Gary Pallister a Lou Macari vzpomínají na zápasy s Liverpoolem

1

Bývalí hráči United Lou Macari a Gary Pallister před blížícím se nedělním derby s Liverpoolem zavzpomínali na zápasy proti Scousers a to nejen z dob, kdy sami oblékali dres Rudých ďáblů. Zároveň nabídli i své pohledy na víkendový zápas.

 

Nejprve se podíváme na to, jak vzpomíná na bitvy s Liverpoolem obránce Gary Pallister, který má v zásobě několik krásných zážitků z doby, kdy začal na Old Trafford naplno úřadovat Sir Alex Ferguson, a kdy se karta vůči Liverpoolu začala rychle obracet.

 

Co pro tebe znamenají zápasy United versus Liverpool?

Když se vrátíme zpátky v čase o několik let dozadu, do doby, kdy jsem do klubu přišel já, tak se ocitneme v situaci, kdy jsme se snažili ze všech sil udělat vše pro to, abychom Liverpool překonali a byli ve všem lepší než oni. V té době byli neúspěšnějším týmem v Anglii, měli ty nejlepší borce a my jsme je prostě naháněli a snažili se je předčít. Tehdy jsme byli miliony mil za jejich standardy a zaostávali jsme ve všem, na čem si Liverpool dlouhé roky zakládal a co vytvořil, takže to byl ten případ, kdy jsme se snažili na ně útočit a ten stroj z Anfieldu rozbít. Byla to výzva.

 

Intenzita a prožívání toho všeho okolo tu byly vždy. I když byl Liverpool na vrcholu a dával všem na odiv svou historii, úspěchy a krásu, hrát proti United pro ně vždycky byly ty nejtěžší zápasy v sezóně. Forma i statistiky, šly v takovém případě stranou a United je vždy dokázali vyvést z míry i v časech, kdy Liverpool sbíral jeden titul za druhým. Velmi rychle jsem pochopil, co tyhle zápasy znamenají pro příznivce našeho klubu.

 

Prožívání těchto momentů se nikdy nezmění a to i přes to, že jsme nyní začali mít navrch zase my. Když jste šli do zápasu proti Liverpoolu, věděli jste, že to bude ten typ zápasu, který bude hodně bolet a kdy poteče i krev. Je to cítit ve vzduchu už před výkopem a z tohoto důvodu vás toto utkání zřídkakdy zklame. Tyto souboje měly pokaždé tu největší intenzitu a byly hrány s obrovskou vášní. Ani dnešek není výjimkou a měření sil mezi United a Liverpoolem je úplně jiným zápasem, než třeba Manchester Derby.

 

Jaké jsou vaše osobní vzpomínky ze zápasů s Liverpoolem, v nichž jste nastoupil?

Moment, který vyčnívá nad ostatními, se stal v roce 1997, kdy jsem před tribunou The Kop vstřelil dva góly. Nikdy jsem se v jednom zápase dvakrát netrefil, takže když se mi to povedlo na venkovním hřišti našeho největšího rivala té doby, byl to pro mě opravdu nádherný zážitek a stále mám fotografie, na kterých oslavuju ty dva góly, na zdi u mě doma, abych si to připomínal. Navíc jsme v té sezóně získali titul, takže to pro nás nebyl jen skvělý výsledek, ale byl zároveň velmi důležitý. Anfield Road je místo, odkud se výhra nevozí každý den.

 

Jak by si popsal a vyhodnotil zápas těchto dvou odvěkých rivalů, který nás čeká o víkendu?

Je to zápas, ve kterém si nemůžeme dovolit prohrát, a naopak jej zkrátka musíme vyhrát stůj, co stůj, jestli ještě chceme pomýšlet na útok na čtvrté místo. Liverpool to má velmi dobře rozjeté a jejich útočníci Luis Suaréz a Daniel Sturridge hrají ve skvělé formě, ale měl bych zůstat pozitivní, protože my máme hráče, kteří dokážou uhrát výsledek, jaký chceme, a navíc se bude hrát na našem hřišti, což je dobré.

 

Na podobné otázky pak odpovídala i další legenda Devils – skotský záložník Lou Macari. Bývalý hráč United zažil rovněž mnohé krásné momenty, avšak jako hráč působil v dresu Manchesteru United v 70.  a na začátku 80. let, kdy v Anglii vládl tehdy suverénní Liverpool a Rudí ďáblové zažívali útlum. O své postřehy, názory a vlastní zážitky spojené s North-West Derby se Macari před 190. vzájemným utkáním podělil s redaktory manutd.com.

