Postřehy z Old Trafford

60

V tomto příspěvku si uděláme takový krátký sumář toho, co se událo na Old Trafford a podíváme na některé skutečnosti, kterých bychom si měli cenit, ale také na věci, na které náš tým být pyšný nemůže. K analýze se toho určitě nabízí mnohem více, avšak mé postřehy se vztahují jen na konkrétní jména a události, které možná upadly v zapomnění, nebo se o nich příliš nemluvilo. Rád bych na několik věcí upozornil a vyjádřil tak svůj názor, se kterým pochopitelně nemusí každý souhlasit.

498499235JP058_Manchester_U

 Úvod

Samotný úvod bych rád věnoval van Gaalovi a krátce v něm zareagoval na dosavadní vývoj sezóny a pokusil se zhodnotit její první polovinu. Dalo by se to do široka rozvést a v dalších bodech se ještě vrátím k tomu, co mělo, mimo jiné, velký vliv na naše výsledky. Právě tohle téma je v Manchesteru United skloňováno každým dnem několikrát a vše v podstatě souvisí s tím, že van Gaal se tu pokouší vyvolat jakousi revoluci, na kterou fanoušci nejsou zvyklí. Přesto nepřestávají svůj milovaný klub podporovat a věří v lepší zítřky.van gaal 135743668434346874638

Po Fergusonovi převzal žezlo David Moyes, který se snažil udělat jisté změny a několik pozitiv za sebou také zanechal, nicméně jeho práce byla, jak to jen nazvat, opatrná? Zkrátka se od něho čekalo mnohem více. Vydal cestou, na kterou mu síly ani zdaleka nestačily a navíc už kdesi na začátku ztratil mapu, takže začal bloudit a jenom ztrácel čas. Sám tvrdí, že by nikdo jiný s United nic převratného za tak krátký čas, který byl vyměřen jemu, nedokázal. O tom se už dá nyní jen spekulovat, a kolik je na jeho slovech pravdy, už nikdo nezjistí.

Byl to tedy až van Gaal, který provedl radikální řez týmem, aby se na něj následně pokusil aplikovat svou filozofii a zcela nové herní praktiky, které se na Old Trafford sice nesetkaly s velkým nadšením, ovšem stále se jednalo o změny, které tým už delší čas nutně potřeboval. Zdá se, že van Gaal zastavil propad klubu směrem dolů, avšak nějaký viditelný posun jsme doposud neznamenali. Podle jeho slov, je celý proces stále ve fázi vývoje a učení se. Je to opravdu běh na dlouhou trať a jednotlivé mezičasy nám toho zatím mnoho neprozradily. Je jeho filozofie správná? Je Anglie prostředím, kde může van Gaal své zkušenosti a metody uplatnit? A je Manchester United vůbec připraven na tak dramatickou obměnu? Za nizozemským stratégem je celá řada trofejí a úspěchů a tak nezbývá, než důvěřovat jeho umu. Pojďme tedy raději ke konkrétním věcem.

Po utrápeném podzimu se dostavila nadějná zima. Povede k úspěšnému jaru?

Ročník jsme nezačali vůbec dobře, trápila nás četná zranění i zvykání si na nové rozestavení. Hned několik hráčů, konkrétně letní posily a mladíci z Rezervy, si odbyli své debuty v červeném dresu a poznali, jaká úskalí přináší soutěž jménem Premier League. Bylo toho možná naráz až příliš a mužstvo utrpělo jakýsi šok, zvláště když to porovnáme s tím, co s týmem prováděl Moyes, který se vlastně zcela spokojil s tím, co má k dispozici a dalo by se s trochou nadsázky říct, že se nepokusil o nic průkopnického a byl v tomto ohledu v podstatě jakýmsi opakem van Gaala.

2k14-signingsOd začátku ročníku 2014/2015 to tak bylo celé o zvykání si na nového manažera i zapracování nových tváří v našem mužstvu, kterých přibylo hned několik a málo nebylo ani odchodů. S odchodem dlouholetých opor totiž nastal současně odliv zkušeností, které se nahrazují velmi těžce. Nastal však čas odhodit sentiment, vrhnout se s chutí do práce a začít zase znovu, aby mohla začít nová etapa historie tohoto klubu. Nebylo už nač dál čekat, jelikož klub se potřeboval konečně hnout z místa a odrazit se vzhůru.

