Devilpage.cz / sk – Fanúšikovské stránky najväčšieho futbalového klubu na svete – Manchesteru United
Redaktorské správy

Hodnocení týmu Redaktorů na letním srazu

V tomhle příspěvků najdete objektivní názor na výkony hráčů, kteří nastoupili za tým Redaktorů, a kteří se zúčastnili letního srazu, jenž se konal od 29.6. do 1.7. ve Zlíně.

Předem bych rád předznamenal, že naše mužstvo doznalo během celého srazu hned několik změn, což se v jistých ohledech projevilo na jeho výkonnosti a zejména složení kádru, avšak tým si zachoval svou důstojnost i ojedinělou semknutost, a i když si ani tentokrát neodvážíme žádnou trofej, nemáme se rozhodně za co stydět a odcházíme s hlavou vztyčenou!

 

Na svatostánku, kterým bylo tréninkové centrum českého fotbalového celku FC Tescoma Zlín ve Vršavě, jsme v pravé ďáblovské výhni svedli čtyři utkání. Po postupu ze třetího místa ze skupiny B, jsme po vyrovnané bitvě padli ve čtvrtfinále, kde byl na naše síly celek Captains Fantastic.

 

Jak už jsem naznačil, člověk počasí neporučí, a tak se celý fotbalový turnaj odehrál za velmi nehostinných podmínek na přímém slunci při teplotě cca 33°C ve stínu, což všem hráčům výrazně ubíralo na síle a tudíž i výkonnosti. A troufnu si tvrdit, že i ti fyzicky nejlépe vybavení hráči měli s těmito podmínkami své problémy a už se viděli na posezení v restauračním zařízení K2. Jak trefně poznamenal Radim Salajka – na to že jsme Rudí ďáblové, bylo tohle pekelné počasí zkrátka moc horké i na nás. Myslím si, že budu hovořit za všechny, kdy napíšu, že fotbal byl super, ovšem mohl být ještě lepší nebýt této menší komplikace.

 

A nyní už přistoupím k samotnému hodnocení týmu Redaktorů.

 

Richard Štefko (Rišo) & Petr Zeman (Peťa) – zde se možná budete divit, kdo že se postavil mezi tři tyče naší brány, avšak odpověď je prostá. Naše mužstvo tentokrát podcenilo situaci a navíc nebylo na přestupovém trhu tolik aktivní. A tak muselo před samotným turnajem shánět brankářskou náhradu za své zraněné opory. Na hostování se nám nakonec podařilo v poslední možné chvíli přivést hned dva špičkové brankáře, kteří neváhali podpořit náš oslabený tým a výraznou měrou přispěli k jeho výsledkům. Výkony Petra a Riši mě osobně nadchly a nebýt jich mělo by naše celkové skóre výrazně zápornou hodnotu. Každý za náš tým odchytal dva zápasy a těžko rozhodnout, který z nich byl vlastně lepší. Každopádně bych ale oběma chtěl za celý tým vyjádřit velký dík za jejich ochotu a zejména přínos našemu mužstvu. Oba dva ode mě dostávají – 19

 

Alexander Dobeš (Alex) „C“ – nově jmenovaný kapitán našeho týmu měl za úkol stmelit naše mužstvo a být každému příkladem. Tuto roli zastával znamenitě a k tomu přidal i něco navíc. Alex je velice agilním a v dobrém slova smyslu drzým hráčem a jeho přítomnost na hřišti je vždy znát. Navíc všem připomněl, že mu to stále skvěle střílí. Všichni víme, jaké kvality a potenciál v sobě skrývá a stejně tak víme, že dokáže díky své technické vyspělosti podat zejména v ofenzivě ještě lepší výkony. Úmorné vedro se ovšem podepsalo i na něm a tak měl co dělat, aby stíhal svižné tempo všech zápasů a přenesl svou bojovnost i na ostatní. Ono vedro nás dokonce přispělo i k novému chantu přímo pro Alexe, který nese název „Alex Dobeš is a Red, he hates vedro“. Náš kapitán rovněž absolvoval přípravný páteční zápas v Charlie‘s House Billiard a tak byl skvěle nachystaný i na druhý poločas v K2, kde patřil k hlavním hvězdám večera a neúnavně se snažil vylepšovat skóre našeho celku, kterému ostudu rozhodně neudělal. Takto hraje pravý kapitán, jenž si zaslouží jedině – 19

 

