(Ne)ekonomické nákupy United?

29

Rozepisovat se o fotbalových kvalitách Radamela Falcaa, či Angela di Marii by bylo natolik potřebné, asi jako uskutečnění Mistrovství světa v Kataru. Ale co na jejich přestupy říká ekonomická stránka a sportovní novinář Paul Thomkins?

V roce 2012 se Paul Thomkins pokusil o určitou analýzu tisíců přestupů uskutečněných ve fotbalové Anglii, přičemž se zaměřil především na skutečnost, nakolik se o těchto přestupech pak mohlo mluvit jako o úspěšných, stejně jako na věk, v němž je ideální potenciální posilu přivést.

Bylo zjištěno, že pouze 40% přestupů (z celkových 3019) uskutečněných v Premier League mezi lety 1994 – 2012 a převedených do dnešních cen, bylo úspěšných. V případě, že kluby zaplatily za daného hráče více než 30 mil. liber, vzrostla úspěšnost na 53,6%, ale jak lze vidět, ani větší množství peněz investovaných za jednoho hráče nezajistí o mnoho větší úspěšnost, než je pouhý hod mincí. Pokud se pak podíváme na přestupy, jejichž hodnota přesáhla hranici 40 mil. liber, tak se dostaneme na úspěšnost 57,7%, nicméně v této skupině už narážíme na nízký vzorek hráčů (26), stejně jako na jedny z největších přestupových propadáků v podobě Fernanda Torrese, Andreje Schevchenka (Chelsea), či Michaela Owena (Newcastle United).

YorkeDo této cenové skupiny mimochodem patří také bývalý hráč Manchesteru United Dwight York, jež by při dnešních cenách stál stále závratných 46,7 milionů liber. Netřeba připomínat, že tento Jihoameričan zažil pod Sirem Alexem Fergusonem bohatou kariéru, avšak zajímavé je, že byl, opět převedeno do cen dnešních, prodán za pouhých 4,9 milionů liber. Při jeho odchodu tak došlo k téměř 90% snížení ceny a říct tak o jeho prodeji, že byl stejně úspěšný jako jeho kariéra, by bylo velkorysé.

Z výše uvedených údajů tak lze tvrdit, že nedávno uskutečněné přestupy Rudých ďáblů pohybujících se nad hranicí 30 milionů liber (Shaw, Mata, Di Maria, Falcao (?)) tedy mají větší šanci na úspěch, než posily „fergusonovského“ typu, kdy bývalý manažer častokrát kupoval zajíce v pytli (Hernandéz, Bebe…) (No, ono to dá taky rozum, že za větší množství peněz kupujeme kvalitnější zboží – pozn.: autora.). Ale je tomu opravdu tak?

Tomkins: „Před pár lety jsem napsal článek o zhodnocení hráčů v průběhu jednotlivých let, přičemž jsem použil 16 věkových kategorií. Tabulka níže ukazuje, že nejhorší možný věk, ve kterém kluby mohou své nové akvizice pořídit, je 29 let. Jelikož hráči není přes 30, stále má dost prostoru k vyjednávání svého platu. Až po 32 roku života je pak pořízení nových hráčů opět ekonomické.“

Níže uvedená tabulka vyjadřuje indexy přestupových cen (TCIP), jež byla vytvořena zahrnutím všech přestupů uskutečněných v rámci Premier League do konce roku 2012, přičemž všechny byly přepočteny do cen nynějších.

Jak lze vidět, tak je to právě Di Maria a Falcao, kteří se se svým datem narození pohybují, co se týče reálné hodnoty získané za peníze, v hodnotách negativních. O moc lépe si nevedou také ostatní poslední nákupy v podobě Fellainiho, Maty, Shawa, Herrery, či Marcose Roja, kteří se svým věkem spadají do průměru, či lehkého podprůměru.

Jestli nakonec všechny tyto nákupy budou, či nebudou úspěšné, ukáže až čas (Pravda, u urostlého Belgičana se výsledky výzkumu Paula Thomkinse zdají jako opodstatněné.).

Zdroj: thomkinstimes.com

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokVan Gaal neľutuje, že si vybral United
Ďalší článokVan Persie poprel správy o jeho ,,plánovanej“ operácii
United fandím od finále z roku 1999, kdy jsem ale ještě neměl moc ponětí o Manchesteru, nicméně se to od této chvíle i s přispěním PC hry Premier Manager 99 začalo měnit. Podstatným důvodem pak byla také přítomnost Davida Beckhama v týmu, kterého jsem začal sledovat v době, kdy si sáhl na samotné dno – tedy vyloučení na MS v roce 1998 – po kterém jej lynčovala celá Anglie. Po jeho odchodu jsem si však našel svého nového favorita, a to Oleho Gunnara Solskjaera (odtud nick).


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!