Už jsme se nemohli spoléhat na zaběhnutý koloběh života na Old Trafford ani na slávu a respekt, které si United získali za vlády Sira Alexe Fergusona. Jelikož po odchodu legendárního skotského Bosse začal klub rychle ztrácet i svůj vysoký standard a vydobyté světové renomé, bylo třeba rychle jednat, aby byl pád dolů zastaven. Po Moyesovi tedy padla volba na van Gaala, který měl zajistit jakési obrození.

Tým vyžadoval přestavbu a van Gaal se svými novými metodami udělal radikální řez tím, co už bylo třeba poupravit a znovu uvést do chodu. Přivedl si k tomu hned několik posil, které zapadají do jeho plánů a splňují určité požadavky. Každá z nich přinesla do týmu něco nového, avšak anglická liga má nastavenou určitou úroveň a té se musí všichni ostatní přizpůsobit, jinak vás to semele.

I zkušený van Gaal se stále učí. Tým buduje a formuje za pochodu a s omezenými možnostmi musel v mnoha zápasech hodně improvizovat a hledat nejvhodnější varianty. Mohutný kolos se mu podařilo rychle roztlačit, a tak jsme mohli pozvolna stoupat vzhůru. Sice pomalu, ale vytrvale. Někdy nám pomohlo štěstí, jindy jsme viděli na vlastní oči přesně tu hru, kterou vidět chceme. Jenže zase tak snadné to vždycky není. Zažili jsme i zklamání a také mnoho experimentů, z nichž jsme se museli poučit a vzniklé chyby rychle odstranit a již je neopakovat.

Manažer zjišťoval, co funguje a co ne. Něco se ale přeci jen uchytilo a s postupem času náš tým začal vzkvétat. Uvidíme, jak to půjde dál, avšak za dosavadní půlroční práci můžeme van Gaala pochválit, jelikož výsledky se dostavily a to je nejdůležitější. Jeho myšlenky padly v United úrodnou půdu, a i když to stále není úplně dokonalé a United čelí denní kritice, prokousáváme se na naší strastiplné cestě výš a výš.

Van Gaal v roli zkušeného dobrodruha

Asi nejvíce rozporu vyvolává formace 3-5-2, na které naše výkony stojí a padají zároveň. S tímto rozestavení se van Gaal odvážně pustil do boje nejen s konkurencí na hřišti, ale i v médiích a v táboře fanoušků. Faktem zůstává, že nové rozestavení už Manchester United potřeboval jako sůl, druhá věc ale je, zda je to pro nás to pravé. Věřím, že United mají navíc, než hrát v této formaci, ale k tomu jsou potřeba i vhodní hráči, kteří byli buď zranění, nebo se na ně v chaotickém období ani nedostalo, jelikož hrozilo, že se naše hra rozpadne. Jiní se zase nesetkali s dobrou formou, a tak se tu vyrojilo několik těžkostí naráz, které bylo třeba rychle překonat. Van Gaal ale situaci zvládl, postupně vše vyřešil a nenechal se odradit kritikou ani tím, že to zprvu pořádně drhlo, především v obraně. Odměnou mu je současná pozice v Big4, což je místo v tabulce s velmi dobrými vyhlídkami na zbytek sezóny.  

Ano, skutečně bych to celé nazval takovým malým dobrodružstvím. Moyes nevydržel na lavičce ani rok, van Gaal si musel projít podobným obdobím, kdy byl tým v začátcích dlouho ve středu tabulky a zoufale se rval o každý bod. Jenže na rozdíl od Moyese, který to celé nevzal za správný konec a ukrojil si až příliš velký krajíc, se situace začala v dobré obracet a důvěra ve schopnosti zkušenějšího van Gaala byla prostě silnější.

With an average age of 23, Van Gaal's side beat AC Milan to win the 1995 European Cup

Začátky jsou vždy těžké, ale myslím si, že můžeme s klidem prohlásit, že to nejhorší máme již za sebou a čeká nás už jen to dobré. Po van Gaalovi ligový titul v první sezóně nikdo nechce, a tak zůstává hlavní prioritou účast v Lize mistrů, a dále třeba zisk FA Cupu, což byl v jeho premiérové sezóně velmi pěkný bonus. Splnit tyto body je více než reálné, a i když nám současná situace týmu široký úsměv na tváři zřejmě nevykouzlí, měli bychom zůstat trpěliví. Osobně mám totiž pocit, že jsme překonali náročné období a nyní už je zbytečné ohlížet se zpět. Musíme jít stále dál a pokračovat ve vývoji.

