Ústup ze slávy ??

64

Poslední dobou čtu stále více a více příspěvků a názorů, že United již nejsou velkoklub, Zlatan je za zenitem nebo Mourinho nestíhá držet krok s moderními trendy. S většinou zpráv kategoricky nesouhlasím, a proto jsem se rozhodl, nabídnou svůj vlastní pohled na současnou situaci v našem milovaném klubu. Jsem jedním z těch, co United nikdy nekritizují a proto se snažím na současné situaci najít některá pozitiva.

Sir Alex je jen jeden.

Když v prosinci 2012 oznámil sir Alex, že po sezoně končí, zasáhla mě nemalá skepse, co bude s naším klubem dál? Každý sportovec moc dobře ví, že se rozhoduje na hřišti, kde se hráči prezentují pouze svým výkonem. Manažer nenese vinu na neproměňování šancí či chybu při obsazování hráčů. Ale jak jsme se přesvědčili právě při odchodu Alexe Fergusona, dobrý manažer je možná důležitější, než jsem si kdy sám myslel.

Naše generace měla to štěstí, že se narodila do zlaté éry United. Třináct titulů mistra Anglie, nespočet vítězství v domácích pohárech a hlavně dvě trofeje vítěze Ligy Mistrů. Tolik radosti zažili fanoušci naposledy v době sira Busbyho. A poté nastalo 26 let čekání. Na konci sezony 2013 po našem dvacátém titulu jsem si říkal: Nečeká nás další dlouhé čekání? K týmu se připojil David Moyes, jehož jmenování jsem přijal s radostí, protože jsem věřil, že má dostatek kvalit a zkušeností k vedení světového velkoklubu. Nestalo se. Moyes zdědil téměř totožní tým, který určitě měl kvalitu, aby se pral o nejvyšší příčky. Jak již všichni víme, klub skončil na nelichotivém sedmém místě a Moyes byl odvolán ještě před koncem sezony. Tím mě vedení klubu zklamalo, dle mého názoru mělo nechat manažera dovést tým do konce sezony.  Management začal hledat náhradu a přivedl, celkem logicky, Louise van Gaala. Byl to v té době asi jediný volný top manažer v Evropě. Van Gaal je známý svým pedantským přístupem vůči taktice, předvedené hře i přístupu k hráčům. Přímo do kabiny nikdo nevidíme, ale některým zprávám, že hráči nebyli s metodami holandského kouče spokojeni, pěvně věřím. Začátek sezony se třemi obránci, defenzivní taktika. Občas hráči na hřišti působili, jako by se báli sami něco vymyslet. Tolik zpětných přihrávek, zbytečné držení míče, špatný pohyb. Takto vypadala hra pod van Gaalem. Když člověk na naše zápasy koukal, často si musel říct: tohle přeci není Manchester United! Spousta fanoušků volala po odvolání a nakonec se i dočkali. Ale přesto nemůžeme panu van Gaalovi upřít, že do klubu přivedl několik skvělých hráčů a hlavně ve své poslední sezoně vyhrál tolik ceněný FA Cup. Když se ohlédnu zpětně, tak pro mě byl holandský kouč pouze přechodnou volbou a základem pro příchod Jose Mourinha.

Nová éra vol. 2

            Jose Mourinho. Kontroverzní portugalský manažer, kterého půlka miluje a druhá nenávidí. Když v roce 2004 přišel do Premier League, hned mi bylo jasné, že bude opravdu nepříjemný soupeř. Peníze z ruské ropy mu daly neomezené možnosti, které využil a dvakrát za sebou s Chelsea vyhrál ligu. Poté se vydal na několik dalších angažmá, kde byl úspěšný. Při svém návratu do Chelsea znovu vyhrál ligu, ale po několika prohraných zápasech v další sezoně, zasáhl Abramovič a Mourinha odvolal. A přesně v té době jsem si řekl, jednou přijde k nám. A v létě 2016 k tomu skutečně došlo. Rudý ďábel Mourinho.

