Review: Tottenham Hotspur – Manchester United

60

Ve 27. kole anglické Premier League narazili United na sebevědomé Kohouty z Tottenhamu, a ačkoliv měli domácí po většinu utkání jasně navrch, z výhry se nakonec radují Rudí ďáblové.

 

 

Po důležité venkovní výhře na hřišti Norwiche v minulém kole, čekala Rudé ďábly další těžká zkouška. Na White Hart Lane utrpěli Spurs v této sezóně jen jedinou porážku a jejich letošní forma se s poklesem rozhodně nepotýká, ba naopak. Proto jsou ostatně svěřenci Harry Redknappa stálými kandidáty na titul, ačkoliv pravděpodobnost jeho zisku se pro ně každým kolem zmenšuje. I přes pro nás v tomto střetnutí představovali velkou překážku. Spurs v úvodní části hry ukázali, čeho jsou schopni. Jenže ze svého velkého tlaku nedokázali vytěžit nic a tak úřadovali United. Trefa Rooneyho je sice ještě z míry nevyvedla, následné dva góly z kopačky Younga ale srazili Kohouty do kolen a ti nakonec pohledli Manchesteru United 1:3

 

Samotný vstup do sezóny londýnskému mužstvu nevyšel podle představ. Nejen že kvůli vlivu letních nepokojů v metropoli Anglie nemohli odehrát první ligový match, ale po následných hořkých porážkách od obou manchesterských celků zůstávali bez bodů se skóre 1:8. Potom ovšem přišla povedená série zahrnující jednu remízu a 10 výher, kterou zastavilo až Stoke City na začátku prosince. Kohouti mají tuto sezónu velmi slibně rozjetou a ve svých výsledcích by chtěli dozajista pokračovat až do jejího konce. Na druhé United sice ztrácejí 8 bodů, ovšem o to dychtivěji trpělivě čekají na jakékoliv zaváhání týmů z Manchesteru před sebou. Vzájemný zápas s Devils jim tak poskytoval skvělou možnost k tomu, aby se vedoucí dvojici o kousek přiblížili a zároveň se psychicky sebrali po hořké poslední porážce od Arsenalu.

 

Vše nasvědčuje tomu, že na severu Londýna se bude v příštím ročníku po roční odmlce opět hrát Liga mistrů. Aktuálně třetí pozice v ligové tabulce je asi tím nejtransparentnějším důkazem momentální fazóny Spurs. Ti se mohou opírat nejen o tradičně produktivní ofenzivu, ale letos také o pevnou obranu a ke všemu dobrému jim pak přispívá i zdravotní stav klíčových hráčů, což byla v předešlých letech největší úskalí jejich konečného nedotažení sezóny k výraznějšímu úspěchu. Jenže sezóna se pomalu blíží do své poslední třetiny a nikdo z tottenhamských ještě nemůže říci „hop“, jelikož ke skákání zatím důvod nemá. A je to způsobeno právě zraněními, která si přeci jen začínají vybírat svou daň. Otazník visel nad Balem a van der Vaartem, kvůli červené kartě pak nemohl nastoupit Parker.

 

Mluví a píše se o tom každý rok, a jelikož se na celé věci stále nic nemění, nemá smysl se o tom déle rozepisovat. Hádáte správně, řeč je o již více než deset let trvající sérii bez porážky United od Tottenhamu a to bez rozdílu soutěže. Připomenu tedy pouze poslední porážku od Kohoutů, která je datována na 19. května roku 2001 (3:1). Že by prokletí? Nicméně dnes mohlo být vše nadobro zapomenuto…

 

Forma londýnského celku však byla vševypovídající a spoléhat se pouze na mimořádně příznivou statistiku, si United dovolit rozhodně nemohli. Potřebovali totiž ukořistit další body a vypořádat se s rozohněnými Kohouty, byl opět tvrdý oříšek. Hned ve 2. kole PL se svěřencům Sira Alexe Fergusona podařilo Tottenham pohodlně přehrát, avšak jak už jsem výše předznamenal, White Hart Lane není růžová zahrada určená k bezstarostným procházkám.

 

Listina zraněných fotbalistů Red Devils má trvale kolísavou tendenci a u konkrétních hráčů byl start zapeklitou otázkou. Ovšem síla a kvalita kádru spojená s týmovým duchem a především touhou předskočit vedoucí Citizens posouvaly United vpřed a ti hodlali na hřišti navzdory všem svým zdravotním problémům i bez některých svých opor nechat maximum.

