Rozdělení historie: 

1878-1899
1900-1909
1910-1919
1920-1929
1930-1939
1940-1949
Videa
Úspěchy
Legendární hráči

1878-1899

Manchester United Football Club byl založen v roce 1878, avšak pod jiným jménem- Newton Heath LYR (Lancashire and Yorkshire Railway).

Tým hrající v zelenozlatých dresech nejprve nastupoval v zápasech proti dalším útvarům LYR, či dalším železničním společnostem. Brzy se ale vypracoval v tak kvalitní tým, že se poohlížel po nových výzvách. 

Museli si však ještě počkat. Když totiž v roce 1888 vznikla fotbalová liga, nebyli Newton Heath shledáni dostatečně konkurenceschopní týmům jako Blackburn Rovers nebo Preston North End. Co se však nepodařilo roku 1888, to se uskutečnilo o 4 roky později- 1892.  

Newton Heath sužovaly finanční problémy a zdálo se, že na začátku 20. století klub zanikne. Klub byl ale zachráněn, a to majitelem místního pivovaru Johnem Henrym Daviesem. Legenda vypráví, že se o finanční situaci klubu dozvěděl tak, že našel zatoulaného psa tehdejšího kapitána Newton Heath Harryho Stafforda.

zpět

1900-1909

John Henry Davies se tedy rozhodl do klubu investovat, sliboval si totiž větší zájem širší veřejnosti. To vedlo k častým změnám názvu klubu jako Manchester Central nebo Manchester Celtic. Název Manchester United vznikl na přelomu dubna a května roku 1902.

Další významnou osobností klubové historie, která se k United záhy přidala byl Ernest Mangnall, jenž byl jmenován sekretářem klubu v září 1903. Považován je také za prvního manažera klubu. Poté, co do klubu přivedl několik nových jmen jako brankáře Harryho Mogera nebo útočníka Charlieho Sagara, skončil jeho tým v sezoně 1903/04 druhý v Second Division a v sezoně následující dokázal toto umístění zopakovat.

Následující sezona 1905/06, byla nejúspěšnějším rokem raného Manchester United. Záložní řada tvořená triem Dick Duckworth, Alex Bell, Charlie Roberts dovedla klub až do čtvrtfinále FA Cupu. Mnohem větší úspěch se ale odehrál v ligové soutěži, když United vyhráli Second Division. 12 let po vstupu do anglických fotbalových soutěží si Manchester zajistil postup do té nejvyšší.

Mangnall po tomto úspěchu přivedl dalšího hráče- Billyho Mereditha od rivala Manchester City. Meredith přezdívaný velšský kouzelník byl zapleten do úplatkářského skandálu City, a musel být prodán spolu s dalšími 17 hráči. Mangnall provedl přestup velmi rychle a podepsal s Meredithem smlouvu ještě než hromadný odchod hráčů Citizens začal.

Křídelní hráč Meredith se ukázal jako skvělá posila a v následující sezoně připravil nespočet branek pro Sandyho Turnbulla. I díky této spolupráci se mohl Manchester v ročníku 1907/08 radovat z prvního vítězství ve Football League Championship. Jakožto vítězové ligy nastoupili United k zápasu o Charity Shield, který také po vítězství 4:0 nad QPR získali. Velkou zásluhu na tomto úspěchu měl Sandy Turnbull, jenž vstřelil hattrick.

Třetí trofej přidaná do klubové vitríny byla za vítězství v FA Cupuv roce 1909. United porazili Bristol City 1:0 brankou Sandyho Turnbulla.

zpět

1910-1919

Slova Old Trafford vstoupila do fotbalového folklóru v průběhu sezony 1909/10. Pozemek pro výstavbu stadionu koupila Manchester Brewery Company (zastoupená Johnem Henrym Daviesem) a byl pronajat klubu. Davies platil za veškeré stavební práce, které započaly v roce 1908 pod vedením světoznámého architekta Archibalda Leitche. Roku 1910 se klub mohl stěhovat ze svého starého domova v Bank Street.

První zápas na Old Trafford byl odehrán 19. února 1910. Noví hostitelé ale prohráli 3:4 s týmem z Liverpoolu, přestože byla naplněna kapacita. O pouhé dva dny dříve byla ve stařičkém Bank Street vinou silného větru stržena střecha- další důkaz, jak United nový domov potřebovali.

Podruhé se Manchester United radoval z vítězství v lize hned svůj první rok na Old Trafford. Titul si ale museli zajistit až v posledním kole, když v domácím utkání porazili Sunderland 5:1 dvěmi brankami Harolda Halse. Halse poté vstřelil 6 branek, když United porazili Swindon Town 8:4 ve finále Charity shieldu.

Výkonnost si ale obhájci titulu neudrželi a v ročníku 1911/12 skončili až na 13. místě tabulky. Sekretář a manažer v jedné osobě Ernest Mangnall byl nucen pod nátlakem odstoupit z funkce , bez práce ovšem dlouho nezůstal. Ihned s ním podepsal smlouvu rival Manchester City. Hledání po náhradě za Mangnalla skončilo příchodem Jamese Bentleyho, prezidenta Football League. Pod jeho vedením se dokázal Manchester umístit v sezoně 1912/13 na 4. místě.

