Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Napětí roste – léto se blíží

Jaké bude léto? Nyní, po vyhazovu Davida Moyese, bude jistě ještě mnohem zajímavější, než se zprvu zdálo. Máme se opravdu na co těšit, jelikož klub pod vedením nového a zatím ještě neznámého manažera, bude potřebovat pozdvižení. V tomto článku si také připomeneme, jaký vliv na tým měl Sira Alex Ferguson, a co všechno si s sebou odnesl, když se před necelým rokem rozhodl skončit na lavičce Manchesteru United. Právě tato událost otřásla celým klubem, a jak vidno ono zemětřesení stále trvá Moyes jej neustál. Jelikož nedokázal svého úspěšného krajana napodobit, jelikož v něj vedení ztratilo důvěru a s velkým předstihem mu vypovědělo šestiletou smlouvu.

Loňští mistři z Old Trafford mají za sebou po odchodu Sira Alexe Fergusona sezónu plnou zklamání a nezdaru, jenž úzce souvisí s proměnami, které od té doby Rudí ďáblové prodělávají. Jednou z nich je další a nutno říci, že nečekaná, změna na pozici hlavního manažera. Odvolaného Moyese do konce sezóny nahradil Ryan Giggs, ale co bude dál, se teprve uvidí. Avšak až bude s konečnou platností oznámeno jméno nového lodivoda, Rudým ďáblům starosti rozhodně nezmizí a nebude jim dopřáno klidu, jelikož nový kouč bude muset začít co nejdříve jednat, aby dal týmu novou tvář, a aby United se mohli vydat na cestu k vrcholu.

 

Další změny nám přinesou letní měsíce, ve kterých mají přijít na řadu očekávané přestupy. V našem případě se totiž nebudeme zaobírat především příchody hráčů, ale velkým tématem budou také odchody těch, se kterými se už na Old Trafford nepočítá. Jaké však letní přestupové období opravdu bude? Nemáme z něj mít obavy? Můžeme se těšit na zvučná jména? Kdo zamíří na Old Trafford. A kdo jej opustí? Získáme hráče, které si vyhlédneme? A s jakou vizí vlastně přijde nový manažer. A kdo jím vlastně bude? No, těch otázek je tu tradičně spousta a tak si pojďme situaci trochu přiblížit. Vedení klubu nás totiž jistojistě nepřipraví ani o nějaké to překvapení.

 

Odchod Fergusona zanechal nemalé následky

 

Ach, jak ten čas letí. Brzy to již bude rok, co David Moyes  převzal po Fergusonovi žezlo, a ujal se vlády nad mistrovským Manchesterem United. Podle Fergieho slov zajištěným týmem a dost možná nejlepším mužstvem, jaké za svou dlouhou manažerskou kariéru vedl. Během této sezóny jsme však mohli vidět na vlastní oči, že realita je přeci jen trochu jiná a mnohé okolnosti nám odhalily, že zdání klame. Sir Alex měl pravděpodobně na mysli, že disponujeme širokým kádrem, jehož všichni členové dosahují určité úrovně a celková kvalita je tudíž vysoká, jelikož na každý jeden post připadali 2-3 stejně dobří hráči a o vyrovnanosti mužstva tedy pochybovat nelze. Kvalita jednotlivců je však na pováženou a zde se nám začínají před očima objevovat první nedostatky. Totiž, že individuální schopnosti mnohých našich hráčů, nejsou na požadované úrovni.

