Review: Leeds United – Manchester United

    21

    Manchester United na Elland Road nezaváhal, a poté co si v derby s velkým přehledem poradil s Leedsem, který porazil na jeho hřišti 0:3, postupuje do 4. kole Carling Cupu.



    Ani Chelsea nenašla recept na Rudé ďábly a v neděli jim podlehla na Old Trafford 3:1. Náročný program však pro United pokračoval hned následující úterý, kdy se v rámci Carling  Cupu měli střetnout se svým velkým rivalem z Leedsu. Podle očekávání doznala sestava několik změn a šanci dostali mladí hráči, mezi nimi i dva debutanti, doplněný o zkušené mazáky. Takto namixovaný tým se měl pobít o postup do dalších bojů. Utkání zvládli Red Devils bravurně a bez větších problémy zvítězili 0:3, co pro ně znamená postup do dalšího kola Ligového pohráru.



    Už několikrát vzpomínaný poslední duel těchto soupeřů skončil porážkou Devils. Rival z Leedsu si znovu brousil zuby na svého soupeře, se kterým měl tentokrát změřit síly v domácím prostředí a dokázal, že míra nevraživosti mezi těmito mužstvy, dalece překračuje své hranice na rozdíl od jiných zápasů. Tým, který ještě před 10 lety ohromoval celou Evropu svým působením v Lize mistrů a porážel týmy jako Barcelona nebo AC Milán, se následně začal zmítat ve finanční krizi, a díky katastrofálnímu hospodaření v klubu se z velké slávy stal rázem úpadek a temnota. V jeden čas se Whites dokonce propadli do League One (3. nejvyšší anglické soutěže). Odvěký rival se ovšem z tohoto otřesu dokázal oklepat a začal znovu od píky. Nyní patří k nejlepším celkům Championship a loni mu těsně utekly boje o postup do Premier League.


    Whites jsou na nejlepší cestě dostat se zpět tam, kam patří. Odvěký rival Red Devils bojuje o svou pozici na výsluní, aby získal zpět své postavení mezi nejlepšími týmy Anglie. Ačkoliv si rivalové nikdy nic nedarují, vzájemné duely těchto dvou týmů byly vždy ozdobou a nevšedním zpestřením a je tak velkou škodou, že nyní je možnost vidět klaní těchto soků pouze v pohárech. Srovnat rivalitu s Leedsem lze snad jen v utkáních s prašivým Liverpoolem a tak můžeme jen tiše závidět lidem, kteří ligové souboje těchto dvou soků pamatují. I když byli Rudí ďáblové považováni za favorita, hlavním faktorem, podle kterého jsme se mohli řídit a vycházet z něho, byla – rivalita.


    Jak bylo avizováno a jak ostatně prozradila nominace, měl být tým složen ze zkušených hráčů a doplněn o nadějné talentované mladíky, kteří zaplnili zejména lavičku. Nicméně k úžasu všech bylo nakonec vše jinak, než by kdokoliv očekával a lišák Sir Alex Ferguson se vytasil s dalším smělým experimentem.


    V nominaci na samotný zápas se j úžasu objevila i tři nová jména – De Gea, uzdravený Welbeck a také teprve 18tiletý Larnell Cole, kteří se do ní dostali jako náhradníci. Další pozoruhodnosti nás zastihly nepřipravené i v základní sestavě. K velkému překvapení jsme v bráně shledali Amose, před ním na stoperech debutanta Fryerse a Carricka a i samotné rozestavení 4-4-2 bylo velice netypické a slibovalo velmi zajímavou podívanou, protože za Red Devils nastoupili hned 4 útočníci – Macheda s Dioufem na křídlech. Kapitánem United byl v dnešním derby Ryan Giggs, kterém ve středu hřiště sekundoval Park.



    Utkání se odehrálo v Leedsu na Elland Road. Bylo jasné večerní počasí; teplota 14 °C.




