Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Výměnný rozhovor Chelsea vs. United

Před odvetou čtvrtfinále FA Cupu, ve kterém se střetnou Blues a United, vám přinášíme rozhovor s fanoušky obou táborů. Za Red Devils odpovídal Marenka MU, za Chelsea pak Laca.

V pondělí se hraje odveta čtvrtfinále FA Cupu. Co pro vás tato soutěž znamená a jak moc si ji vážíte?

 

Marenku MU: United mají v posledních letech před sezónou ty nejvyšší cíle a náš tým je natolik kvalitní, že si můžeme dovolit pomýšlet na zisk všech trofejí, kterých lze během roku dosáhnout. Nicméně zopakovat legendární The Treble z roku 1999 se zřejmě i přes to jen tak nepodaří. Pro mě má FA Cup velký význam, zvláště pak proto, že United už dlouhých 9 let čekají na zisk této tolik tradiční trofeje. Je také dobré, že šanci dostávají v rané fázi soutěže mladí hráči, kteří mají prostor se ukázat. Nyní po vypadnutí z Ligy mistrů se může tým Sira Alexe Fergusona plně soustředit na ligu a právě FA Cupu. Ke 20. ligovému titulu mají Devils skvěle nakročeno, a bylo by opravdu skvělé třímat po sezóně v rukou i FA Cupu. Doufám, že letos se to opět podaří a Rudí ďáblové touto trofejí podtrhnou fakt, že jsou zpět na vrcholu. Pokud vyřadí Chelsea, udělají k tomu další důležitý krok.

 

Laca: V mých očích je to soutěž, která může napravit tuto nepovedenou sezónu. Kdyby se nám podařilo zase ve Wembley zvednout nad hlavy FA Cup s pocitem, že při cestě do finále jsme vyřadili slavný Manchester United, pak byl bych velmi šťastný.

 

Soutěže jako takové si maximálně vážím, neboť je svým způsobem jedinečná. Ta překvapení, kdy malé týmy vyřadí ty velké a následné oslavy postupu, to nikde jinde nenajdeme. Tuto soutěž musí mít člověk rád už jen díky její tradici.

 

Kdybyste si měli před sezónou vybrat, jestli chcete triumf v Premier League nebo v FA Cupu, jaká by byla vaše volba a proč?

 

Marenka MU: Pokud bych si měl vybrat mezi těmito dvěma trofejemi, pak je pro mě osobně prioritou ligový titul. Nejstarší klubová trofej je také velice cenná a má své kouzlo, zvláště pro hráče z Ostrovů, pro které je vítězství ve Wembley splněný sen. Avšak trofej ligová je výsledkem úsilí ve 38 zápasech a získá ji ten nejlepší. Kolik vyhrál tvůj tým titulů, je určitě častější otázka, než kolikrát se radoval v FA Cupu. Pochopitelně bych byl rád za oba dva poháry, ale raději bych letos oslavil 20. ligový titul.

 

Laca: V ideálním případě bych chtěl vyhrát DOUBLE. Ale kdybych si měl vybrat z těchto dvou soutěží, tak bych zvolil Premier League. Proč? Vítězství v lize je za odehrání 38 zápasů, takže vítěz si musí udržet formu po celou sezónu, musí zvládnout náročný zimní program, vypořádat se se zraněními, takže když vyhrajete ligu, tak si můžete na konci sezóny říct, že ta tvrdá práce a námaha přinesla své ovoce. Navíc Chelsea teď je v FA Cupu hodně úspěšná, takže kdyby letos někdo před sezónou řekl, že pokud vyhrajete ligu, tak na FA Cup zapomeňte, bral bych to.

FA Cup má bohatou historii a pamatuje tak spoustu skvělých utkání. Jsou některé zápasy, na které do konce života nezapomenete? A jsou naopak některé, na které byste zapomněli?