Jak to dopadlo s Moyesem, už víme všichni, a tak v podstatě stojíme před stejným problémem a obavami jako před touto sezónou. A sice, kdo bude tím, kdo plnohodnotně nahradí Fergusona? Může být snad situace ještě horší? Moyes nedokázal z týmu vyždímat maximum a naše hra strádala. Zejména proti velkým soupeřům byl rozdíl v chuti zápas vyhrát, jasně patrný. Nedostatek kvality či špatná motivace? Kdo za to může, Moyes, hráči anebo je to ještě úplně jinak? Názory se různí a skutečnou pravdu se zřejmě už nedozvíme, avšak nedovedu si představit, že by hráči Moyesovi odporovali, podávali záměrně průměrné výkony a zápasy vypouštěli. Možná, že jim Moyes nedokázal dodat patřičnou sebedůvěru nebo to, na co byli dlouhé roky zvyklí. Možná, že si na svou stranu nezískal zkušené hráče, jako Giggse, Ferdinanda nebo Evru, čímž začala silně pokulhávat jeho autorita a vytvářelo se nepříznivé pracovní prostředí. Ale třeba to bylo úplně jinak a tým jako takový postrádal Fergusona tak moc, že se s jeho odchodem nedokázal srovnat. Ovšem hráči manažera určitě nechtěli vyštvat tím, že budou zápasy sabotovat.

 

Moyesovi se jednoduše nepodařilo ke všem jeho svěřencům najít cestu, a proto pak některé věci nefungovaly správně a postupně se na sebe nakupily. Těch příčin proč tomu tak bylo, je ale mnoho. Každý na to má svůj názor. Já osobně se domnívám, že ke špatným výsledkům, které vedly k odvolání Moyese, bylo svým způsobem přispělo z každé strany trochu, avšak vše na sebe navazovalo a souviselo jedno s druhým. Jenže když se řadový fanoušek po sezóně podívá na tabulku, ukáže prstem na jediného muže, a tím je David Moyes. Jaká je tedy skutečnost?

 

Mnozí totiž tvrdí, že United mají dobrý tým, a že problém je především v manažerovi čili v herní taktice, rozestavení, připravenosti hráčů na důležité zápasy, respektu, motivaci či v sebedůvěře. Zkrátka, že mužstvo jako takové, změny nevyžaduje a jeho složení není třeba nijak zásadně měnit, protože jiný kouč, by s tímto mužstvem takhle špatných výsledků nedosáhl. Je jasné, že všechno to bylo hlavně v hlavách hráčů a právě tuto problematiku je nutné vyřešit a nastolit znovu podmínky a prostředí, které dokáže hráče pozvednout po psychické stránce.

 

Právě proto jsem vůči tomuto tvrzení dosti zdrženliví, protože je to přeci jen velmi citlivé, avšak o důležitější téma. Podle mého soudu, byl Fergusonův tým dobře poskládaný, jenže jakmile se kormidla ujal Moyes, začaly se nám ukazovat trhliny, o kterých se před tím nemluvilo anebo jsme je v záři vybojovaných trofejí ani neviděli. Někteří hráči na to už evidentně nemají, jiní jsou naopak nedocenění či nedostávají dostatek prostoru, aby to, co v sobě mají, ukázali. Určitá obměna mužstva je tudíž nevyhnutelná.


Není vinou výhradně manažera Moyese, že aktuální pozice, předváděná hra a výsledky, které za sebou zanechal, jsou takové, jaké jsou, a že United zažívají neúspěšnou sezónu. Těch faktorů, proč tomu tak je, je několik. Není správné házet všechnu vinu na hlavu Moyese, jelikož jsou v tom namočeni vlastně všichni. A kdo za to tedy může? Na tuto otázku se opravdu nedá přímo odpovědět, jelikož ještě za úspěšné éry Fergieho se v posledních letech jeho kariéry manažera hlasitě mluvilo o nutné revitalizaci mužstva, nicméně Fergusonovi se úspěšně dařilo nespokojené fanoušky uklidňovat a umlčovat kritiky vydobytými trofejemi. Generační obměna sice již byla započata, jenomže radikálních změn jsme se nedočkali a tak vše podstatné dopadlo na bedra jeho nástupců. Laťka byla navíc nastavena tak vysoko, že v příštích letech není moc reálné, že by na ni někdo alespoň dosáhl. A tak přišel po úspěšné éře Sira Alexe očekávaný, strmý pád.

