Přeceňovaný Danny Welbeck? Nemyslím si

73

Pojďme si společně rozebrat kvality a prozatímní nedostatky tohoto mladého útočníka, který má před sebou velkou budoucnost v Manchesteru United.

V tomto článku se pokusím odpovědět na otázku z nadpisu článku. Abychom si rozuměli, zkusím ji přímo vyvrátit a zareagovat tak na názory některých z vás, kteří jsou vůči Welbeckovi velmi skeptičtí. Nechci tu na vás vychrlit tuny statistik a zavádějících čísel, ale chci šířeji pojednat o tomto vysoce talentovaném forvardovi a dát jasně najevo, proč si myslím, že se Welbeck stane v příštích minimálně 10 letech nedílnou součástí týmu, nesmazatelně se zapíše do historie klubu a dost možná si vyslouží i označení legenda.

 

Určitě jste si všimli, že Welbeck je stále častěji nasazován do základní sestavy United, ale také anglické reprezentace, a to i přesto, že má na pozici útočníka do jisté míry velmi tvrdou konkurenci. Za áčko anglické reprezentace má ve svých 22 letech odehraných už 15 zápasů, ve kterých dal 5 gólů. Za Manchester se pak v celkem 96 utkáních trefil 19x. Zejména jeho loňská sezóna se mu povedla, když ve 39 zápasech, ve 12ti případech co by střídající hráč, za Rudé ďábly nastřílel 12 gólů.  A dost možná právě proto, si na něj zasedli někteří „nedočkaví“ fanoušci, kteří od něho čekají více gólů. Letos totiž rozvlnil soupeřovy sítě všehovšudy pouze dvakrát.

 

O Welbeckovi dnes už jen málokdo pochybuje, ale jak se zdá, některé stále ještě dostatečně nepřesvědčil. Tak tedy…

 

Welbeck je odchovancem akademie Manchesteru United, kde si osvojil veškeré principy, zvyklosti a filozofii, a kde mu byla dlouhá léta vštěpována láska, věrnost a respekt ke klubu. Vše je o povaze a ta Welbeckova byla již v zárodku správně podchycena a nasměrována přesně tam, kam měla. Danny si dobře uvědomuje, jakého štěstí se mu dostalo a podle mě, je jeho oddanost klubu bezmezná. Už jen to, že je Angličan a rozený Mancunian, mě v tomto bodu utvrzuje. Zároveň bylo také důležité, aby si vybral tu správnou barvu, což se stalo, ale také nemuselo…

 

V jeho 8 letech totiž jeho otec zařídil, aby se na něho přišli podívat lidi od Man City, kterým se však moc nezdál a jejich předpoklady nenaplnil. Odmítli jej tedy. Stalo se tak v období Vánoc a krátce po svátcích hrál Welbeck za místní celek Fletcher Moss, kde si jej vyhlédli skauti United. Mladý Danny následně prošel testy a od té doby už zůstal věrný barvě červené.

 

Důvěra, kterou do něho už od mládí vkládal Ferguson, byla obrovská a určitě už se on sám nemohl dočkat dne, kdy bude Welbz natolik vyzrálý, aby jej mohl naplno využít a zakomponovat do svých plánů.

 

V těch Welbeck figuruje už hodně dlouho. Hostování v Preston North End, ale především to v Sunderlandu, kde mohl Fergie využít spolupráci a dobré vztahy s tehdejším koučem a bývalým hráčem United Stevem Brucem, bylo pro něho testem, kterým prošel na výbornou. 28 zápasů a 6 přesných zásahů. Zejména fakt, že pravidelně hrál a dostával na hřišti hodně prostoru, mu velice prospělo.

 

Danny dobře ví, že toto byla šance, jak se zviditelnit a on ji maximálně využil:

 

„Do Sunderlandu jsem šel proto, aby moje kariéra nabrala ještě rychlejší a výraznější spád. Chtěl jsem se zvýraznit a zviditelnit v rámci celé Premier League před tím, než jsem se vrátil zpět na Old Trafford.“

 

Bruce jej chtěl pochopitelně získat na trvalý přestup a snažil se udělat pro to vše, ačkoliv zároveň věděl, že něco takového je nereálně, a že Fergie s ním má své vlastní plány.