Tomáš Jancík (Egino) – jeho místo bylo především v obraně. Tom byl v týmu Redaktorů novou tváří, ovšem turnaj na letním srazu mu nebyl věcí neznámou, když se již loni zúčastnil turnaje se svým bývalým klubem. Náš neomylný skauting ovšem zafungoval na jedničku a tak jsme mohli tuto kvalitní posilu uvítat mezi námi. O to cennější bylo, že k nám mohl přestoupit zdarma, jelikož mu v zimě vypršela smlouva. Jeho um a zkušenosti dával najevo od první do poslední minuty svého pobytu na hřišti a všem ukázal, že si na nové prostředí během krátké doby rychle zvykl. Nedělalo mu problém odstavovat od míče i silnější protivníky, často bral odpovědnost sám na sebe, vyvaroval se chyb a patřil k příjemným překvapením našeho týmu. Svůj výkon zvýraznil, neústupností, stabilitou a osobními souboji, které sváděl především při defenzivní práci, jenž navíc podtrhl i gólovým přídělem. A neztratil se ani na večerním posezení. Navíc, jak doufáme, se bude stále zlepšovat, a tudíž mu bude již brzy nabídnuta nová vylepšená smlouvy. Za mě – 19

 

Michal Moricz (MMManutd10) – ofenzivní, technický typ hráče s výborným driblingem, který si rychle našel své místo v základní sestavě a svými výpady nadělal obraně protivníků hodně starostí. Čišelo z něho sebevědomý a chuť hrát a prosadit se. Neúnavně se nabízel a hledal si ideální pozici pro přijmutí balónu. A jakmile jej dostal, pokoušel se odvážnými průniky prorazit vpřed. I Michal zažil v našem celku svůj debut, ale myslím si, že rozhodně nezklamal, ba naopak příjemně překvapil a posunul naši ofenzivní hru zase o trochu výš. Ve druhé části srazu sice už nebyl tolik aktivní, ovšem i on přispěl k naší konečné večerní výhře a pozadu ani náhodou nezůstal. Nemohu jinak než – 19

 

Jozef Remenár (Spidex alias Chicharito) – Jožka je i přes svůj poměrně nízký věk již zkušeným borcem, který má výborný fyzický fond, do soubojů jde po hlavě, má výbornou střelu i tackling a v našem týmu platí za nepostradatelného univerzála, který svými chorály dodává sebevědomý nám všem. Na place neměl jednoznačně určené místo a tak se přesouval zleva doprava, ze předu do zadu, zkrátka tam, kde ho bylo potřeba. Odvedl velký kus práce pro celý tým, předvedl několik čistých skluzů, byl hrozbou pro gólmany protivníků a současně stíhal i pomáhat tvořit naši hru. Večer opět zapadl do svého standardu a vychutnával si závěrečné minuty srazu, kdy už jsme si s přehledem pouze hlídali náskok před soupeřem. Jasně, že –19

 

Martin Jánossy (Asso) – hráč s číslem 7 na zádech splnil všechna očekávání. Klidnil naši hru, které dodával rozvahu a držel se spíše vzadu. Jeho silnou zbraní jsou ovšem překvapivé výpady vpřed a přesně tuto přednost jsme u něho mohli nesčetněkrát sledovat i nyní. Na hřišti poměrně nenápadný, v našem týmu za to důležitá součást mužstva. Podával vyrovnané výkony, hrál spíše na jistotu, než že by zbytečně riskoval a zároveň předvedl, že ani nesnesitelné vedro mu jeho odhodlání nesníží. Je příkladem poctivého pracanta, jenž si vždy splní své úkoly a nesleví ani v závěrečných momentech zápasu. I on už nasbíral za svozu kariéru množství zkušeností a tak jej ani v K2 nic nepřekvapilo a mohl si tak v klidu vychutnat skvělou atmosféru, která zde panovala. Samozřejmě – 19

 

Marek Cocher (Marky) – náš hrající manažer tentokrát neabsolvoval celý turnaj, jelikož musel řešit nutné problémy a citlivé vnitřní záležitosti našeho klubu. Stihl tak odehrál pouze dva zápasy. V nich zaujímal post spíše defenzivnějšího charakteru. Marky patří mezi nejzkušenější postavy našeho mužstva, a tak především organizoval naši hru a snažil se jí dát systém. Za krátkou dobu nám předvedl, co patří k jeho přednostem. Klid na míči a technická vytříbenost jsou jedny z hlavních rysů Markyho umění. Přidal ruku k dílu dvěma povedenými výkony, než musel turnaj opustit. Nezapomněl se však vrátit na místo činu, aby pomohl v restauračním zařízení držet vlajku Redaktorů nahoře, což se mu dařilo znamenitě. I on si zaslouží – 19