 

Marenka MU: O zisk FA Cupu se každý rok snaží i týmy z nižších lig, jenž jsou založeny na bázi staré anglické školy a do roztrhání těla a s nevídanou vervou se touží vyrovnat těm, jenž je podceňují, ba dokonce jimi opovrhují. A tak nám vznikají velká překvapení, v čemž tkví krása celé soutěže. Jako fanoušek United bych samozřejmě nejraději zapomněl na všechna prohraná utkání. Nejvíce však bolí ta od nejúhlavnějších rivalů z posledních let. Loni nás zařízl hned ve 4. kole Liverpool, v roce 2011 v semifinále Man City, v roce 2010 ve 4. kole nám ránu uštědřil v krizi se zmítající Leeds United. Hodně bolí také prohra s Arsenalem po penaltovém rozstřelu z roku 2005. A nyní to radostnější. Ač jsem tehdy ještě United kvůli věku nefandil, ale utkání jsem viděl ze záznamu, tak nelze nezmínit finále proti Scousers v roce 1996, které svým památným gólem rozhodl Eric Cantona. Nebo stojí za to připomenout si opakovaný zápas z roku 1990, kdy se  při remíze po odehraném prodloužení finále hrála ještě odveta. Po prodloužení skončilo úvodní utkání s Crystal Palace remízou 3:3, načež United vyhráli druhý duel 1:0 po gólu obránce Lee Martina, jenž si zaběhl za obranu a přesném pasu Nigela McLaira rozhodl. Sir Alex Ferguson mohl tehdy oslavit svou první trofej v pozici manažera Manchesteru United. Legendární je také odvetný zápas s Arsenalem v roce 1999, které United dohrávali v deseti, a které svým neuvěřitelným sólem rozhodl Ryan Giggs. Posledním úspěchem United ve finále FA Cupu je výhra 3:0 nad Millwallem v roce 2004.

 

Laca: Nikdy nezapomenu na finále z roku 2007 v novém Wembley. Určitě budu dlouho vzpomínat na semifinálovou výhru 5:1 nad Tottenhamem z minulé sezóny. Těch zápasů je určitě víc, ale konkrétně bych uvedl jen tyto 2.

 

Zápasy na které bych nejraději zapomněl? Přišla různá vyřazení i od papírově slabších týmů, ale tyto zápasy mě nijak nepronásledují, takže žádný takový zápas nemám.

 

Rád ale vzpomínám i na zápasy FA Cupu, ve kterých nehrála Chelsea. Konkrétně mě napadá třeba dramatické finále mezi West Hamem United a Liverpoolem, kde vyrovnával svou dalekonosnou střelou Steven Gerrard, který, jak je známo, dodnes dluží Tedovi novou klávesnici.

 

I přestože se jedná o nejstarší klubovou soutěž světa, zdá se, že jeho popularita klesá. Souhlasíte s tímto tvrzením? A je potřeba nějakým způsobem tuto soutěž zatraktivnit?

 

Marenka MU: Vyhrát FA Cup znamená podle mě pro fanouška z Anglie víc, než pro jakéhokoliv jiného. Angličané, hrdý to národ, se mohou pyšnit touto nejstarší soutěží na světě a sami si ji také náležitě považují. Je to výjimečná soutěž, která je pro mnohé týmy jedinou cestou, jak se zviditelnit, a proto je se na vzpomínat, na co se dívat a na co se těšit. Je ale pravdou, že její popularita a pověst se v moderní a uspěchané době, kterou zkazily peníze a komerce, vytrácí a klesá, stejně jako samotný „anglický fotbal“. A co udělat pro to, aby se těmto problémům zabránilo? Fotbal je ve vývinu a i toto jsou jeho následky. Lze si pomoci nějakými pravidly či omezeními pro bohaté kluby, ovšem tím více bychom konkrétně této soutěži spíše ublížili. Podle mě to není s upadající atraktivitou až tak hrozné, jak se mnohdy tvrd,í a kdo miluje ostrovní fotbal, přijde si na své. Slavný FA Cupu stále splňuje své poslání.

 

Laca: Myslím, že tohle téma je v poslední době dost rozebírané. A bohužel musím souhlasit. O tom, že je něco špatně, vypovídají i návštěvy na stadionech. Lidi tato soutěž tolik netáhne jako dříve. (čest výjimkám převážně z nižších soutěží). Není se možná ani čemu divit, když mnohdy manažeři na zápasy FA Cupu nestaví své nejlepší hráče, které šetří na, z jejich pohledu, důležitější zápasy. Jistý problém můžou představovat i finance, protože život aktivního fanouška není vůbec levnou záležitostí, na druhou stranu ale vstupenky na FA Cup patří k těm nejlevnějším v Anglii.

