Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Nevhodně využívaný Shinji Kagawa

Věčné téma ohledně středu zálohy United pokračuje a díky neuspokojivým výsledkům o něm nyní slýcháme stále častěji. Já se dnes do nějakých větších rozborů pouštět nechci, ale zaměřím se na konkrétního hráče, jenž s ním do jisté míry úzce souvisí. Je jím Shinji Kagawa, jehož přítomnost v kádru Red Devils mi mnohdy nedává odpovědi na mé otázky. Je Old Trafford tím pravým místem proto tohoto vytříbeného technika?

 

Tuto tématiku jsem vytrhl z mého nedávného článku a rozhodl se o ní pojednat šířeji.

 

Na úvod v krátkosti připomenu, o kom se vlastně budeme bavit. Japonský záložník na sebe upozornil v Borusii Dortmund pod vedením Jürgena Kloppa, jenž z tohoto šikovného hráče, kterého si za směšnou částku pořídil do svého manšaftu z klubu Cerezo Osaka, udělal během dvou let fotbalovou hvězdu. Ta byla nedílnou součástí týmu, jenž v sezónách 2010/2011 a 2011/2012 vybojoval dva tituly v německé Bundeslize a přidal i zisk neměckého poháru v roce 2012, když ve finále porazil do té doby věčně druhý Bayern Mnichov. Shinji Kagawa po těchto dvou výborných sezónách v Borussii Dortmund zaujal skauty nejednoho popředního evropského velkoklubu a stal se velmi žádaným zbožím. I když, opravdu velmi žádaným? Manchesteru United se jej podařilo získat za přijatelných 14 milionů liber, což byla částka na dnešní dobu vcelku nízká, když vezmeme v potaz Kagawův obrovský přínos pro žlutočerný klub z Německa.

 

Kagawa se tedy stěhoval na Old Trafford a fanoušci byli v tu dobu plni očekávání, co jim tento talentovaný fotbalista předvede. Od této posily si příznivci United hodně slibovali, jelikož  se už delší čas dožadovali příchodu zvučného jména, které by naši hru pozvedlo. Nikdo se moc nezabýval jeho slabými stránkami ani podrobně nestudoval jeho charakteristiku a atributy a většina jej viděla hlavně jako hráče, který dotáhl Dortmund k dalšímu titulu. Navíc jsme si mohli mnout ruce, protože Fergie byl ve většině případů neomylný a tudíž nehrozil nějaký propadák.

 

Osobně jsem ovšem zůstával při zemi a byl zdrženlivý a jeho příchod vnímal tím pohledem, že fanoušci z něho byli tak nadšeni, že v tu chvíli asi jen málokoho napadla otázka, proč jej Ferguson vlastně přivedl a jaké s ním má plány, jelikož vše vypadalo tak, že díky Kagawovi bude vše snadnější a Rooney bude konečně moct opět vysunout to útoku. Dnes se na to už ptá mnoho fans, jelikož poté, co si Kagawa prošel zatěžkávacím úvodním ročníkem, po kterém přišlo na řadu hodnocení, vyšlo najevo, že od něj čekali mnozí daleko více, než co dosud předvádí na hřišti.

 

Není to ale všechno jen Kagawova vina a já se pokusím vysvětlit, proč tento velice šikovný, rychlý a technicky výborně vybavený Japonec stále ještě nezapadl do našeho mužstva a neztotožnil se se svou pozicí v týmu.

 

Má to hned několik důvodů, ovšem nejprve si musíme uvědomit, co je tento hráč vlastně zač a proč jeho schopnosti a nesporné kvality neumíme vhodně využít.

 

Kagawa není žádný Park Ji-Sung, který měl rovněž na Old Trafford neslavné začátky, ale jak plynul čas, mnozí poznali, v čem tkví jeho kouzlo. Park s ohromným nasazením a energií dokázal na hřišti nechat duši, makal a dřel pro tým. Nedával krásné, jako spíše důležité góly a sám jich ani moc nepřipravil, ovšem odhodlání, naprostá oddanost Rudému ďáblu a černá práce, kterou vykonával pro ofenzivní hvězdy jako Saha, Rooney, Ronaldo, Tévez, Berbatov a spol. byly k nezaplacení.

