Review: Wigan Athletic – Manchester United

32

Ve středu večer se United představili na hřišti Wiganu, odkud si chtěli bezpodmínečně odvézt další tři body. Jenže jsme byli svědky obrovského překvapení, které nečekal asi nikdo. O život hrající Latics vlétli do zápasu po hlavě, Devils za to nevěděli, kde jim hlava stojí a absolutně nestíhali jejich závratnému tempu. Domácí předvedli úchvatný výkon a po zásluze zvítězili.

 

 

Stíhací závod se možná ani konat nebude, jelikož série nepříznivých výsledků našeho městského rivala pokračuje. Citizens ztráceli na United před tímto kolem již 8 bodů a pomalu jim začínají docházet trumfy. Po každém kole jsme nyní stále moudřejší a začíná být, čím dal jasnější, jaké karty mají oba rivalové na ruce. V souboji o titul na dálku mají nyní jednoznačně navrch Red Devils, nicméně hra ještě nekončila. Svěřenci Sira Alexe Fergusona v těchto dnech berou jakoukoliv výhru. A ať už uštědří svému soupeři debakl, či si jen taktiky pohlídají jednogólový rozdíl, v obou případech se jedná o výsledek, který nabývá v boji ligový primát stejné hodnoty. O potvrzení této pravdy se ve 33. kole snažili na DW Stadium proti Latics. jenže tvrdě narazili. Wigan měl do zápasu nevídaný vstup a ze svého nasazení nepolevil za celý zápas ani na minutu. Bezradní United se vůbec nedostávali do hry a náš protivník nás ve všech ohledech přehrával. Jeho aktivita a odhodlání zaslouží uznání a poklonu. Manchester United prohrál s Wiganem 1:0.

 

 

Komfortní náskok na čele tabulky hodlali United držet i po tomto kole a tak byla logicky jediným cílem Manchesteru United výhra nad Wiganem. Případným bonusem by byla další ztráta City, ovšem základem všeho byla 100% úspěšnost našeho mužstva. Při pohledu na statistiky zjistíme, že následující soupeř je pro Devils stejně neškodný na svém hřišti jako na Old Trafford. Spoléhat se však na tato jednoznačná a o mnohém vypovídající čísla, bývá, jak známo, zrádné i za jakkoliv příznivé situace, jelikož každý zápas začíná od nuly a není závislý na časech minulých.

 

Podobně jako Blackburn či QPR – poslední soupeři Rudých ďáblů – bojují i svěřenci Roberta Martinéze o udržení se mezi anglickou elitou a jelikož se sezóna rychle blíží ke konci, musejí všechny týmy ze spodu tabulky bojovat v každém zápase naplno, jelikož jejich naděje na setrvání v Premier League s každou ztrátou pohasínají a naopak každý bod může mít cenu zlata. Bojovný Wigan, který se pocelý ročník držel řekněme v ústraní a už před jeho zahájením byl pasován do role sestupujícího celku, si ovšem vzal udržení se v PL za své a podle toho také vypadá jejich herní projev v posledních několika utkáních, kdy jim jde doslova o krk.

 

Z ponurého a nevýrazného mužstva se tak ke konci sezóny stává velice nepříjemný protivník a jeho manažer se snaží ždímat ze svých oveček to nejlepší. Jenže Rudí ďáblové mají své přednosti a jejich obrovská síla a zkušenosti dělají své. United se rozjeli a nevypadá to, že by se rozjetá rudá mašina dala jen tak lehce zpomalit, natož zastavit. Cesta za titulem je volná, a pokud se na ní objeví překážka, není pro ně větším problémem ji v této fázi sezóny odstranit. Manchester United má vše ve svých rukou a je si vědom své pozice. Pokud sečteme veškerá fakta, „povinné“ vítězství nad Wiganem se mělo bez výraznějších starostí stát realitou.

 

Sir Alex, jenž vede svůj tým vstříc historickému 20. ligovému titulu, má k dispozici již téměř kompletní kádr a tak má z čeho vybírat. Před utkání bylo znovu poodhaleno složení základní jedenáctky. Volno měli podle informací dostat Scholes a Ferdinand.

