15/05/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Legendy Redaktorské správy

Pět nejslavnějších gólů vstřelených ve „Fergie time“

Manchester United je králem obratů a mistr ve střílení gólů v nejkritičtějších chvílích zápasu. Náš tým je touto schopností proslulý. Jistě si sami vzpomenete na několik nezapomenutelných momentů, ve kterých šlo prakticky o všechno, avšak United na rozdíl od jiných celků, dokázali ze zdánlivě ztraceného vyjít za pomoci obrovské až magické vůle jako vítězové a zdánlivě nemožné přetavili v realitu.

Pojďme se podívat na pět nejvýznamnějších zápasů, ve kterých Devils v tzv. „Fergie time“ rozhodli o své výhře gólem v poslední možné chvíli.

 

5. Michael Owen | Old Trafford – Manchester United 4-3 Manchester City | 6. kolo Premier League – 20.9. 2009 

 

Po divoké přestřelce stále nebyl znám vítěz, když na světelné tabuli svítil stav 3:3. Fotbalový bůh ale v tento den nehodlal oba městské rivaly obdarovat jedním bodem, a tak zasáhl. Derby mezi United a Citizens paradoxně rozhodla legenda Liverpoolu, která ve službách Red Devils vstřelila svůj první a pravděpodobně také nejpamátnější gól ve své kariéře na Old Trafford a i takovému Gary Nevillovi, velkému odpůrci Scouserů, vyčaroval usměv na tváři.

Byl to ke všemu jeden z nejspornějších gólů této sezóny. Rozhodčí Martin Atkinson totiž nastavil pouze čtyři minuty, avšak hra pokračovala i po uplynutí této doby až se rozběhla 6. minuta nastavení, která rozhodla o vítězství United. Běží už 90+6‘ a manažer hostů Mark Hughes už netrpělivě přešlapuje u postranní čáry a upozorňuje čtvrtého sudího, že se měl dávno pískat konec. Drtivý tlak Devils zamkl Citizens na jejich polovině. Wayne Rooney posílá od půlící čáry z volného přímého kopu do pokutového území centr před bránu, avšak Stephen Ireland jej hlavou odvrací, jenže Rooney se následně dostává opět k balónu a svůj poslední zoufalý nákop směřuje na šestnáctku, kde Joleon Lescott další hlavičkou odvrací a už se zdá, že se nic dalšího nestane.

 

Jenže zápas ještě nekončí a míč přistává na kopačkách Ryana Giggse, jenž na chvíli zvedá hlavu a vzápětí posílá přihrávku úplně volnému Michaelu Owenovi, jenž se o ni hlásí, a dále už je zbytečné něco dodávat. Nezodpovědně bránící Shaun Wright-Phillips, který měl Owena hlídat, už svým sprintem a následným skluzem našemu útočníkovi v pokoření gólmana Shay Givena zabránit nedokázal.

 

 

4. Wayne Rooney | Old Trafford – Manchester United 3-1 Manchester City | League Cup – 27.1. 2010

 

Rooney už proti našim hlučným sousedům zaznamenal několik krásných tref, včetně nádherných nůžek na Old Trafford. V tomto případě se jednalo o postupový gól do finále Carling Cupu (nyní nese ligový pohár název Capital One Cup). Úvodní duel na stadionu City of Manchester skončil výhrou Citizens 2:1. Odveta hraná v Divadle snů spěla do prodloužení, jelikož Devils drželi nad svým rivalem vedení 2:1. Závěrečným tlakem se ovšem chtěli svěřenci Sira Alexe prodloužení vyhnout a cítili, že mají šanci to dokázat. A tu také využili a překazili Man City vysněný postup do Wembley.

Mohutný nápor United vrcholil. Gólman Given  na konci 90+1‘ ještě skvělým reflexivním zákrokem zneškodnil hlavičku Darrena Fletchera po centru Ryan Giggse a míč na rohový kop následně pro jisotu odehrál dezorientovaný Lescott. Jenže začala 90+2‘ nastavení, když Giggs rozehrál rohový kop na krátko k Antoniu Valenciovi, který Giggsovi vzápští vrátil a ten svůj přesný centr posadil na hlavu Rooneyho, který z bezprostřední blízkosti už Givena překonal a rozjásal červenou polovinu Manchesteru.