 

Ferguson zkrátka od jeho útlého mládí věděl, jakého hráče v akademii má a podívejte se, co z toho vzešlo. Sir Alex má obrovský podíl na výchově a vývoji Dannyho Welbecka a pro Anglii to tak znamená, že může díky jeho zásluze využít dalšího talentovaného fotbalisty, který vyrostl v líhni Manchesteru United.

 

Abychom však byli upřímní, musíme druhým dechem dodat a zdůraznit, že největším podílem na tom všem má sám Welbeck a tím se dostáváme zpět k jeho povaze. Všichni víme, že spousta mladých hráčů je v dnešní zkažena penězi, což v podstatě ovlivňuje jejich život, uvažování i rozhodování.

 

Skromný Danny Welbeck ale takový není a v žádném případě se nemá za hvězdu. S velkou pokorou na sobě velmi tvrdě pracuje, je svědomitý a je skálopevně přesvědčen, že to co dělá, dělá dobře. Jeho mentalitu ovlivňuje mnoho lidí kolem něj, a svým způsobem i prostředí, ve kterém vyrůstal. Zejména pak jeho rodiče dbali na to, aby se mu dostalo patřičného vzdělání, ale současně jej podporovali také ve fotbale.

 

Welbz se narodil a vyrůstal v drsné městské části Manchesteru – Longsight (odkud mimochodem pochází také bratři Wes a Reece Brownovi), kde nebylo k drogám, krádežím, násilí, ale i vraždám daleko. Danny však k podobným věcem nikdy neměl sklony právě díky vlivu jeho starostlivých rodičů, se soustředil především školu a hlavně na fotbal, se kterým začínal stejně jako mnoho dalších fotbalových hvězd na ulici. Měl velký sen, a ačkoliv začátky jsou vždy náročné a v tomto případě tomu nebylo jinak, šel si za svým cílem. V útlém věku je velmi snadné ztratit trpělivost víru v sebe sama a podlehnout pokušení, která obyčejný život nabízí. Welbz byl ovšem silný a toto kritické období i díky svému obrovskému talentu zdárně překonal a nenechal se odradit žádnou překážkou.

 

Všichni dobře víme, jak tvrdá je v Anglii konkurence, a jakou má fotbal v této zemi tradici. Je proto přirozené, že každý malý kluk sní o tom, že by mohl jednou nastoupit za nároďák ve Wembley a ještě lépe, před tamními diváky skórovat. A ti, kterým se to podaří, jsou poté pro ostatní idoly a v zapomnění již neupadnou.

 

Danny to dokázal. Samozřejmě i s trochou štěstí dosáhl toho, čeho se 1000 dalších mladých fotbalistů nikdy nedočká. Především však za to může jeho odhodlání, píle, pracovitost, trpělivost a nezdolná touha po vítězství a dosažení svého cíle. Vím, že to může znít jako otřepané klišé, ale faktem zůstává, že hlavně hráč sám si musel uvědomit, že nestačí na sobě pracovat, ale tvrdě pracovat, že každé zaklopýtnutí a neúspěch, jej posiluje, a že kdo vytrvá, odměna jej nemine.

 

A tak se z ustrašeného klučiny postupně stával učenlivý a pracovitý hráč, jenž neohroženě stoupal stále výš. Jistě si vzpomenete na fotografii, kdy Giggs promlouvá k vyjukanému Welbeckovi a skupince dalších hráčů na tréninkovém hřišti

 

Nebo na video, kdy Ruud van Nistelrooy učí mladého Welbecka „zidanovku“. To jsou malé střípky z procesu, do kterého byl zapojen a kterým úspěšně prošel. Naslouchal  a učil se od starších.

 

 

Danny je velice zajímavým typem hráčem. 185 cm vysoký útočník je velice hbitý, rychlý a na svůj věk i mimořádně silný a fyzicky vyspělý. Svým způsobem je to vlastně ofenzivní univerzál. To u United ostatně není nic nového, ani neobvyklého, jelikož útočníci se už od akademie učí hrát nalevo, napravo, na hrotu i na pozici za útočníkem, což mohou později zužitkovat a snáze se prosadit v áčku. A přesně tohle je i jeho případ.

 

A trenér toho pak může využít. Fergie proto Welbecka nasazoval jak na hrot, tak do role běhavého hráče za útočníkem, který má defenzivní úkoly. Ale i jako křídlo, což je Welbeckův neoblíbený post. Všechny pozice nicméně zastane dobře. A co dobře, výborně. Jednou z cenných věcí je, že Welbeck dělá všechno poctivě, je dravý a neúnavný. Přesně plní ty úkoly, které mu nadiktuje manažer.