 

Jihokorejský záložník měl přeci jen jiné přednosti, pro které byl také z PSV Eidnhoven zakoupen. To Kagawa byl co do typologie hráče úplně jiný kauf. Je zvyklý hrát rychlý kombinační fotbal, být spojkou mezi útokem a zálohou, tvořit hru, vymýšlet chytré přihrávky, ale také střílet góly, což mu šlo v Borusii znamenitě a při častých zraněních Göetzeho to byl on, kdo jej v roli podhrota plnohodnotně nahrazoval a ve své druhé a současně i poslední sezóně v Signal Iduna Parku díky tomu zaznamenal celkem 43 startů a vstřelil úctyhodných 17 gólů. Shinji s číslem 23 na zádech výborně pasoval Kloppovi do sestavy a navíc mu seděl i styl hry, kterým tehdy Dortmund doslova drtil své protivníky.

 

Na všechny jeho góly a asistence z této sezóny se můžete podívat v přidaném videu. Povšimněte si také Kagawova pohybu, ale i celkové ofenzivní hry Dortmundu při bleskových přechodech do útoku a využívání špatných rozehrávek soupeře.

 

 

Zde je vidět, že jeho rychlost, pohotovost, chladnokrevné zakončení, hbitost i technika jsou na vysoké úrovni, a že pokud mu dal soupeř jen trochu prostoru ve vápně, dokázal jeho chybu potrestat.

 

Jenže přišel přestup a Kagawa se pod křídly Sira Alexe Fergusona ocitl ve svém stínu, ze kterého zatím nevystoupil. Sám hráč mnohokrát sebekriticky přiznal, že není se svými výkony spokojen, a doufá, stejně jako my ostatní, ve zlepšení. To ale jaksi nepřichází a nevypadá to, že by se to mělo výrazným způsobem měnit.

 

Technicky skvěle vybavený ofenzivní hráč, jenž vyniká dobrou prácí s míčem, už má za sebou mnoho povedených výkonů, ovšem velkou většinu z nich nepředvedl v dresu United. Třeba jeho hattrick v utkání s Norwichem určitě za zmínku stojí, avšak nebýt jeho gólů, pamatovali bychom si na jeho představení v tomto utkání? A tak nám tu začínají vyvstávat jednotlivé otázky.

 

Styl hry

 

United praktikují už delší čas formaci 4-4-1-1 nebo chcete-li moderní 4-2-3-1. Avšak na tom zase tolik nezáleží, jako spíš na tom, jak Kagawu do toho systému začlenit, když Rooney, jenž odehraje velikou porci zápasů, má na hřišti předurčenou nejen na dresu onu desítku a hraje na pozici za útočníkem, kterým je nejčastěji van Persie. Shinji tak byl odsunut na levý kraj zálohy a právě zde je patrné, že se musíme bavit o rozestavení 4-4-1-1 s ostrými křídly, která jsou schopná nejen útočit, ale i bránit a to velmi zodpovědně, což nám nejpříkladněji ukazuje Antonio Valencia. Young na druhé straně zase vypomáhá Evrovi a i Nani, kterému se očividně mnohdy nechce, se už naučil vracet se a vypomáhat vzadu. Ale Kagawa? Jednak není na tento styl zvyklý a jednak na to ani není fyzicky stavěný. Zatím.

 

Stručně řečeno z Kagawy rychlonohé křídlo, které vyniká v soubojích jeden na jednoho, nikdy nebude. Na své pozici si sice může prohazovat místo s Rooneym, ale při dodržování taktiky na levém kraji zálohy není tak platný, natož, aby dokázal čelit křídelním akcím soupeře nebo v případě potřeby zaskočit za Evru, jenž se pustí vpřed.

 

Z toho nám tedy vychází, že Kagawa musí nutně hrát za útočníkem, aby se naplno projevily jeho kreativní a kombinační schopnosti, o kterých pochybovat nelze. Jenže zde narážíme na další zádrhel. Hra Manchesteru United je výrazně pomalejší a rozvážnější. Devils totiž nepraktikují svižnou kombinační souhru jako třeba Barcelona, Arsenal či útočící Dortmund, ale využívají hlavně momentu překvapení, kolmic  a přihrávek za obranu, ale také centrovaných míčůz křídleních prostorů do pokutového území a hru hna protiútoky. Takže ani v případě, že Kagawa dostane za úkol operovat na podhrotu, není samozřejmé, že mu to tam půjde, V United je navíc tento post už natolik důležitý, že je svěřován zejména Rooneymu, který jej dokáže svým výkonem plně zhodnotit a přidat i něco navíc. A samotnému Rooneymu se už na levé křídlo moc nechce.

