Vysněný zážitek z dobrodružství na Old Trafford

19

V tomto článku si přiblížíme zážitky fanouška, který se svým kamarádem sledoval z tribuny Old Traffordu souboj Rudých ďáblů s tottenhamskými Kohouty.

Tento příspěvek je dalším dílem série na téma: Zážitky fanoušků z výjezdu na zápas Manchesteru United.

 

Jmenuji se Petr Šajna a již od roku 1990 jsem fanouškem nejlepšího fotbalového klubu na světě – Manchesteru United. Tehdy mi bylo 7 let a už jsem se aktivně zajímal o sportovní dění, především o kolektivní sporty jako hokej a fotbal. Je pravdou, že v té době jsem čerpal informace převážně z médií – noviny či sportovní zpravodajství, protože to ani jinak nešlo. Přímé přenosy z nejvyšší anglické fotbalové soutěže nevysílali, tudíž jsem vždy netrpělivě čekal na víkendové sportovní zprávy a fotbalová zpravodajství, kde jsem mohl vidět sestřihy zápasů Manchesteru United. Jejich hra mě natolik uchvátila, že jsem se o tento klub začal zajímat více. Postupem času se na programech vysílaných v České republice objevovaly přímé přenosy z Ligy mistrů a také z Premier league. Když jsem spatřil hru Erica Cantony, Davida Beckhama, Roye Keana a dalších, už jsem měl zaděláno na svůj velký sen, a to vidět Manchester United hrát před domácím publikem na vlastní oči.

 

Sen začal nabírat reálnou podobu až v době, kdy jsem se stal výdělečně činným a prostřednictvím internetu jsem pravidelně navštěvoval stránky Devilpage.cz. V jednom z článků jsem našel přesně to, co jsem hledal. Byla to možnost zprostředkování výjezdu na Old Trafford. Po vyplnění přiloženého dotazníku, což bylo někdy v dubnu roku 2012, se mi přes mobil ozval Marek Němec, který tento program zajišťoval. Působil na mě velmi seriózně, a tak jsme spolu udržovali telefonický kontakt až do července 2012, kdy jsme se pevně domluvili na zajištění 2 vstupenek (pro mě a mého kamaráda Hanyse – taky fanouška Man Utd) na domácí zápas s Tottenhamem, který byl naplánován na den 29.9.2012.

 

V rozmezí doby od zajištění vstupenek do dne zápasu jsme byli s Markem v neustálém kontaktu, jelikož mi se vším potřebným v realizaci výletu pomáhal. Proto jsme si s Hanysem zakoupili přes internet letenky do Manchesteru ( 1 letenka = 3.800,-Kč, samozřejmě zpáteční) a domluvili přes Marka ubytování na 2 noci v hotelu (1.800,-Kč), prohlídku stadionu Old Trafford a muzea Man Utd (450,-Kč) a také prohlídku tréninkového centra „našeho klubu“ v Carringtonu (zadarmo). Vstupenka na zápas pro informaci stála stejně jako letenka (trochu drahá, ale neměl jsem možnost ji sehnat levněji).

 

Dne 28.9.2012 jsme tedy s Hanysem v 20:00 hod. odletěli z Ruzyně do Manchesteru. Odbavení proběhlo bez problému a během letu nedošlo k žádnému neočekávanému vývoji, tudíž jsme doletěli bez újmy za 2:15 hod. na letiště v Manchesteru. Hned po příletu jsme se bez jakékoliv prodlevy zkontaktovali s Markem, který nás již ve vstupní hale očekával. Společně s námi tam byli další skupinky fanoušků z ČR a Slovenska. Poté nás odvezl na hotel, který se nacházel v Pákistánské čtvrti. I přes mírné obavy, byla tato část města naprosto bezpečná. Po ubytování jsme zalehli a s myšlenkou na zítřejší program usnuli.

 

V sobotu ráno jsme vyrazili do centra města, abychom se pokochali krásou ciziny. Manchester je velice zajímavé město s 2,5 miliony obyvatel, které nabízí pohled turistům na moderní budovy „vsazené“ do historických částí města. Během prohlídky jsme navštívili velké nákupní centrum Arndale, které nás zaujalo především četnými obchůdky se sportovním zbožím Manchesteru United. V 13:00 hod. už nás Marek vyzvedl a jeli jsme společně s dalšími skupinkami fanoušků do tréninkového centra v Carringtonu. Zjistili jsme, že dostat se tam, není vůbec jednoduché, jelikož přístup do centra je civilistům převážně zakázán. My jsme však měli štěstí.

 

Tréninkové centrum je opravdu rozlehlé a jeho součástí je několik fotbalových hřišť s přírodní i umělou trávou a samozřejmě oddělenou částí, která je vyhrazena pro Áčko. Tam nás nikdo nepustil. Během prohlídky jsme shlédli asi 30 min druhého poločasu ligového zápasu Man Utd (U18) – Sunderland (U18). Gól jsme sice neviděli, ale fotbal se nám líbil. Velice mě překvapilo, v jak silném větru dokážou fotbalisté hrát. Jim to však vůbec nevadilo, asi protože jsou na tyto podmínky zvyklí. Tak kvalitní trávou, která byla na hřištích v Carringtonu k vidění, nedisponuje snad žádný tým v naší nejvyšší fotbalové soutěži.