 

Jak soutěž zatraktivnit? Napadají mě různé myšlenky, ale jejich realizace by asi nebyla mnohdy možná. Jednou z možností, která by alespoň trochu mohla pomoci, by bylo to, že týmy ze stejné soutěže se nemůžou potkat (samozřejmě do určité fáze soutěže). Některé fanoušky už může nudit to, že se v sezoně střetávají stále se stejnými týmy. Možná trochu utopickým nápadem je to, že fanoušci, kteří jsou FA Cupu věrní a chodí na zápasy, tak budou mít za odměnu větší možnost být na samotném finále. Pokud tam jejich tým nebude hrát, tak by se této možnosti mohli vzdát, ale já si myslím, že na finále takové soutěže se rád podívá i člověk nezaujatý.

 

Rozhodně by soutěží pomohlo, kdyby si vítěz zaručil účast v Lize mistrů, to by o motivaci bylo rozhodně postaráno.

Teď se na chvilku vrátíme k Premier League. Manchester United vede s poměrně velkým náskokem a nevypadá to, že by je měl někdo do konce sezóny předstihnout. Očekáváte, že se závěr soutěže ještě zdramatizuje nebo dokonce vyhraje někdo jiný než Red Devils? A čím to je, že manchesterský klub prozatím prochází soutěží takto suverénním způsobem?

 

Marenka MU: Tak zde se mi bude odpovídat snadno. Jsem přesvědčen o tom, že United si titul už vzít nenechají a do konce sezóny neočekávám ani žádné výrazné dramatizování. V loňském roce to byla prostě smůla. Citizens měli sezónu po výborném podzimu skvěle rozjetou, ovšem Devils je v tabulce přeci jen dokázali předběhnout a na jaře to byli oni, kdo měl k titulu velice blízko. Jenže jsme prohospodařili komfortní náskok a sami se o titul připravili. Jak těsné to nakonec bylo, asi připomínat nemusím a snad ani nechci. Letos je situace jiná. Man City nejsou ani zdaleka tak suverénní a potýkají se s nekonzistentní formou. Náš rival z Manchesteru, který trofej obhajuje, je navíc zřejmě jediný tým, který ještě může reálně pomýšlet úspěch a promluvit do boje o titul, ale nevěřím v to.

 

Naopak Manchester United letos předvádí velmi vyrovnané výkony a s obrovskou vůlí otáčet zle rozehrané zápasy sbírá důležité body i z venkovních zápasů. Devils navíc uspěli proti téměř všem celkům ze špice tabulky a vnitřní síla týmu je neuvěřitelná. Nejedná se o žádné debakly a ničení soupeřů, ale o poctivě vyhrané zápasy, které nám přinášejí tolik důležité body, což je rozhodující. Avšak nesmím zapomínat na střeleckou formu ostrostřelce Robina van Persieho. Tenhle poněkud riskantní nákup se Fergiemu opravdu povedl a tento zkušený útočník se okamžitě stal veledůležitou součástí týmu a miláčkem fanoušků. Nebýt jeho gólů, zřejmě bychom tabulce nevévodili s takovým náskokem. Jsem si jist, že bychom měli jiného střelce, nicméně on má i jiné kvality, a to na té nejvyšší úrovni, což dokazuje v každém zápase, který odehraje. Tenhle levonohý Nizozemec je pro náš tým v této sezóně klíčovou osobou, která posunula United zase o kus před ostatní.

 

Laca: Z mého pohledu už je bohužel nějaký čas o vítězi rozhodnuto. Manchester United předvádí velmi dobré a vyrovnané výkony. Jejich obrana je prostupnější než v předcházejících sezónách, ale to vše dokážou vykompenzovat svým útokem. A často v zápasech, kdy hrají špatně, tak stejně dokážou vyhrát. Letos mají silnou psychiku, neboť častokrát inkasovali v zápasech jako první a přesto brali 3 body. To by prostě nebyli United, kdyby neměli tolik štěstí.