 

United bez van Persieho

 

Napadlo vás někdy, jak by naše hra asi vypadala, nebýt příchodu van Persieho. Nizozemský striker nám v podstatě vystřílel 20. titul, takže o správnosti jeho koupě není sporu. Ale všechno má své pro i proti. Van Persie se stal takřka okamžitě útočníkem číslo jedna a jeho pozice se stala neotřesitelnou, ovšem kdyby jej Arsenal odmítl prodat, vypadala by naše hra zřejmě trochu jinak. Je možné, že zodpovědnost hroťáka by dostali Welbeck nebo Chicharito, jenže United potřebovali mít vpředu jistotu v podobě hráče z kategorie World Class. A do té spadá především Rooney, jenž si ale jako čistokrevný forvard už delší čas nezahrál a nebojím se říci, že si jej Ferguson už dlouhé roky dopředu vybral, jako následníka hráčů jako byli Robson či Cantona a na tento post, jemu ušitý na míru, jej už delší dobu připravoval. A nyní  nastává ten správný čas, kdy připadne role lídra dnes již velmi zkušenému Rooneymu.

 

Ale abych neodbíhal. Útočné duo Kagawa – Rooney by se zřejmě sehrálo a jistě by sbíralo úspěchy, jenže nelze říci, k čemu by to vedlo a jaké výsledky by United měli z dlouhodobého hlediska, pokud by tato dvojice pospolu odehrála řekněme takových 30 ligových utkání a to znovu podotýkám, že za situace, kdy bychom v sezóně 2012/2013 neměli v mužstvu van Persieho.

Byl to tedy dost možná holandský šutér, kdo odsoudil Kagawu k pozici na levé straně zálohy, s čímž on sám při svém příchodu nemohl počítat, jelikož van Persie přišel na Old Trafford sice ve stejném přestupovém období, ale o několik týdnů později. Takže i jeho příchod z Arsenalu měl velký vliv na Shinjiho hru a pozici na hřišti, což si možná mnozí ani neuvědomují.

 

(Ne)přizpůsobivý Kagawa

 

Ano Kagawa si musel zvykat na nové prostředí, systém hry i jinou ligu a nyní i nového manažera, ovšem stále se nemohu zbavit dojmu, že i hráč, jenž neovládal příliš dobře angličtinu, nevěděl, do čeho jde a předem se na novou výzvu nepřipravil pečlivěji. Tvrdost a rychlost Premier League je známá po celém světě a ať mi tedy nikdo netvrdí, že Kagawa potřebuje tolik času na adaptaci.

 

Mnoho zahraničních hráčů se v Anglii prosadilo až s odstupem času, přičemž za všechny připomínám třeba již zmíněného Park Ji-Sunga, zatímco jiným na Ostrovech pšenka nekvetla. Jenže na rozdíl od Parka je role Kagawy prostě jiná a styly hry těchto dvou se od sebe výrazně liší. A Shinjiho herní projev se prostě přeměnit na něco jiného jen tak nedá. Lze jej za to naší hře přizpůsobit, avšak to je možné pouze v několika málo případech, aby přitom zůstaly Kagawovy přednosti a potenciál bezezbytku využity.

 

Jednou z možností je třeba diamantová formace 4-1-2-1-2, kdy by se ve hře objevilo trio Rooney, Kagawa a van Persie a zbytek zálohy by musel být laděn spíše defenzivně např. Carrick, Fellaini, Cleverley.

 

A tím pádem by nám odpadala křídelní hra, jelikož na krajní záložníky by místo nezbylo a to by vzhledem k jejich počtu v našem kádru bylo při nejmenším velmi nezvyklé. Na některé týmy by to možná platilo, jiné by ovšem této taktiky dost možná beze zbytku využily ve svůj prospěch. Stojí to za pokus, ale každopádně je to risk.

A tak je skutečně složité najít v našem týmu Kagawovi tu správnou pozici na hřišti, aby na něj nebyla naložena taková míra zodpovědnost a měl zároveň dostatek prostoru pro své umění.

