Review: Blackburn Rovers – Manchester United

23

Dohrávka 31. kola Premier League měla na programu klání mezi Red Devils a Rovers. Ďáblové dlouho naráželi na dobře fungující obranu soupeře, a ačkoliv měli jednoznačně navrch, na góly jsme si museli počkat až do závěrečné desetiminutovky. Bojovnost se vyplatila a napětí nakonec povolilo a přeměnilo se v extázi. Z Ewood Parku si tak vezeme velmi důležité tři body.

 

Ďáblové zvítězili minulé pondělí doma nad Fulhamem a před Citizens, jenž jenom remizovali se Stoke City, tak drželi osm kol před koncem náskok tří bodů. Bitva o titul začíná vrcholit, napětí se stupňuje a každá ztráta může být v této fázi soutěže smrtelná. A jelikož se to stalo týmu Citizens už podruhé za sebou a ti doma jen remizovali se Sunderlandem, dostávali se United do velké psychické výhody, protože mohli v případě výhry svému rivalovi odskočit už na rozdíl pěti bodů.

 

Veledůležitým a možná i rozhodujícím duelem bude zcela jistě manchesterské derby na konci dubna, ve kterém se oba týmy střetnou v přímém souboji o titul. Ale to je ještě daleko a tak nebudeme předbíhat. Do té doby je nutné sbírat body a čekat na další zaváhání našeho městského rivala, které kdyby přišlo, měli bychom cestu k obhajobě ještě o to více usnadněnou. Jenže jak se koneckonců i ze samotného Old Trafford ozývá, musíme se soustředit a spoléhat jen sami na sebe a nedívat se příliš dopředu ani na výsledky ostatních. Pouze následující soupeř je to, co by nás mělo zajímat, protože vyhráno sice stále ještě ani zdaleka nemáme, za to však máme ke 20. titulu výborně nakročeno. Dalším, kdo stál United v cestě, byl trápící se Blackburn. Ten se sice do hry příliš nedostával, za to však dokázal nátlaku Ďáblů, který praktikovali víceméně po celou dobu zápasu, dlouho úspěšně odolávat. Jenže trpělivost a soustředěnost se Manchesteru nakonec vyplatila a my jsme si mohli naplno vychutnat momenty, které rozhodly o tom, že Manchester United vyhrál nad Blackburnem Rovers 0:2.

 

Není na místě někam spěchat, jelikož pozice Devils je velice příznivá a času připravit se na následující zápas je nyní dostatek. Ve 31. kole čekal svěřence Alexe Fergusona tápající Blackburn, jenž zažívá velmi zlé časy a zmítá jej krize, která tým provází od úvodu letošní sezóny. Je prakticky na denním pořádku, že je manažer Steven Kean fanoušky kritizován a vyzýván k opuštění lavičky. Situace v klubu je navíc velmi napjatá, protože ani výsledkově se mužstvu nedaří a skotský kouč ve své pozici pravděpodobně dlouho nezůstane. Pro zatím se však vedení neodhodlalo trenéra odvolat, a ten je tak pod obrovským tlakem, který s každou porážkou narůstá. Věci zašly dokonce tak daleko, že jej donutily najmout si osobní ochranku. Jeho svěřenci, jenž si stále ještě udržují důstojnost a v závěru sezóny zaznamenávají mírný vzestup, se sice v tuto chvíli nacházejí těsně nad pásmem sestupu, ovšem o to, zda se v nejvyšší soutěži nakonec udrží, budou muset ještě tvrdě bojovat.

 

Rovers jsou navzdory tomu všeobecně velice nepředvídatelným zarputilým soupeřem a na Ewood Parku dokážou porazit kohokoliv; ovšem jen když mají svůj den. Tento soupeř navíc v posledních letech z pohledu Rudých ďáblů rozhodně nepatří do kategorie oblíbených. Celek, který aktuálně postrádá herní pohodu, se ale v žádném případě nevzdává a je i nadále připraven čelit i těm nejsilnějším. V úvodu ročníku si třeba doma poradil s Arsenalem a 31. prosince si dokonce odvezl tři body z Old Trafford, což byl pro každého fanouška United obrovský šok. Ve většině zápasů ale Blackburnu schází týmový duch a narušená psychika, která se odvíjí od vnitřního dění v klubu, nedovoluje hráčům vymanit se z herní krize. V únoru navíc opustil tým jeho kapitán Christopher Samba. Urostlého stopera a klíčovou postavu defenzivy v jedné osobě zlákaly finanční podmínky ruské Machačkaly, což Blackburnu na problémech rozhodně neubralo. Naopak velký podíl na dosavadních výsledcích Rovers má posila Yakubu Aiyegbeni, jenž je se 14ti ligovými trefami nejlepším střelcem týmu a jeho příchod se ukazuje být velmi výhodnou investicí.