 

Umění Fergieho versus kvalita a potenciál kádru
Sebevědomí týmu bylo vždy vysoké, jenže se často zdá, jakoby právě víra v sebe sama a vítězná mentalita odešly společně s Fergusonem. Mnoho hráčů je jen svým stínem z let předchozích a pouze pár jedinců vyčnívá kvalitou nad ostatní, což se nám v této sezóně ukazovalo výrazněji, než kdy před tím, jelikož tento problém postihl více hráčů najednou. Ale co je hlavní, jen málo hráčů si udrželo vyrovnanost výkonů po celou sezónu. Vloni táhli tým především Carrick společně s ostrostřelcem van Persiem, jenže letos si formu dokázal udržet pouze gólman de Gea, co je sice potěšující, ale na druhou stranu je to pořád hodně málo. Dokonce ani Rooney, jenž zažil skvělou první polovinu sezóny, se po svém zranění na přelomu roku nedokázal znovu rozjet na plné obrátky a navázat na vydařené období. Jeho výkony byly poté, co prodloužil smlouvu, sice možná stále lepší, než celé řady jeho spoluhráčů, ovšem i přes to dosti nevyrovnané a v důležitých momentech sezóny nebyl pro tým takovou oporou, jakou bychom potřebovali.

Tyto okolnosti můžeme brát jako jedny z hlavních příčin letošního neúspěchu. Mužstvo zkrátka nehraje v takové pohodě jako dříve, a schází mu ten správný drive a šťáva, ale mnohdy v podstatě i prostá spolupráce a týmovost. Výkony některých konkrétních hráčů se pak výrazně liší od těch, které bývaly standardem každého z nich. Vymlouvat se na zranění je podle mě trochu scestné, jelikož tento faktor je dosti relativní a ovlivnit jej nemůžeme.

 

Týmový duch a morálka zůstaly silné, nicméně ona sebedůvěra, která je potřebná k tomu, abychom drželi krok s těmi nejlepšími, se vytratila. A již zmíněná kvalita týmu je rovněž velkým tématem. V týmu je sice mnoho nadějných mladíků, kteří společně vytvářejí pevné základy pro budoucnost, nicméně to týmu velikosti United rozhodně nemůže stačit, pokud hodlá nadále bojovat o trofeje a poměřovat se s těmi nejlepšími celky. Generační obměna mužstva dospěla do významného bodu a v tuto chvílí si hlasitě říká o nákupy špičkových talentovaných hráčů, kteří by měli doplnit stávající kádr.

 

Je zřejmé, že Manchester United potřebuje nutnou rekonstrukci nebo minimálně povzbuzení, které jej posune na vyšší level, jelikož čas plyne neuvěřitelnou rychlostí, a to, co se před rokem zdálo jako zajištěné, stabilní a fungující, letos zkrátka nemá šťávu a postrádá energii a také systém. Co se to ale děje? Opravdu Rudí ďáblové začínají po tak krátké době postrádat hráčskou kvalitu, která se pozvolna vytrácí? Jen blázen by si mohl myslet, že se vše samo zase srovná a po jednoročním výpadku se United dostanou v příštím ročníku zpět na výsluní bez toho, aby se něco výrazně měnilo. Tým totiž potřebuje pomoci už delší čas a v některých ohledech si vedení musí počínat rázně. Je nutností dát věci konečně do pohybu, respektive urychlit je, aby se zamezilo dalším případným ztrátám. Jedním takovým krokem budiž propuštění Moyese. A pokud byl propuštěn on, co potom čeká hráčský kádr?

 

Člověku se ani nechce věřit, že základní stavení kameny týmu se znenadání začínají drolit a rozpadat před očima. Že před rokem neomylný a široko daleko zářící Carrick začal chybovat a jeho výkonnost silně kolísá. Že se kapitán Vidič rozhodl změnit dres. Že na hráčích jako Ferdinand a Giggs je vidět stáří stále více, než před tím, a že takoví Rafael, Young, Nani či Cleverley se jen hledají a zapadli do průměru, ne-li podprůměru našeho mužstva. Jenže celý tento proces, který si žádal řešení už nějaký ten pátek, se víceméně přehlížel. On vlastně nezačal znenadání, ale zvolna už před lety. A v těchto chvílích už se projevuje naplno. Někteří hráči dosáhli svého vrcholu, další se k nim postupně přidali vlivem slabých výkonů a stali se přebytečnými.