Vlna zranění je rovněž za námi, takže teprve teď přichází ta správná doba na budování týmu, odstranění všech nedostatků a stabilizování naší hry. Nizozemský manažer umí kolikrát pěkně zahrát na nervy fanoušků, nicméně jeho um je nezpochybnitelný. Často působí na lavičce velmi klidně a mnohdy se ani neobtěžuje přijít k postranní čáře a svým svěřencům vyčinit. Ví ovšem naprosto přesně, co je špatně a co musí tým naopak zopakovat i příště. Van Gaal si totiž umí přiznat své chyby, uznat kvalitu soupeře, i to, že jeho mužstvo si vyhrát nezasloužilo. Jeho upřímnost a naprosto neoblomné názory z něho dělají skvělého manažera, který si jde za svým cílem, ale zároveň dokáže přijmout kritiku. Nehledá výmluvy, ale naopak se vyjadřuje stručně a jasně a i pár slov mu stačí k přesnému popisu dané problematiky.

Jen si vzpomeňte na Moyesova pozápasová vyjádření a porovnejte je s těmi van Gaalovými. Rozdíl je zde jasně patrný. Van Gaal je zvyklý na nedůvěru i kritiku ze svých bývalých působišť, a jeho názory se mnohdy neshodovaly s těmi, které mělo vedení klubů, které vedl. To vedlo k mnoha sporům a rozepřím, a také jej to v několika případech stálo i angažmá, ale s odstupem času na tohoto trenéra vzpomínají všude v dobrém a cení si práce, které vykonal a trofejí, které získal. Vedení Manchesteru United si tohoto velkého a zkušenostmi ověnčeného manažera nevybralo proto, aby jej za rok vyhodilo. Tentokrát vsadilo na jistotu a nezbývá než čekat, co tento vklad přinese.

Možná to vypadá jako čirá zaslepenost, ale věřte, že není. Pamatujete na časy, kdy se nadávalo na Fergieho? A pak bum ho a byl z toho 20. titul. Kritika tu byla, je a bude vždycky. Van Gaal už prošel tolika kluby, pracoval s tolika lidmi a hráči a získal tolik trofejí, že je těžké se stavět proti němu a protestovat proti jeho konání. Možná že nedělá vždy vše úplně ideálně a fanouškům se to pochopitelně nelíbí, ale vychází ze svých letitých zkušeností a znalostí a svou práci vykonává nejlépe, jak dovede.

Klade důraz na výbornou fyzickou připravenost a žádá pouze důvěru od hráčů, fanoušků a vedení. Vše ostatní je už na něm a jeho asistentech. Nikdo jej nepřesvědčí o tom, že jeho praktiky nejsou správné. A stejně tak si nemůžeme myslet, že by slevil ze svých hodnot, které na začátku stanovil, a kterých se drží a formuje je po celou svou kariéru manažera. Manchester United pod jeho vedením zatím vcelku úspěšný je a to je hlavní. A skvělou zprávou zůstává, že se vše bude ještě zlepšovat, protože listina zraněných je již téměř vyprázdněná a nyní nastal čas, vyždímat ze všech zdravých hráčů maximum.

Louis Van GaalJe to proces, jak manažer sám s oblibou říká. Dlouhodobý vývoj, který vyžaduje trpělivost. Van Gaal přidává či pozměňuje věci až tehdy, když má jistotu, že ty nacvičené fungují. Podobné je to se zraněními. Jakmile je hráč zdravý, neznamená to, že je připraven hrát. Nejprve musí mít něco odtrénováno a nejlépe i odehraný zápas za Rezervu. A teprve až nabere herní rytmus, může jej zařadit do základní sestavy.

A potvrdila se i další z myšlenek a vizí van Gaala. Totiž, že šanci dostanou mladíci. Na konci léta ještě asi ani nepočítal, že bude jejich pomoc tolik potřebovat, jenže situace si žádala jejich předčasné nasazení do akce a herních příležitostí jim tedy dopřál více než dost. Otázkou je, kdo z nich jej dokázal přesvědčit a zaujmout natolik, aby se protlačil natrvalo do áčka. Na tohle se mnohdy zapomíná, ovšem hráči jako Blackett, Wilson, McNair dostali prostor se ukázat a i podporování Januzaje s Lingardem je velice důležitým počinem van Gaala, který je pověstný prací s mladými hráči.

Van Gaal tu nastavil jasná pravidla, která musí dodržovat bez výjimky každý. Každý tak přesně ví, kde je jeho místo a co má dělat. Na těchto pevných základech se pak dá stavět cokoliv a tým může dokonale fungovat. Než se ovšem United dostanou k ideálu, bude to ještě trvat. Ale ačkoliv k tomu Devils mají stále daleko, pokud se podíváte na naše působení v tomto ročníku, zjistíte, že jde opravdu o pozvolný vzestup, a že vše, co manažer dělá, má své opodstatnění. Jeho práce se již projevila a na naší hře je dobře viditelná a vypadá to, že se vše ubírá směrem, kterým chce jak tým, tak manažer, společně jít.