            Asi nemůžeme očekávat, že zůstane na lavičce tolik let, jako sir Alex. Určitě s klubem nevyhraje 13 titulů a nebude Anglii vládnout tak, jak jsme byli zvyklí. Bezesporu má ale kvality a zkušenosti, aby z United znovu vytvořil nejlepší tým světa. V některých článcích jsem četl, zda nebudou United pod Mourinhem hrát pouze na výsledek. Jose se zasmál a řekl, že vždy jde o výsledek, ale že chce s týmem předvádět útočný a dominantní fotbal. A k tomu je zapotřebí ideálních hráčů, kteří pochopí filozofii a budou ochotni se za United bít až do konce. Po svém předchůdci převzal, dle mého názoru, opravdu silný tým, který ještě dokázal na poměry United až neskutečně posílit. Tak proč jsme po třinácti zápasech až šestí s velkou ztrátou na první příčku?

mourinho

První posilou byl Eric Bailly. Hráč, o kterém jsem před tím neslyšel, ale již ve finále Community Shield předvedl, že má potenciál stát se novým Riem Ferdinandem. Stoperská dvojce Bailly – Smaling, se časem může stát nejlepší na světě. A k tomu jim může pomoct právě práce Mourinha. Arménský ofenzivní záložník Henrich Mchitarjan je z mého pohledu jedna z nejlepších posil za uplynulé roky. Skromný, inteligentní hráč, který na hřišti působí nevšedním dojmem a je opravdu radost ho sledovat. Zatím tolik neodehrál, což Mourinho obhajuje tím, že si musí zvyknout na anglický styl fotbalu. Klidně bych mu dopřál tolik času, kolik potřebuje, aby se dostal do své loňské formy, protože po světových trávnících neběhá moc hráčů s takovým citem pro hru, přihrávku i fotbalovým myšlením. Sice nemám radost, že většinu zápasů zatím nehrál, ale pevně věřím, že jeho čas přijde.  Zlatan Ibrahimovič. Kategorie sama pro sebe a podle mě, nejlepší střední útočník posledních deseti let. Sledoval jsem ho již od jeho neskutečného sóla v dresu Ajaxu. Vždy jsem si přál, aby přišel na Old Trafford a nakonec se mé přání vyplnilo. Ibra přišel jako legenda PSG a hráč, který se svými statistikami vyrovnal i nadpozemské dvojici Messi – Ronaldo. V loňském roce Zlatan prohlásil, že na Premier League už je asi pozdě. Jak všichni víme – nebylo. V říjnu švédský bombér oslavil 35. narozeniny, ale ani pokročilí věk mu nebránil, ale v předsezonních testech překonal fyzické rekordy klubu. Klobouk dolů! Jenže Premier League není francouzská liga. Tempo je rychlejší, hra tvrdší a hlavně jsou ostatní týmy na mnohem větší úrovni než v Ligue 1. Každý kdo alespoň trošku fotbalu rozumí, nemohl čekat, že Ibra nastřílí 30 golů za sezonu. Góly dává, pracuje pro tým, na hřišti je v každém případě obrovsky platný. Chybí mu i to pověstné štěstíčko, jako ostatně celému týmu. Proto mě zaráží, jaká kritika se na švédského útočníka snáší, a rozhodně s ní nesouhlasím. A poslední, nejzářivější posila, Paul Pogba. Už od jara jsem četl příspěvky a komentáře, za jaké obrovské peníze přestoupí, že je to hanba, že takovou cenu nemá. A kdo s tím asi začal?? Ano, správně, Real Madrid. Figo, Zidane, Ronaldo, Bale. Hráči za miliardy. A paradoxně se výše částky za Pogbu nelíbila spoustě fanoušků Realu, asi závidí, že přestoupil k nám. Že stál tři miliardy? No a co! Pokud si to klub může dovolit, fanouškům jiných týmů může být jedno, jak velká částka to byla. Paul sám několikrát zmínil, že se v podstatě vrátil domů, navíc v době, kdy ho klub nutně potřebuje. Pogba je pravděpodobné nejlepší box to box záložník světa. Technický, silný, rychlý. Z každého jeho pohyhu na hřišti je cítit suverenita, kvalita a odhodlání, že on je ten pravý, kdo povede klub příštích deset let. A i přes to, se na jeho hlavu snáší kritika. Nedává góly, špatně brání, nemá kvalitu na tři miliardy. Paul Scholes řekl, že za takové peníze by měl přijít hrát, který dá 50 gólů za sezonu. Opět nesouhlasím. Pogba se v každém zápase rve jako lev. Neustále si žádá balon, běhá, přihrává. Téměř v každém zápase má nejvíc doteků s míčem, průniků, driblingu. Hraje tak dobře, jak hraje celý tým. Jeho vliv na týmovou hru je obrovský a časem bude větší a větší. Ale to asi novinářům nestačí, a dokud nebude dávat dvacet gólů za sezonu, bude terčem kritiky.    

