30/07/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Mediálne správy

Denis Irwin vzpomíná na Istanbul

Zatímco současný tým Manchesteru United odletěl do Istanbulu na zítřejší zápas proti domácímu Galatasarayi, Irwin vzpomíná na velmi rušný zápas v listopadu roku 1993.

 

 

„Už to bude skoro dvacet let, ale stále mám v živé paměti tento výlet do Turecka. Ze samotného zápasu si moc nepamatuji, akorát vím, že se hrálo na velmi hrbolatém hřišti a skončilo to 0:0. To, co si stále pamatuji, se odehrálo až mimo hřiště,“ začal Irwin.

 

„Čtrnáct dní předtím jsme s nimi doma remizovali 3:3, a to poté, co jsme vedli už 2:0. Tento výsledek jim dal velkou naději a já si přesně pamatuji, jak nás jejich trenér varoval, že si na nás jejich fanoušci počkají na letišti. A nemýlil se! Když jsme tam tehdy přistáli, tak na nás čekaly stovky fanoušků a zpívali, někteří přímo nám do tváře. Bylo to něco jako „Vítejte v pekle“. Někteří z nich řvali: „Skončili jste“ a jiní zase: „Tady zemřete“. Nebylo to to nejhezčí přivítání, jakého jsme se kdy dočkali.“

 

„Vypadalo to, jako kdyby celý Istanbul věděl, že přiletěli hráči Manchesteru United. Když jsme jeli z letiště na hotel, tak na nás všichni troubili a nakláněli se z oken, aby na nás mohli všelijak gestikulovat. Dokonce jich i pár mávalo vlajkou, přitom, jak jeli na motorce.“

 

„Během prvního zápasu se Peter Schmeichel zachoval k jednomu z fanoušků, který vběhl na hřiště, hrubě. Chytil ho za límec a odhodil ho za čáru. Myslím, že to zrovna nepomohlo utužit vztahy, a právě „Velkého Peta“ obviňuju z toho nehezkého přivítání.“

 

„Pěkné město, na břehu Bosporu, které zrovna nenabízelo dobrý azyl. Každou chvíli se nám snažil pořád někdo na pokoj telefonovat, bylo to snad každých pět minut. Bylo nemožné si na chvilku odpočinout. Nic z toho nás ale nemohlo vůbec připravit na to, co se dělo poté. Když jsme přijeli na stadion, tak přísahám, že tam musel být každý  fanoušek Galatasaraye z celého Turecka. Pak jsme přišli dovnitř a tam bylo také úplně plno.“

 

„A to bylo pořád dvě hodiny před výkopem. Byli jsme se projít po hřišti a bylo to tak hlasité, že jste nebyli schopni slyšet nikoho, ani když byl hned vedle vás. Tohle byla ta největší atmosféra, ve které jsem kdy hrál a stále jsem nebyl na žádném jiném zápase, kde by se atmosféra přiblížila tomuhle. Hrál jsem na Anfield a Elland Road, hrál jsem v Řecku, ale nic se nerovná tomu, co jsme tehdy zažili v Istanbulu. Slovo „nepřátelský“ ani zdaleka nevyjadřuje tehdejší atmosféru.“

 

„Tribuny zpívaly a křičely jedny přes druhé, dokonce i plameny tam šlehaly, a to bylo vše teprve před samotnou rozcvičkou! Jak už jsem se zmínil, moc si toho o zápase nepamatuji, ale vím, že jsme nevyužili naše příležitosti a ani rozhodčí k nám nebyl příliš přívětivý. Ale to není pro nás žádná omluva. Pokazili jsme si to sami tím prvním zápasem na Old Trafford. Ani záverečný hvizd to neukončil. Remizovali jsme 0:0, tím pádem jsme vypadli ze soutěže. Eric Cantona byl poté ještě vyloučen, ale vše začalo až v tunelu. Byli jsme zasypáni různými věcmi, když jsme opouštěli hřiště a Eric s Bryanem Robsonem se dostali do potyčky s policií. Mysleli jsme, že tam byli proto, aby nás chránili, ale to asi nebyl jejich cíl. Aby toho nebylo málo, trenér byl zasažen cihlou a Steve Bruce měl štěstí, že se o něj flaška nerozbila.“

 

„Jak jsem řekl, tohle nebyla pouze nepřátelská atmosféra. Přišlo nám, že je tam proti nám celý svět. Všichni nás chtěli z Istanbulu co nejdřív vyhodit. Nakonec jsme byli rádi, navzdory tomu, jak krásné město Istanbul je, že jsme konečně nastoupili do letadla a odletěli domů. Jako by si to štěstí přálo, tak jsme následují rok hráli opět v Istanbulu a opět jsme tam pouze remizovali 0:0. Doufám, že se nám tentokrát bude lépe dařit a minimálně skórujeme,“ zakončila povídání o zápase v Istanbulu legenda Manchesteru United.

 

Zdroj: ManUtd.com

 


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!