 

Svěřenci Sira Alexe Fergusona byli odhodláni naplno využít problémů, které sužují jejich protivníka a nekomplikovat si situaci s tímto týmem, který se jevil jako snadný soupeř. Ale jak jsem již výše naznačil, Rovers se chtějí za každou cenu poprat alespoň o setrvání v Premier League a jejich počínání si na hřišti by se dalo nejlépe přirovnat k poraněnému zvířeti, které navzdory svému hendikepu stále představuje potenciální nebezpečí.

 

Boss má k dispozici velkou většinu týmu a tak mohl opět využít všech opor a poslat na trávník to nejlepší, jak ostatně sám předznamenal již několik dní před výkopem. Nakonec jsme se však dočkali menšího experimentu, který poněkud pozměnil herní strategii United.

 

Základní sestava totiž přinesla jednu výraznější změnu, a to tu, že jediným čistokrevným křídlem United byl Valencia, což předznamenávalo, že rozestavení bude přeci jen trochu jiné, než na jaké jsme obyčejně zvyklí. Nejvíce se asi podobalo formaci 4-3-3. Úkoly jednotlivých hráčů však byly různorodé a tak se formace často měnila. Tříčlenná záloha hrála ve složení Scholes, Carrick a Jones. Valenciovi patřil prostor na pravém křídle a Rooneymu, jenž zastával roli podhrota a operoval na velkém prostoru, v útoku tentokrát od začátku zápasu sekundoval Chicharito. Kapitánskou pásku si na pravou paži navlékl Patrice Evra

 

Hrálo se v Blackburnu na Ewood Parku. Obloha byla během klání zatažená, beze srážek; teplota 8°C.

 

 

Píšťalky se v tomto utkání ujal jeden z nejzkušenějších fotbalových sudích současnosti Howard Webb, jenž dohrávku 31. kola po deváté večerní hodině, za přispění hlasitých fanoušků Rudých ďáblů zahájil. Začalo se poměrně svižným tempem a oba týmy předly pár rychlých přechodů do útoku. V 6‘ našel Rooney skvostným dlouhým pasem ve vápně Rovers Chicharita, který se snažil pohotově zakončit, ale míč netrefil dobře a ten skončil mimo s tím, že si mexický útočník ublížil a spadl na trávník. Za pár okamžiků už byla ale na nohou a pokračoval ve hře. V 11‘ poslal zprava do vápna pěknou přihrávku Valencia, který v něm našel naběhnutého Chicharita, jehož zakončení však zastavila pravá tyč! Míč se od ní odrazil do zad gólmana Blackburnu, ale ten stihl včas zareagovat a ještě před brankovou čárou jej chytil do rukavic. Ve 12‘ pálil před pokutovým územím Carrick, ovšem míč prolétl nad břevnem. Více ze hry měli očividně United, kteří zatím drželi taktovku ve svých rukou a svou typickou vyčkávací taktikou, ovládali střed hřiště, aby čas od času následně podnikli bleskovou akci po křídlech a snažili se udeřit. V 18‘ založili domácí rychlý protiútok a vstříc naší bráně se řítil Hoillet, který zpoza vápna vyslal na de Geu pěknou technickou střelu, ale ten balón výborným zákrokem vyrazil. United se museli díky skvělé podpoře svých fanoušků cítit jako doma a na jejich herním projevu to bylo znát. Hráči Blackburnu se prakticky nedostávali do hry a těžili pouze ze ztrát Rudých ďáblů s tím, že míč se jim na kopačkách dlouho držet nedařilo. Za to Devils postupně začínali svírat své kleště, zvyšovali aktivitu i důraz a tlačili se dopředu. Defenziva domácího týmu byla ale zformovaná a semknutá, a dostávat se na dostřel Robinsonovy brány bylo dosti složitým úkolem. Ve 31‘ se po rohovém kopu dostal míč k Evansovi, jenž zleva z úhlu vystřelil, avšak balónu scházela patřičná razance, takže byl brankář domácích včas na zemi připraven zasáhnout. Na začátku 35‘ poslal Valencia zprava prudký míč do vápna, který dopadl na hlavu na zadní tyči stojícího Jonese, ale ten nepočítal s tím, že centr dostane až k němu a tak balón poslal hodně mimo. Na začátku 40‘ zastavil Valencia nedovoleně rozběhnutého Martina Olssona, což rozhodčí ocenil první žlutou kartou zápasu. I v posledních minutách první půle drželi Devils iniciativu na své straně, jenže jim směrem vpřed chyběla jak větší sebedůvěra, tak moment překvapení a možná i trochu štěstí. Rozběhla první a zároveň jediná nastavená minuta, ve které dostal de Gea další možnost se vytáhnout, když musel nejprve ve skrumáži hráčů vyboxovat míč před vápno, poté nad břevno výtečným zákrokem vytěsnit následnou pěknou ránu Marcuse Olssona a vzápětí zopakoval podobný zákrok, kterým nadzdvihnul nad břevno střelu obránce Hanleyho. Chvilky vzruchu a určitého napětí pak už záhy ukončil hvizd hlavního sudího, který znamenal, že po první půli bylo skóre nerozhodné – 0:0