Dovolím si použít výstižnou citaci Garyho Nevilla, se kterou se zcela ztotožňuji, a v krátkosti lze z těchto pár vět vyčíst, co se van Gaalovi již podařilo:

„Když van Gaal přišel do United, tak jsem očekával velice útočný fotbal a vysokou úroveň držení míče, která je evidentní. Dále jsem očekával využití křídel v klasické holandské formaci 4-3-3. Je hodně věcí, které jsem očekával, ale do teď jsem se jich nedočkal. Každopádně už jsou postavené základy. United byli v posledních třech nebo čtyřech měsících houževnatí. Tým je odhodlanější a nedostává góly. Pokud by dostávali góly, jako v prvním zápase proti Leicesteru (3:5), tak bych se o jejich pozici v první čtyřce obával, ale momentálně se už nebojím.“

Van Gaal si zvyká na Premier League

A můžeme rovnou navázat. Van Gaal je evropskými velkokluby prověřeným manažerem, k čemuž přidal i úspěchy s reprezentací Nizozemska. Avšak tou největší výzvou, kterou si, zdá se, nechával nakonec, byla Premier League. Anglický fotbal není pro každého a klub úrovně Manchesteru United vyžaduje pevnou ruku, osobnost a také velké odhodlání a odvahu v jednom člověku.

Charismatický Van Gaal přijal nabídku vedení s nadšením a s chutí se pustil do práce hned, jak to jen bylo možné. Poznává ale, že to opravdu tak jednoduché není. Vedení mu poskytlo prostředky na vytvoření zcela nového týmu, což po delší době pořádně otřáslo i klubovou kasou, ale ani to mu nezaručilo okamžité úspěchy. Van Gaal dobře věděl, že nesmí nic uspěchat a na úvod podnikl kroky potřebné k nastolení jisté autority a k pochopení jeho filozofie. Musel začít od nuly, a abychom byli upřímní, sám by na to nestačil. Byl si vědom, do jakého působiště míří, jenže ostrovní prostředí je velice drsné a nemilosrdné. Ani tak zkušený manažer se tedy nemůže obejít bez svých pomocníků. Ryan Giggs v roli asistenta je veledůležitou postavou a pravou rukou našeho lodivoda, bez které by naše hra zřejmě vypadala úplně jinak.

437796-1024x710

Van Gaal poznává, že Premier League, ale vlastně i anglický fotbal všeobecně, má svá vlastní pravidla, která se musí respektovat. Ochutnávka ostrovního fotbalu není vždy lahodná a občas pěkně zhořkne, ovšem s tím sem náš manažer přišel. Aby přijímal výzvy a ukazoval všem, že je pro United ten pravý. Van Gaalovi byly vyměřeny tři roky, které má na to dostat Rudé ďábly na vrchol. On umí velmi rozumně nakládat s časem, který dostane, ale potřebuje ho ještě více, pokud má své dílo rozvést a do detailů propracovat. O úspěch mít obavy nemusíme. A jestliže se nám přestane dařit, nemusíme se bát, že by to van Gaal nechal jen tak. Jemu záleží na tom, aby byl uznáván, stejně jako klub, ve kterém působí a udělá vše pro to, aby své poslání, kterým je vrátit United zpět na výsluní, úspěšně naplnil.

Disciplína

Abychom si rozuměli, bavíme se tu o disciplíně na hřišti. Tento bod bych rád přeskočil, jelikož se tým zkratů snaží vyvarovat, ale ono to v podstatě souvisí i s naší hrou, jako takovou. Patřičná agresivita nám totiž v mnoha zápasech schází a to hlavně ve středu pole. Naopak začátkem ročníku jsme posbírali i několik červených karet, navíc úplně zbytečných, což oslabilo náš, v té době už tak dost úzký kádr. Jmenovitě to byli Blackett, který dal Leicesteru svým faulem v pokutovém území možnost upravit skóre z penalty na konečných 5:3. Potom Rooney, který úplně zbytečně oslabil svůj tým doma proti West Hamu, když úmyslně nakopl Downinga. Utkání jsme díky fantastickému de Geovi vyhráli 2:1, avšak Rooney dostal zcela zasloužený třízápasový distanc, což byla pro tým citelná ztráta.