 

Boss poslal na hřiště zřejmě tu nejsilnější možnou jedenáctku v rozestavení 4-4-2. Do brány se postavil de Gea, před ním ve stoperské dvojici nastoupili Ferdinand a Evans, na pravém kraji hrál Jones. Záloha měla složení dle očekávání a jejím úkolem bylo podporovat Welbecka a navrátilce Rooneyho, co by útočné duo. Kapitánem United byl pro tento zápas Patrice Evra.

 

Hrálo se na White Hart Lane v Londýně. Počasí se zataženou oblohou bylo doprovázeno slabým deštěm, teplota 6°C

 

 

Atmosféra v zaplněném White Hart Lane byla, jak to bývá v Anglii dobrým zvykem, už před zahájením duelu úžasná. Vše bylo připraveno a tak mohl sudí Atkinson střetnutí zahájit. První střelecký pokus utkání si v 5‘ připsal Saha, ale de Gea neměl s pomalým balónem sebemenší problém. V 6‘ se zkoušel individuálně prosadit Welbeck, ovšem jeho rána skočila hodně vedle. V 7‘ napřáhl z dálky Adebayor, avšak míč prolétl nad břevnem de Gey. Týmy se střídaly v držení míče a pohybem a kombinací si hledaly cestu vpřed. Hra měla svižné tempo, avšak na druhou stranu se vpřed nikdo bezhlavě nehrnul. V 9‘ střílel po Naniho přihrávce technicky z první Rooney, ale mířil pouze do středu brány, kde Friedel nastavil svou náruč. Po pasáži, ve které měli míč v moci domácí, střílel zpoza vápna v 16‘ Saha, s jeho neškodným pokusem si však gólman United poradil. V 19‘ předvedl de Gea první vážnější zákrok, když se po jeho nepovedeném nákopu na Rooneyho řítil vpřed Adebayor, dostal se do vápna, a poté zamířil k pravé tyči, střelu umístěnou placírkou ale brankář Devils vyrazil na roh. Kohoutům se i nadále dařilo držet míč a jejich tlak se stupňoval. Naše pozorná obrana ovšem byla zformovaná a držela soupeře mimo dostřel. Ve 28‘ fauloval Jones v nebezpečné vzdálenosti od de Gey Sahu, za což navíc obdržel žlutou kartu. Po rozehrání standardní situace ve 29‘ se do balónu opřel Kaboul, jehož tečovaná rána skončila mimo. Po půlhodině měli jednoznačně navrch hráči Spurs, kterým se dařilo dirigovat hru, měli míč na svých kopačkách, a Ďáblům jej prakticky nepůjčovali. A pokud se Red Devils k balónu přeci jen dostali, brzy o něj přišli. Tento obraz hry se nám pochopitelně nemohl líbit a podobně na tom byl i Sir Alex Ferguson, který z lavičky nabádal své svěřence k větší aktivitě. Tottenham vycítil, že jeho nápor na United platí a poháněn svými příznivci držel Rudé ďábly pod ustavičným tlakem. Ve 37‘ se po ojedinělém postupu vpřed podařilo United vybojovat rohový kop, po kterém se ke střele dostal Rooney, jenže ta byla velmi slabá a Friedel ji bezpečně chytil. Ve stejné minutě se pak podařilo dostat míč do sítě Adebayorovi, který ovšem před tím zahrál evidentně rukou a skóre se tedy neměnilo. Závěr prvního poločasu byl v režii domácích, a přestože Devils se snažili vymanit se s tlaku, tottenhamská aktivita jim mnoho prostoru nedávala. Ve 44‘ poslal Sandro důrazným zákrokem k zemi u postranní čáry Younga, což rozhodčí po zásluze ocenil žlutou kartou. Standardní situace skončila rohovým kopem pro Ďábly a ten znamenal první gól zápasu. Roh ve 45‘ rozehrál z levé strany Young, na centr si naskočil Rooney, jenž se na okamžik umě zbavil svého strážce a svou hlavičkou poslal Manchester do vedení – 0:1

 

Red Devils tedy vytěžili z minima, maximum, a jelikož se toho do úvodního dějství více nevešlo, vedli svěřenci Sira Alexe Fergusona před přestávkou – 0:1

 

 

Mohli jsme pouze doufat, že gól vstřelený o šatny a navíc takřka z ničeho, bude alespoň částečnou vzpruhou našeho pasivního pojetí hry. Bylo hodně co zlepšovat, protože odehrát na White Hart Lane podobným stylem i druhou část utkání, by nás mohlo hodně mrzet. Bylo třeba hru uklidnit a podržet rozjeté Kohouty na uzdě.