 

Jenže Ferguson zkrátka dokázal ze všech těchto hráčů dostat více, než Moyes a dost možná, že z některých z nich i více, než by uměl kdokoliv jiný. I přes to, že někteří hráči dlouhodobě nevykazují známky kvality hodné United ani očividný výkonností posun, pod Fergusonem dohromady vytvořili výborně fungující celek, ve kterém hrál každý svou roli, a který vyhrával jednu trofej za druhou. Sir Alex byl jednoduše génius a jeho odchod budeme pociťovat ještě pár dalších let. Až nyní se ukazuje, jakou osobností vlastně byl, co by manažer Manchesteru United. Jeho schopnosti je ovšem nyní nutné nahradit zcela jinou filozofií a metodami, protože to, co dokázal on, už nedokáže nikdo a věci se tedy musí dělat jinak, než tomu bylo za doby jeho manažerování. I on by musel časem přistoupit k výraznější obměně mužstva, nicméně jeho rozhodnutí skončit dalo vykonat tuto práci druhým.

 

Přiznejme si, že snad jen vyjma Rooneyho není v našem současném kádru nikdo, kdo dosahuje kvalit těch nejlepších světových hráčů, pokud se budeme bavit o všech hráčských postech. Jedinou světlou výjimkou, která je v kurzu, je van Persie, jenže on a jeho zranění jsou zase trochu jiným tématem. Z těch, kdo jsou v týmu delší dobu, si zatím status hvězdy opravdu nikdo neosvojil a naši mladí talenti toho ještě nedokázali tolik, aby si vysloužili respekt a uznání ostatních. Nikdo z nich se nestihl proslavit a zaujmout natolik, aby mohl být považován za oporu či hvězdu, natož aby se takovouto personou skutečně stal. Nerad bych někoho opomněl či podcenil, avšak z mého pohledu vypadají velmi dobře v tomto ohledu Evans a Jones a k výšinám se dere také Welbeck či Januzaj, ale ti všichni mají stále čas.

 

Pryč jsou doby neprostupného dua Ferdinanda s Vidičem, minulostí je nenapodobitelný um Paula Scholese a Carrick s Evrou, rovněž mají to nejlepší za sebou. Naniho krom slabší formy opět pronásledují zranění a se ztraceným Andersonem, se už snad ani nepočítá. Někteří hráči už Manchesteru United zkrátka odevzdali to nejlepší a nyní přestávají být oporami, které dokážou mužstvo táhnout k úspěchům. Úkolem Moyese bylo nahradit je, avšak tuto nevděčnou úlohu nyní bude muset zastat náš další manažer.

 

Netvrdím, že nutně potřebujeme ty největší hvězdy, abychom nabyli tváře Realu Madrid, PGS, Chelsea či Citizens, nicméně měli bychom být aktivnější a pohotovější při získávání mladých talentů, kteří by v klubu teprve vyrostli. O budoucí naděje je však velký zájem, ale především je to v mnoha případech čistě záležitost finanční. Z posledních případů vzpomeňme třeba na Edena Hazarda nebo Lucase Mouru .

 

Nad absencí kvality je nutné se zamyslet, jelikož Moyes z hráčů, které měl k dispozici, zkrátka nedokázal vyždímat to nejlepší a vytvořit z nich vítězný a sebevědomý tým. Není to ve všech směrech jeho chyba či důkaz jeho neschopnosti. On zkrátka potřeboval mít tým s velkým potenciálem a ne mužstvo, které pomalu stárne a ztrácí svůj glanc. A právě proto se musel poohlížet po vhodných posilách a začít od základů vštěpovat mužstvu svou novou filozofii, určovat krok a dávat mu novou podobu. Jenže tyto kroky ani nestihl podniknout, takže jeho jedinými akvizicemi zůstaly Marouane Fellaini a Juna Mata.