 

Co vidím jako hlavní důvod toho, že jsou tak suverénní? Samozřejmě jejich vlastní výkony, ale i špatné a nevyrovnané výkony jejich konkurentů, a když k tomu připočteme i to štěstí, tak výsledek se nám dostaví okamžitě. Myslím si, že oni jediní v této sezóně se vyhnuli nějakému výpadku formy a díky tomu mají takový náskok. Jedním z hlavních faktorů bude i koupě skvělé střílejícího Robina van Persieho.

 

Naopak Chelsea je asi mírně za očekáváními. Myslíte si, že zvládne souboj o 3. místo? A jak hodnotíte dosavadní práci manažera Rafaela Beníteze? Navíc Španěl oznámil, že po sezóně skončí. Kdyby tomu tak bylo, kdo by ho měl nahradit?

 

Marenka MU: V modrém táboře budou tohle zřejmě všichni vědět lépe než já a asi to neuslyší moc rádi, ale zkusím to. Podle mě je jisté, že po loňském senzačním triumfu v Lize mistrů a zisku FA Cupu, se od Chelsea čekalo hodně. Jenže odešel Didier Drogba, tým pod Di Mattem si přestal důvěřovat a jeho výkonností šla dolů. Sám jsem byl zvědavý na to, jak se po těchto velkých úspěších budou prezentovat nadále a jak budou pracovat s mladými hráči a potažmo posilami, kteří mají být budoucností klubu. Výsledek vidíme sami. Di Matteo byl odvolán, Chelsea vypadla z Ligy mistrů už ve skupině, z týmu odešel trápící se Sturridge, Torres se poslední dobou hledá, legendy Lampard a Terry už také nejsou ti, na koho je spoleh, a kdo tým táhne a Blues zkrátka nejsou jako celek úplně v pohodě. Těžko říct, zda se jim nakonec povede předčít ve skvělé formě hrajícího rivala z Tottenhamu. A je docela dobře možné, že to nebude stačit ani na 4. příčku, o kterou se ještě určitě poperou Gunners. Benítez zatím Chelsea nijak výrazně nepomohl a nemyslím si, že se to do konce ročníku ještě změní. Pozitivem je, že přivedl kvalitní posilu, kterou je Demba Ba. Ovšem jinak podle mě budou na Stamford Bridge hodně rádi, když mužstvo ukončí sezónu na 3. příčce a Benítez půjde zase o dům dál. A kdo bude jeho nástupcem? Tak na to jsem opravdu velmi zvědavý. Svůj tip nemám, ale podle mě to opět nebude nikdo z Britských ostrovů. Nechme se překvapit.

 

Laca: Před sezónou jsem si říkal, že musíme být do 3.místa. Možná že někde vnitru jsem pomýšlel ještě o něco výš. Vždyť přece do týmu přišli velmi kvalitní hráči (bohužel odešel ale Drogba), tak proč by to nemělo vyjít? Ale jak je známo, tak vše si žádá svůj čas, a proto jsem byl až nadmíru překvapen s úvodem ročníku. Věděl jsem však, že vsadit vše na útočné duo Torres-Sturridge, kdy je jeden zraněný a druhý bez formy, není zrovna nejmoudřejší. Na má slova bohužel došlo, a tak v dnešních dnech se Chelsea musí strachovat, aby na konci sezóny skončila do 4.místa, které zajišťuje alespoň předkolo Ligy mistrů. Osobně si ale myslím, že to 3. místo se na Stamford Bridge uhraje, protože z mého pohledu má Tottenham těžší los a navíc ještě čeká Chelsea se Spurs zápas na Stamford Bridge. Ale v letošní sezóně jsme si už zvykli, že stát se může cokoliv.