Ročník 1913/14 byla pro United přechodnou, protože se obměňovalo vedení a management klubu. V prosinci 1914 se role sekretáře a manažera klubu ujal John Robson.

Robsonův tým byl ale pouhým stínem toho úspěšného z předchozí dekády. George Stacey, Billy Meredith, Sandy Turnbull a George Wall je výčet jediných fotbalistů, kteří v týmu zůstali od výhry v FA Cupu v roce 1909. Nebylo tedy překvapení, že United hráli pouze o záchranu, což se jim o jediný bod podařilo.

Před tím, než se United ale mohli vrátit na vrchol, vypukla 1. světová válka, mnoho hráčů odešlo do boje a fotbalová liga byla přerušena. Hrálo se pouze na krajské úrovni.

United odehráli několik Lancashire Prinicipal and Subsidiary Tournaments, které se hrálo po čtyři roční doby, vše ale zastínilo obvinění dvou hráčů United z prodávání zápasů. Enoch West dostal doživotní zákaz hrát a Sandy Turnbull se připojil k dalším fotbalistům povolaným na obranu vlasti.

Turnbull byl tragicky zabit v jedné z bitev ve Francii v květnu 1917 a už se spolu s dalšími valečnými hrdiny, jenž se v sezoně 1919/20 vrátili k fotbalu, nepřidal.

zpět

1920-1929

Manchester United se vrátil do fotbalové Ligy dne 30. srpna 1919, po čtyřleté propasti způsobené první světovou válkou. Tým na svůj první zápas sezóny (proti Derby County) obsahoval mnoho nových tváří – ve skutečnosti jen dva muži ve službě United hráli i v předchozích ligových zápasech na konci sezóny 1914-1915.
Billy Meredith byl ještě na Old Trafford, ale blížil se ke konci své slavné kariéry. Odehrál pouze 19 utkání v roce 1919-1920, kdy United skončili 12. v první divizi. Nový hrdina Red Devils, Joe Spence, byl nejlepším střelcem týmu s 14 ligovými góly a poté se stal nejlepším střelcem i v následující sezóně 1920-1921, ale United skončili dokonce až na 13. místě. Manažer John Robson pak opustil klub a byl nahrazen Johnem Chapmanem.
Mangnall znovu angažoval Mereditha v City a asi to nebyla náhoda, že United sestoupili v jejich první sezoně bez Mereditha a dokázali vyhrávat pouze 8 ze 42 zápasů sezóny 1921-1922. V Second Division uhrál tým jen třetí místo. Ale v následující sezóně 1924-1925 Rudí Ďáblové skončili na druhém místě za Leicester City poté, co ztratili pouhých osm zápasů.

Chapmanův tým také pokračoval v FA Cupu, ale zastavil se v semifinále, když jej porazili rivalové z Manchester City 3:0 na Bramall Lane. City však poté ztratilo své štěstí, protože prohráli finále (na Boltonu) a poté i sestoupili z First Division.

Ne, že by se jim mohli příznivci United dovolit smát. Dva měsíce do sezóny 1926-1927 měli vlastních problémů až nad hlavu, když FA pozastavila činnost manažerovi Manchesteru Johnu Chapmanovi s okamžitou platností za důvody, které se nikdy nezveřejnily. Clarence Hilditch převzal Chapmanovu pozici jako hráč/manažer, zatímco klub hledal nějakou trvalou náhradu.

Ta přišla až další sezónu v podobě Herberta Bamletta, kterého fanoušci United již znali jako rozhodčího ze zápasu FA Cupu Manchester United vs. Burnley (1909), ve kterém Red Devils vedli 1:0, ale Bamlett zápas předčasně ukončil remízou kvůli vánici.

Bamlett bohužel neměl jako manažer na United vliv. Tým pomalu sklouzával z první ligy, když skončil 15. v sezóně 1926-1927 a 12. v sezóně 1928-1929. Joe Spence sice pokračoval jako gólostroj, ale ani on nedokázal zastavit United od trvalého poklesu…

