož o Ryanu Giggsovi už bylo napsáno dost, zvolili jsme jako možné kandidáty pro naši jedenáctku tyto borce:

  • Jesper Olsen
  • Lee Sharpe
  • Henry Cockburn

Hlasování jako vždy v komentáři. A ještě přikládám náhled naší aktuální jedenáctky.

zdroj: https://en.wikipedia.org, http://www.fc-manutd.estranky.cz, http://www.transfermarkt.com,



ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokMourinho o Rooneyho budúcnosti
Ďalší článokPreview: Manchester United – Hull City
Mé jméno je František alias Tom Mengelin a jsem z Ostravy. Pokud máte rádi fotbalové manažery a znáte Brejk, pod manažerem s přezdívkou ovman se skrývá moje maličkost. Manchesteru United fandím asi od roku 1992. Tehdy ještě nebyl internet a zprávy ze zahraničních lig se k nám dostávaly v omezeném množství. Nicméně jakmile sem uviděl Ryana, bylo rozhodnuto.


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!