 

K práci Benitéze? Neměl jsem ho rád, když přicházel, ještě více ho nemám rád nyní. Jeho výběr sestavy mnohdy nechápu, nechává na lavičce klubové legendy, i když delší dobu předtím nehráli kvůli zranění. Podle mě tento manažer s Chelsea nedokáže vymyslet žádnou taktiku. Prostě běžte na hřiště a hrajte. Někdy to ale vyjde. Na druhou stranu se ho někdy musíme i zastat, protože často nemá na výběr a musí Torrese a jiné hráče postavit. Nejvíce mi ale vadí, když staví hráče jako Rayn Bertrand na pozice, na které se absolutně nehodí. Kladně hodnotím odvahu, že konečně někdo zkusil Davida Luize dát zálohy. Co se ale výsledků týká, tak je to slabota. Neschopnost porazit doma tým jako QPR, ztratit dvoubrankové vedení proti Southamptonu, Readingu…

 

O tom, že Benitéz po sezóně skončí, není z mého pohledu žádných pochyb. Fanoušci ho nesnáší, myslím, že hráči ho také nemusí. Skloňuje se několik jmen, která by mohla na Stamford Bridge usednout do manažerského křesla. Dokud ale nebude nic oficiální, tak se nedá ničemu věřit, protože známe bulvár. Já osobně bych si ale dokázal dost reálně představit návrat Josého Mourinha. A také bych si jeho návrat přál, aby vše v kabině srovnal a Chelsea zase začala fungovat jako správný tým.

Středem pozornosti u obou týmu jsou útočníci. Na jedné straně je to věčně diskutované téma Fernando Torres. Dokáže se ještě vrátit na výsluní a byl by řešením případní odchod z týmu?

 

Marenka MU: Torres je pro mě stále skvělým útočníkem, ale spíše než elitním střelcem, je nyní pro svůj tým kreativním hráčem, který umí připravit šance pro spoluhráče. Je jasné, že od Fernanda se čekají hlavně góly, kterými by táhl svůj tým a kvůli kterým ostatně také přišel. Tenhle Španěl to v sobě pořád má, a proto si sám neumím vysvětlit, co je hlavní příčinou jeho současné herní nepohody. Tlak, který na něho byl po příchodu do Chelsea vyvíjen, už překonal, tomu, proč se mu nyní opět nedaří, dost dobře nerozumím, zvláště když má za sebou tak skvělého nahrávače, jakým je Mata. Přestup do týmu s menšími ambicemi, či dokonce návrat do Španělska by mohl být řešením, ovšem Torres má na to, hrát mezi nejlepšími. Ovšem jeli neviditelný i ve španělském národním týmu, pak už je na čase se nad sebou zamyslet. Jsem zvědav, kam se El Niňo bude jednou v budoucnu stěhovat.

 

Laca: Ty doby, kdy byl El Niňo postrachem pro své soupeře jsou už bohužel nenávratně pryč. Kdo pravidelně sleduje Chelsea v zápasech, kdy v sestavě figuruje Torres, tak musí uznat, že jeho nasazení je výhoda pro soupeře. Nevychází mu téměř nic. Když jde do kličky, tak mu obránce míč sebere, nebo si ho Fernando ukopne sám. V rychlostních soubojích jej dožene většina obránců. A když už se dostane výjimečně k nějakému zakončení, tak buď většinou ohrozí rohový praporek, nebo se jeho střela se štěstím dokutálí k brankáři.

 

Hlavní důvod jeho nezdarů však vidím v jeho poziční hře. Torres se často stahuje do hlouby pole pro míče, a pak chybí v místech, kde by se měl správně útočník pohybovat. Jeho náběhy do volných prostorů jsou také přinejmenším chaotické.

 

V některých zápasech ale dokáže vybojovat svou pílí míč někde v okolí poloviny hřiště, ovšem proti přesile obránců nemá mnoho šancí, a tak je jen otázkou času, kdy o něj zase přijde.

 

Fernanda jsem měl velmi rád v dobách, kdy působil v Athleticu Madrid. Když jsme hráli proti Liverpoolu s Torresem, tak jsem z něj měl vždy strach. Je mi ho líto, protože to býval skvělý hráč, ale Chelsea nemá co nabídnout, proto by bylo nejlepší pro obě strany, aby si Fernando sbalil kufry a odešel ze Stamford Bridge. Jen zabírá místo jiným hráčům a ten jeho plat je neskutečně vysoký.