 

Svěřenci Sira Alexe se nikam bezhlavě nehnali a víceméně jen trpělivě vyčkávali na svou šanci. Své naděje na úspěch vkládali Devils především do centrovaných míčů, jelikož jejich hra po zemi postrádala nápad. Možná i více sebedůvěry, drzosti a nasazení by pomohlo Ďáblům k docílení prvního gólu, ovšem zda na jejich projevu hry něco změní druhé dějství, jsme si museli počkat.

 

Red Devils se od začátku opět pouštěli do obléhání velkého vápna Rovers, kteří ovšem pro zatím odolávali a drželi hráče United mimo dostřel. Nápor Manchesteru ale nepolevoval a ten nenechával svému soupeři vydechnout. V 53‘ zkusil z dálky štěstí Rooney, ale přestřelil. V 54‘ obdržel žlutou kartu Hanley za faul na Scholese, což také zároveň dávalo Ďáblům možnost ohrozit Robinsona z přímého kopu, a tak se také stalo. Exekuce se ujal Rooney, jehož technický pokus mířil k pravé tyči, ovšem gólman Blackburnu vyrazil míč na rohový kop. V 57‘ napřáhl zpoza vápna Rafael, ale brankář domácích předvedl další zákrok, kterým balón vyrazil do bezpečí. V 59‘ vyrobil hrubku Carrick, kterou mohl vzápětí potrestat Yakubu, jeho unáhlená střela zpoza vápna ale mířila hodně vedle. Stejný hráč pálil za pár okamžiků znovu, tentokrát z vápna po přihrávce Lowa, avšak mířil opět nepřesně. V 61‘ United poprvé střídali, když Chicharita nahradil na hřišti Welbeck. Následně zahrávali domácí přímý kop, ze kterého vyslal Pedersen nepříjemnou ránu na de Geu, který sice s problémy, ale přece jen dokázal ránu vyrazit. V 63‘ udělal Ferguson druhou změnu v sestavě. Ze hry stáhl Jonese, místo kterého přišel Giggs. Hra byla v těchto chvílích dosti nervózní a na trávníku bylo patrné napětí. Trpělivost United se pomalu ztrácela a ti museli po hodině hry zapnout na vyšší rychlostní stupeň. Zarputilá obrana Rovers si však dávala pozor, aby neudělala chybu a počínala si zodpovědně. Frekvence centrů do vápna Rovers se zvyšovala, jenže jak se zdálo, tudy cesta nevedla. Ďáblové s míčem na kopačkách nepřestávali útočit, ale museli si samozřejmě také hlídat zadní vrátka. Jejich snaha však ke střeleckým možnostem nevedla a ti marně hledali skulinu v soupeřově obraně. Postupem času se zároveň zvyšovala jejich frustrace. Devils navzdory tomu nepolevovali a nadále odhodlaně bojovali. Čekala nás velmi napínavá čtvrthodina a my jsme mohli pouze věřit a doufat, že se šťastným koncem pro nás. V 79‘ sáhl Fergie pro poslední trumf. Do hry nasadil Younga, jenž vystřídal Scholese. V 81‘ jsme se konečně dočkali zasloužené odměny a mohli si pořádně zakřičet. Po kombinaci ve středu pole se míč dostal od Rafaela napravo k Valenciovi, jenž postupoval proti Marcusi Olssonovi, kterého celý zápas ustavičně zaměstnával. Valencia ale tentokrát necentroval a místo toho se rozhodl zprava vypálit prudkou ránu z poměrně velkého úhlu z hranice velkého vápna, která k radosti nás všech skončila v Robinsonově síti – 0:1