 

V rozestavení 4-4-2 se ale před de Geou vedle Evanse nakonec Ferdinand objevil. Vpravo v obraně se představil Jones. Po boku Carricka hrál zkušený Giggs a na křídlech osvědčená dvojka Young a Valencia. Rooney měl v útoku podporovat o něco vysunutějšího Chicharita. Kapitánskou pásku si navlékl Patrice Evra.

 

Hrálo se ve Wiganu na DW Stadium. Bylo polojasné počasí; teplota 6°C.

 

 

Tribuny nebyly úplně zaplněné, ale i přesto vládla na stadionu parádní atmosféra, když sudí Phil Down zápas zahájil. Domácí se hned z úvodu pouštěli odvážně vpřed a jejich sympatická aktivita poněkud zaskočila United, kteří nebyli schopni hru uklidnit. Wigan nastolil rychlé tempo a navíc velmi intenzivně zaměstnával naši defenzivu. Na hřišti byl v úvodní desetiminutovce jen jeden tým, který za pomoci své agility a patřičné agresivity nadělal naší obraně spoustu starostí. De Gea však musel vážněji zasahovat pouze v 8‘, když zpoza vápna napřáhl McCarthy, jehož ránu vytěsnil brankář Devils nad břevno. Divoký nástup Latics ani nadále příliš neopadal a ti se velmi sebevědomě vydávali vstříc naší svatyni. Málokdo čekal od domácích podobné nasazení hned od začátku, ale takový je zkrátka Wigan v posledních duelech. Ďáblové byli viditelně zaskočeni a nedařilo se jim dostat míč pod kontrolu na delší čas. Naproti ofenzivní snaze Latics, byla jejich defenziva často otevřená a tak měli United prostor k rychlým breakům, jenže tudy cesta ani náhodou nevedla a United. Ve 22‘ zastavil Evans rozvíjející se útok Wiganu jen za cenu žluté karty. Di Santo, jenž byl faulován, si však za řeči vysloužil napomenutí stejné barvy. Tempo hry bylo stále velmi vysoké, ovšem útoky mířily v drtivé většině na naši bránu. Domácí vlétli do utkání, jak se říká po hlavě a ze svého nátlaku ani na vteřinu neubírali. United si koledovali, jelikož se víceméně zoufale bránili, na de Geu ovšem našemu soupeři vystřelit nedovolili. Ve 25‘ jsme měli štěstí, jelikož Mosesovi se hlavičkou po rohovém kopu podařilo usměrnit míč do sítě, postranní sudí ovšem viděl faul Caldwella na de Geu na brankové čáře a zdvihl praporek, čili gól neplatil. Neuvěřitelný nápor domácích pokračoval i po půlhodině hry a bezradní United se vůbec nedostávali do hry. Nedařilo se nám kombinovat, překonávat pressing soupeře ani podržet míč a hru zklidnit. První poločas uběhl velmi rychle, ale Devils, jakoby ani nebyli na hřišti, nepředvedli proti výborně hrajícímu Wiganu zhola nic. V závěru první půle se jim podařilo hru alespoň trochu zklidnit, jenže výsledkem všeho byla pouze nepřesná Rooneyho střela ze 45‘. Z naší strany děsivé první dějství, které bylo prodlouženo o jednu nastavenou minutu, skončilo možná trochu překvapivě bez branek – 0:0

 

 

Něco bylo hodně moc špatně. Odhodlaní Latics na nás vlétli a celou úvodní část ze svého tempa nepolevili. Red Devils měli jasně danou taktiku, kterou však aktivní Wigan resolutně zbořil a svým herním projevem na hřišti kraloval. United nekontrolovali střed pole a rozhodně potřebovali změnu. Úchvatné tempo, které nasadili domácí, jim sice nemohlo vydržet celý zápas, na to se však bezradní Devils nemohli spoléhat a museli ukázat své vlastní přednosti. Sir Alex Ferguson podle mého přikročil ke svému fénu, jenže obavy, že se tentokrát mine s účinkem, byly na místě.