 

Na druhé straně se pak vyrojily spekulace o Waynu Rooneym, který to v konkurenci Dannyho Welbecka a Robina van Persieho má obtížné. Je vůbec reálné, aby anglický útočník klub na jaře opustil? A jak moc je ještě pro tým Alexe Fergusona důležitý?

 

Marenka MU: Spekulace médií opravdu nepatří mezi mé koníčky a sám Ferguson také vše okamžitě dementoval. Že by Rooney odešel = holý nesmysl, čili podle mě je jeho odchod nereálný. Ač se to mnohdy nezdá, Fergie má vše dokonale promyšlené a to, že takového hráče vynechá ze sestavy i v zápase, jako byl třeba ten v Lize mistrů s Realem Madrid, je pro něho běžná věc. Jinak je Rooney neoddělitelnou součástí týmu a Ferguson by byl blázen, kdyby se tohoto hráče, který patří k mým největším oblíbencům už dlouhá léta, zbavil. Rooney je v nejlepších letech, je ikonou a oporou United, na naši hru mám obrovský vliv a bez něho si náš současný klub neumím představit. Bez pochyb patří mezi nejdůležitější hráče.

 

Laca: Tyto zprávy ohledně Wayna Rooneyho mě docela překvapují. V mých očích je to skvělý fotbalista, který odvádí dobrou práci pro svůj tým. Nedává tolik gólů jako třeba Robin van Persie, ale jeho přínos pro tým je nezpochybnitelný. Podle mě se však jeho odchod z Manchesteru konat v brzké době nebude. Tyto zprávy se vyrojily hlavně poté, co nehrál ve velkém zápase proti Realu Madrid, ale já si myslím, že to byla jen součást taktiky Sira Alexe.

 

Na druhou stranu Danny Welbeck se ukazuje ve velmi dobrém světle a výrazně si tak říká o místo v základní sestavě ve více zápasech. Naštěstí pro Dannyho i Wayna hraje tým jako Manchester United velké množství zápasů, a tak dostane každý dost příležitostí, aby si zahrál. Není možné, aby jeden hráč odehrál všechna utkání.

 

Pokud by ale Rooney měl opravdu opustit Manchester, tak já bych takového hráče v našem týmu rád přivítal (jen by nesměl chtít kopat pokutové kopy).

Poslední dva vzájemné zápasy byly velmi zajímavé. V tom posledním ligovém sudí Mark Clattenburg vyloučil Ivanoviče s Torresem a Manchester United vyhrál na Stamford Bridge 2:3. Na anglického rozhodčí se pak snesla velká vlna kritika ze strany londýnského klubu. Ten úplně poslední vzájemný zápas byl pak v rámci League Cupu, které Blues vyhráli 5:4 v prodloužení. Jak na obě utkání s odstupem času vzpomínáte a jaký očekáváte průběh pondělního zápasu?

 

Marenka MU: Nerad o soubojích s Chelsea, která v posledních letech také bojuje o příčky nejvyšší, hovořím jako o derby. Avšak zápasy s Blues bývají vždy velmi vyhrocené, napínavé a provázené mnoha spornými situacemi. Navíc jsou ostře sledované a tudíž je jasné, že se tu mezi oběma týmy začíná tvořit něco, čemu říkáme rivalita. Ale k oběma zápasům. V posledním ligovém klání United rychle odskočili po dvou povedených brejcích svému soupeři na rozdíl dvou gólů. Chelsea sice dokázala skóre srovnat, ovšem poté byl zápas poznamenán zmíněnými vyloučeními. Podle mého soudu bylo ale vše v pořádku. Ivanovič zastavil Younga, který by jinak šel sám na bránu a šel předčasně do sprchy zcela zaslouženě. Torres, který už mě jednu žlutou kartu, zase přifilmoval pád po sporném zákroku Evanse. Žlutou kartu mohl klidně dostat také Evans, ale vyloučení Torrese bylo dle mého soudu správné. Tato situace byla možná posouzena přísně, ovšem takoví rozhodčí občas jsou. Žlutou kartu mohl klidně dostat také Evans. Utkání rozhodl Chicharito a vedení jsme si pak už pohlídali.