 

Nerad bych si tu něco nalhával o tom, že jiný trenér by s naším týmem byl úspěšnější než Moyes, ale já zkrátka věřím tomu, že on chtěl pracovat se svým vlastním týmem, který si vybere, a věřím, že pokud by mohl využít ty správné fotbalisty, kteří by zapadli do jeho skládačky, začalo se nám v příští sezóně zase dařit. Někteří se mu prostě nehodili, s jinými si třeba nesedl, další už nemají vhodný věk. Myslím si, že Moyes získal za dobu, kterou zde strávil, mnoho poznatků o chodu a procesech uvnitř klubu, měl své favority a jasnou představu o tom, jak by měl jeho tým vypadat a co udělat pro to, aby vše fungovalo. Zbývalo tedy jen využít všech dostupných prostředků, začít konat a svou vizi zrealizovat, jenže to vše se ze dne na den zbortilo jako domeček z karet a veškeré jeho plány a představy se rozplynuly, jako pára nad hrncem.

 

Samé hvězdy vám úspěch nezaručí

 

Shodneme se tedy na tom, že napříč týmem je třeba udělat menší čistku, která uvolní místo novým posilám. A začít by se mělo pěkně od zadu. Je zřejmé, že duo Rooney & van Persie představuje velikou hrozbu a doplněni o Welbecka a Chicharita tak máme ofenzivu prakticky vyřešenou. Jenže obrana a především záloha potřebuje pokropit živou vodou, aby se vzpamatovala a postavila na nohy. Je na čase snížit věkový průměr mužstva a poskládat sestavu tak, aby to herně opět fungovalo. Pokud totiž máme hrát ofenzivní rychlý fotbal, potřebujme naše protivníky nejprve přehrát. A toho docílíme jedině za pomoci kvalitní a propracované zálohy. Nepotřebujeme tedy hráče, kteří se povezou s týmem, jako byl třeba Gibson nebo je nyní Cleverley, ale odvážné a energické záložníky, kteří udělají rozdíl ve hře, budou tahouny a vezmou odpovědnost na sebe. Jednoduše hráče, kteří krom plnění taktických pokynů, přidají ještě něco navíc a to bez ohledu na herní systém.

V předchozích letech jsme slýchávali naše hráče často mluvit o důležitosti našich zkušeností, které ostatní týmy postrádaly. Tyto zkušenosti byly a jsou stále na naší straně, ovšem spoléhat se pouze na ně by nebylo rozumné. I proto se Fergie vždy snažil na hřiště posílat mix mladíků se zkušenými borci. Tento koktejl fungoval dokonale. Jenže Moyes ze zvyku upřednostňoval už v Evertonu spíše mladší generaci než ostřílené matadory, a i proto chtěl do týmu dostat novou mladou krev. Možná i proto, že v jistém smyslu neuměl pracovat a vhodně nakládat se staršími a zkušenějšími hráči, než na které byl během působení v Goodison Parku zvyklý a jejich zkušeností naplno nevyužíval, mu nedovolovalo navázat na Fergusonův zaběhnutý systém. Vsázet na mladé pušky bylo pochopitelně v pořádku a tato vize je jasná a stejné myšlení by měl tudíž přinést i nový manažer, ale v tomto bodě opět narážíme na problematiku týkající se kvality některých hráčů.  Proto by měl mít dispozici tučný balík peněz, který bude cíleně investovat, aby zaznamenal rychlou návratnost vkladu. Doufejme, že nám to ve výsledku přinese atributy jako elán, kreativitu, odvahu, bojovnost, energii a dravost, ve všech směrech naší hry.

 

Tým si v minulých letech prošel zlatým obdobím plným úspěchů a trofejí, na které bude velmi těžké navázat, ale pokud se podaří přivést ty správné hráče, situaci to novému manažerovi velmi usnadní. Musí se však mít na pozoru a nové koně vybírat s rozvahou a uvážením. Vyměnit zkušenost za dravé mládí je proces dlouhodobý a navíc přináší svá úskalí, jelikož druhou věcí je, že ne každá posila dokáže splnit své poslání. Morálka týmu tím nesmí být narušena, jelikož problémoví hráči by nyní byli to poslední, co nový manažer v mužstvu potřebuje, takže vybrat, ale hlavně získat nějakého hráče, je vlastně dosti náročný úkol, i když se to tak zdát nemusí. Prostoru na experimenty či riskování opravdu moc není.