Jak vzpomínáš na zápasy proti Liverpoolu?

No, když jsem přišel na Old Trafford, Liverpool vládl Anglii a měl neuvěřitelně silné postavení. Oni v té době skoro pořád vyhrávali a byli k nezastavení. Mohli porazit, koho chtěli. Samozřejmě, že se věci v posledních letech změnily, ale v 70. letech to bylo všechno jenom o Liverpoolu. Kevin Keegan, Kenny Dalglish, Graeme Souness a spol. – oni měli opravdu vynikající tým. Neříkám, že nebyli k poražení, ale v hlavě mám stále to, že když už se vám podařilo udělat něco lépe než jim, pak jste si mohli gratulovat, protože to byly opravdu jen výjimky. Mou největší a nejsilnější vzpomínkou je pochopitelně finálový zápas FA Cupu v roce 1977. Ani ne tak proto, že jsme je v něm porazili, ale hlavně proto, že se nám podařilo překazit jim zisk Treblu. V té době měli výborný tým, který byl schopný vyhrát všechny tři hlavní trofeje, ale byl to právě ten den ve Wembley, kdy jsme měli možná i trochu štěstí a své straně a naštěstí jsme je dokázali porazit a zastavit je na jejich cestě za historickým úspěchem.

 

Máš ještě nějaké další osobní zážitky nebo momenty proti nim i třeba ze současného života?

Těch mám skutečně mnoho. Pamatuju si, že všechny ty zápasy byly rychlé a divoké. V nedávné době jsem pár těchto zápasů sledoval na MUTV. Byly to ty, které jsem si do té chvíle úplně dobře nepamatoval, a v těch utkáních nebyla minuta, kdy by se na hřišti nic nedělo. Obě strany do toho šly naplno – prostě jeden zákrok za druhým. Pro hráče to znamená všechno a stejně tak to cítí fanoušci obou táborů. Byli jste si dobře vědomi toho, co to znamená pro příznivce Liverpoolu a ne jinak tomu bylo na Old Trafford, takže jste přesně věděli, co to znamená pro naše fanoušky.

 

Co nám řeknete o zápase, který nás čeká tenhle víkend a jak to podle vás dopadne?

Je to pravděpodobně nejdůležitější derby mezi Red Devils a Scousers pro Liverpool za poslední dlouhé roky. Běžně to bylo tak, že když přijeli na Old Trafford, my jsme se většinou vyhřívali na čele tabulky. A i když byl Liverpool někdy v závěsu za námi a byl ve hře o titul, jindy se nacházel v tabulce o něco níže. Aktuálně jsou však na druhém místě a sami si asi důležitější zápas nepamatují. Bohužel pro nás, máme nyní před sebou během dvou týdnů hned tři velké zápasy a kromě Liverpoolu, nás čeká ještě Olympiakos a pak Manchester City. A jestli si budeme klást otázku, které utkání je z těchto tří pro nás tím nejdůležitějším, pokud se bavíme o zbytku sezóny, pak musí být odpověď duel s Olympiakosem.

 

Stále totiž můžeme něco udělat v Lize mistrů, zatímco v Premier League, ačkoliv by samozřejmě bylo vítězství nad Liverpoolem fantastické, už toho podle mě v této sezóně moc změnit nedokážeme a na nějaký větší úspěch to v domácí soutěži nevypadá, jelikož bodová ztráta je veliká. Nicméně, naděje tu pořád je, avšak stále tu počítáme s tím, že všechny zbývající zápasy musíme vyhrát. Liverpool v této sezóně předvádí jedny z nejlepších výkonů, které v jejich podání za dlouhou dobu pamatuji, zvláště pak v útočné fázi. Vždycky měli dobré hráče, ale v téhle sezóně, zvláště pak se Suarezem a Sturridgem, představují hrozbu pro každý tým a zažívají mimořádně vydařenou sezónu. I pro náš tým budou určitě velkou hrozbou. Pro nás to bude velká zkouška.

 

zdroj: manutd.com



ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokGary Neville: „Atmosféra na stadionech klesá“
Ďalší článokVan Persie: „Chcem ostať”
Kuba (Marenka MU)
Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!