 

Ten v něj vkládá v tomto věku velkou důvěru a jeho svěřenec mu ji do puntíku vrací. Projevy spokojenosti a kladná hodnocení jsme v tomto případě viděli již několikrát. Ze strany Bosse je znatelná obrovská podpora, která má velmi pozitivní dopady. Srdce Dannyho Welbecka bije pro Red Devils a třeba už jen slavení každého vstřeleného gólu dokumentuje jeho silné propojení s Manchesterem United.

Fergie v tomto ohledu zkrátka udeřil hřebík přímo na hlavičku a jednou ranou jej také zarazil. Snaží se vychovat si hráče přesně šitého na míru Manchesteru United. A to se mu v tomto případě daří výtečně a znovu se tak potvrdilo to, jaký má čich na talenty. Welbz byl v konkurenci svých vrstevníků vždy o krok napřed a dokonale využíval svých tělesných proporcí, které v tréninkovém procesu intenzivní tvrdou prací postupně rozvíjel a vylepšoval.

 

 

Díky svému fyzickému fondu dokáže hrát v obrovském tempu po celý zápas a nevypustit žádný souboj. Bleskurychlé sprinty vstříc soupeřově bráně po chvíli střídá stejně rychlý návrat zpět, aby vypomohl při zastavení akce soupeře. Nenechá se nikdy znechutit a s ohromným odhodláním bojuje jako lev a rve se pro úspěch. A když se zdá, že na hřišti není, přijde moment, kdy se jako spící šelma probudí a náhle se stává velkou zbraní. Je zároveň velmi dobrý do kombinace a díky své technice dokáže zrychlit protiútok nebo překvapivou přihrávkou vytvořit velmi dobrou šanci pro spoluhráč, i když má pochopitelně do klasického playmakera dost daleko.

 

Welbeck se musí prát zejména s konkurencí v osobách Rooneyho a van Persieho, což je zatraceně složité. Jak je však vidět, tak se mu trpělivost vyplácí, a jelikož Fergie sestavu často měnil, dostával vlastně prostoru dost. Danny to má v hlavě srovnané a tak moc dobře ví, že má stále dost času, a že ze strany manažera se v žádném případě nejednalo o projev nedůvěry, ba naopak. I to je velice důležitý atribut, který mnoho dalších prostě nemá.

Podobně jako jeho velký kamarád Tom Cleverley, chtějí být hvězdami na Old Trafford a dělají vše pro to, aby se jimi staly. Stále mají to nejlepší před sebou a k tomu velké předpoklady být nejlepšími. Jednou přijde den, kdy to bude stát na nich, kdy budou oni ústředními postavami týmu, a kdy budou oni ikonami velkých zápasů. Málokdo o tom pochybuje. Zatím se ale musejí hodně učit a získávat zkušenosti po boku svých starších kolegů a pod křídly Sira Alexe, nyní již Moyese.

 

Welbz za sebou zatím nechává mnoho skvělých výkonů, ovšem je také potřeba přiznat, že některé zápasy mu úplně nesedly. Byly to zejména ty, ve kterých se muselo především trpělivě dobývat soupeřovu bránu a tempo nebylo nijak vysoké.

 

Na Welbeckovi lze pozorovat určitou podobnost s Thierry Henrym. Jeho pohyb po hřišti snad ani nemůže ujít pozornosti divákům. Má vytáhlou postavu a dlouhé nohy, takže se na trávníku jakoby plouží ve stylu legendárního francouzského strikera. Neustále vyvíjí a roste, ale už teď je na jeho hře vidět něco speciálního. Něco co zaujme na první pohled. Vyzařuje z něho pozitivní energie, která jej pohání kupředu a dodává mu sílu. Jeho talent je nedozírný a bude velmi zajímavé sledovat, jeho další vývoj.

 

Danny se postupem času stane komplexním útočníkem. Avšak podle všeho to nebude ten klasický striker – zabiják ve vápně, nýbrž ofenzivní hráč, který bude spíše tvořit hru a podporovat defenzivní činnost týmu. Welbeck je totiž mnohem platnější mimo velké vápno, kdy naplno využívá svou rychlost zápal pro hru a pracovitost. Fergie jej nasazoval do hry hlavně v případě, kdy je potřeba hrát na brejky, pozorně bránit a narušovat rozehrávku soupeře a nestavil jej do role zakončovatele. Welbeck by se zkrátka nejlépe hodil do formace 4-3-3 nebo diamantového rozestavení 4-3-1-2, ve kterém by byl tím staženějším z dvojice a sekundoval svému parťákovi v útoku.