 

 

 

3. Federico Macheda | Old Trafford – Manchester United 3-2 Aston Villa | 31. kolo Premier League 5.4. 2009

 

Anglická nejvyšší soutěž pomalu vrcholila a ve hře o titul byla kromě United i Chelsea, ale hlavně našlápnutý Liverpool, který za celou sezónu prohrál pouze dva zápasy a v případě stejného bodového zisku, by mu k titulu pomohlo lepší skóre. Rudí ďáblové byli pod obrovským tlakem, jelikož  měli za sebou za sebou potupnou domácí proážku 1:4 právě s Liverpoolem a následně nezvládli ani utkání na Craven Cottage, kde je výsledkem 2:0 skalpoval Fulham. United měli stále  dva zápasy k dobru, avšak Liverpool byl před duelem s Villans na prvním místě a každá další ztráta bodů mohla znamenat zmar všech nadějí. Red Devils sice měli vše ve svých rukou, avšak jakékoliv zaváhání znamenalo vodu na mlýn Scouserů. Napětí houstlo a na řadu přišel duel s Aston Villou, proti které už United prostě museli vyhrát. Ale asi nikoho by nenapadalo, že jim vítězství zajistí, teprve 17letý Macheda, kterého životní trefa následně vystřelila  ke hvězdám.

V tomto utkání neměl manažer Manchesteru United k dispozici vykartovaného Rooneyho ani zraněného Berbatova, což mu situaci výrazně zkomplikovalo. Na lavičku náhradníků tak usedli v té době ještě takřa neznámí mladíci Macheda a Welbeck. Nepříznivý vývoj střetnutí donutil Fergusona vsadit všechno na útok a tak si italský forvard si v tomto utkání odbyl svůj debut, když v 61‘ nahradil na hřišti Naniho. Po tomto souboji vyšlo najevo, kolik geniality v sobě toto odvážné rozhodnutí mělo, jelikož Federico mu důvěru beze zbytku splatil.

 

Rudí ďáblové během zápasu prohrávali 1:2 a byli pod velkým tlakem. Cristiano Ronaldo ovšem v 80‘ skóre srovnal a naděje tak stále žila. Jenže když v 87′ gólman hostů zneškodnil tutovku Welbecka a Old Trafford už následně pomalu přestával věřit. Ďáblové se však nevzdávali, byť měli nůž na krku. Končila 90+2‘, když Gary Neville přihrál před šestnáctku Machedovi, který byl ale o balón záhy připraven obráncem Luke Youngem. To už začala třetí minuta nastavení, když Ryan Giggs ukořistil odvrácený míč a přesně přihrál do pokutového území opět mladému Machedovi, který si na podruhé poradil náramně. Mladý útočník se s míčem obtočil kolem svého strážce, kterým byl právě Luke Young, a poté po způsobu špičkových útočníků, zakončil krásnou technickou střelou ke vzdálenější tyči, na kterou Brad Friedel nemohl dosáhnout. Ve svém útlém věku se Macheda rázem stal hrdinou tohoto zápasu a výraznou měrou se zasloužil o zisk titulu.

 

 

 

2. Steve Bruce | Old Trafford – Manchester United 2-1 Sheffield Wednesday | Premier League – 10.4.1993

 

Nyní tu máme trochu starší datum a zápas, který mnoho z nás nepamatuje, avšak zřejmě tehdy se v týmu Sira Alexe Fergusona začal rodit onen kult, který dnes nazýváme Fergie time. Ústřední postavou toho všeho byl Steve Bruce, který dvěma góly v závěru utkání proti Sheffieldu udržel naděje Manchesteru United na titul, na který klub čekal už dlouhých 26 let.

 

Aston Villa, ale hlavně Norwich City naháněli Rudé ďábly v závěru sezóny 1992/1993 jako hladoví vlčáci. Devils už hodně dlouho čekali na ligovou trofej a v roce předchozím na ni těsně nedosáhli a museli se smířit s druhým místem, protože mistrem se tehdy stal rivalský Leeds United a tým Alexe Fergusona tak byl opět jen pouhým terčem posměchu. Nyní však měl Manchester United k trofeji opravdu blízko. Každý cítil, že letos už by to mohlo vyjít. Liga vrcholila a do konce zbývalo odehrát šest zápasů.

