31/07/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Blog

Pohledem ďábla: Manchester United – Chelsea

Vítám vás v nové rubrice, která se jmenuje pohledem ďábla. V tomto článku se dozvíte, proč nastoupila zrovna tato sestava, jak vypadala naše hra, s jakou taktikou týmy nastoupily, které momenty utkání rozhodly a jak hodnotím celkový výkon týmu.

Pohledem ďábla analýza

Ve včerejším utkání proti nám nastoupil současný lídr Premier League. Naše sestava byla značně omezena, protože nám chyběli čtyři velmi důležití hráči. Falcao a Jones na poslední chvíli s týmem neodcestovali, Rooney si odpykával svůj trest a Herrera také nebyl po zranění žeber 100% fit. Tyto ztráty naší hru velmi ovlivnily, ale dokázali jsme se s nimi vypořádat. Namísto klasického diamantu jsme nastoupili v rozestavení 4-3-3. Jonese nahradil Smalling, Rooneyho Mata, Falcaa Januzaj a Herreru Fellaini.

Uprostřed hřiště nám vznikl trojlístek Blind, Fellaini, Mata. Blind vše jistil ze své klasické pozice, Fellaini se při útočení vysouval hodně dopředu, ale při postupném útoku soupeře se naopak více stahoval a výše zůstával Mata. Další důležitou změnou bylo přesunutí Di Marii z levého křídla na pravé. Tato změna byla čistě taktická a měla za cíl soupeře něčím překvapit. Velké zápasy často rozhodují maličkosti a právě tento tah měl za cíl nabourat Mourinhovu připravenou taktiku. Samo o sobě to byl dobrý, překvapivý tah, protože na straně soupeře byl vykartovaný Azpilicueta, místo kterého nastoupil ofenzivnější Felipe Luis. Celé to ovšem ztroskotalo na špatném výkonu Di Marii, který si vybral špatný den v nejméně vhodnou chvíli a Luis s ním neměl žádné větší problémy.

Stejně jako v našem kádru chybělo několik důležitým hráčů, kteří by do utkání pravděpodobně zasáhli. Tou nejvýraznější ztrátou je samozřejmě útočník Diego Costa, kterého nahradil střelec úvodního gólu Drogba. Dále kvůli kartám chyběl levý obránce Azpilicueta a kvůli zranění do utkání nezasáhl ani univerzální záložník Ramires. První dva jmenovaní by určitě nastoupili v základní sestavě, u Ramirese to je 50:50, vše by se odvíjelo od taktiky Mourinha. Pokud by chtěl hrát defenzivněji, tak by nastoupil Ramires, pokud by se rozhodl hrát ofenzivněji, tak by v sestavě zůstal Willian.

Utkání bych rozdělil do dvou částí, které byly rozděleny poločasovou přestávkou. My jsme do utkání vstoupili s tím, že chceme soupeře přehrát, ale zároveň byla naše záloha mnohem více disciplinovaná, než v předešlých zápasech. Zajímavé také bylo naše bránění. Van Gaal si uvědomil, že naše hra zatím není ostatečně organizovaná, takže z klasické zónové obrany, při které si hlídáte prostor přešel na částečnou osobní obranu. Právě proto jsme mohli vidět situace, při kterých se například Shaw vytáhl s Willianem a o 20-30 metrů za ním zůstal Januzaj, který si hlídal Ivanoviče. Důležitým aspektem také bylo rozhodnutí hrát především po krajích hřiště. Někdo to může nazvat jako zastaralou nebo neatraktivní hru, ale záměr byl jasný – vyhnout se Matičovi. Proto jsme hráli především přes křídelní prostory, čímž jsme se vyhnuli nepříjemným soubojům se silným, agresivním a pozičně vyspělým Matičem. Menším překvapením byla hra Chelsea v prvním poločase. Mourinho do zápasu vstoupil s tím, že s námi chce hrát vyrovnanou partii. Nepřenechal nám tedy míč a nesnažil se vyrážet do rychlých protiútoků, ale naopak chtěl utkání kontrolovat, což nám nahrávalo, protože díky tomu jeho hráči nechávali uprostřed hřiště celkem hodně volného prostoru. První poločas byl z naší strany velmi dobrý, ale bohužel nás trápí zakončení. Chybělo tomu pouze gólové vyjádření.