 

Druhá půle začala o poznání klidněji, nicméně Spurs se sice nikam nehnali, za to však s balónem ve své moci s rozvahou čekali na chybu v naší obraně. V 52‘ vypálil zpoza vápna pěknou ránu Livermore, kterou ještě před brankářem Red Devils tečoval Saha, ovšem de Gea výtečně zareagoval a skvělým reflexem vyrazil míč před sebe, odkud jej Evans odehrál na rohový kop. Domácí hráči byli při pressingu jako vosy a United vůbec nepouštěli do hry.  Nápor Tottenhamu rostl a každému muselo být jasné, že takhle to dál nejde. V 58‘ fauloval před vápnem Modriče Evra a Spurs tak mohli de Geau ohrozit z přímého kopu. Ten rozehrál Assou-Ekotto a jeho přímá střela na bránu olízla břevno. V 60‘ přidali United další gól a opět to bylo z velmi nenápadné akce. Jones vhodil míč do hry na kopačky Nanimu, který přihrál před bránu, čímž vytvořil zmatek. Walker míč odehrál pouze k Youngovi, který se nerozpakoval a z voleje vypálil a míč, kterému v cestě do sítě už nikdo nezabránil – 0:2

 

Snaha Tottenhamu tak vycházela v niveč a nevybíravý osud je nechával upíjet z kalichu hořkosti po hodně velkých doušcích. Naproti tomu United si mohli mnout ruce, jelikož v ofenzivě naprosto zaostávali a přesto o dva góly vedli. V 61‘ Ferguson poslal na hřiště Giggse na místo Scholese. Kohouty to ale nepoložilo a dál si vytvářeli herní převahu, Jenže zarputilá defenziva Devils držela pevně. Postupně se nám však dařilo vymanit se z tottenhamských pařátů a přesnou kombinací jsme drželi míč. V 69‘ navíc přinesla třetí, a to parádní, gól Red Devils, který znamenal konec nadějí Tottenhamu. Evra přihrál Youngovi, ten si posunul míč více k ose hřiště a nádhernou ránou do pravého horního rohu brány překonal Friedela – 0:3

 

Překrásná střela definitivně zlomila vzdor domácích a třígólové vedení dodalo na kopačky United klid a rozvahu. Devils měli vystaráno a nyní to byli oni, kdo byl v psychické výhodě. Zápas byl v tuto chvíli víceméně rozhodnutý. V 75‘ měli Spurs po Rooneyho faulu na Sahu možnost k dalšímu přímému kopu, Modričův centr do vápna však nenašel nikoho z jeho spoluhráčů. Na konci 79‘ střídali Devils podruhé, když plac opustil Nani, jehož nahradil Park a dvojnásobné střídání proběhlo i na straně domácích. V 80‘ Sahovo místo v útoku zaujal Defoe a Sandra vystřídal Kranjcar. Karta se obrátila a hřiště měli v režii Rudí ďáblové, kteří v poklidu kombinovali a zápas, který pomalu spěl ke svému konci, dohrávali. V 84‘ přišel na hřiště Rode, který zaujal post Lennona. Na konci 87‘ se Kohouti přece jen dočkali čestného úspěchu. Giggsovu nedbalou přihrávku dozadu vystihl Defoe, který postupoval vpřed a chytrou střelou k levé tyči zpoza vápna nedal de Geovi šanci – 1:3

 

De Gea dnes převedl několik výtečných zákroků a tak byla trochu škoda, že se nám nepodařilo udržet čistý štít, nicméně s přihlédnutím na náš dnešní výkon zejména v prvním poločase, bychom toho asi chtěli trochu moc. V 89‘ dostal ještě žlutou kartu Evans. Sudí Atkinson přidal do druhé části tři minuty. V těch se ale už na hřišti White Hart Lane nic zásadního neudálo a Manchester United se tak může radovat s poněkud šťastné výhry nad Tottenhamem Hotspur – 1:3

 

 

Základní sestava Manchesteru United: De Gea – Jones, Evans, Ferdinand, Evra – Young, Scholes (61‘ Giggs), Carrick, Nani (79‘ Park) – Rooney, Welbeck

 

Lavička: Amos, Rafael, Fábio, Anderson, Giggs, Park, Chicharito

 

Základní sestava Tottenhamu Hotspur: Friedel – Walker, King, Kaboul, Assou-Ekotto – Lennon (84 Lennon), Sandro (80‘ Kranjcar), Livermore, Modrič – Saha (80‘ Defoe), Adebayor

 

Lavička: Cudicini, Dawson, Kranjcar, Dos Santos, Nelsen, Rose, Defoe

 

 

 

Góly: Manchester United – 45‘ Rooney, 60‘ a 69‘ Young

 

Tottenham Hotspur – 87‘ Defoe

 

Žluté karty: Manchester United – 28‘ Jones, 89‘ Evans

 