A když už se náš kapitán vrátil na hřiště proti Citizens, přišla červená číslo tři. Dobře, jednalo se o derby a roli hrála nejspíš přemotivovanost, ale i v tomto případě se dala disciplína zvládnout lépe. S městským rivalem jsme odehráli skvělý zápas a nemůžu se zbavit pocitu, že bychom jej snad i vyhráli, nebýt toho, že dostal červenou kartu pro změnu Smalling. Ten nejprve obdržel žlutou za hloupé naskočení do vykopávajícího Harta, aby o pár minut později fauloval Milnera, který si balón stihl pohodlně předkopnout a po zákroku Smallinga šel velmi rád k zemi. Hubená prohra 0:1 na Etihad Stadium byla velmi krutým výsledkem. Tyto tři červené puntíky přidělaly van Gaalovi další vrásky na čele, jelikož situace zraněných hráčů byla v té době kritická.

Tehdy jsem si říkal, že když to nejde herně, plánem B je, že zkoušíme soupeře přetlačit alespoň silou a agresivitou, jenže to by neměl být náš styl. Čekal jsem, kdy potká vyloučení důrazného Fellainiho či nerváka van Persieho, avšak horké hlavy zchladly a od té doby nemáme s disciplínou až na neškodné výjimky větší problém. Bylo důležité vyvarovat se zbytečných faulů a jsem rád, že tým na této skutečnosti také zapracoval.

Avšak aby toho zase nebylo až příliš. Náš důraz v osobních soubojích je dostatečný, ale to zejména v obraně. Více dravosti a nasazení bych přidal v záloze, která hraje hlavně při napadání spíše v rukavičkách a nevytváří na soupeře takový tlak. Poté se z toho stává zbytečné plýtvání energií. I směrem dopředu bychom potřebovali více odvahy, jelikož v soubojích 1 na 1 propadáme. Nic se nesmí přehánět, ale zdravá agresivita, je velmi důležitý prvek, který v naší hře postrádám. Valencia, Herrera a Fellaini to v sobě mají. Stačí jen, když je budou ostatní následovat. Ve venkovních zápasech, které nevyhráváme pravidelně, to platí obzvlášť. Zápas od zápasu je však znát, že zlepšujeme i pressing, kontrolujeme hru a držíme míč, což je základem pro vytváření tlaku a územní převahy.

Smalling budoucí hvězdou

Forma naší obrany není kdovíjaká, což bylo způsobeno hlavně zraněními, ale i již zmíněnými odchody zkušených opor. McNair, Blackett, Blind nebo Carrick, by na pozici stopera za běžných okolností zřejmě ani nasazeni nebyli, jenže situace si to vyžadovala, a tak se obranná čtveřice či spíše pětice neustále obměňovala. Snad všichni naši obránci už měli v této sezóně nějaké, ať už drobné či vážnější zranění, a tak se těžko dostávají do zápasového vytížení. Jones je zatím dost nejistý, a i když vše nahrazuje nasazením tvrdou hrou do těla a obětavostí, oproti minulým sezónám se spíše hledá. Přes to patří k tomu lepšímu, co můžeme využít.

Evans je zatím jen svým stínem z předchozích ročníků, jelikož jeho hrubky, špatné čtení hry a nedůraz jsou alarmující. Blackett na mě působí dost sebevědomím dojmem, jenže tuto vlastnost nedokáže dostat na trávník ve chvílích, kdy je to nejvíce potřeba a kdy místo toho, aby si drze poradil, často zmatkuje. Chtěl by zkrátka hrát to, na co zřejmě ještě nemá a jeho výkonnost je dost nevyrovnaná. Chybějí mu hlavně zkušenosti, jelikož stejně jako McNair zažívá ostrý debut v Premier League. Paddy ve svých 19ti letech zanechal výborný dojem, když obstojně zvládl i těžké zápasy proti Chelsea, Man City či Liverpoolu. Bude z něho něco? Uvidíme, ale začátek měl velmi slibný a následující roky nám ukážou jeho pravé schopnosti. No a Marcos Rojo si potřebuje zvyknout na tempo anglické ligy. Snaží se hrát svým stylem a United v něm zřejmě našli kvalitního obránce, který pomůže pozvednout úroveň našeho týmu, ale svou hru musí ještě přizpůsobit a nabrat na jistotě. Největší problémy mu činí silový a agresivní útočníci. I jeho trápila zranění, a tak se zatím nestihl plně projevit.