    Atmosféra na Elland Road byla podle očekávání velmi hlučná a nabitá energií. Během utkání jsme si vyslechli několik desítek chorálů. Příznivci našeho rivala v úvodu jakémkoliv dotek s míčem Rudých ďáblů ocenili bučením. Ve 2‘ se zastřeloval McCormack, ale mířil hodně vedle. V 5‘ po rohovém kopu z pravé strany vznikl první vážnější závar před bránou Amose, ale všechny pokusy Leedsu dokázali Red Devils zablokovat. Na začátku 15‘ šli Red Devils po rychlé akci do vedení. Berbatov vyslal kolmicí v před Parka, ten přihrál na střed hřiště před šestnáctku Owenovi, jenž mezi nohama obránce Leese poslal míč do protipohybu gólmana Lonergana, který je ještě otřel o tyč, do sítě Whites – 0:1


    Hře pro zatím dominovali hráči Manchesteru. Dobrou kombinací a pohybem své soupeře jasně přehrávali. Leeds toho vpřed moc nepředváděl a využíval zejména občasných chyb v rozehrávce Devils. Giggs prokazoval své mimořádné zkušenosti a byl hlavním mozkem naší hry a zakladatelem většiny akcí. Ve 21‘ zkoušel štěstí zpoza vápna Clayton, ovšem Amos byl připraven a schoval míč u své levé tyče do náruče.  Ve 24‘ Fábio ostrým skluzem atakoval Brombyho, za což viděl žlutou kartu.  Další žlutou kartu obdržel za faul na Whita Diouf ve 27‘. Na konci 28‘ střílel zpoza vápna technicky Snodgrass, a však míč proletěl nad břevnem Amose. Na konci 31‘ se po rychlé akci po levé strany a přihrávce Fábia do vápna dostal do dobré pozice pro střelu Macheda, ale jeho pokus byl sražen na rohový kop. Ve 32‘ to bylo o dva góly, když se podruhé prosadil Owen. Na pravé straně nahrál Valencia Dioufovi, ten zabojoval, umě se zbavil svého strážce a přihrál do pokutového území zkušenému Owenovi, který se s míčem nerozpakoval a rozhodl se zakončit. Míč mu skvěle sedl a tak z toho byla krásná rána, která skončila v síti Leedsu – 0:2


    Iniciativu dále drželi Red Devils, kteří byli nenasytní a povzbuzeni druhým gólem se s chutí znovu vydávali vpřed a pokračovali v pohledném kombinačním počínání. Z toho na konci 36‘ byla další pěkná akce, kdy Owen přihrával před bránu do nadějné pozice Valenciovi, který se vydal na výlet ze svého postu obránce, jenže míč mu při zakončení sklouzl z kopačky a skončil mimo tři tyče. Ve 37‘ dostal Snodgrass žlutou kartu za svůj důrazný skluz, kterým podťal Parka. Ve 42‘ skončila nepovedená hlavička Becchia hodně vedle. Ve 44‘ po výhozu Lonergana přišel školácky o míč White, o který jej připravil Valencia, jenž poté unikl po pravé straně a nahrál do vápna Owenovi, který mířil k pravé tyči kde však byl brankář Leedsu připraven. Sudí Jones přidal do první půle dvě minuty. Ve 45+1‘ přidali Red Devils třetí zásah. Rohový kop z levé strany rozehrál Giggs nakrátko na Parka, který ten mu vzápětí vrátil. Giggs poté nasadil obránci Whitovi jesle, pronikl do vápna a zakončil. Jeho střela šajtlí byla jemně tečovaná jedním z obránců soupeře a skončila za zády špatně reagujícího brankáře Lonergana – 0:3


    Výborný kombinační fotbal přinášel své ovoce a Whites si s rychlými akcemi nevěděli rady. Tento gól do šatny znamenal pohodlné vedení do druhého dějství. Hlavní rozhodčí totiž záhy ukončil poločasové utrpení neškodného Leedsu, který odcházel do šaten za nepříznivého stavu – 0:3