 

Další úžasný moment 26letého Ekvádorce znamenal veledůležité vedení United. Těm se i nadále dařilo držet míč na kopačkách a tak nedovolovali soupeři odpovědět. V 86‘ byl pak zápas prakticky rozhodnut. Valencia přihrál na šestnáctku Youngovi, tomu se ve složité pozici podařilo připravit si míč na střelu a jeho skvěle umístěná přízemní rána přesně k pravé tyči, pokořila bezmocného Robinsona, který nic neviděl, během krátké chvíle podruhé – 0:2

 

Tento stav měl na Rudé ďábly dvojnásobně uklidňující efekt. Nyní už zývalo pouze utkání dohrát a vychutnávat si chvíle radosti. V 87‘ pokoušel štěstěnu zpoza vápna Pedersen, ale mířil vedle. United si společně se svými příznivci užívali závěrečné minuty zápasu, který pomalu spěl ke svému konci. Ve třech nastavených minutách už se nic podstatného nestalo a Manchester United si tedy odváží z Ewood Parku cenné vítězství nad Blaskburnem – 0:2

 

 

Základní sestava Manchesteru United: De Gea – Rafael, Evans, Ferdinand, Evra – Carrick, Scholes (79‘ Young), Jones (63‘ Giggs) – Valencia, Rooney, Chicharito (61‘ Welbeck)

 

Lavička: Amos, Smalling, Pogba, Giggs, Young, Park, Welbeck

 

Základní sestava Blackburnu Rovers: Robinson – Orr, Dann, Hanley, Martin Olsson – Lowe, N’Zonzi, Pedersen, Marcus Olsson – Hoitell, Yakubu

 

Lavička: Bunn, Rochina, Dunn, Formica, Petrovič, Modeste, Henley

 

 

Góly: Manchester United – 81‘ Valencia, 86‘ Young

 

Žluté karty: Manchester United – 40‘ Valencia

 

Blackburn Rovers – 54‘ Hanley

 

Hlavní rozhodčí: Howard Webb

 

Návštěva: 26 532 diváků

 

 

Ostatní statistiky utkání podle livesport.cz:

 

Blackburn Rovers

 

Manchester United

27%

Držení míče

73%

8

Střely celkem

10

4

Střely na bránu

6

4

Střely mimo bránu

4

6

Přímé kopy

10

2

Rohové kopy

10

0

Ofsajdy

1

22

Vhazování

25

4

Zásahy brankářů

4

7

Výkopy

9

10

Fauly

5

1

Žluté karty

1

0

Červené karty

0

 

 

Nejvíce nás pochopitelně zajímalo střetnutí Citizens, jenž doma hostili Černé kočky, které v prvním vzájemném střetnutí obrali City na svém stadionu o všechny body. Každý z nás doufal v další zakopnutí našeho rivala a to skutečně přišlo. Sunderland působil na hřišti velmi sympatickým dojem a snažil se útočit, za což byl také odměněn, když ve 31‘poslal S. Larsson Mackems do vedení. Po pádu E. Džeka ve vápně nařídil sudí Dowd penaltu, ze které ve 43‘ srovnal stav zápasu Balotelli. Ještě do přestávky ale Black Cats opět vedli, když ve 3. minutě nastavení skóroval hlavou N. Bendtner, který gólem do šatny nalomil psychiku City. A aby toho nebylo málo v 55‘ odskočili Sunderland Citizens o dvě branky, když se po rychlé akci podruhé prosadil S. Larsson. Velmi nadějný výsledek se pak hostům dařilo hájit až do 85‘, kdy se po individuální akci prosadil M. Balotelli a hned o minutu později se podařilo razantní ranou A. Kolarovovi vyrovnat. Závěrečný nápor City pokračoval i nadále, ale ani čtyři nastavené minuty už další gól nepřinesly a na Etihad Stadium se tak zrodilo divoké skóre 3:3. Vítězství Manchester United nad Rovers tak zvyšuje jejich náskok v tabulce už na 5 bodů.