 

Jak už jsem výše zmínil, Danny potřebuje, aby mělo utkání tempo. Pokud je hra rychlá, nastává ten pravý čas, kdy je záhodno využít Welbeckových dispozic. Ale kdo ví? Možná, že se ještě dočkáme nějakých předělávek a změn a z Welbecka se stane elitní útočník. Vzhledem k jeho rychlosti, mrštnosti, běhavosti a pracovitosti by ale možná byla škoda využívat jej „pouze“ do role hráče číhajícího na ofsajdové pasti. A to podle mě Ferguson dobře věděl a uplatňovala jej mnohem efektivněji. Proto mu také dával odlišné úkoly než klasickému útočníkovi a střílení gólů dostává na starosti někdo jiný – v tuto chvíli především Robin van Persie.

 

Což o to, Welbz je dostatečně dravý, bojovný, v osobních soubojích neústupný a jeho technika je brilantní, ale k roli ryzího hrotového útočníka se zas až tolik nehodí. Dle mého soudu mu dělá největší potíž rychlé rozhodování či předvídavost, z čehož plyne v mnoha situacích mírná sobeckost. Nemá zkrátka vrozený takový ten instinkt chladnokrevného zabijáka. Když zapátráte v paměti, jistě si rychle vybavíte několik momentů, kdy mohl přihrávat lépe postavenému útočníkovi, ale zakončoval sám či se pokusil o další kličku nebo průnik a nic z toho nebylo. Nejedná se samozřejmě o projev arogance a v rychlosti v jaké Welbeck hraje, se dá tento nedostatek omluvit, ale zde narážíme právě na negativ, který tuto vlastnost doplňuje a tou je střelecká impotence.

 

Ano, možná to je jenom náhoda, možná je to nedostatkem zkušeností, a možná také tím, že Welbeck není klasickým hrotovým útočníkem, nicméně šancí na vstřelení gólu měl dost a dost a v letošním ročníku stihl vstřelit ve 39 utkáních pouze dva, což je opravdu málo. Tento nedostatek pochopitelně dokázal plně vykompenzovat jinými přednostmi a vzhledem k formě van Persieho můžeme pro tentokrát jeho střeleckou bilanci přehlédnout a nepřikládat jí nějaký větší význam, avšak nutno dodat, že Danny má v tomto ohledu na čem pracovat.

 

Je na něm, aby našel tu správnou rovnováhu mezi rychlostí a technikou a naučil se pohotověji reagovat v daných situacích, kdy je třeba rychle se rozhodnout a ve vhodných chvílích se nebát vzít odpovědnost na sebe a trefit zařízení nebo naopak přihrát.

 

Trenéři, kteří s ním pracují, mají v jeho osobě v rukou velice cenný kujný materiál, kterého se budou, snažit co nejlépe vytvarovat a profitovat z něj. Úkolem kouče anglické reprezentace a Sira Alexe, nyní už vlastně Davida Moyese, tak bude co nejvhodněji využívat Welbecka v jednotlivých zápasech a pokusit se ztotožnit jeho vlastnosti s rolí na hřišti, která mu bude přidělena.

 

Především je otázkou, zda David Moyes bude Welbze dále využívat jako běhavého bojovníka nebo mu přidělí pozici klasického útočníka.

 

Zkušenosti budou rychle přibývat s dalšími zápasy nejen za United, ale v národním dresu. Bude se měnit taktika a herní systémy, bude se měnit rozestavení a budou se měnit také jeho spoluhráči – to vše může pomoci Welbeckovi ve formování jeho hráčské osobnosti a zdokonalování sebe sama. Danny Welbeck je oddaným hráčem Manchesteru United a má zde ty nejlepší podmínky k tomu, aby zde vyrostl v prvotřídního fotbalistu. Proces vývoje a dospívání je běh na dlouhou trať a Danny má tento závod rozběhnutý velice slibně.

 

 

A jak to vidíte vy? A jaký hráčský post sedí Welbeckovi nejlépe?

 

 

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokPhelan a Steele končia v United
Ďalší článokFellaini: „Moyes vie byť prísny“
Kuba (Marenka MU)

Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!