    S třígólovým náskokem měli svěřenci Sira Alexe Fergusona zaděláno na postup a utkání bylo víceméně rozhodnuté. Leeds nekladl očekávaný odpor a působil velmi bezradně. Zbývalo duel dohrát a nedovolit soupeři derby zdramatizovat. Do druhé půle Ferguson střídal. Zápas skončil pro Giggse, který předal kapitánskou pásku Carrickovi a na trávník místo něho přišel Pogba. Ve 48‘ udělil sudí Jones žlutou kartu O’Deovi za nedovolený zákrok na Owena. V 52‘ se Pogbovi střela z dálky vůbec nevydařila. V 52‘ střídal i Simon Grayson a to hned dvakrát. Z trávníku byli staženi Becchio, jehož nahradil Forssell a také Keogh, kterého vystřídal Vayrynen. Leeds ještě nehodlal skládat zbraně a začal napadat rozehrávku Devils aktivním pressingem, nicméně kombinační schopnosti Manchesteru se pod tlakem ukazovaly v plné kráse. V 55‘ se po rychlém přechodu do útoku dostal po přihrávce Berbatova do pokutového území Owen, kde míč zasekl, ale nepřihrál svým nabíhajícím spoluhráčům a místo toho se trochu sobecky pokusil technickou střelou zaskočit vyběhnutého Lonergana, ovšem záměr mu úplně nevyšel a balón skončil vedle pravé tyče brány Leedsu. Whites se snažili vyrovnat hru a častěji drželi míč na svých kopačkách, jenže v jejich útočné snaze je brzdila častá nepřesnost přihrávek anebo praporek pomezního sudího, který čas od času signalizoval ofsajd. Red Devils si tak pohodlně hlídali čistý štít. V utkání se trochu překvapivě ani nevyskytovalo mnoho agresivity, jak se původně očekávalo. Na začátku 67‘ Whites naposledy střídali. Z hrací plochy odešel McCormack, jehož nahradil Nunez. Fanoušci soupeře si i přes nepříznivý stav utkání užívali a vychutnávali střetnutí se svým rivalem. Na konci 70‘ Ferguson potřetí střídal. Do hry byl zapojen již uzdravený Welbeck, který zaujal místo Dioufa. Naděje Leedsu na nějakou odpověď pomalu pohasínaly. Aktivní hra Red Devils neustával a ti si díky přesným přihrávkám dělali doslova, co chtěli. V 78‘ i Ferguson vyčerpal svá střídání. Svůj debut v prvním týmu si odbyl také Larnell Cole, který nahradil Machedu. Zápas se už spíše dohrával, a i když tempo hry bylo stále svižné, šancí bylo velmi po málu. V 82‘ musel ze hřiště odejít Fryers, který měl nějaké zdravotní potíže a Devils tak dohrávali v deseti s Berbatovem na stoperu, jelikož Rudí ďáblové už nemohli střídat. I přes to kontrolovali hru a s naprostým přehledem zápasu dominovali. Dvě minuty přidal sudí Jones do druhého poločasu. V 90+2‘ měl Leeds poslední a paradoxně největší šanci utkání, jenže Nunez v dobré pozici minul Amosovu bránu. Nic podstatného se už dále nestalo a Manchester United tedy porazil Leeds United na jeho hřišti – 0:3



    Základní sestava Manchesteru United: Amos – Valencia, Fryers, Carrick, Fábio – Macheda (78‘ Cole)Giggs (46‘ Pogba), Park, Diouf (70‘ Welbeck) – Owen, Berbatov


    Lavička: De Gea, R. Brown, Keane, Pogba, Thorpe, Welbeck, Cole


    Základní sestava Leedsu United: Lonergan – Conolly, Lees, White, O’dea, Bromby – Howson, Clayton, Snodgrass, Keogh (53‘ Väyryner) – Becchio (53‘ Forssell), McComack (67‘ Nunez)