 

Je to stará klasika. Ani ti nejlepší hráči vám úspěch nezaručí. K čemu vám totiž jsou světové hvězdy, když nemáte respekt a chybí vám sehranost, morálka a řád? Ferguson si vybíral své ovečky velmi pečlivě a velký důraz kladl mimo jiné na povahu, což je známá věc a v dnešní době je to velmi důležitý faktor související a ovlivňující mnoho dalších odvětví celého systému. Sir Alex navíc díky své auře dokázal své hráče přinutit k poslušnosti, respektu, ale hlavně bezmezné oddanosti klubu a pracovitosti pro tým. Kdo tyto vlastnosti ztratil, ztratil tím automaticky i Fergusonovu důvěru a ochranu a ten se s dotyčným neměl problém rozloučit, byť se třeba jednalo o důležitou postavu týmu. Fergie tu během dlouhých let vytvořil tak úžasnou atmosféru nabitou vítěznou mentalitou a odhodláním „být tím nejlepším“, že byla pro hráče ohromná čest, když mohl do jeho rodiny patřit a hrát pod ním, protože byl přesvědčen o tom, že nic lepšího jinde nenajde.

Fergie byl mistr psychologie a motivace. On dokázal hráčům odpouštět, a stál za nimi, pokud věděl, že za to stojí. Ovšem i jeho tolerance měla své hranice. Proto Ferguson nikdy nekupoval největší hvězdy, jelikož ty požadovaly za své výkony od finančně dobře založeného klubu nejprve tučnou gáži. Fergie dělal pravý opak. On si ty hvězdy dokázal sám vytvořit z mladých talentů, které se mu podařilo ulovit, a teprve poté usoudil, zda jsou skutečně hodni vysokých příjmů. Hrubým Fergusonovým sítem prošel málokdo, a o to více byli vyvolení až na výjimky nadevše vděčni za jakoukoliv příležitost, která se jim naskytla, jelikož jejich každodenní dřina se jim konečně vyplatila. Pokud nebudeme zmiňovat odchovance, dvěma příklady za všechny budiž Chicharito nebo Park Ji-Sung.

 

Jenže Ferguson je již pryč a tak celý tento promyšlený systém po jeho odchodu přestává v jistých ohledech plnit svůj účel a ztrácet význam a hodnotu. Moyes se možná jevil jako neschopný, ale pokud dokážete být tolerantní a uvědomíte si několik skutečností, které s jeho nevydařenou premiérovou sezónou na Old Trafford přímo souvisejí, pak dojdete k závěru, že pravda je přeci jen trochu jiná. Nicméně vedení klubu tolik trpělivosti nemělo, což je pro dnešní dobu typické.

 

Už jen ten tlak, pod kterým každý manažer od samotného začátku pracuje a ohromná pozornost a očekávání od médií, veřejnosti a fanoušků, na kterou člověk není zvyklý, mnoho věcí ovlivňuje. Vše je pak ještě několikrát umocněno, pokud se ujmete klubu jakým je Manchester United. Moyes není stroj a udržet koncentraci a pracovat naplno v takovém dusnu, bych nikomu nepřál. Pokud se pak budeme bavit o klubu jako takovém, je jasné, že když jste na vrcholu, každý čeká na vaše zaváhání, které, jakmile přijde, je pak o to diskutovanější a propíranější, jelikož není běžné. Změna manažera, která přišla po velmi dlouhé době, tomu všemu ještě více napomohla, protože se jednalo o mimořádnou událost.

 

The Chosen One

 

V článku se několikrát zmiňuji o Moyesovi a snažím se jeho práci obhájit, protože mi jeho propuštění přišlo opravdu trochu drsné až kruté, takže mu věnuji tuto krátkou část.