Utkání jsme začali v dobrém tempu a během prvních minut jsme se dostali do dvou gólových šancí. Nejdříve Mata chytrou přihrávkou našel ve vápně volného Di Mariu, kterému střela z voleje vůbec nesedla a poté Adnan našel ve slibné pozici van Persieho, kterému skórovat také nepodařilo. Zápas jsme kontrolovali, navzdory tomu, že hráči Chelsea drželi míč, tak se kromě rohových kopů téměř k ničemu nedostali. Další obrovskou šanci měl znovu van Persie, který dostal exkluzivní kolmici od Januzaje, ale tváří v tvář proti Courtoisovi neuspěl. Poté se ozvali také hráči Blues, nejdříve byl ve vápně faulovaný Ivanovič, ale rozhodčí tento zákrok jako faul neposoudil a poté předvedl dvě hrubky Rojo. Nejdříve naprosto netakticky udělal kličku na polovině hřiště, čímž míč ztratil, ale Oscarovi se finální přihrávka naštěstí nepodařila. Druhou hrubku vyrobil o pár minut později, když neodhal let míče a hlavou ho odrazil pouze hráčům soupeře, naštěstí přízemní střelu Drogby De Gea vyrazil. V závěru poločasu se do šance dostal ještě Mata, ale ani on skórovat nedokázal. Do druhé půle se nastoupilo bez střídání, ale Mourinho hru svého týmu upravil, což byl klíčový moment zápasu. Rezignoval na ofenzivnější fotbal, který praktikuje proti slabším celkům a vrátil se k jeho klasické hře na protiútoky, kterou využívá ve velkých zápasech. Tímto tahem prakticky zničil prostor mezi liniemi, zmenšil hřiště a zároveň dal krajním záložníkům více defenzivních úkolů, protože my jsme byli nebezpeční právě v těchto křídelních prostorech.

My jsme na to nedokázali nijak zareagovat, což bylo způsobené především nedostatkem ofenzivních hráčů na lavičce. Hráli jsme tedy stále stejně, ale hráči Chelsea na to byli mnohem lépe připraveni, než v prvním poločase – zhušťovali prostory na stranách hřiště a naší hru prakticky úplně vymazali. Z tohoto hlubšího bloku zároveň vyráželi do rychlých protiútoků a v druhém poločase byli hráči Blues jednoznačně lepším týmem. Z převahy soupeře vyústila velká šance Hazarda, kterého vychytal De Gea, ale z následného rohového kopu jsme obdrželi gól. Drogba skóroval z přední tyče. K tomuto gólu se později vrátím podrobněji.

Po obdrženém gólu se okamžitě vytratila naše disciplína a hráči v záloze se tlačili příliš do útoků a nebyli dostatečně trpělivý, z čehož plynulo několik nebezpečných ztrát a následných protiútoků soupeře. Naštěstí žádný z těchto protiútoků nedokázali dotáhnout do konce, takže jsme neinkasovali a mohli se pokoušet o vyrovnání. Chelsea po vstřeleném gólu předvedla téměřperfektní hru. Nebyl to žádný ofenzivní koncert, ale to ani nebylo potřeba. Drželi míč, nikam se nehnali, ani v situacích kdy to lákalo neopouštěli své prostory, čímž se preventivně připravovali na případný protiútok. V ofenzívě se spoléhali především na individuální schopnosti Hazarda. Řeči, že to byl beton, autobus a podobně jsou nesmyslné. Byl to perfektní taktický výkon vyspělého mužstva, které přesně ví, co má hrát.

Naším problémem bylo, že například takový Mata není bez míče ani zdaleka tak dobrý jako s ním. Když má míč, tak se cítí mnohem pohodlněji, vyhovuje mu to, ale bez míče se takhle dobře zdaleka necítí. Navíc to není ani žádný atlet, takže svým napadáním příliš práce také neudělá. K tomu přičteme v napadání neaktivního van Persieho, neúčast neúnavného Herrery a rázem víme, kde byl problém. Herreru nahradil fyzicky silný Fellaini, ale v napadání potřebujete především výdrž, rychlost a taktickou vyspělost, protože bezhlavé běhání je také kontraproduktivní. Fellaini odehrál skvělé utkání, ale tuhle běhavou roli on prostě zvládnout nemůže, stejně na tom je Mata a van Persie. Jednoduše na to nemají fyzické dispozice. S trojkou Herrera, Rooney, Falcao by to bylo něco úplně jiného, ale pojďme se vrátit zpět k dnešnímu zápasu.

