Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – Manchesteru United
  • Úvod
  • Blog
  • Pohledem ďábla: Manchester United – Crystal Palace
Blog

Pohledem ďábla: Manchester United – Crystal Palace

V dnešním článku se dozvíte, proč nastoupila právě tato sestava, jak vypadala naše hra, s jakou taktikou týmy nastoupily, které momenty utkání rozhodly a jak hodnotím celkový výkon týmu, ale také rozhodnutí samotného managera. Pokud jste samotný zápas neviděli nebo vám nejsou některé věci jasné, tak je tento článek ideální, vše vám vysvětlí a zároveň zpětně zhodnotí, zda byla daná rozhodnutí správná.

Pohledem ďábla analýza

Po třízápasové šňůře bez vítězství bylo na čase konečně zvítězit. Crystal Palace je horkým kandidátem na sestup, navíc v posledních čtyřech zápasech získal pouze 1 bod. V neposlední řade jsme hráli na domácím stadionu s podporou domácích fanoušků, ale také početné skupinky redaktorů i československých fanoušků z devilpage, které na byla zápase, takže nic nemělo bránit jasnému vítězství rudých ďáblů. Jenže tohle je Premier League, kde není žádný zápas jednoduchý, což se včera znovu potvrdilo.

Sestava Manchesteru United

Nastoupili jsme v rozestavení 4-3-3, i když dnes to připomínalo více 4-1-4-1. Naše sestava byla znovu ovlivněna několika zraněními, takže především obrana byla velmi provizorní. Z těch důležitějších hráčů zranění do zápasu nepustilo Rafaela, Jonese, Roja a Falcaa. Na pravém beku tedy znovu nastoupil Valencia, střed obrany vyplnil McNair s Blindem. Pouze na levém kraji obrany nastoupil jako obvykle Luke Shaw. Post defenzivního záložníka si vzal do parády Carrick, funkci středních záložníků měla plnit dvojice Fellaini-Rooney. Na krajích hřiště se už klasicky postavil Di Maria s Januzajem a na hrotu útoku byl osamocený van Persie.

Cílem této sestavy měla být ofenzivní smršť. Van Gaal věděl, že soupeř bude hrát v hlubokém bloku, podle čehož se odvíjela celá sestava. Oba střední záložníci byli více vysunutí, než ve dvou předchozích utkáních, stejně tak krajní obránci měli více ofenzivních úkolů. Měli jsme také velmi ofenzivní stoperskou dvojici, což zní sice velmi podivně, ale důvod, proč byla vybrána právě tato dvojice byl jasný. Van Gaal chtěl mít na hřišti jak Carricka, tak Blinda, protože to jsou přesně hráči, kteří vynikají v kontrolování utkání, takže Blinda dosadil na post stopera vedle McNaira a před nimi působil Carrick. Tato trojice byla velmi variabilní a často si měnila pozice, takže jsme několikrát mohli vidět, jak si Carrick vyměnil místo s jedním ze stoperů, který vyrazil dopředu. Teoreticky to mělo fungovat skvěle, ale v praxi to vypadalo „trochu“ jinak.

Největším překvapením pro mě bylo jednoznačně nezařazení Herrery, především po velmi špatném výkonu v prvním poločase proti Manchesteru City, ve kterém jsme sice drželi míč, ale měli jsme pouze optickou převahu, protože naše hra byla příliš pomalá. Proto jsem očekával, že jeden post uprostřed hřiště zaujme právě Herrera, ale bohužel se tak nestalo. Od tohoto rozhodnutí se poté odvíjel celý zápas. Samozřejmě někdo může namítnout, že Ander nebyl zcela fit, ale to je podle mého nesmysl, protože už třetí zápas v řadě byl k dispozici jako náhradník. Dalším překvapivým tahem, i když zdaleka ne tak šokujícím bylo nenasazení Blacketta, ale to bych přičetl formování jeho psychiky. V posledním zápase, ve kterém nastoupil udělal několik chyb a obdržel červenou. Vzhledem k tomu, že na začátku sezony nastupoval pravidelně, tak to byla pravděpodobně součást formování jeho psychické odolnosti a také si musel uvědomit, že nic není zadarmo.

Sestava Crystal Palace

Sestava Palace byla velmi jednoduchá. Hráli v hlubokém bloku, drželi své pozice a ofenzivní hráči vyráželi do protiútoků. Plán byl jasný. Využít rychlé křídelní hráče nebo pasem za obranu najít mrštného Campbella. To se jim příliš nepodařilo, protože naši krajní obránci předvedli kvalitní výkon. Campbell se za obranu dostal pouze jednou po individuální chybě naší obrany, takže ani tento tah jim nevyšel. Nicméně směrem dozadu se jim dařilo udržet naše hráče na uzdě, což bylo z velké části způsobené naším výkonem. Palace chyběl také jeden z jejich nejdůležitějších hráčů Jedinak, který je mozkem a šéfem celé hry týmu Neila Warnocka. 