 

Po prohlídce jsme zamířili rovnou ke stadionu Old Trafford. Měli jsme asi 2 hodinky čas, takže jsme si okolí stadionu řádně prohlédli a musím uznat, že to do výkopu vyšlo jen tak tak. Opravdu mě fascinovalo vše, co jsem viděl. Uchvátil mě hlavně samotný stadion, tedy jeho velikost, propracovanost, okolí, prostornost, atd. Okolo stadionu a v přilehlých uličkách bylo nespočetné množství stánků, které nabízely širokou škálu produktů Man Utd. Co mě udivilo, byla 70 metrová fronta do tradiční fanouškovské hospody Manchesteru United – Bishop Blaze. Trvalo asi hodinu a půl, než se tam člověk dostal. My jsme to raději nezkoušeli. Překvapil nás systém, který byl v této hospodě nastaven. Když už se člověk do hospody dostal, nemohl se tam skoro hnout. V případě, že si chtěl něco objednat, byl nucen zaklepat na rameno osoby, jež stála před ním a této svěřit své finance společně s přáním, co na baru požaduje. Tyto informace se pak předávaly z osoby na osobu, až se dostaly i s hotovostí k barmanovi, který požadavek splnil a zbytek peněz vrátil osobě u baru. Pití i peníze se pak v pořádku dostaly k majiteli. U nás by toto fungovat nemohlo.

 

Dále mě velmi mile překvapilo, že při vstupu na stadion se nekonaly žádné prohlídky osob, ani věcí. Navíc stadion disponuje několika desítkami vstupů, takže se ani netvořily žádné fronty. Stadion se naplnil běhen 15 minut. Neskutečné! Opravdu bych přál každému fanouškovi Man Utd spatřit ten krásný pohled na Old Trafford, který se před námi po vstupu otevřel. Nádhera!

 

Asi půl hodiny před výkopem se přišli na trávník rozcvičit gólmani, následně i ostatní hráči. Na hřišti byli asi 10 minut, a poté odešli do kabin. Během rozcvičení jsem slyšel více popěvků na jednotlivé hráče, než u nás v ČR za celou sezónu. Po odchodu hráčů do kabin se na trávníku objevilo zavlažovací zařízení, které pravděpodobně vyjelo zpod trávníku a po dobu 5 minut zavlažovalo hrací plochu. Poté nastoupili na trávník muži s hrabičkami, kteří upravili díry způsobené rozcvičením fotbalistů. Neskutečné! Pak začal náš dlouho očekávaný a vysněný zápas.

 

Ohledně zápasu a jeho vývoje Vám dlouho vykládat nebudu, to jste si již určitě přečetli na webu Devilpage.cz nebo sami shlédli v TV. Můžu Vám ale něco sdělit ohledně atmosféry, která tam panovala. Myslím, že již nikdy nepůjdu na odvar v podobě české ligy, protože si nechci zkazit chuť. I když jsme prohrávali 1:0 po 2 minutách, diváci dále fandili, když jsme prohrávali o 2 góly, fandili ještě víc. Když United dokázali snížit na 2:3, měl jsem pocit, že ten stadion spadne. Pak jsme nastřelili 2 tyčky, ale gól už nepřidali. I tak to byl pro mě nezapomenutelný a naprosto skvělý zážitek. Konec konců, kdy můžete živě vidět Man Utd doma prohrát? Viděli jsme 5 gólů, spoustu šancí a zažili fantastickou atmosféru. Po zápase se nikdo nerval, nenadával a do konce i v autobuse opilí fanoušci zpívali a skandovali.

 

V neděli ráno jsme opět přijeli k Old Trafford, abychom shlédli prohlídku stadionu a muzea Man Utd. Bylo až neskutečné, kolik jsme viděli v muzeu trofejí, co United získali. Na každé zdi byly plakáty, obrázky hráčů a zdokumentované ve všemožných podobách úspěchy klubu. Co mě dostalo nejvíc, byl moment, kdy jsem na trávníku zahlédl několikametrové stroje, které osvětlovaly hrací plochu. Pak jsem zjistil, že jsou to speciální zařízení, která dopomáhají k regeneraci trávy. Opravdu geniální!

 

Po prohlídce jsme Markovi poděkovali za vše – ochotu, zprostředkování vstupenek, zamluvení hotelu, exkurze a doprovod. Opravdu se o nás velice dobře staral a je vidět, že v Manchesteru je 8 let, protože to tam opravdu velice dobře zná. Nebyl problém se na něj s čímkoliv obrátit. V tuto chvíli vím, že do Manchesteru znova pojedu a určitě budu moc rád, když nám s tím Marek opět pomůže. Takový zážitek, jaký jsme s Hanysem v září prožili, bych přál každému fanouškovi Manchesteru United.

 

Další fotografie:

 

 

Děkuji webu a redaktorům Devilpage.cz a především redaktorovi Marenka MU, že  umožnili publikovat mé zážitky prostřednictvím této stránky. Mějte se hezky a někdy  příště na viděnou!

 

Tento příspěvek a fotografie poskytl fanoušek Manchesteru United Petr Šajna (poslední fotka), kterému bych chtěl moc poděkovat za ochotu a čas, který věnoval zpracování  tohoto krásného článku.

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokFletcher: „O všetkom chceme rozhodnúť už v Brage“
Ďalší článokEvra: Můj nejtěžší rok
Kuba (Marenka MU)
Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!