 

Posledním vzájemným duelem byl ten v Capital One Cupu. Na Stamford Bridge se strhla divoká přestřelka, kterou čekal asi jen málokdo. Týmy nehrály v nejlepších sestavách, ale i přes to byl krásný zápas a bylo se na co dívat. Hazard proměnil až v nastaveném čase velmi přísnou penaltu a poslal tak match do prodloužení, ve kterém domácí naši mladou obranu dvakrát pokořili, a z penalty Giggs už v závěru pouze snižoval na konečných 4:5.

 

A v pondělí? Myslím si, že to bude opět vyrovnaný duel, ale věřím v tom, že se nám na Stamford Bridge podaří uspět a postoupíme. Bude to nelítostná bitva, do které půjdou hráči naplno, takže nás znovu čeká vrzušující podávaná.

 

Laca: Ta nešťastná domácí prohra nás stála mnohem více, než jen ztrátu 3 bodů. Od toho zápasu šlo všechno z pohledu Chelsea z kopce. Když však vzpomínám na konkrétní zápas, tak jsem stále dost zklamaný. Zápas začal pro nás velmi špatně a prohrávali jsme 0:2. Od nějaké 30. minuty jsme se však zlepšovali a v závěru poločasu přišel obrovský tlak, po kterém byl Manchester rád, že inkasoval jen jednou. Když se nám po změně stran podařilo vyrovnat, tak jsem si byl jistý tím, že 3 body zůstanou na Stamford Bridge. Pak ale přišla zbytečná červená pro Ivanoviče, který nemusel v daném souboji faulovat. Druhá žlutá karta za simulaci pro Torrese byla ale hodně přísná v daný moment, když už Blues hráli v 10. Bylo pak asi jen otázkou času, kdy soupeř rozhodne.

 

Zápas v Capital One Cup přinesl výhru pro domácí, když v poslední možný okamžik Hazard penaltou poslal zápas do prodloužení. Ale z tohoto zápasu jsem měl zvláštní pocity. Byla to sice výhra, ale Di Matteo poslal téměř to nejsilnější, co měl k dispozici proti týmu United, za který hrálo dost náhradníků. Stálo to hráče hodně sil, které pak v dalších zápasech možná chyběly.

 

Jaký očekávám průběh? Vyrovnaný zápas, ve kterém moc branek nečekám. V ideálním případě to vidím na výhru 1:0 pro Blues, když po rohovém kopu od Lamparda, který De Gea podběhne, rozhodne hlavou John Terry.

 

Když už jsme u těch vzájemných zápasů. Jsou nějaká, která vám v hlavě utkvěla? Ať už jsou vzpomínky na ně pozitivní či negativní?

 

Marenka MU: Těch zápasů je opravdu hodně a tak vyberu z každého soudku jeden. Pozitivní vzpomínky se mi samozřejmě vždy vybaví, kdy si vzpomenu na finálový zápas Ligy mistrů v Moskvě roku 2008. Byla to zatraceně dlouhá noc, ale o to větší radost mi nakonec přinesla. Byl to velkolepý souboj a obrovské drama, ale Devils to s Edwinem v bráně nakonec dokázali. Naopak zklamání mi přineslo finále FA Cupu v roce 2007. United byli po triumfu v Premier League blízko doublu a v tomto utkání, které se hrálo dlouho bez gólu, měli několik slibných šancí. A když už se zdálo, že vítěze určí penalty, Drogba si vyměnil balón s Lampardem a tváří v tvář van der Sarovi rozhodl tento zápas těsně před koncem prodloužení, na což už nebyl čas zareagovat. I díky tomu čekají United na vítězství v FA Cupu od roku 2004.

 

Laca: Když to vezmu pouze za dobu mé fanouškovské „kariéry“, tak těch vzájemných soubojů není až tolik, ale i tak se mi vybaví dost vzpomínek. Na některé zápasy se vzpomíná s radostí, na jiné se smutkem.