Výkon od 1- 60 minuty

Zápas jsme začali velmi aktivně. Hned v úvodu se do šance dostal Adnan, ale z hranice vápna těsně přestřelil. Velmi pozitivní začátek. Po tomto slibném začátku jsme se vrátili k výkon z první půle proti Manchesteru City, ale dnes to bylo ještě více viditelné, protože hráči Crystal Palace neměli zájem ovládat hru, takže nám přenechali míč a stáhli se do obranného bloku. Výsledek byl naprosto stejný jako proti našemu městskému rivalovi. Drželi jsme míč, takže jsme měli optickou převahu, která ovšem nikam nevedla. Nejčastější přihrávky putovaly na trase Fellaini-Valencia, Valencia-Fellaini a McNair-Carrick. Už tohle o něčem vypovídá. Míč jsme drželi ve velké vzdálenosti od branky soupeře, takže jsme nebyli vlastně vůbec ničím nebezpeční. Výjimkou potvrzující pravidlo byl skvělý individuální průnik Shawa, ale to byl pouze záblesk individuální geniality ve velmi špatném týmovém výkonu. 

Zásadní problém byl v tom, že jsme znovu hráli neuvěřitelně pomalu v záložní řadě. V některých momentech jsme dokázali dobře kombinovat v první fázi, především Carrick několikrát překonal obraný val soupeře chytrou přihrávkou až na ofenzivního hráče, jenže ten byl ve většině případů osamocen, takže se míč postupně dostal zase zpět. Ono proti hlubokému bloku to není nikdy jednoduché, ale základ je, že míč musí putovat rychle z nohy na nohu, čímž unavíme soupeře, který postupně začne fyzicky odpadat a později začne vznikat více mezer, které útočící mužstvo musí využít. Druhá varianta je, že se nám povede několika rychlými přihrávkami rozhýbat soupeře, udělat více prostoru na krajích hřiště a poté dostat křídelní hráče do individuálních soubojů 1 na 1. Místo toho jsme si přihrávali na půlce hřiště, pomalu, bez energie a naprosto neefektivně. Do křídel jsme dostávali dost míčů, ale v 90% to byly míče do nohy, zády k brance a hráč na křídle měl za sebou dva, někdy i tři protihráče.

To je nejhorší věc pro křídelní hráče. Samozřejmě je jednoduché kritizovat jejich výkony, protože jak Di Maria, tak Januzaj ztráceli hodně míčů, ale z mého pohledu je to pochopitelné, protože  Di Maria i Januzaj jsou hráči, kteří potřebují hrát v rychlém tempu, souboje 1 na 1 a spoluhráče v pohybu. Výše jsem zmínil, že většinu míčů ale dostávali do nohy, před sebou měli dva nebo tři protihráče a zbytek hráčů stál. Oba křídelní hráči se ale přesto pouštěli do individuálních soubojů, které jim většinou nevyšly, ale i když se jim v některých případech podařilo překonat přesilu, tak to stejně k ničemu dalšímu nevedlo, protože je zakřižoval další hráč a naši ofenzivní hráči staticky čekali ve vápně na centr.

Postupem času jsme na tyto průniky čím dál více rezignovali a zkoušeli centry do vápna z naprosto nepřipravených pozic, takže i když se k hlavičce dostal některý z našich hráčů, tak to nebylo nijak nebezpečné, protože nebyl v náběhu a navíc příliš daleko od branky. Bylo to spíše nakopávání na náhodu, kde měl být Fellaini a něco s tímhle dlouhým míčem udělat. Do 60 minuty byl tento zápas jako přes kopírák z minulého roku. Naprostá bezradnost uprostřed hřiště, nesmyslné centry do vápna s minimální šancí na úspěch a nevydařené průniky na krajích hřiště. Z naší strany to byl naprosto příšerný výkon.

Poupravení herního stylu po příchodu Maty +  změna rozestavení po příchodu Wilsona

V 60 minutě Mata vystřídal Januzaje, kterému se v druhém poločase nedařilo už vůbec. Mata samozřejmě není žádný křídelní hráč, takže se tlačil mnohem více do středu hřiště a stejně tak se změnila role Di Marii, který hrál více z prostředka. V prostorech křídel se měla pohybovat především dvojice Shaw-Valencia, což se částečně dařilo. Tato změna vykompenzovala neschopnost naší střední zálohy a okamžitě jsme začali dělat soupeři více problémů.

O pár minut později přišel na hřiště Wilson, který vystřídal Di Mariu. Naše rozestavení se změnilo na 4-2-3-1 s tím, že jsme hráli pořád bez křídel, protože Rooney a Mata se stahovali hodně do středu. Na podhrot se stáhl van Persie. Uprostřed zálohy zůstal Fellaini, ale vedle něj se vysunul Blind, který si vyměnil pozici s Carrickem, takže vedle McNaira byl na stoperu právě Carras.