 

United nastoupili v Divadle snů proti Sheffieldu Wednesday, a jak se později ukázalo, tento zápas byl v boji o titul klíčový a navíc jakoby zastavil veškerou snahu našich pronásledovatelů. V tomto zápase se do vedení dostali hosté. Souboj svou osmiček v pokutovém území nezvládl Paul Ince, který fauloval Chrise Waddlea a následnou penaltu proměnil John Sheridan. Nervózní Rudí ďáblové byli vystaveni kritické situaci a dlouho v sobě nedokázali najít sebedůvěru a touhu zvrátit vývoj. Utkání již spělo ke svému závěru a naděje Devils rychle pohasínaly, jelikož se na scéně stále neobjevoval nikdo, kdo by rázně zavelel k obratu. Ani Steve Bruce v těch chvílích zřejmě ani netušil, že to bude on, kdo zásadním způsobem změní tok dějin.

 

Manchester dostával v posledních minutách svého soupeře pod tlak, jenže jen marně bušil do jeho pevné defenzivy. To ale platilo pouze do 86‘, kdy obrovitý Gary Pallister rozehrál z pravé strany rohový kop a Steve Bruce hlavičkou zakončil v obtížné pozici naprosto přesně. Tento gól jakoby nalil Ďáblům do žil novou krev a ti neúnavně pokračovali v tlaku. Minuty ale rychle ubíhaly a fanoušci již pomalu přestávali věřit.  Hráči na hřišti však nikoliv.

 

Probíhala 90+6‘ a United měli poslední možnost, jak strhnout vedení na svou stranu. Ryan Giggs z levé strany zahrál rohový kop, avšak Eric Cantona se Stevem Brucem se ve vápně špatně dohodli a oba šli do hlavičky současně. Míč se naštěstí odrazil zpět ke Giggsovi, jenž svým dalším centrem hledal opět hlavu Bruce, který ale tentokrát balón podskočil. Na druhé straně se jej však zmocnil Pallister, který se nerozpakoval a cpal do vápna další centr. Ten tečoval jeden z obránců soupeře, na což svým pohybem skvěle reagoval Bruce, jenž jakoby dopředu tušil, kam se míč odrazí a jeho razantní hlavička skončila v síti.

Divadlo snů v tu chvíli explodovalo. Záběry, kdy asistent Alexe Fergusona Brian Kidd radostí vyběhl na hřiště a po kolenou se sklouzl po trávníku, jsou nezapomenutelné.

 

 

1. Ole Gunnar Solskjaer | Nou Camp – Manchester United 2-1 Bayern Mnichov | finále Ligy mistrů 26.5.1999

 

Kdo v našem výběru hledal tento zápas, dočkal se, jelikož je ze všech tím úplně nevypovídajícím o vnitřní síle a týmovém duchu našeho týmu. Dějištěm asi nejpamátnějšího matche Sira Alexe Fergusona byl barcelonský stadion Nou Camp, který pro rok 1999 hostil finále Ligy mistrů.

 

Myslím si, že tento duel, jenž je zlatým písmem zapsán v historii klubu, zná podrobně každý fanoušek Manchesteru United, ale přes to nezaškodí si tyto krásné chvíle připomenout.

 

Německý tým šel už v 6‘ do vedení. Ronny Johnsen fauloval před pokutovým územím Carstena Janckera a z následného přímého kopu se přízemní střelou k pravé tyči prosadil Mario Basler, který obstřelil zeď. Nutno říct, že Bayern byl poté po většinu utkání lepším celkem a hrozil hlavně z rychlých brejků. Jeho propracovaná a dobře organizovaná defenziva nedovolovala našim hráčům vytvořit si výraznější šance. Naše záloha postrádala kreativitu Paula Scholese, ale především energii a vůdčí schopnosti Roye Keana, jelikož oba hráči přišli o finále kvůli karetním prohřeškům. Po změně stran si mohli svěřenci Ottmara Hitzfelda několikrát své vedení pojistit, jenže v ten večer jim byl souzen pouze jeden gól. Devils měli i notnou dávku štěstí,  dvě střely Stefana Effenberga totiž bránu těsně minuly a nejblíže k úspěchu měli Mehmet Scholl, který svým lobem orazítkoval v 75′ tyč a Jancker, jenž zadzil tutovku, když nůžkami ve vápně trefil v 83‘ jenom břevno. To už byli na hřišti i Teddy Sheringham a Old Gunnar Solskjaer, jakožto hlavní protagonisté příštích momentů.