zpět

1930-1939

Herbert Bamlett ale nenavázal na předešlou úspěšnou éru a klub se opět dostal do velkých finančních problémů. Další výrazná finanční vzpruha byla potřebná, protože klub neměl v prosinci roku 1931 ani peníze na zaplacení mezd hráčů. Zánik byl skutečnou hrozbu.
Tak došlo k vstupu Jamese W. Gibsona do klubu a ten investoval 30 000£ pod podmínkou, že se stane předsedou klubu a vymění vedení klubu podle svého uvážení. Jmenoval i nového manažera, kterým se stal Scott Duncan. Byl to bývalý hráč a v té době to byla úplná novinka, aby se na postu manažera ocitl bývalý hráč.
V roce 1934 United dosáhl nejhoršího umístění v celé svojí historii. Poslední hrací den byli United předposlední v Second Division a hráli proti Milwallu, který byl bod před nimi. Tento zápas však United vyhráli 2:0 (autoři branek byli Tom Manley a Jack Cape) a vyhnuli se tak sestupu o jediný bod. V tom stejném týdnu Manchester City vyhrál FA Cup, s mužem jménem Matt Busby na své straně. Další sezóna (1934-1935) už byla příznivější a United skončili pátí.
V roce 1936 vyhráli Second Division, když neprohráli v posledních 19 zápasech sezóny. Radost však byla velmi krátká. Následující sezónu klub opět sestoupil a v listopadu 1937 Scott Duncan rezignoval a poté se stal manažerem Ipswich Town. Walter Crickmer se poté opět stal manažer United. Vrcholem sezóny Crickmer/Duncan byl objev se jménem Johnny Carey, který byl později uznán jako jeden z největších obránců v historii fotbalu a pomohl United ve 32 zápasech šesti brankami. I přes dluh ve výši 70 000 £ se United podařilo opět postoupit do nejvyšší soutěže a skončit v sezóně 1937-1938 na 14. místě, přičemž City sestoupili, ale nebyl čas na škodolibou radost, protože v Evropě zrovna propukala druhá světová válka a fotbalová liga měla opět na několik let pauzu.

zpět

1940-1949

Vypuknutím druhé světové války byl fotbal odsunut z myslí lidí, ale i v případě neexistence fotbalové ligy byl Old Trafford ve středu pozornosti.
Dne 11. března 1941 byl stadion bombardován během německého náletu. Útok zničil hlavní tribuny, šatny a kancelář. Byla to zničující rána, ale během několika let zavládl na Britských ostrovech opět optimismus.
Po válce přišel muž jménem Matt Busby, který se dokázal stát nejdůležitější postavou v historii Manchesteru United. Byl to bývalý hráč Manchesteru City a Liverpoolu. Busby sloužil v Ninth Battalion of the King’s Liverpool Regiment, kde se jeho vůdčí schopnosti projevily.
Poté se připojil k Red Devils v roce 1945, zpočátku na pětiletý kontrakt, i když mu byl jako první nabídnut post manažera na Anfield Road, který ale naštěstí odmítl. V té době neměl ani zdání o tom, že by řídil klub i o 25 let později!
Pod jeho vedením se dala dohromady slavná pětka forwardů, ve které byli Jimmy Delaney, Stan Pearson, Jack Rowley, Charlie Mitten a Johnny Morris.
Snad nejdůležitější rozhodnutí ale Busby udělal angažováním Jimmyho Murphyho na post asistenta. Matt potkal Murphyho za války a posléze se z něj stala jeho pravá ruka.
Jejich prvním krokem na cestě ke slávě bylo vybudovat tým, který by byl schopný obsazovat vrchní příčky ligy. To se jim podařilo téměř na první pokus. Nejspíše i díky tomu, že Matt Busby zvolil tenkrát neslýchaný přístup, když chodil s hráči na hřiště během tréninku. Úspěch přišel téměř okamžitě. V roce 1947 skončil Manchester v lize druhý hned za Liverpoolem, což bylo pro klub nejvyšší umístění za 36 let a poté byl dvojnásobný důvod k radosti, když rezerva United vyhrála (centrální) League Championship ve stejném období. O rok později dokonce Rudí Ďáblové vyhráli Anglický pohár. Bylo to přesně 39 let od doby, kdy vyhráli tento pohár poprvé (v roce 1909).
Díky skvělým výsledkům nastal příliv fanoušků a v sezóně 1947/1948 jich prošlo přes turnikety více než 1 milion. United do konce roku 1949 skončili vždy druzí a v sezóně 1949/1950 obsadili čtvrté místo.

zpět

zpět

Úspěchy

• 19× vítěz anglické ligy (1907/08, 1910/11, 1951/52, 1955/56, 1956/57, 1964/65, 1966/67, 1992/93, 1993/94, 1995/96, 1996/97, 1998/99, 1999/00, 2000/01, 2002/03, 2006/07, 2007/08, 2008/09, 2010/2011)
• 11× vítěz FA Cupu (1908/09, 1947/48, 1962/63, 1976/77, 1982/83, 1984/85, 1989/90, 1993/94, 1995/96, 1998/99, 2003/04)
• 4× vítěz Carling Cupu (1991/92, 2005/06, 2008/09, 2009/10)
• 18× vítěz Community Shield (1908, 1911, 1952, 1956, 1957, 1965*, 1967*, 1977*, 1983, 1990*, 1993, 1994, 1996, 1997, 2003, 2007, 2008, 2010)

• 3× vítěz Ligy mistrů (1967/68, 1998/99, 2007/08)
• 1× vítěz PVP (1990/91)
• 1× vítěz evropského superpoháru (1991)
• 1× vítěz Interkontinentálního poháru (1999)
• 1× vítěz MS klubů (2008)

zpět

Legendární hráči

zpět