Moyes není staromódní trenér a dokonce bych řekl, že je i velmi přizpůsobivý. Už o tom bylo napsáno dost. V Evertonu dokázal s omezeným rozpočtem úžasné věci, které dokonce mnozí fanoušci a nejen Toffees považují za zázrak. Potřeboval k tomu ovšem několik let, aby to dokázal, a něco podobného jej nyní čekalo i v United, kde však musel vše stihnout v daleko kratším časovém horizontu, ale za to současně také s mnohem větším rozpočtem a v mnohem větším rozsahu. Nároční, neústupní a nekompromisní fanoušci o porovnávání Evertonu s United nechtěli ani slyšet, jelikož se jedná o úplně jiný level klubů. Od Evertonu se vlastně nic velkého neočekávalo, a proto i benevolentnost vedení umožňovala Moyesovi pracovat v klidu. Za to Manchester United si podle mnohých příznivců nemůže dovolit ztratit na pár let své výsostné postavení a k tomu potřebuje především trofeje, které jsou pochopitelně nejprokazatelnějším důkazem dobrého a kvalitního týmu.  Podobný názor pak pochopitelně zastávají také majitele klubu, kteří očividně vycítili, že Moyes není tím pravým vyvoleným a je třeba  zkusit někoho dalšího. Úspěch přináší peníze a za jeho krátké vlády tento případ nenastal.

 

Jenže ono se to lehce říká, ale daleko hůř dělá. Právě proto bylo třeba, abychom byli nejen my, ale především Glazerovci a spol. vůči našemu manažerovi shovívaví a trpěliví a věřili v jeho schopnosti, které jsou nezpochybnitelné a upřít mu je nelze. Zda ale byly dostatečné na vedení klubu takového formátu, jakým je Manchester United, se v plném rozsahu už nikdy nedozvíme, protože času na to, aby se stihl projevit, nedostal.

 

Žádný tým v historii fotbalu se neudržel na vrcholu věčně, a když se na toto tvrzení podíváte v globálním měřítku, zjistíte, že každý tým zažil zlaté časy, ale také pády a těžké období. Takový je fotbal. Když přijde větší změna, většinou to s celým klubem pořádně zahýbe. A Moyes také nakonec obrovskému tlaku podlehl.

David Moyes zkrátka potřeboval čas na to, aby on sám vybudoval podle svých představ vlastní mužstvo, o kterém by byl přesvědčen, že bude schopno plnit jeho pokyny, a kterému bude on sám věřit a dá mu svůj rukopis. Vybraní hráči by poté oddaně hráli za něho i za klub a od základu by byli navedeni na jeho metody a styl hry. Stručně řečeno, je vidno, že Moyes vyžadoval pro svou práci nový kujný materiál, který by si mohl vymodelovat podle sebe. Žel, nedostal jej.

 

Moyes převzal mistrovský Manchester United, avšak když se na tuto skutečnost podíváme pod lupou, zjistíme, že se ujal týmu, který dosáhl svého vrcholu, čímž byla ukončena jedna velká etapa, na kterou nyní musí navázat někdo další. Moyes to nedokázal. Možná měl málo odvahy uskutečnit některé kroky, které vyžadovaly rázné jednání, možná si už jen tím, že si s sebou přivedl své vlastní asistenty, házel sám klacky pod nohy a nedokázal vytvořit to správné pracovní prostředí pro všechny zúčastněné.

 

Změna manažera představuje opravdu mohutnou změnu, zvláště pak proto, že tu byl Ferguson tak dlouhou dobu a United už vlastně zapomněli, jaké to je, když na manažerské křeslo najednou usedne někdo jiný.

 

S následky změny na pozici manažera bude klub zápolit ještě několik dalších let, než dojde k rovnováze. Kroků, které bude muset nový manažer na cestě k dosažení tohoto cíle podnikat, je celá řada. Nejprve je potřeba zvážit, kdo ještě může být pro United prospěšný, a kdo nikoliv. Hranice je při tomto rozhodování velmi tenká, a proto je na místě zbytečně dlouho neváhat, nebát se a rozhodovat se jednoznačně. Myslím si, že Moyes měl o svém týmu jasnou představu po celou dobu a věděl, co chce, a co je třeba udělat pro to, aby dosáhl svého cíle a naplnil poslání a důvěru v něho vloženou, jenže s něčím až příliš váhal a byl zbytečně nerozhodný. Avšak už je bezpředmětné tohle řešit, jelikož je tomu všemu nadobro konec.