Jediný, kdo si drží vysoký standard je Smalling a pro mě je aktuálně první volbou do základu. Proč tomu tak ve skutečnosti není, mi je záhadou. Chris má své odpůrce, jelikož nevyniká v rozehrávce a ne vždy vyřeší danou situaci správně, avšak za mě patří k tomu nejlepšímu nejen v našem týmu, ale i v celé Premier League. Za Sira Alexe Fergusona hrával často na pravém bekovi, kde jsme od něho marně čekali na podporu útoku, za to však ukazoval všem, kde je jeho pravé místo. Post stopera je v každém týmu velmi důležitý. Velká míra zodpovědnosti, dirigování ostatních spoluhráčů i důležité zákroky a souboje s útočníky soupeře. Smalling se potřeboval aklimatizovat, avšak nyní patří k důležitým postavám naší obrany. Je urostlý, velmi rychlý i důrazný. Nechybí mu obětavost a zapracoval i na poziční hře.

Do budoucna je v mých očích velkým příslibem a hráčem, který by měl být brzy nepostradatelným článkem defenzivy. Pokud hrajeme na tři stopery, je Smalling většinou ten uprostřed a obrana pak stojí vlastně hlavně na něm. Svádí nejvíce hlavičkových soubojů, podílí se na rozehrávce a hlídá nejnebezpečnějšího hráče protivníka – zpravidla hrotového útočníka. United potřebují v obraně cítit jistotu a klid. Smallingovi k tomu bude stačit jen herní praxe, protože vše ostatní už má. Žádný Ferdinand z něj asi nebude, avšak jeho schopnosti a kvality mu na United bohatě stačí.

Marodka – naše noční můra

Už je to pryč a nerad bych to znovu přivolal, ale v úvodu sezóny byl náš celek na první příčce v počtu zraněných hráčů, kde se navíc držel dlouhé týdny. To bylo velmi podivné a mnoho lidí si lámalo hlavu nad tím, co za tím vlastně stojí. Tým trápila absence klíčových opor a manažer musel při skládání sestavy hodně improvizovat.

Marodka se začala plnit již během letní přípravy a absentujících hráčů přibývalo. Nejednalo se navíc jen o lehká zranění, ale stále častěji se vyskytovaly potíže vyžadující dlouhodobější léčbu. Van Gaal čelil na každé tiskovce otázkám týkajícím se zdravotního stavu jeho svěřenců a sám z toho byl jistě nešťastný a frustrovaný, jelikož to pro něho znamenalo celou řadu nepříjemností. Uvědomoval si ale důvody rozsáhlé marodky?

van gaal 658101Nikdo z hráčů v poli v této sezóně neodehrál všechny zápasy. Netvrdím, že by tomu tak bylo i normálně, avšak v našem případě to zkrátka ani dost dobře udělat nešlo. Byla to prostě jen smůla nebo to mělo nějakou hlubší příčinu? Situace byla děsivá a to především v obraně, která držela na vlásku, a nebylo utkání, ze kterého bychom si neodnesli nějaký další šrám. Nejčastějším názorem byl ten, že van Gaal změnil intenzitu a zvýšil zátěž na trénincích, na což hráči nebyli zvyklí. Je zřejmé, že na tom něco pravdy určitě bylo.

Koncem září jsme na naší stránce zveřejnili zajímavý článek, který se snažil poukázat na počty zranění za poslední čtyři roky, ale úplně průkazná analýza to nebyla. Posuďte však sami, že z něj lze vyčíst, že ne všechno bylo v našem týmu v pořádku. Odhaluje nám navíc, že za vzniklé potíže nezodpovídá pouze van Gaal. Dále ještě připomínám, jak popsal zoufale vyhlížející situaci Jonny Evans, který byl v té době sám jedním z marodů.

Když si odmyslíme prasklé žebro Herrery, vykloubené rameno Roja, zraněný kotník Di Maríi či zranění čelisti Rafaela, zjistíme, že v drtivé většině se jednalo o zranění svalové. Hamstring či natažené lýtko či třísla byly nejčastější diagnózou týmu Rudých ďáblů. Hráči si tato zranění nezpůsobovali v osobních soubojích, ale hlavně na trénincích či při hře, kdy jejich muskulatura prostě nevydržela vysoký nápor.

A když už se hráči uzdravili, museli se opět dostat do herního vytížení a zápasového tempa, což také nebyla snadná věc, jelikož van Gaal si zakládal na tom, aby byli jeho hráči nejen zdraví, ale fyzicky i 100% připraveni.