    Lavička: Rachubka, O’Brien, Väyrynen, M. Brown, Forssell, Nunez



    Góly: Manchester United – 15‘ a 32‘ Owen, 45+1‘ Giggs


    Žluté karty: Manchester United – 24‘ Fábio, 27‘ Diouf


    Leeds United – 37‘ Snodgrass, 48‘ O‘Dea


    Hlavní rozhodčí: Mike Jones


    Návštěva: 31 031 diváků




    Perfektní představení předvedli hráči Manchesteru v tomto utkání, kteří s naprostým přehledem a bravurou zvládli derby na výbornou. Prakticky nemám co vytýkat, jelikož ofenziva i defenziva odvedli vynikající práci a neškodně působící Leeds byl snadným protivníkem. Pod taktovkou Ryana Giggse se nesl první poločas, ve kterém padly všechny góly tohoto střetnutí. Welšský čaroděj dirigoval hru Devils ze středu zálohy mistrovsky a pro mě je mužem zápasu. Poté, co jej po přestávce nahradil Pogba, však nebyla jeho nepřítomnost na hřišti nijak zvláště znatelná. Ferguson opět prokázal svou genialitu a naordinoval skvělou taktiku svým svěřencům, kteří jej nezklamali, ba naopak svou úžasnou kombinační hrou jednoznačně přehrávali svého rivala, který se vlastně vůbec nedostal do hry, natož do šancí. Svůj debut si odbyli i dva nováčci prvního týmu E. Fryers a L. Cole, kteří ukázali, že mládežnická základna týmu je na špičkové úrovni. Vzadu vše jistila pozorná a skvěle sehraná defenziva. Celý tým fungoval báječně a prokázal výtečnou spolupráci. Whites zkrátka hráli druhé housle a nevěděli si vůbec rady. Mezi nejlepší hráče Devils patřili geniální Giggs a hodně se mi líbil také bezchybný Valencia, jenže vyzdvihovat někoho nad ostatní, je po předvedené hře téměř nemožné. Během duelu jsme trochu překvapivě neviděli tolik ostrých zákroků, jak většina z nás předpokládala a utkání se odvíjelo v až podivuhodně klidném duchu. Bylo až s podivem, s jakou lehkostí jsme toto střetnutí vyhráli. Leeds United viditelně nestačil tempu Manchesteru United, který na Elland Road zvítězil – 0:3



    V sobotu 24. září čeká Rudé ďábly další náročný zápas. Tento den budou svěřence Sira Alexe Fergusona hostit na Britannia Stadium hráči Stoke City. Potters mají v současné době jeden z nejzkušenějších týmů v lize a jejich zarputilá a pevná defenziva je vyhlášená. Podaří se United prodloužit vítěznou šňůru na jejich hřišti? Výkop utkání je stanoven na 18:30 našeho tedy (SELČ).

    ZDIEĽAŤ
    Predchádzajúci článokSkvelé novinky o zraneniach Welbecka a Chicharita
    Ďalší článokFotoreview: Leeds United – Manchester United
    Kuba (Marenka MU)

    Pracuji jako dělník ve výrobě a bydlím v Žamberku. K United mě přivedla FIFA 2001, a také David Beckham. Po jeho odchodu, jsem zažil rozčarování a o to více se možná paradoxně začal zajímat o United. Začalo to výchovou Class 92‘, Cantona, Treble 1999, Solskjaer, Giggs, Scholes, Neville, již zmíněný Becks, Keane, poté příchody Rooneyho a Ronalda a nová generace v čele s Vidičem, Ferdinandem, Evrou, Ji-Sungem, van der Sarem, Berbatovem, De Geou, Carrickem, ti všichni se stali společně s dalšími legendami symboly Manchesteru United. To vše patří ke zlaté historii posledního čtvrtstoletí. Když půjdeme ještě dál rok 1968, Law Best, Charlton, Mnichov 1958. Potemnělá, přesto však pestrá a v celku především mnoha úspěchy ověnčená je historie United. A pak je tu ona magická energie, jenž kterou ještě umocnil Sira Alex Ferguson. Muž, ke kterému s úctou vzhlížím nejen jako k manažerovi našeho klubu, ale i jako ke člověku. Geniální manažer zapálený pro fotbal, kterému odevzdával vše. Charakter, autorita a persona, jenž dostala Manchester United na absolutní vrchol všech klubů světa. Lídři, týmový duch, Fergie time, rivalita s Liverpoolem, Man City, zápasy s Arsenalem, Chelsea, u které můžu rovnou navázat i na památné finále v Moskvě 2008. Tenhle klub jsem si postupně zamiloval natolik, že jsem se začal věnovat i redaktořině, což bylo někdy v roce 2007. Pohlcen vášní k tomu slavnému velkoklubu jsem si uvědomil, že nic jiného už hledat nechci. A Old Trafford? Magické místo. Divadlo snů prostě musíte zažít na vlastní kůži. Kdo jste ještě nebyli, neváhejte a jeďte se určitě podívat!


    Pre zobrazenie komentárov sa musíte prihlásiť!