10/04/2021
Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – MUFC
Redaktorské správy

Splněný sen

Toto je článek od fanouška United, který osobně navštívil derby mezi Manchesterem United a Liverpoolem a rozhodl se podělit se s námi o své zážitky.

 

 

Psal se rok 1999. V televizi jsem do té doby viděl jen pár zápasů Manchesteru United. Jejich hra se mi moc líbila a získávala si mou oblibu.

 

Zlom přišel ve středu 26. 5. 1999 ve 20:45. V tento večer jsem usednul s mým otcem, věrným fanouškem Bayernu Mnichov, k televizi plný očekávání. To, co se odehrálo na hřišti, není třeba popisovat. Po závěrečných minutách ve mně propukla neuvěřitelná radost a naplno ve mně vzplála láska k tomuhle klubu. Od této chvíle jsem vyhledával každý možný zápas a s napětím jej sledoval. Někdy kolem roku 2006 jsem se dozvěděl, jak sledovat zápasy přes internet a od této chvíle se víkendovou prioritou stalo sledování zápasů mého milovaného klubu. Za tuto dobu jsem zmeškal míň zápasů, než mám prstů na rukách. S přibývajícími osmnáctými narozeninami jsem začal uvažovat o návštěvě některého ze zápasů, ale z finančních důvodů se to nemohlo v dohledné době uskutečnit. Až letos…

 

Před dvěma lety, na začátku léta, jsem uvažoval, čím bychom s rodiči udělali bratrovi největší radost k jeho osmnáctým narozeninám. Shodli jsme se, že tu největší, jakožto fanouškovi Liverpoolu, by měl zajisté z toho, vidět klub svého srdce hrát naživo. Tak jsem se pokoušel zjistit informace o ceně vstupenek apod. Přes cestovní kanceláře se mi zdály ceny příliš vysoké, a tak jsem se obrátil na šéfa českého fanclubu Liverpoolu s prosbou o bližší informace k získání vstupenky na zápas, ale bohužel bez jakékoliv odezvy…

 

O dva roky později se blížily bratrovy kulatiny a opět jsme se rozhodli s rodiči pro dárek z říše snů. Tentokrát ho ale dotáhnout do vítězného konce. Jelikož už jsem pomalu plánoval výlet na Manchester v následující sezoně, a na stránkách devilpage.cz se vyskytovalo čím dál více pozitivních ohlasů z návštěv zápasů, které pomáhal zorganizovat a zajišťovat vstupenky Marek Němec žijící v Manchesteru. Rozhodl jsem se jej tedy kontaktovat, zda může zajistit i lístek na zápas Liverpoolu. Během druhého dne mě čekal příjemný rozhovor, ve kterém mi byly poskytnuty veškeré informace ohledně cen vstupenek, hotelů, dopravy apod. A protože chci pro bratra vždy to nejlepší, rozhodl jsem se pro zápas Liverpool – Manchester.

 

Po rodinné poradě jsme došli k jednotnému závěru: „Splníme bratrovi sen, a když už, tak jedině největším zápasem na fotbalových trávnících.“  Ale to nebylo zdaleka vše. Máma, jakožto správná starostlivá matka, přišla s dotazem: „Nechceš jet s bráchou taky? Byla bych ráda.“ V tu chvíli jsem měl našetřeno na zápas s průměrným týmem, který je mnohokrát levnější. Proto jsem odpověděl: „Jel bych strašně rád, ale bohužel nemám dostatek prostředků.“ Poté jsem dostal nabídku, která nešla odmítnout. „Peníze vrátíš z další výplaty z letní brigády.“ Nabídku jsem s radostí přijal, a i když se hrálo na Anfieldu, chtěl jsem být na zápase a vychutnat si ten krásný pocit splněných dětských snů společně, při sledování našich milovaných klubů. Nyní stačilo koupit letenky, pár telefonátů s Markem a mohlo se vyrazit.

 

Vzhledem ke školním povinnostem musel být náš výlet co nejkratší. Proto jsme vyrazili v sobotu v 18:00 z Krakowa do Liverpoolu, kde jsme měli zajištěno ubytování. Transport z letiště na hotel proběhnul bez problému, a tak jsme plni očekávání uléhali do pelechů. Hned ráno jsme zjistili, co pro Angličany znamená slovo FOTBAL a láska ke klubu. To když nám zhruba šedesátiletý pán, zatímco si v klidu chystal své tousty, vykládal, jak konečně, po všech letech čekání, získal permanentku na Liverpool. Byl pravidelným návštěvníkem hotelu, jelikož nepocházel z Liverpoolu. Po snídani jsme se vydali na stadion a cestou jsme nepotkali jediného člověka, který by se nebavil o fotbale, a to ne přímo v blízkosti stadionu.

 

Ve 12:45 jsme usedli na svá místa stadionu Anfield Road, ze kterého bylo cítit, že se zde udály velké věci. Jako první se ozýval neskutečný kotel Manchesteru. Před výkopem se odehrál ceremoniál za uctění památky 96 obětí tragédie v Hillsborough. Celým stadionem se nesl chorál JUSTICE 96, který mohutně po fanoušcích Liverpoolu zpívali také fandové United a ukázali tak světu, že rivalita jde v těchto chvílích stranou. Zápas provázela parádní atmosféra, ve které měli mírně navrch fanoušci Manchesteru. Po první brance domácích byla atmosféra přímo elektrizující, ale po vyrovnávající brance mi přišlo, že fandí především jen jeden kotel, a to ten náš. Čekal jsem trochu vydatnější podporu ze strany fandů z The Kop.

 

Zápas skončil pro „oslavence“ špatně, ale i přesto jsme si ho náramně užili. Následoval transport do Manchesteru, kde mě čekal silný zážitek. Jelikož to však čas pobytu a podmínky na Old Trafford nedovolovaly, mohli jsme si ho prohlédnout pouze zvenku. I tak na mě zanechal tak silný dojem, že se sem musím vrátit, co nejdřív to půjde. Na řadě už byla jen schůzka s Markem a přesun na letiště do Manchesteru, ze kterého jsme odlétali v pondělí v 6:00 do Katowic.

 

Bohužel nemám zatím s čím srovnávat, ale i tak byla atmosféra i výlet perfektní, i přesto, že se hrálo na venkovním hřišti. Proto vřele doporučuji i tuto možnost výletu, protože fanoušci obou klubů byli fantastičtí! Už teď se však nemůžu dočkat, až budu sedět na Old Trafford a zpívat Glory, glory Man United!!!

 

Na závěr bych chtěl poděkovat mamce a Markovi, bez kterých bychom se na zápas nikdy nedostali a taky svému bratrovi za skvělou společnost!!

 

Fotografie z výjezdu:

 

 

 

Autorem článku je fanoušek Honza Chudý (poslední fotografie), kterému jménem devilpage.cz mnohokrát děkuji za zpracování a poskytnutí toho příspěvku a fotografií.

.


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!