Hra od 60 minuty po příchodu Maty

Po příchodu Maty Van Gaal trochu upravil naší hru a začali jsme hrát více středem. Minimalizovali jsme tím nedostatky našich středních záložníků a tíha zodpovědnosti se přesunula na ofenzivní trojici. Výsledkem byly nebezpečnější kombinace blíže brance soupeře, z čehož vyplynulo několik náznaků, ale také gólová střela Maty. Během dalších 10 minut Mata nastřelil tyčku, van Persie jeho střelu nedokázal dorazit a měli jsme několik dalších náznaků šancí, ale především jsme velmi dobře kontrolovali hru. Nikam jsme se zbytečně nehnali, protože hráči Crystal Palace zůstávali i po obdrženém gólu v defenzivním postavení. Hru jsme tedy měli plně pod kontrolou a nenechali jsme se vylákat ke zbytečně riskantním přihrávkám, kterými bychom dostali Palace zpět do hry.

Střídání Wilsona přišlo v pravý čas, protože jsme potřebovali čerstvou krev, ale zcela nelogicky byl střídán Di Maria, který sice nehrál nijak úžasně a vystřídání by si určitě zasloužil, ale nelogické to bylo z důvodu následných změn postů v naší sestavě. Na mysli mám především přesunutí van Persieho na podhrot. Rooneyho byl správně přesunut na kraj hřiště, protože brání mnohem lépe než Di Maria a očekávalo se, že Palace bude útočit především po křídlech, takže to by bylo v pořádku. Ovšem naprosto nepochopitelné bylo přesunutí van Persieho na post podhrotového hráče. Do hry měl jít Fletcher, který by defenzivně uzavřel prostory uprostřed hřiště a vlil by do naší zálohy novou energii. Přesně jako to dělá Mikel v Chelsea. Preventivně bychom se tím připravili na případné protiútoky Palace. Místo toho se více do zálohy stáhl van Persie, který tam byl naprosto k ničemu. Naštěstí Palace bylo neškodné a volného středu hřiště nedokázalo využít.

Závěr

Na několika fórech jsem se dočetl, že jsme utrpěli vítězství. Přesně takhle bych náš výkon nazval. Pokud vynechám experimenty s rozestavením 3-5-2 na začátku sezony, tak tohle byl náš nejhorší letošní zápas. Naštěstí proti nám stál soupeř, který byl naprosto bezzubý (Vlastně jediná šance Palace přišla po hrubce dvojice McNair a Blind, kteří se nedomluvili, ale Campbell branku naštěstí přestřelil), takže máme tři body, ale to je jedna z mála pozitivních věcí. Pozitivní je určitě, že šanci dostávají mladíci z akademie – Januzaj, McNair, Wilson. Každopádně naše hra byla téměř tragická. Tímto výkonem jsme se vrátili do minulého roku, kdy jsme také hráli vše na náhodu, neměli jsme žádný systém a nefungovalo vůbec nic.

Z individuálních výkonů se mi jednoznačně nejvíce líbil Shaw. Předvedl skvělý výkon směrem dozadu, kde vymazal nebezpečného Puncheona. V útoku byl také velmi aktivní a svůj skvělý výkon korunoval parádní individuální průnikem, který jen zásluhou brankáře neskončil v síti. Velký vliv měl na naší hru samozřejmě také střelec vítězného gólu Mata, ale na hřišti nestrávil tolik času, aby si u mě vysloužil ocenění hráč zápasu. Skvělý výkon podal také mladý obránce Paddy McNair. Několika výlety zdůrazňoval neschopnost naší zálohy. Vrcholem byl jeho výlet až k brance soupeře, kde míč před Rooneymu, který branku těsně minul. Dokonale to demonstrovalo výkon naší zálohy. Mimochodem Paddy letos nastoupil do tří utkání od první minuty a všechny tyto zápasy skončily vítězně.

 Mezi nejhorší výkony řadím především střední záložníky Rooneyho s Fellainim. Velmi nevýrazný výkon předvedla také dvojice křídelních hráčů Januzaj – Di Maria. Angel svůj špatný výkon demonstroval tragickými rohovými kopy. V prvním poločase byl velmi špatný také Valencia, ale v druhé půli se zvedl, takže ho mezi ty nejhorší řadit nebudu.

Tady uvidíte srovnání přihrávek Fellainiho a Herrery. Všimněte si, jak Fellaini přihrává pouze na pravé straně, zatímco Herrera rozdává přihrávky po celém hřišti.

Marouane Fellaini vs Crystal Palace 2014Ander také více kazí, ale to je způsobené náročností přihrávek. Bohužel tady není možné nijak znázornit rychlost přihrávek, takže to neukáže to nejdůležitější – zrychlování tempa hry, ale něco málo nám to určitě napoví.

Ander Herrera vs Leicester 2014

Na závěr přidávám ještě týmové statistiky. Posession= držení míče, passes completed= celkový počet všech přihrávek, attacking 3rd pases= přihrávky v poslední třetině hřiště, pass combinatios= přihrávky mezi určitými hráči. 

týmové statistiky vs Crystal Palace 2014

 zdroj:fourfourtwo.com

Mohlo by vás zaujať

VIDEOrozhovor s Angelom z Red Legends Crew

Marky

VIDEOreport z Manchesteru: Fanúšikovia sú ozdobou klubu z Old Trafford

Marky

VIDEOrozhovor s Dávidom Šeniglom

Marky


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!