01/03/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Blog

Blog: Nikdy neodepisujte Manchester United!

Píše se datum 7. 12. 2013 a jsme svědky jevu, na který jsme na Old Traffordu nebyli zvyklí. Fanoušci v zápase s Newcastlem, který Rudí ďáblové prohráli 0:1, odcházejí ze stadionu předčasně. Ti silnější mají jen hlavu v dlaních.

 

O necelý měsíc později se ale nad Old Traffordem začíná zvedat vlna optimismu. Vypadá to, že klub z Manchesteru povstal, jak se mu to povedlo už tolikrát, z popela jako bájný fénix a rozhodl se, že po katastrofálním létě, během kterého byli David Moyes s Edem Woodwardem celé Evropě pro smích a ještě katastrofálnějšímu začátku sezony, ve kterém se na Old Trafford jezdilo pro body, se vzchopí a ještě zabojuje o trofej pro vítěze Premier League. A pokud možno i o další poháry.

 

Už na začátku sezony se zdál být jako symbol nového Manchesteru Adnan Januzaj. Hráč, který tak typicky pro Manchester otočil zápas se Sunderlandem a hráč, jež je stejně jako celý Mancehster United v letošní sezoně soupeři opět tak typicky okopáván. Právě k tomuto talentovanému mladíkovi se upřely oči a naděje všech fanoušků Rudých ďáblů. ‘…a boy who can do anything…‘ je část chorálu, jež fanoušci pro tohoto osmnáctiletého Belgičana složili. Těžko říct, jestli mohli vymyslet trefnější chorál.

 

Pochopitelně to ale není pouze tenhle kluk, který je jedním ze světlých bodů sezony. Tahounem týmu je momentálně Wayne Rooney. Bývalý svěřenec Davida Moyese z dob, kdy pro oba dva byla jedinou barvou modrá. Dvě silné osobnosti, které dokonce v minulosti stály proti sobě u soudu. Těžko říct, jak se jim podařilo najít společnou řeč, ale očividně i jejich vztah zde povstal z popela a rozhodli se, že společně začnou psát novou éru United.

 

Éru, ve které se očividně, stejně jako v té za Fergieho, bude stále ctít přetváření slova „musíme“ na „hotovo“, způsobem, jakým to umí jen Rudí ďáblové. A je jedno, zda se bude jednat o pouhý zápas, nebo samotnou existenci klubu. Nikdo nedokáže situace otáčet tak romanticky a bravurně, jako Manchester United. Vítězství v letošní sezoně Premier League se tak stále nezdá být nedosažitelným cílem. Stalo by se tak právě po zápase s Newcastlem, kdy by hypoteticky Sir Alex Ferguson musel hráčům podruhé v kariéře říct (stejně jako to inspirován právě Alexem řekl svým svěřencům v Molde i Ole Solskjaer) ‘Pokud bych byl vámi, vzal bych všechny peníze a vsadil na naše vítězství v lize, protože vyhrajeme. Nikdy nebude lepší šance než teď.’ Těžko říct, jestli na začátku prosince nazývat deváté místo šancí, ale i po tomto necelém měsíci lze vidět výrazné zlepšení v honbě za titulem.

 

Všichni fanoušci, kteří od nástupu Moyese nového manažera bránili, musí nyní cítit pocit zadostiučinění. Pochopitelně je stále brzo nazývat tuto sezonu jakkoliv kladně, ale důležité je, že jak na manažerovi, tak na hráčích, ale především pak na fanoušcích tohoto klubu lze vidět, že opět začínají věřit. A co si budeme povídat, víra je základní stavební kámen všech úspěchů United a skutečnost, že se na začátku sezony z Old Traffordu vytratila, hovoří jasně o situaci, ve které se Manchester United nacházel, a z které se snad už nadobro vyhrabal. Pravda, výkony stále nejsou optimální, ale při takovém počtu zraněných se hráči jen stěží dokážou sehrát tak, aby na hřišti poslepu operovali jako dvojice Yorke-Cole. Je třeba brát věci takové, jaké jsou, a skutečnost, že i s těmito pod nohy naházenými poleny dokážou hráči sbírat ve fergusonovském stylu tři body, je povzbuzující.

 

A Liga mistrů také skýtá své kouzlo. Pakliže se do finále této soutěže Manchester United probojuje, odehraje jej 24. května na Estádio da Luz, domovském stadionu Benficy Lisabon, proti níž United získali svůj vůbec první titul pro evropského šampiona. A co by to bylo za finále Ligy mistrů, kterého by se zúčastnil Manchester United, a nebylo by spojeno s datem narození jeho legendy? Všichni známe písničku ‘Take me home United road’, ve které se zpívá, jak na narozeniny Matta Busbyho mohli Rudí ďáblové v devětadevadesátém slavit vítězství v Champions League. Pravda, věhlasu Matta Busbyho nikdo nedosahuje, ale třeba se také jednou bude zpívat, jak jsme si na narozeniny Erica Cantony mohli v roce 2014 užít „party time“.

 


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!