V 65 minutě se Mourinho rozhodl poslat na hřiště Mikela, čímž zničil i poslední zbytky volného prostoru mezi liniemi. Mikel se postavil vedle Matiče a Fabregas se posunul na AM. Van Gaal na to reagoval stažením Maty a nasazením Wilsona. Přešli jsme na rozestavení 4-4-2 ale hra se nijak nezměnila. Chelsea si upevnila svou defenzivní pozici a nám střídání Wilsona nijak nepomohlo, protože hráči soupeře skvěle zavírali všechny prostory a zdvojovali křídelní prostory. V druhém poločase jsme se dostali do jediné šance, když se na křídle uvolnil Shaw, který našel Persieho, ale ten z úhlu Courtoise znovu neprostřelil. Zápas už nebyl nijak atraktivní, protože Chelsea neměla zájem útočit ve více lidech, ale raději její hráči drželi pozice a nikam se nehnali. My jsme si s tímto hlubokým blokem poradit nedokázali, takže to bylo takové období bez šancí. V 92 minutě Ivanovič fauloval Di Mariu, za což správně obdržel druhou žlutou a následně červenou kartu, ale pro nás už nic neřešila – pro nás byl důležitý samotný faul. Z následného přímého kopu vstřelil van Persie vyrovnávací gól. Fellaini vyhrál důležitý hlavičkový souboj, míč se odrazil k Persiemu, který propálil vše, co mu stálo v cestě. Zároveň se nabízí otázka, proč Van Gaal nestřídal, když se nám herně nedařilo, jenže odpověď jsem vám dal už na začátku článku. Jednoduše nebylo koho. Na lavičce jsme neměli žádného ofenzivního hráče, který by nám pomohl změnit průběh zápasu.

Ještě bych se ovšem vrátil ke gólu Drogby. Při rohových kopech si Drogbu hlídal Rafael, což není ideální, ale bohužel jsme neměli dostatek vysokých hráčů. Důležitý byl v tomto gólu také Fellaini, který si při standartních situacích hlídal Matiče, jenže ten na tento rohový kop vůbec nešel a Fellaini si hlídal Oscara. Logicky se měl tedy Fellaini domluvit s Rafaelem a Drogbu převzít právě on. Tohle je ovšem kolektivní vina. Fellainiho to mělo napadnout, Rafael o to měl požádat nebo se o to měli postarat stopeři, kteří by si měli dirigovat obranu, van Persie jako kapitán, který by měl být prodlouženou rukou trenéra nebo De Gea, který by měl mít ve vápně o všem přehled. Těžko za to můžeme vinit Rafaela, tohle je prostě kolektivní vina a je na pováženou, že to nikoho z výše zmíněných hráčů nenapadlo.

Co se týče jednotlivců, tak je těžké vybrat jednoho, protože nikdo příliš nevyčníval, ale vyberu Fellainiho. V závěsu za ním byl Smalling, Shaw, De Gea a v prvním poločase také dvojice Blind, Januzaj. Mezi nejhorší bych naopak zařadil Di Mariu, Rafaela, Roja a van Persieho, který sice vstřelil gól a v kombinaci byl v prvním poločase velmi dobrý, ale  v druhé půlce už nebyl tak viditelný a zároveň zazdil další tři gólové šance a to prostě není možné. Každopádně je důležité, že vstřelil tento gól a snad mu psychicky pomůže a dodá více klidu v zakončení.

Celkově zápas hodnotím pozitivně. Hráli jsme proti momentálně nejlepšímu týmu v Anglii, měli jsme několik důležitých hráčů pouze na tribuně a první poločas jsme je jednoznačně přehráli. V druhém poločase byl naopak jednoznačně lepší soupeř, ale jako další pozitivní věc vidím gól na konci utkání. Něco takového bychom minulý rok čekali jen velmi těžko a je důležité, že jsme z druhého poločasu vytěžili maximum. Zároveň se mi nelíbí naše efektivita. Na gól potřebujeme příliš mnoho šancí a to by se nám v dalších zápasech nemuselo vyplatit. Nicméně více než výsledek mě zaujala předvedená hra. Na tomto zápase můžeme v budoucnu rozhodně stavět.


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!