 

Nezapomínejme, že Kagawa není CM

 

Zdá se mi, že si tento fakt mnoho lidí neuvědomuje a při pohledu na mnohé navrhované sestavy, se nestačím divit logice, s jakou jsou poskládány. Někdo totiž bránit musí a Carrick ani nikdo další, by sám střed pole neuhlídal. Možná se zdá, ba přímo nabízí, že po boku Jonese nebo Carricka, by mohl kreativní a pohyblivý Kagawa zazářit, jenže předat mu kontrolu nad naší hrou, by se nám mohlo pořádně vymstít především tehdy, kdy by byl osobně bráněn a ve středu pole by proti robustnějším protihráčům propadal. Věřte mi, že by to nedělalo dobrotu, ale co hlavně, tahle role zkrátka není pro dynamického a pohyblivého, nicméně na těle slabého a neagresivního Kagawu, předurčená.

Pokud nechceme ustupovat od našeho herního systému a máme-li tedy hledat náhradu za Scholese, což je podle mě věc nemožná, pak se musíme nutně zaměřit na jména, která by byla jeho důstojnou náhradou našeho ryšavého génia. A musíme si uvědomit, že Kagawa v žádném případě nepřišel do United proto, aby tuto roli zastal a Scholesyho nahradil. Pokud jde o post středního záložníka, musíme se vydat jinou cestou, než byla koupě Fellainiho, jenž by měl dle mého soudu v budoucnu nahradit Carricka. A dost možná nebude třeba někoho kupovat. Máme tu nadějného Powella, je tu mladý Tunnicliffe a další. Brzy nás dost možná začne hodně mrzet odchod Paula Pogby, ovšem tuto kapitolu zde nechci moc rozmazávat. Takže pojďme zpět k našemu japonskému šikulovi.

 

Proč Ferguson vlastně přivedl Kagawu?

 

S nějakým záměrem Ferguson přece Kagawu  musel kupovat a být si jistý jeho kvalitami, jakož i tím, že jej vhodně využije na hrací ploše a zapadne mu do jeho plánů. Fergie možná v tu dobu ani nepočítal s tím, že by mohl získat van Persieho a o pár týdnů později musel situaci náhle přehodnotit a rychle jednat, protože se mu naskytla jedinečná šance nizozemského strikera z Emirates Stadium vykoupit. Dost možná, ale bylo všechno ještě úplně jinak. Prvotní důvod Kagawova transferu byl pochopitelně hlavně fotbal, ale nemohlo jít třeba o další reklamní trhák?

 

I tato otázka mě s odstupem začala zatěžovat, jelikož jak dobře víme, reklamní značka Manchester United v posledních letech mohutně expandovala do celého světa a jednou z nejdůležitějších destinací je právě Asie, kde jsou tamní fanoušci známí svou vášní k tomuto sportu v Evropě, která je od nich tak moc vzdálená. Jihokorejec Park Ji-Sung vyvolal nejen ve své rodné zemi doslova fotbalové šílenství a ukázal všem, že i hráč z této země to může dotáhnout hodně daleko. Takže si asi umíte představit, jaký poprask způsobil v Japonsku přestup Kagawy na Old Trafford.

 

Dnešní marketing dokáže nevídané věci a tak lze za tímto nákupem hledat i obchodní záměry, jelikož sledovanost Manchesteru United tím zase o něco stoupla a noví sponzoři se pak v těchto koutech světa pochopitelně získávají mnohem snadněji, jelikož lidé o fotbal mají velký zájem.

 

Podobnou story jsme mohli zažít i s vytáhlým čínským útočníkem Dong Fangzhuoem, který v době, kdy United měli v sezóně 06/07 už jistý, nastoupil v základní sestavě na Stamford Bridge proti Chelsea ke svému prvnímu a zároveň poslednímu startu v Premier League, což bylo pro čínského diváka něco nevídaného a jedinečného a nemělo to jiný účel, než čistě obchodní.

 

Ale to se s Kagawou srovnat nedá, jelikož ten dozajista přišel především kvůli fotbalu a ne výhradně kvůli reklamě. Anebo se mýlíme? Pravdu se asi nikdy nedovíme, nicméně faktem zůstává, že Fergusonovi se tímto nákupem podařilo zabít dvě mouchy jednou ranou a posílit jak svůj kádr, tak i klubovou kasu, které se finance vynaložené za Kagawův přestup rychle vracejí zpět díky jeho zvýšené popularitě v Japonsku a prodejem dresů, ale i nejrůznějších předmětů s jeho jménem.