Začátek sezony klubu vyšel. Vítězství v superpoháru a úvodní tři výhry fanoušky navnadili. Jenže pak se stroj zasekl porážkou s úhlavním rivalem z modré části Manchesteru. Stejně tak bolela i prohra 0:2 na hřišti Spurs, výprask na Chelsea nebo domácí remíza s Burnley. Tento zápas byl příkladem, jak důležité je ve fotbale pověstné štěstíčko. United zápasu dominovali, nikoho by nenapadlo, že zápas skončí bez gólů. Zápas s Arsenalem na Old Trafford ukázal to samé. Dobrý výkon, který zhatili neproměněné šance. Mourinho prohásil, že United jsou týmem s největší smůlou v soutěži. I nezaujatý fanoušek mu musí dát za pravdu, že v některých zápasech nám prostě nebylo přáno. Sezona je dlouhá a vítězná šňůra několika zápasů nás opět může posunout do boje o titul. Nic není ztracené a Chelsea nebude vyhrávat donekonečna. V Evropské lize tým postoupí do vyřazovací fáze a pěvně doufám, že Jose upře na tuto soutěž velkou pozornost. Případné vítězství by klub zařadilo mezi pár vyvolených, kteří mají ve své vitríně trojefe z Ligy Mistrů, Poháru vítězů poháru a Evropské ligy. Případný triumf z domácích pohárů by nás také určitě pohladil na duši. V následujících měsících se ukáže, zda můžeme v letošní sezoně ještě získat nějaký ten pohár, každopádně účast v příštím ročníku Ligy Mistrů je priorita.

Proto apeluji hlavně na Vás, fanoušky nejlepšího klubu světa, aby jste šetřili kritikou a spíš se smířili s tím, že v Anglii jsou momentálně lepší kluby (které platí prodej světové ropy) ale žádný z nich nemá takovou historii, fanouškovskou základnu a hlavně ducha Manchester United. Úspěchy a trofeje přijdou, tím sem si jistý.

manchester-united-trophy-cabinet

            V tomto článku jsem se snažil ukázat svůj názor na dění v klubu. Mnozí možná nebudou souhlasit, ale nevidím to vše tak černě, jak se v médiích píše. Jsme jen namlsaní úspěchy z předchozích let. Žádný klub světa nebyl na vrcholu tak dlouho jako Manchester United a i když nás teď možná čeká ještě pár hubenějších let, dvacet titulů nám nikdo nevezme!!!

            Takže buďme optimističtí a brzy si opět užijeme oslavy mistrovského titulu. Váš nový redaktor Kempes9.

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokHerrera před zápasem s West Ham United
Ďalší článokRojo: Tímový duch nám pomôže uspieť
Kempes9
Pocházím z Příbrami, ale momentálně žiji v Praze. Vystudoval jsem Policejní akademii a pracuji v oblasti technologické dokumentace staveb. United fandím od mala, protože jsem jiný klub neznal. Mezi mé oblíbené hráče patřili Ruud van Nistelrooy, Rio Ferdinand a samozřejmě Crisitano Ronaldo. Klub podporuji celý život a jsem jedním z těch, co United ze zásady nekritizují. Mezi mé další oblíbené sporty patří hokej a MMA.


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!