 

Miro Španitz (Miťo) – i tohle jméno vám asi bude neznámé a i v tomhle případě vám dávám za pravdu. Miťo je samozřejmě také fanoušek United a přijel na sraz zejména z toho důvodu, aby pomohl řešit určité nesrovnalosti a vnitřní záležitosti. Tento urostlý zkušený hráč se trochu překvapivě objevil na soupisce našeho týmu, ovšem náš manažer s ním měl své plány. Nevyzpytatelný forvard se dokázal hned v prvním utkání gólově prosadit a i když i on musel z turnaje záhy odstoupit, i ve dvou odehraných utkáních se předvedl ve velmi dobrém světle. Večerního posezení si ale už ujít nenechal a dobře udělal. Celý tým tak byl opět pohromadě a mohl naplno ukázat, co v něm je. Miťovi děkuji za účast vyztužení našeho týmu. Po zásluze – 19

 

A jako poslední hrající moje maličkost Jakub Trejtnar (Mařenka MU) – můj druhý velký turnaj dopadl nad očekávání. Každému podle mě chyběly k absolutní spokojenosti příznivější klimatické podmínky, ale čert to vem. I tak to nepochybně stálo za to! Tentokrát jsem se rozhodl zúčastnit i páteční přípravy a dobře jsem udělal. Už samotný trénink mi ukázal, v jakém duchu se bude nést tento sraz. Ale i přes to jsem si v sobotu musel přiznat, že mé představy byly skutečností přebity. Mé účinkování na fotbalovém turnaji si dovolím zhodnotit kladně. Byl jsem již připravený na to, co mě čeká a nepociťoval nervozitu. I když mi velké horko rychle ubíralo síly, snažil jsem se hrát naplno tak, jak nejlépe dovedu a patřil k průměru našeho mužstva. V závěru srazu jsem především sbíral cenné zkušenosti do dalších bojů a vychutnával si pohodovou atmosféru. Ne, že by bylo sil tak málo nebo jsem se chtěl šetřit, ale z taktického hlediska mi přišlo rozumnější se do výraznějších bezhlavých protiakcí nepouštět. Snad je i přes to pro mě odpovídající plné hodnocení – 19

 

Celkový výkon týmu – rozpálená hrací plocha se ještě více rozžhavila, když jsme na ni vstoupili my. Pak už nechybělo mnoho a i ta umělá tráva málem hořela. Bojovali jsme, dřeli, na hřišti nechali duši. Tým se během turnaje sehrával a organizace hry se z chaosu měnila na skvěle fungující celek, ve kterém vládla skvělá atmosféra s morálkou na vysoké úrovni, o které si např. pánové  Balotelli s panem Tévezem, mohou nechat jen zdát. Čtvrtfinále je pro nás již delší čas zakleté a vždy nám trošku toho potřebného štěstíčka, kterému asi nejdeme naproti tím správným způsobem, chybí. V K2 jsme tentokrát museli překonávat velice silnou konkurenci a dotahovat náskok. Jenže my máme své tahouny (že Alexi?) kteří dokážou strhnout vedení na naši stranu. A i za pomoci výborné spolupráce nás všech nám tedy mohu za snahu a odhodlanost po právu udělit – 19

 

Závěr je již zvykem věnovat upřímnému poděkování. Za náš tým Redaktorů a celou devilpage.cz bych tedy rád poděkoval všem, kteří se ať už pasivně, nebo aktivně zúčastnili našeho srazu potažmo fotbalového turnaje. Děkuji všem, kteří se podíleli na organizaci a bezproblémovém průběhu celého srazu. Za skvělou a přátelskou atmosféru, další porci úžasných zážitků a velkou dávku neopakovatelných momentů, které nám navždy zůstanou v paměti.

 

Speciální dík pak patří také panu Radimu Salajkovi. Byl to totiž opět zejména on, kdo jako hlavní pořadatel, organizátor a předseda celého srazu zařídil a umožnil nám, že se naše velká fanouškovská rodina Red Devils mohla opět takto sejít, využít všech možností města Zlína a užít si ony nezapomenutelné chvíle srazu pohromadě.

 

 

PS: Kompletní článek s vyhodnocením letního srazu se již brzy objeví na devilpage.cz

.

Mohlo by vás zaujať

Ženský tím započal svoju históriu víťazne

Pasťo

Review&Hodnotenie: Brighton – Manchester United

Igor GGMU

U23 i U18 o víkendu bodovali naplno

Ruud36


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!