Tottenham Hotspur – 44‘ Sandro

 

Hlavní rozhodčí: Martin Atkinson

 

Návštěva: 36 034 diváků

 

 

Ostatní statistiky utkání podle livesport.cz:

 

Tottenham Hotspur

Manchester United

54%

Držení míče

46%

11

Střely celkem

6

6

Střely na bránu

5

5

Střely mimo bránu

1

10

Přímé kopy

11

7

Rohové kopy

3

2

Ofsajdy

0

28

Vhazování

17

2

Zásahy brankářů

4

6

Výkopy

9

9

Fauly

10

1

Žluté karty

2

0

Červené karty

0

 

 

 

Na programu byly hned tři ostře sledované souboje. Kromě našeho utkání se Spurs se již v sobotu střetli domácí Scousers s londýnským Arsenalem. V duelu, který otevřel tohle kolo, měli nejprve možnost ke vstřelení gólu z penalty domácí, tu ovšem Kuyt zahodil. Liverpool se i přes to o několik minut později radoval gólu, jelikož L. Koscielny si ve 23‘ srazil míč do vlastní sítě. Kanonýrům se ovšem podařilo utkání otočil díky dvěma gólům ostrostřelce R. van Persieho ze 33‘ a 90+2‘ a ti si tak z Anfield Road odvážejí cenné tři body.

 

Chelsea své venkovní klání na hřišti West Bromwiche nezvládla a její mizérie tak i nadále pokračuje. O jedinou trefu zápasu se postaral G. McAuley v 82‘, díky, kterému se Blues vracejí domů s prázdnou. Tato prohra navíc znamenala definitivní konec pro trenéra Andrése Villase-Boase na lavičce Chelsea, který byl dnes propuštěn.

 

Hráči Manchesteru City se v domácím klání proti Trotters ani moc nenadřeli, ovšem na výhru a potřebné tři body jim to stačilo.

 

Tím třetím předznamenaným duelem, který stál jisto jistě za pozornost, pak byl boj o severozápad Anglie, ve kterém se v místním Tyne-Wear derby střetli Straky s Černými kočkami ze Sunderlandu. Tento nelítostný souboj nakonec skončil dělbou bodů.

 

Sobotní zápasy (3.3.)

 

Liverpool 1-2 Arsenal

Blackburn Rovers 1-1 Aston Villa

Manchester City 2-0 Bolton Wanderers

Queens Park Rangers 1-1 Everton

Stoke City 1-0 Norwich

West Bromwich Albion 1-0 Chelsea

Wigan Athletic 0-2 Swansea City

 

Nedělní zápasy (4.3.)

 

Newcastle United 1-1 Sunderland

Fulham 5-0 Wolverhampton Wanderers

 

 

 

Před Tottenhamem bychom měli dnes smeknout a uznat, že byl lepším celkem. To však platilo pouze hodinu hry. Harry Redknapp svůj tým na zápas připravil výborně a United dnes byli o začátku utkání pod tlakem domácích. Celých šedesát minut jsme se nedokázali vymanit z jejich nátlaku a zuby nehty odolávali aktivitě bojovných Kohoutů. Směrem vpřed United prakticky nic nepředvedli. I přes to to byli oni, kdo se do přestávky ujal vedení po rohovém kopu. Gól z ničeho jim ale příliš nepomohl a naše defenziva i se i nadále nacházela po ataky domácích. Jenže druhý gól začal kartu obracet a třetí trefa duel definitivně rozhodla. Přežili jsme nejhorší a poté uštědřili Kohoutům lekci z produktivity. Ti utrpěli velmi hořkou porážku, za to svěřenci Sira Alexe si mohou libovat, jelikož se jim podařilo ukořistit všechny tři body. De Gea opět potvrdil, že naše své sebevědomí a i dnes svůj tým podržel. Ashleyho Younga lze předem označit za muže zápasu, ovšem ohodnotit výkon zbytku našeho mužstva není úplně jednoduché a úplně spokojeni s ním být nemůžeme. O to cennější se jeví dnešní výhra. Manchester United porazil Tottenham Hotspur na White Hart Lane – 1:3

 

 

Po postupu do osmifinále Evropské ligy, čeká nyní Manchester United první z dvojzápasu proti jejich dalšímu soupeři na evropské scéně, kterým je španělský celek Athletico Bilbao. Utkání se bude hrát na Old Trafford ve čtvrtek 8. února a začínat bude ve 21:05 našeho neboli středoevropského času.

 

ZDIEĽAŤ
Predchádzajúci článokManchester United 1999 – Treble v citáciach
Ďalší článokFotoreview: Tottenham Hotspur – Manchester United
Kuba (Marenka MU)
Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!