Změny tréninkových metod měly otřesné následky a neočekávaný dopad na celý tým v negativním slova smyslu. Trvalo nějaký čas, než se vše urovnalo a dalo do pořádku a než van Gaal našel rovnováhu, která zranění hráčů začala eliminovat. Někdy je to prostě jen smůla, ovšem počet zranění, který zachvátil United v úvodní třetině této sezóny, byl alarmující. Van Gaal potřeboval dostat úroveň fyzické připravenosti svého kádru na určitý stupeň, který si stanovil, což ale mělo na jeho zdravotní stránku neblahé následky. Je zřejmé, že si již uvědomil, co si může dovolit a podřídil své vysoké nároky a požadavky možnostem hráčů. Doufejme, že vlna zranění je již nadobro za námi a podobná nepříjemná situace se už opakovat nebude.

De Gea září

9D5D5447E91A43EBB19DB61A6693134F.ashxDavid de Gea je na roztrhání a svými zákroky dovádí soupeře kolikrát až k šílenství. United v něm mají po dlouhé době mladého gólmana, který na sobě tvrdě pracuje a výborně nakládá se svým brankářským uměním. V době, kdy se United nedařilo, trápili se a potřebovali se výsledkově chytit, zoufale hledali nějakého spasitele, který na sebe nenechal dlouho čekat. Neobjevil se však v útoku, jak by někdo čekal, ale paradoxně na opačné straně hřiště, mezi třemi tyčemi. V zápasech, kdy jsme byli horší a potřebovali jsme pomocnou ruku, jsme se na jeho kvality a schopnosti mohli spolehnout a naše bídné výkony mu pomohly vyniknout. De Gea rázem vyčníval nad ostatními spoluhráči, kteří byli v nouzi. A nezklamal. V těžkých chvílích nás podržel už nesčetněkrát a s jeho ohromujícími zákroky a mimořádnými reflexy pak mohl růst i výkon celého týmu. David de Gea chytá ve fantastické formě a udržuje si vyrovnanost svých výkonů, jako jeden z mála hráčů našeho týmu.

Španělská škola brankářů zažívá rozkvět a de Gea, co by jeden z jejich klenotů, ukazuje své schopnosti v plné kráse. Časy bez brankářské jistoty, jsou nadobro pryč. Po Peteru Schmeichelovi zůstala v bráně velká díra, kterou propadlo hned několik jmen a nikdo nedokázal přesvědčit. Dokonce ani reprezentační gólman Barthez. Trvalo dlouho, než Rudí ďáblové našli oporu ve van der Saarovi. Ten byl však na sklonku své kariéry, a když skončil, post jedničky v United se řešil znovu. Ale to už Ferguson zacílit znamenitě, když přivedl mladého de Geu na Old Trafford. Neuměl anglicky, byl pohublý, vyjukaný a nesmělý. Měl ale obrovský talent. Od té doby uplynulo teprve tři a půl roku a David je řazen ke špičce světových gólmanů.

Myslím si, že jeho kvality budou veřejností plně oceněny až ve chvíli, kdy se náš tým vrátí do Ligy mistrů. My už teď víme, že v de Geovi máme vynikajícího brankáře a s ním v bráně mnohem více šancí uspět a vyhrát mnoho trofejí. Jeho sebevědomí je mimořádné a Premier League z něho stihla během několika let udělat nebojácného gólmana, který se stal oporou Manchesteru United. Je jen otázka času, než se tak stane i ve španělské reprezentaci.

Nepostradatelný Michael Carrick

Toho heslo stále platí a dokonce bych řekl, že za součastného stavu nabírá na významu. Zápas od zápasu zjišťujeme, že bez zkušeného dispečera se náš tým neobejde. O Carrickovi už se toho napsalo hodně, avšak tento nesmírně pracovitý záložník je stále stejný.

Když byl mladší, měl spíše útočné choutky. Jak ale zkušenosti přibývaly, stahoval se více dozadu, kde je jeho přehled nejplatnější a fotbalové kvalit nepotřebnější. Je to defenzivní štít, jaký se hned tak nevidí. Stále platí, že s věkem zraje jako víno. Jakmile se vrátil do základní sestavy po zdlouhavém zranění kotníku, byl rozdíl jasně patrný. S ním totiž tým nabral na klidu, zlepšila se rozehrávka a všichni vědí, že se můžou pustit vpřed, protože Michael to vzadu ohlídá.

Od té doby, co se Carrick vrátil, jsme spustili i šňůru neporazitelnosti, kterou zastavil až Southampton. Má neuvěřitelný vliv na naši hru, i když se to na první pohled vůbec nezdá. Skvěle mu sedlo i rozestavení, ve kterém hraje spojku mezi obranou a zálohou a v podstatě plní roli vysunutého stopera. Jeho rozehrávka nám dodává rozvahu a jeho zkušenosti prospívají celému týmu.

