Carrick má smíšené pocity

8

Michael Carrick je potěšen ze svého návratu na trávník, nicméně jedním dechem dodává, že je znepokojen z pouhé remízy na půdě Leicesteru.

carrick

Čtyřiatřicetiletý záložník odehrál již své jedenácté utkání v letošní zraněním protkané sezoně. Naposledy mu tělo nedovolilo nastoupit k dvěma soutěžním utkáním po tom, co se zranil v přátelském zápase se Španělskem odehraném v Alicante.

V tu chvíli jsem si myslel, že to bude vážné zranění, ale rentgen nakonec ukázal, že nikoliv,“ řekl Carrick. „Po té mé absenci jsem nyní rád, že mohu opět hrát. Už jsem v pořádku.“

V posledním utkání proti Leicesteru pak Carrick odehrál celých devadesát minut, nicméně si ze zápasu nese smíšené pocity.

Hlavně ve druhé půli jsme mohli hrát lépe. Měli jsme na ně tlačit a jít po vítězství tak, jak to děláváme. Mysleli jsme si, že pokud budeme pokračovat ve stejné hře, že vítězství přijde, ale ve skutečnosti jsme si nevytvořili žádnou pořádnou šanci – jen pár světlých okamžiků.“

Dostat se do hry po tom, co inkasujete, zvláště pak proti Leicesteru, je pozitivní. Ale s výsledkem jsme pochopitelně znepokojeni. Přijeli jsme tam vyhrát.“

Zatímco středová dvojice v posledním utkání zůstala na svých postech, obranná řada se změnila na pouhou trojici. Tu pak doplnili Ashley Young a Matteo Darmian coby krajní obránci.

Bylo to správné a kontrolovali jsme tak hru. Leicester pak měl pár rychlých protiútoků, kterým jsme museli čelit, ale kromě té branky jsme hru kontrolovali. Potřebovali jsme vstřelit vítězný gól, což se nám nepovedlo. Přijeli jsme tam zvítězit. Bod také bereme, protože se tam vyhrávat nejezdí, ale všichni cítíme, že měly být tři.

Zdroj: manutd.com

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokPohledem ďábla: Leicester City – Manchester United
Ďalší článokFotoreport: UNITED4UNICEF
United fandím od finále z roku 1999, kdy jsem ale ještě neměl moc ponětí o Manchesteru, nicméně se to od této chvíle i s přispěním PC hry Premier Manager 99 začalo měnit. Podstatným důvodem pak byla také přítomnost Davida Beckhama v týmu, kterého jsem začal sledovat v době, kdy si sáhl na samotné dno – tedy vyloučení na MS v roce 1998 – po kterém jej lynčovala celá Anglie. Po jeho odchodu jsem si však našel svého nového favorita, a to Oleho Gunnara Solskjaera (odtud nick).


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!