 

Bezradnost United našim hráčům dlouho svazovala nohy, avšak poté, co Bayern vzdal svou snahu navýšit skóre a začal se v posledních minutách plně věnovat obranné činnosti, jakoby to nakoplo nevzdávající se Devils, kteří vycítili, že teď přišla jejich chvíle a nadechli se  k závěrečnému náporu. Karta se začala obracet. Populární italský rozhodčí Pierluigi Colina nastavil tři minuty. Drtivý tlak Devils narůstal. V 90+1‘ to na levé straně skvěle udělal David Beckham, jenž přistrčil Gary Nevillovi, jehož přízemní centr do pokutového území Stefan Effenberg raději zahrál na rohový kop. Do vápna přispěchal i Peter Schmeichel, aby podpořil ofenzivu svého týmu. Beckham nacentroval do vápna, kde hledal právě Schmeichela, jenže ten balón podskočil. Nicméně míč se na druhé straně pokutového území dostal až k Dwightu Yorkovi, který hlavičkou vracel na malé vápno, ale Thorstenu Finkovi se balón podařilo dostat před šestnáctku. Tam však stál volný Giggs, jehož nevydařená střela z první se změnila v přihrávku do ohně a neobsazenému Sheringhamovi stačilo balón jen lehce tečovat, aby zamířil přesně k levé tyči. Gól byl vstřelen v čase 90:36.

 

To byla pro Bayern obrovská rána do psychiky. Otřesený soupeř si ještě ani nestačil uvědomit, co se stalo a už se na něj valil další atak nabuzeného Manchesteru, který byl jako politý živou vodou. Solskjaer na levé straně doběhl Irwinův vysoký balón a snažil se odcentrovat přes Kuffoura, což se mu sice nepovedlo, ale byl z toho další rohový kop, jehož exekuce se opět zhostil Beckham. To už běžela třetí nastavená minuta. Na Beckhamův centr si na přední tyči naskočil naběhnutý Sheringham a na malém vápně stojící Solskjaer se nesmazatelně zapsal do historie, když jeho hlavičku pravou nohou usměrnil pod břevno brány Olivera Kahna a dokonal tím v čase 92:13 senzační obrat.

Výbuch radosti a euforie byl neuvěřitelný. Zatímco hráči Devils oslavovali vítězný gól jako smyslů zbavení, mnozí z jejich protihráčů padli na trávník jako podťatí a nechtěli věřit tomu, že je pro ně vše ztraceno. Zkáza Bayernu byla během dvou minut hotová a za dalších několik vteřin již zazněl závěrečný hvizd. Manchester United vyhrál Ligu mistrů a získal legendární The Treble.

 

I zde zafungoval Fergie time, i zde došlo v nastaveném čase k nevídaným a těžko uvěřitelným věcem. Ohromné vůli a odhodlání docílit gólu nedokázala zabránit ani to té doby neprostupná a bezchybná defenziva Bayernu. Solskjaer se jediným kopem dostal do učebnic dějepisu a fanoušci Rudých ďáblů mu budou za jeho počin navždy vděční. Kéž by si na tyto okamžiky vzpomněli hráči United v kritických chvílích zápasů a pokoušeli se je vždy napodobovat.

 

 

To byl tedy výčet pěti nejpamátnějších a nejslavnějších gólových momentů Manchesteru United, které nejvěrohodněji a nejvýstižněji reprezentují legendární Fergie time. A zároveň nám také připomínají, že stejně jako to dělal i Fergusovův tým, bychom se ani my neměli za žádných okolností  nikdy vzdávat, protože Football je přeci bloody hell.

 


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!