28/07/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Generační obměna pokračuje aneb jde se nakupovat

Nebo alespoň doufejme, že United nakupovat půjdou, protože složení hráčského kádru si žádá změny. A co nestihl Moyes, bude muset provést nový manažer. Jak to udělá a v jakém rozsahu, se teprve uvidí, ale je zřejmé, že dostane volné pole působnosti, peníze a prostor k přebudování stávajícího mužstva. Jakkoliv se však mohou zdát věci ohledně posílení kádru na první pohled samozřejmé, realita bývá většinou jiná a nikdy vše nevyjde podle představ. Pojďme si tedy situaci trochu nastínit, a podívat se na některá fakta.

 

Opět je tu na místě, abychom si přiznali pár věcí, které náš tým opravdu potřebuje, protože situace je alarmující a konkurence se nám stále rychleji vzdaluje. Pozůstatky z Fergusonova vítězného celku už nefungují tak jako před lety a je třeba přijít s novou filozofií a herním systémem, kterou by měl dodat nový manažer. Ano, David Moyes neměl moc času realizovat své plány, avšak základní věci měl udělat podle sebe. Sice si s sebou přivedl nové asistenty, ale poté víceméně jen pokračoval ve stopách Fergusona a nedokázal taktiku nijak zvláště pozměnit. Ve velkých zápasech byl rozdíl mezi námi a soupeřem nejvíce znatelný, jelikož Moyes praktikoval stále to, co už fungovat přestávalo. Fotbal je velmi nevyzpytatelný sport, takže se občasným výpadkům nikdo vyhnout nemůže, ovšem v podání Moyese bylo jasně viditelné, že když bylo potřeba udělat něco jinak, změnit styl hry nebo zareagovat na nepříznivé skóre, United hráli stále stejně a proher nepříznivých výsledků nezvykle rychle přibývalo.

Dalším negativem bylo to, že pokud jsme se dostali do vedení, pak většinou tým přestal útočit a zatáhl se nesmyslně do obrany, což v mnoha případech stálo United body, jelikož soupeř měl díky tomu v závěru zápasu převahu a dokázal skórovat. Podobné scénáře se děly i v posledních letech vlády Sira Alexe Fergusona, avšak nebyly tak časté a Devils navíc dokázali situaci ustát. Pod Moyesem však nikoliv. Jen málokdy jsme pak byli svědky toho, že by United na svého soupeře vlétli od prvních minut a smetli jej. Místo toho se využívala postupná kombinace, centry do pokutového území a mnohdy velmi dlouho trvalo, než se nám soupeře podařilo zlomit. Pokud jsme hráli proti betonujícímu protivníkovi, je tato taktika pochopitelná, avšak větší energie, lepší pohyb či rychlé přihrávky na jeden dotek, to vše jsme v naší hře postrádali, jelikož hráče na takovýto herní projev zkrátka nemáme nebo při nejmenším nedosahují takové kvality. A těch pár, kteří by změnu stylu hry bez problémů akceptovali, na ni nejsou zvyklí a z celkového pohledu by pak tým dobře nefungoval. Je to trochu odvážené tvrzení, nicméně přechody do útoku, nátlaková hra či kombinace v křídelních prostorech už dávno nejsou našemi silnými zbraněmi, což je určitě smutné zjištění.

 

A dalším klíčovým rozhodnutím bylo, že si Moyes s sebou přivedl z Everotnu své vlastní asistenty, jmenovitě pány Steve Rounda,  Jimmy Lumsdena a Chrise Woodse a prospustil tedy Mikea Phelana, Reného Meulensteena a Erica Steela. Aby toho bylo málo, společně s Fergusonem se rozhodl skončit také šéf exekutivy David Gill. Tyto personální změny znamenaly odchody několika velice vlivných a důležitých lidí, což mělo určitě také svůj dopad. To co se dařilo Fergusonovi po boku svých asistentů a dalšího personálu, bylo mimořádné a Sir Alex vše udržoval díky svému umění pokupě, i když potenciál týmu již pomalu vyprchával. David Moyes tedy zažil drsný přechod do Manchesteru United, který nebyl na tyto mohutné změny zcela připraven. Ferguson dal klubu vše, co mohl, ale nyní už je řada na někom dalším, aby začal od píky a byl úspěšný. Nový manažer bude muset jít svou vlastní cestou, na které bude v začátcích potřebovat nejen podporů fanoušků, ale především podporu finanční, která by mu měla pomoci v budování nové éry Manchesteru United.