 

Závěrečné otázky

 

Při stylu hry, který praktikujeme, se neptám, zda nám Kagawa do týmu pasuje, nýbrž zda typ tohoto fotbalisty vlastně potřebujeme, když nedokážeme vytěžit maximum z jeho potenciálu a sám hráč tudíž zůstává na hřišti nesprávně využitý? On si svou práci a úkoly mnohdy splní, ovšem stále se tu bavíme o pozici levého křídla, což není jeho místo. Své by o tom mohl říci třeba také Danny Welbeck.

 

Skutečností navíc zůstává, že na tomto postu je Kagawa v průběhu hry často střídán a nedohrává zápasy do konce, jelikož bývá neviditelný a pro hru nijak zvláště přínosný. A pokud vedeme a je potřeba hlavně bránit výsledek, opět si manažer vybírá pro střídání jeho, jelikož defenzivní činnost mu mnoho neříká. Ne snad proto, že by ji odbýval, ale proto, že na to není stavěný a uzpůsobený. Kagawa tak trpí, pokud je utápěn u postranní čáry.

O jeho kvalitách nepochybuji, a psát jak dobrým je hráčem, bych se jen opakoval . Jenže Kagawa není žádný běžec – atlet a svým herním stylem do našeho mužstva i díky svým nijak výrazným obranným schopnostem moc nezapadá. Je pravdou, že on toho naběhá za zápas hodně a je i dostatečně rychlý, jenomže není jeho šálek kávy létat podél lajny nahoru dolu a předvádět jeden sprint za druhým. Kagawa je klidnějším typem hráče, který se plně soustředí na svůj výkon a není mu vlastní ona výbušnost a bezhlavost, ale ani síla a tvrdé osobní souboje. Kagawa má co zlepšovat a otázkou zůstává, zda je schopen si na United zvyknout. Nemůžeme však čekat zázraky a přeučovat ho na jinou pozici by bylo proti zákonům fotbalu.

 

Shinji Kagawa je podle mého názoru velice kvalitní a talentovaný hráč, ovšem má svůj specifický charakter a svůj herní styl u nás nedokáže plně uplatnit. Nebylo to tedy přeci jen jedno z mála utnutí mistra tesaře, který netrefil hřebíček na hlavičku? Anebo nám Kagawa ještě vyzraje, dokáže se přizpůsobit a ukáže, že je odhodlaný bojovat o své místo na slunci za každou cenu?

Když bych měl Kagawu s někým porovnat, napadá mě třeba drobný David Silva z Manchesteru City, který svou techniku, rychlost a kreativitu dokázal na Premier League aplikovat a umí hrát chytře a přesně i proti obrovitým stoperům. Nepsal bych ale pravdu, kdybych tvrdil, že by i jemu zcela určitě mnohem více vyhovovala méně náročná soutěž.

 

A tak se dostáváme k samotnému závěru. Kagawa zkrátka není hráčem, jenž dá konkrétně naší hře nový rozměr a posune nás zase o level výše, zvláště, když nebude hrát na „své“ oblíbené pozici. K tomu, abychom získali zpět ztracený respekt,  United potřebují osobitého hráče, který by udělal v zápasech rozdíl a dokázal vzít odpovědnost na sebe. Takto máme v kádru jen dalšího řadového fotbalistu, který se takříkajíc veze s týmem a nic navíc mu zatím nepřidává. Jak jsme si ale už vysvětlili, ani pořádně nemůže, jelikož jeho přednosti v tuto chvíli nedokážeme zužitkovat. K tomu by bylo třeba změnit herní styl, což se v dohledné době se asi jen tak nestane. Kagawa je tedy vystaven těžké zkoušce a záleží jen na něm, zda obstojí. Premier League zkrátka a dobře není pro každého.

 

A jaký je váš názor? Je podle vás Kagawa schopný prosadit se na plno na Old Trafford nebo zůstane spíše průměrným hráčem, který se bude vyhýbat roli tahouna a klíčového hráče? Či to snad byly jen vyhozené peníze za fotbalistu, který se nám i navzdory jeho kvalitě, jednoduše řečeno do týmu nehodí?

 

 


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!