 

S radostí vzpomínám na finále FA Cupu z roku 2007 v novém Wembley, kde Drogba rozhodl o zisku poháru ve 114. minutě. Z ligových soubojů si vybavuju výhru 3:0 na Stamford Bridge, která znamenala obhajobu titulu v roce 2006. Nesmím zapomenout i na venkovní výhru ze sezóny 2009/2010, kde krásným gólem patičkou otevíral skóre Joe Cole. Právě díky tomuto souboji jsme se nakonec radovali z titulu.

 

Se smutkem vzpomínám na finále Ligy mistrů z Moskvy, kde nás od poháru dělilo proměnění jedné penalty. Moc rád nebudu vzpomínat ani poslední 2 domácí ligové zápasy. Nejprve prohospodaření vedení 3:0, kdy soupeř i díky 2 penaltám (i když ta 2. byla hodně nespravedlivá, ale pískal Webb) dokázal nakonec vyrovnat na konečných 3:3. A o posledním vzájemném domácím zápase už toho bylo napovídáno dost.

 

Rozporuplné pocity mám stále od zápasu z loňské sezóny na Old Trafford, kde jsme prohráli 3:1, ale v tom zápase jsme hráli velmi dobře. Vytvořili jsme si neskutečné množství šancí a jen díky neschopnosti v zakončení Ramirese a hlavně Torrese se odjíždělo s prázdnou (o tom, že soupeř skóroval z ofsajdu, nemá smysl diskutovat).

Kdybyste měli možnost přivést jednoho hráče z druhého tábora, který by to byl?

 

Marenka MU: Záludná otázka. Obdivuji Franka Lamparda, ale ačkoliv se jeden čas dokonce spekulovalo, že by se mohl stěhovat na Old Trafford, měl by podle mě zůstat nesmrtelnou legendou Chelsea a ukončit zde kariéru. Navíc i kvůli jeho věku už bych o něj dnes nestál. Ale před deseti lety? Jednoznačně. Pak tu máme Španěla Matu, jenž je asi nepodstatnější osobou ofenzivy Blues. Výborný playmaker se skvělou technikou, který by se v United neztratil. A líbí se mi také rychlý a pracovitý Ramires. Ale pokud bych si měl vybrat jedno jméno, pro někoho možná překvapivě bych si přál na pravou stranu důrazného brouska Ivanoviče, který obstojně zvládne i post stopera.

 

Laca: Robin Van Persie. Výborný útočník, který dává hodně gólů. Na ostatních postech nevidím nějaký výrazný kvalitativní rozdíl v hráčích obou celků. Stále nemůžu zahnat myšlenky v mé hlavě, kde by teď Chelsea asi byla, kdyby měla v průběhu celé sezóny k dispozici útočníka, jako je třeba Robin van Persie.

 

Jakou sestavu byste vyslali do pondělního pohárového utkání?

 

Marenka MU: Fergie v ligovém utkání šetřil Ferdinanda, Evru, Rooneyho či Chicharita, takže je zřejmé, že se všichni objeví v základu. Doufám, že de Gea, ale hlavně Rafael budou zdravotně v pořádku.Pokud ano, pak bych proti Chelsea poslal na hřiště to nejlepší možné. Jediné, nad čím váhám, jsou křídelní hráči, kteří zdaleka nezáří tolik, jak bychom si všichni přáli. Tak tedy: de Gea – Rafael, Ferdinand, Vidič, Evra – Nani, Cleverley, Carrick, Young – Rooney – van Persie.

 

Laca: Tady není žádný prostor k nějakému šetření sil, a proto bych vyslal nejsilnější možnou sestavu z mého pohledu: Čech – Ivanovič, Terry, Cahill, A. Cole – Mikel, Lampard – Hazard, Mata, Moses – Demba Ba.

 

Jedná se o velmi důležitý mač, který může vést až k zisku trofeje. Kde ho budete sledovat?

 

Marenka MU: Sledovat zápasy s přáteli do hospody chodím jen zřídka. Takže i tentokrát volím teplo domova v dresu Ryana Giggse a s pár lahvovými kamarády po ruce.

 

Laca: Pravděpodobně doma s kamarádem a vychlazeným půllitrem nějakého dobrého piva.

 

Článek vznikl za spolupráce s webem premierleague.cz


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!