 

Rád bych nyní předešel dojmu, že podporuji radikální obměnu mužstva. To v žádném případě! Myslím si navíc, že je nemyslitelné, že by nový trenér půlku kádru vyházel a nahradil novými fotbalisty. Já jsem pouze zastáncem částečného pročištění kádru a v podstatě očekávám spíše více odchodů, než nákupů. Proti některým hráčů hraje věk a ztráta kvality, jiní už United nemají co nabídnout a jejich potenciál byl vyčerpán. S těmito hráči je třeba se rozloučit. Na Old Trafford by měly přijít 3-4 nové tváře na pozice, které potřebujeme nutně již nějakou dobu posilnit. Přichází tedy ten správný čas rozbít bank a kádr obměnit.

 

Až příliš jsme se zahleděli sami do sebe a do naší dokonalosti a dlouho jsme se chvástali tím, že nekráčíme ve stopách Chelsea nebo Manchesteru City, ovšem nyní už není na co čekat a co jsme zmeškali, je třeba dohnat. Přišel čas a i my musíme nakupovat.

 

Sir Alex díky svénu „úspornému režimu“ dlouho udržoval zdravý rozpočet a nijak výrazně nezatěžoval klubovou kasu, zvláště pak poté, co klub v roce 2005 převzala do vlastnictví rodina Glazerů, čímž v podstatě nachystal úrodnou půdu pro svého následníka, který má díky těmto úsporným opatřením k dispozici nějaký ten milion liber navíc.

 

David Moyes uskutečnil pouze dva nákupy, kterými do jisté míry využil části finančního obnosu, který měl k dispozici. Za 27,5 milionu liber se mu na konci minulého letního období podařilo přivést svého bývalého svěřence v Evertonu Marouanea Fellainiho a v zimě dokonce zlomil klubový rekord, když byl s Chelsea vyjdnán přestup Juana Maty v přepočtu za 45 milionů liber, čímž byla výrazně převýšena částka 30,75 milionu liber, kterou United zaplatili v roce 2009 Tottenhamu Hotspur za Dimitara Berbatova.  Známý přílet Španěla Maty do tréninkového centra Carringtonu helikoptérou, si jistě každý dobře pamatuje.

Pokud ovšem žádáme po vedení Manchesteru United zvýšenou aktivitu v přestupovém obdoví, musíme si zároveň uvědomit, že klub neutrácí peníze pouze za samotný transfer, ale vydatná suma jde také na plat koupeného hráče, který zpravidla podepisuje dlouholetý kontrakt, případné bonusy za jeho výkonnost a jisté procento pak do kapsy hráčova agenta. A tak věci nelze dělat bezmyšlenkovitě a utrácet se tedy musí uvážlivě, protože každý přešlap může být kritický a pro klub bolestivý. Jenže dá se tomu vůbec vyhnout?

 

Tým už nemůže déle otálet a nutně potřebuje posílit hned na několika pozicích. Investic se tedy dá očekávat více, než jsme byli zvyklí. Jenže tu narážíme na spoustu záludných otázek. Koho United vlastně chtějí, respektive koho potřebují? Koho si vyhlédne nový manažer? Co chce hrát? A podaří se dotyčné hráče přivést na Old Trafford? A místo kterých hráčů vlastně přijdou? S kým se United rozloučí? Zůstali Rudí ďáblové, který v příští sezóně nebude hrát Ligu mistrů natolik atraktivním klubem, aby byli lákadlem pro zvučná jména? Dost možná právě ti, kteří přijdou, už jen svým přestupem ukážou svůj charakter a chuť pomoct Manchesteru United zpět na vrchol a podílet se na budoucnosti klubu. Ale najdou se tací? A nebudou to jen hráči, které se podaří za každou cenu nalákat na lukrativní kontrakty bez toho, aby byli pro náš tým oním potřebným impulzem a přínosem?

 

Tohle všechno se určitě nejen mně honí hlavou. Všichni totiž víme, kam se fotbalový svět ubírá. Fotbal už dávno přestal být jen zábavou a předmětem klubové věrnosti, a naopak se stal velmi dobře placeným zaměstnáním a zcela jej ovládly peníze, které, ať už se nám to líbí, nebo ne, dnes určují jeho chod a vývoj.

Když si v hlavě rychle připomenete řekněmě 20 popředních evropských klubů a promítnete před očima jejich nejlepší hráče, tak jaká je pravděpodobnost, že některého z nich přivedeme na Old Trafford, když předpokládáme, že United potřebují to nejlepší, a budou se snažit to také získat? Kandidátů je jistě mnoho, jenže kolik reálných? Hráči, především ti mladší, jsou v klubech vázáni dlouholetými kontrakty, mají své rodiny, závazky vůči klubům, ale překážkou může být i cokoliv jiného, jako národnost, jazyk


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!