 

Do druhé půle přichystal Boss United jednu změnu, a to když nahradil neviditelného Younga Cleverleym. Na obrazu hry se ovšem nic nezměnilo a Latics byli dále hladoví po úspěchu. A brzy se jej také dočkali. Po rohovém kopu zahraném na krátko na levé straně se míč dostal k Boseaujourovi, ten přihrál Maloneymu, který svým pohybem do středu hřiště výborně uvolnil, udělal si prostor ke střele, a poté technickou ranou zpoza vápna zakončil přesně k tyči. De Gea neměl nárok a domácí zaslouženě vedli – 1:0

 

Ani po inkasovaném gólu se ale United nevzpamatovali, a i když bylo patrné zlepšení na jejich snažení podržet míč a zpřesnit kombinaci, domácí měli vše pod kontrolou a stále jasně navrch a Ďábly drželi nadále pod tlakem. V 53‘ se zkoušel technickou střelou prosadit Rooney, ale přestřelil. V 58‘ Ferguson podruhé střídal, když na hřiště poslal Welbecka, jenž přišel na místo Chicharita. Iniciativu utkání drželi na kopačkách domácí i po hodině hry a v úžasném tempu pokračovali ve své nátlakové hře. Bylo ovšem očividné, že síly jim pomalu, ale přeci jen ubývají. Jenže United stále nebyli schopni hru uklidnit. V 65‘ přichystal Ferguson třetí a nutno podotknout, že dosti nepochopitelné střídání. Ze hřiště byl totiž stažen vůdce Rooney, kterého nahradil nerozehraný Nani. Naše kombinační hra se však kupodivu mírně zlepšila a domácí začínali zaujímat více defenzivní taktiku. Výraznější problémy odolávat Rudým ďáblům ovšem neměli. V 70‘ střídal poprvé Martinéz, když Di Santa nahradil Diame. V 71‘ zahrál v pokutovém území po centru Jonese evidentně rukou rukou Figueroa, jenže penalta odpískána nebyla. Do konce zápasu zbývala čtvrthodina a United se přeci jen snažili tlačit vpřed, dařilo se jim držet balón a kombinovat, ale to nestačilo. Devils totiž na bránu Al-Habsiho do této chvíle ani jednou nevystřelili. Situaci také komplikoval fakt, že se při jednom ze soubojů zranil Jones, jenž byl nucen dohrát utkání do konce, jelikož United již nemohli střídat. V 77‘ udělali druhou změnu v sestavě domácí Ze hřiště odešel Maloney a do hry se zapojil Sammon. Smíšených pocitů už jsme za dnešek nasbírali dost a dost, ale utkání ještě nekončilo. V 81‘ měl obrovskou příležitost ve vápně United Moses, ale proti byl fantastický de Gea, který jeho ránu zblízka vyrazil. Vzápětí se stejný hráč po rychlém protiútoku Wiganu dostal ke střele zprava, jenže rána se mu tentokrát nepovedla a míč skončil vedle. Na konci 83‘ vytvořil Cleverley pěknou přihrávkou velkou šanci pro Weblecka, který však pěknou křížnou ranou na Al-Habsiho nevyzrál. V 85‘ dostal žlutou kartu Jones za faul na Figuerou. Strhující zápas se blížil ke svému závěru. V 88‘ mířil Carrick vysoko nad bránu. Sudí Down přidal navíc pět minut. Ty ale rychle uběhly, aniž by se na hřišti ještě něco podstatného událo. Manchester United tak po vlastním výkonu odstrašujícím podlehl Wiganu Athletic na DW Stadium – 1:0

 

Základní sestava Manchesteru United: De Gea – Jones, Ferdinand, Evans, Evra – Valencia, Carrick, Giggs, Young (46‘ Cleverley) – Rooney (65‘ Nani), Chicharito (58‘ Welbeck)

 

Lavička: Amos, Smalling, Pogba, Cleverley, Park, Nani, Welbeck

 

Základní sestava Wigan Athletic: Al- Habsi – Alcaraz, Caldwell, Figueroa – Boyce, MacCarthy, McArthur, Beausejour – Moses, Di Santo (70‘ Diame), Maloney (77‘ Sammon)

 

Lavička: Pollitt, Crusat, Stam, Sammon, Gomez, Diame, Gomez,

 

 

Góly: Wigan Athletic – 50‘ Maloney

 

Žluté karty: Manchester United – 22‘ Evans, 85‘ Jones

 

Wigan Athletic – 23‘ Di Santo

 

Hlavní rozhodčí: Phil Dowd

 

Návštěva: 18 115 diváků

 

 

Ostatní statistiky utkání podle livesport.cz:

Wigan Athletic

 

Manchester United

52%

Držení míče

48%

5

Střely celkem

5

3

Střely na bránu

1

2

Střely mimo bránu

4

15

Přímé kopy

9

7

Rohové kopy

3

2

Ofsajdy

2

19

Vhazování

28

1

Zásahy brankářů

2

8

Výkopy

13

7

Fauly

13

1

Žluté karty

2

0

Červené karty

0

 

 

 

V rámci 33. kola Premier League Manchester City zvládl svůj zápas na domácím hřišti  bez větších starostí a Baggies si odvážejí z Etihad Stadium čtyřgólový příděl. Skóre otevřel v 6‘ S. Agüero, stejný hráč se trefil i ve druhé půli, konkrétně v 54‘. Další dva góly pak přidali v 61‘ C. Tévez a v 64‘ D. Silva. Díky výhře Citizens se náš náskok na čele opět ztenčil na rozdíl pěti bodů.

 

Pondělní zápasy (9.4.)

Everton 4-0 Sunderland

Newcastle United 2-0 Bolton Wanderers

Tottenham Hotspur 1-2 Norwich City

Aston Villa 2-4 Stoke City

Fulham 1-1 Chelsea

 

Úterní zápas (10.4)

Blackburn Rovers 2-3 Liverpool

 

Středeční zápasy (11.4.)

Manchester City 4-0 West Bromwich Albion

Wolverhampton Wanderers 0-3 Arsenal

Queens Park Rangers 3-0 Swansea City

 

 

Na jedné straně mizerný výkon United, na druhé neskutečné představení sebevědomého a bojovného Wiganu. Ten nasadil od samotného začátku nečekané strhující tempo, kterým provázal celý dnešní duel, což zásadním způsobem ovlivnilo jeho průběh. Těžko na našem výkonu něco hodnotit, natož hledat něco pozitivního, protože jej lze s klidem označit ani ne tak za nevydařený, jako spíš za katastrofální. Je zároveň na místě smeknout před naším bojovným soupeřem, který ze sebe vydal 100% a hrál doslova jako o život. Výborný pressing, agresivita a zapálení dnes udělalo z Rudých ďáblů neškodného soupeře. Devils měli nefunkční střed hřiště, a i když se snažili kombinovat a balón podržet na svých kopačkách aktivita domácích byla nad jejich síly a rozprouděný Wigan nás vůbec nepouštěl do hry. V obraně jsme se drželi zuby nehty a několik protiútoků našeho soupeře neskončilo gólem jen díky štěstí. Náš absolutně bezradný výkon v nás zanechal opět celou řadu otázek a především velmi rozporuplných pocitů. Takto se hraje o titul? Jistě, že ne. Vzpomeňme ale na zápasy s Basilejí, v Lize mistrů, venkovní utkání s Newcastlem v lize, nebo obě střetnutí s Athleticem Bilbao v Evropské lize. Zažili jsme snaddnes večer Deja vu? Ne. Tohle byl jen další z podobných výkonů, které nám asi nikdo nevysvětlí.

 

Žasnul jsem nad nasazením úchvatně hrajících Latics stejně tak, jako nad neschopností naprosto zaskočených United. Náš náskok na čele už je opět „jen“ pětibodový a já pevně věřím, že naše příští utkání na tom nic nezmění. Příšerné představení je třeba rychle hodit za hlavu, jelikož ještě není všem snům konec a stále máme velké naděje na titul. Ale asi to bude chtít do příště pár změn. Přiznejme si to otevřeně, dnes jsme na Wigan zkrátka neměli. Manchester United prohrál s Wiganem Athletic na jeho hřišti – 1:0

 

O víkendu nastoupí Rudí ďáblové na Old Trafford proti Aston Ville. Je třeba postavit se po překvapivé porážce rychle na nohy a pokračovat na cestě za titulem, který máme pět kol před koncem stále nadosah. Další zaváhání by už ale znamenalo výrazný problém a tak společně věřme, že to dokážeme! Střetnutí s Villans je na programu v neděli 15. dubna od 17:00 našeho neboli středoevropského času.

 

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokRichardsovi bylo do pláče po výhře United nad Blackburnem
Ďalší článokHodnocení: Wigan Athletic – Manchester United
Kuba (Marenka MU)

Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!