 

Gunners zavítali na Loftus Road, kde proti QPR usilovali o osmou ligovou výhru v řadě, jenže tentokrát tvrdě narazili a z Londýna se vracejí s nepořízenou. Tímto se jim boje o titul definitivně vymkly z rukou a jejich hlavním cílem nyní bude udržení 3. příčku v tabulce.

 

Za zmínku stojí také fakt, že Kenny Dalglish řekl před utkáním s QPR (21. března), že stále věří v to, že jeho svěřenci dokážou vyhrát všechny zbývající zápasy a umístí se na konci ročníku na 4. příčce zajišťující Ligu mistrů. Od té doby ale Scousers již 3x prohráli. Naposledy tuto neděli na hřišti Magpies. (A jaká je tedy naše zpráva rivalům z Liverpoolu? – „I’d rather walk alone.“)

 

Sobotní zápasy (31.3.)

Aston Villa 2-4 Chelsea

Everton 2-0 West Bromwich Albion

Fulham 2-1 Norwich City

Manchester City 3-3 Sunderland

Queens Park Rangers 2-1 Arsenal

Wigan Athletic 2-0 Stoke City

Wolverhampton Wanderers 2-3 Bolton Wanderers

 

Nedělní zápasy (1.4.)

Newcastle United 2-0 Liverpool

Tottenham Hotspur 3-1 Swansea City

 

 

Pro United typicky infarktový závěr byl nakonec opět přeměněn v extázi. Dnes nemám moc co hodnotit. Velmi stručně – naše herní převaha a dva krásné góly v závěru. Ale pojďme přeci jen trochu do hloubky tohoto střetnutí. Po celé utkání jsme byli lepším týmem, jasně kontrolovali hru a povedeným týmovým výkonem navázali na svá předhozí vystoupení. Jen trochu té chuti vstřelit gól nám chybělo. Naši hře scházela myšlenka a nemělo to, jak se říká, tu potřebnou šťávu. Na důslednou obranu Rovers jsme dlouho nemohli najít recept a už už se zdálo, že frustrace udělá své. Nikdo jakoby nechtěl vzít zodpovědnost na sebe. Scházelo nám jen více sebevědomí a zdravé drzosti. A přesně to si vzal v 81‘ na starost Valencia, jehož tah na bránu udělal své a my mohli začít bouřlivě slavit. Rudým ďáblům se záhy podařilo skóre navýšit a to, o co se snažili po celý zápas, tak přišlo, jak jinak, než v samotném závěru. United nepřestávali bojovat, nepolevili ze své koncentrace a po neustálém obléhání soupeřova pokutového území, se nakonec dočkali zasloužené odměny. Mužem zápasu je jednoznačně Valencia, jenž se stal po svém nedávném zranění nepostradatelným hráčem mužstva. Velký dík ale také patří de Geovi, jenž v potřebných chvílích výbornými zásahy podržel svůj tým. A za zmínku stojí také výkon našich fanoušků, kteří přijeli podpořit svůj tým, a vyplatilo se. Dramatický zápas s krásným závěrem pro nás. To byl souboj s Blackburnem Rovers, který Manchester United dokázal na Ewood Parku porazit – 0:2

 

Před Manchesterem City drží Manchester United na prvním místě v tabulce šest kol před koncem náskok 5 bodů.

 

O víkendu si Rudí ďáblové v domácím prostředí zahrají s týmem Queens Park Rangers, který by pro ně neměl představovat vážný problém. Zda United skutečně potvrdí roli favorita a vytěží ze zápasu maximum, zjistíme tuto neděli 8. dubna v utkání, které začne ve 14:30 našeho neboli středoevropského času.

 

 

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokHODNOTENIE: Blackburn Rovers – Manchester United
Ďalší článokFotoreview: Blackburn Rovers – Manchester United
Kuba (Marenka MU)

Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!