 

A Moyes? Za jeho práci v United bych mu chtěl poděkovat. Jeho celkový vliv na tým měl sice spíše negativní dopad, ale něco se mu přeci jen povedlo a několik pozitiv bychom tudíž na jeho práci na Old Trafford určitě našli. Dost možná, že není tím typem trenéra pro velkoklub a tak mu popřejme mnoho zdaru v dalším působišti. Myslím si totiž, že nebude dlouho trvat a brzy opět uslyšíme slova chvály na jeho adresu. Nezbývá tedy, než se s Davidem Moyesem rozloučit.

 

Závěrečné řádky

 

Od začátku bylo jasné, že pod Moyesem budou věci úplně jiné, a že budou zejména v začátcích těžší, složitější a komplikovanější, než do té doby byly. A s novým manažerem se na této věci nic nezmění, takže nám dosažení úspěchu už rozhodně nebude připadat tak samozřejmé a obavy o stabilitu a budoucnost klubu se budou pochopitelně množit s nepříznivými výsledky. Tato přímá úměra by však nikdy neměla odpovídat obavám o to, že nebudou trofeje, ale měla by především souviset s tím, že dochází k přebudovávání týmu a úspěchy se tudíž nedostaví okamžitě, ale až časem. Je zkrátka nutné vytrvat, věřit a nechat zasazenou sazeničku, aby se ujala. Naše víra, by měla být vodou pro takovou sazeničku, která ji bude přiživovat, a díky naší trpělivosti a péči poroste a nakonec vykvete.

Mě v tuto chvíli vůbec nezáleží na trofejích, protože vím, že s tímto týmem, s těmito výkony, herním systémem atd. si je dost možná ani nezasloužíme, protože na ně v porovnání s druhými zkrátka nemáme, i když bychom mít asi měli. Je to smutné takto říct, ale lhali bychom sami sobě, kdybychom si to upřímně nepřiznali. Nemusíme vyhrávat tituly jako na běžícím páse, což ani neočekávám, ale trvám na tom, že většího klidu se mi dostane, když uvidím, že se kádr postupně obměňuje a tvář Manchesteru United zůstává zdravá. To je základ k tomu, abychom se mohli do boje o trofeje vzápětí opět směle přihlásit. Se zajištěným týmem to ale pravděpodobně možné nebude, a tak bude pro dalšího následníka Sira Alexe nutné nejprve zapracovat na přestupech, na herním projevu, spolupráci, souhře a nastolit v týmu jistá pravidla.

 

Nechci nikoho strašit nebo tu vyvolávat paniku, pokusil jsem se pouze naznačit hlavní překážky, které bude třeba překonat, abychom se opět dostali na rovnou cestu, která nás dovede k úspěchům. Příčiny našich současných nezdarů jsou zřejmé a my můžeme jen věřit, že Manchester United udělá vše proto, aby angažoval kvalitního a schopného manažera, s jehož pomocí by zůstal nejlepším klubem na světě.

 

V tuto chvíli se musíme podívat pravdě do očí a chtě nechtě si přiznat a uvědomit si, že náš tým přestal být dostatečně silný a konkurenceschopný v porovnání s těmi nejlepšími, a je proto nutné udělat několik kroků a opatření k navrácení stability a neotřesitelného postavení. Abychom to dokázali, je nutné nyní přivítat v našich řadách několik nových hráčů, což, doufejme, povede k celkovému zlepšení celé situace.

 

Ostatně jako všechno, tak i toto má pochopitelně své mouchy, svá úskalí a svá ale. Můžeme se sice těšit na nové tváře a třeba i na další sezónu, budeme mít ovšem po tomto létě jistotu, že se po převratných změnách, které na Old Trafford proběhnou, věci opravdu začnou znovu ubírat správným směrem? Na to nám odpoví až čas. Avšak na jedno, milí fanoušci, nikdy nesmíme zapomenout. Že nesmíme přestat věřit!

 


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!