Bez Carricka si United neumím představit. Van Gaal mu postavil do cesty konkurenci v podobě Blinda, avšak ten se po svém zranění podle mého názoru znovu vrátí na pozici levého wingbeka, jelikož ve středu pole, je plno. Carrickova role v týmu je jasná, a když je nejhůře, na stoperovi je na něj stejný spoleh jako v záloze. Neviditelný, skromný, tichý, nevýrazný, ovšem přes to neuvěřitelně platný a nepostradatelný. Nebude bořit soupeře jako dravec a rebel Roy Keane a nedočkáme se od něho ani krásných gólů či přesných pasů jako od Scholese. Michael Carrick má přes to své kouzlo. Hraje svým stylem, který moderní fotbal nedokáže patřičně ocenit. My však ano nebo máte jiný názor?

Adnanu Januzajovi se nedaří. Ale proč?

Kam se poděl ten mrštný a drzý křídelník z minulé sezóny? Měl na něj opravdu takový vliv David Moyes, který do něj vložil důvěru a dokonce jej přiměl podepsat pětiletý kontrakt? Januzaj byl vpuštěn na anglická hřiště, kde ničil soupeře svou atraktivní útočnou hrou, nebojácností a chytrostí. O jeho talentu brzy věděla celá Anglie a on byl k nezastavení. Bezesporu jeden z nejlepších hráčů našeho týmu v minulé sezóně.

Očekával jsem, že přes léto zapracuje na své kondici a po účasti na MS 2014 jeho sebevědomí ještě stoupne. Avšak zatím je pro mě Adnan zklamáním. Nedaří se mu, a pokud jej van Gaal pošle do hry, nehraje týmově a utápí se v kličkách. Obránci jsou na něj připraveni a zápasy mu dokážou pořádně znechutit. Jeho jediným úkolem tak je, aby se nenechal tak lehce odradit a neustále na sobě dřel. Jedině tak může jeho vývoj pokračovat.

Zatím zasáhl ani ne do poloviny všech zápasů a mezi střelce se ani jednou nezapsal. Právě jeho tah na bránu, který jej zdobil před rokem, jsme při absenci Di Maríi potřebovali. Ani Januzajovi se zranění nevyhnula, avšak jeho hra celkově ani zdaleka nepřipomíná hráče, který vloni všem vyrazil dech. Jakoby mu jedenáctka na zádech ztěžkla, podobně, jako byla Valenciovi přítěží slavná sedmička.

Van Gaal ví asi nejlépe, proč se Januzajovi nedaří a nedostává proto více herních příležitostí. My se o tom můžeme pouze dohadovat. Ale dle mého soudu mu van Gaal nevěří natolik, aby na něm postavil hru a na roli wingbeka se už z principu nehodí, jelikož by vzadu propadal. Jeho potenciál je nesporný a Adnan potřebuje hrát. Je stále velmi mladý a vše má před sebou, ale je spodivem, že se tak talentovaný hráč nechytil i v nově budovaném týmu, ve kterém je mládí vítáno s otevřenou náručí.

Že by za tím vším stála slabší píle a pracovitost na tréninku? Van Gaal dal šanci celé řadě mladých hráčů a Januzaj by měl stát při volbě základní sestavy v první řadě. Zatím toho na ovšem hřišti moc nepředvedl a zřejmě nepřesvědčil. Nedokázal totiž navázat na svou premiérovou sezónu, a tak Van Gaal vsází raději na jistotu a Januzaje si nechává v záloze. Konkurence v mužstvu je navíc velmi tvrdá a své starší spoluhráče se světovým renomé není snadný úkol.

Snad tedy nejde o další výstřel do nebes, jako tomu bylo v případě talentovaného Machedy, který po jedné povedené sezóně, ve které nám zařídil titul, rychle vyhasl. Osobně bych Adnana viděl nejraději na hostovačce, aby hrával pravidelně za A-tým, jelikož v United na něj v současné době místo nezbývá. Van Gaal se ovšem rozhodl mít jej na očích a pokusit se jej motivovat k lepším výkonům. I já jej budu pozorně sledovat, abych přišel celé věci na kloub. Jsem přesvědčen o jeho talentu, a doufám, že stejně tak to vidí i v Manchesteru United. Chce to jen, dát mu prostor a důvěru, aby mohl opět předvádět svá působivá kouzla.  

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokSmalling: Bol to náš najhorší výkon v sezóne
Ďalší článokVan Gaal chce vyhrát trofej
Kuba (Marenka MU)
Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!